Editorial

Slovo šéfredaktorky
Vážené a milé čtenářky, vážení a milí čtenáři,
milý rozhovor se zamilovanou dvojicí Vojtěch Dyk a Tatiana Vilhelmová, kteří vychovávají tři děti a k tomu pracují na plné pecky, vás jistě potěší. Je v něm i Tánino vyprávění o Václavu Havlovi, z doby, kdy s ním točila jeho film Odcházení. Ostatně tento říjen bude Václavu Havlovi zasvěcen, dožil by se osmdesátin.

My připomínáme odůvodnění amerického Senátu, proč je v Kapitolu ve Washingtonu umístěna busta našeho prvního porevolučního prezidenta, jíž mu Amerika vzdává hold. V době, kdy „prezidentoval“, jsem měla to štěstí, že jsem se stala součástí novinářského doprovodu při  zahraničních cestách hlavy státu. I v Kapitolu jsem byla, když tam měl Václav Havel projev a celé auditorium mu ve stoje tleskalo. Nikdy nezapomenu na hrdost, kterou jsem pociťovala, když jsem mohla být v jeho přítomnosti, a jak jsem se dmula pýchou, když jsem sledovala, jakou uznávanou osobností ve světě je. Prožívala jsem pocit obrovské hrdosti na to, že máme takového prezidenta, i na to, že jsem Češka. Tato hodnota mi nyní v životě velice chybí.

xantypa-486x90jpg14.jpg

 Zřejmě v mnohých městech budou probíhat vzpomínkové akce na Václava Havla. Například v Praze na Můstku se bude konat jako jedna z mnohých veřejná připomínka v den jeho narozenin 5. října od 19 hodin. Patrně jediným mluvčím bude „oslavenec“, sestřih z jeho projevů. Nikdo ze současných politiků slovo nedostane, zrovna tak jako při nedávném rozloučení s Věrou Čáslavskou v Národním divadle, která po těžké nemoci 30. srpna ve věku 74 let navždy odešla. Sedminásobná zlatá olympionička Věra Čáslavská, v roce 1968 vyhlášená nejlepší světovou sportovkyní, milovala naši zem a záleželo jí na tom, kam se bude ubírat. Proto se v porevolučních letech stala blízkou spolupracovnicí Václava Havla na Pražském hradě. Co dodat? Ubývají ti nejlepší vlastenci, kteří ve světě šířili slávu naší malé země. Čest jejich památce.

XANTYPA audio

Audio Xantypa za 79 Kč a pro předplatitele zdarma!

Postup ke stáhnutí mp3 

1) Napište email na internet@xantypa.cz

2) Přijde Vám zpět email s informacemi o platbě

3) Po obdržení platby na účet vám zašleme články v mp3

4) Pro předplatitele zdarma

XANTYPA 10/16 - výběr z článků

Herecké duo Vojtěch Dyk a Tatiana Vilhemová

Herecké duo Vojtěch Dyk a Tatiana Vilhemová

Na rozhovor s nejznámějším českým hereckým párem Vilhelmová – Dyk jsem si připravila několik stran otázek, nakonec jsme si ale povídali o mnoha jiných věcech. Můj dojem? Táňa i Vojta jsou nejen po čertech pohlední, ale také inteligentní, přemýšliví a zábavní. Neustále se špičkují a každou vtipnou poznámku vzájemně oceňují uznalým smíchem. Je s nimi zkrátka dobře a já bych měla velkou radost, kdyby i na vás dýchla atmosféra onoho příjemného odpoledne, které jsem s Táňou a Vojtou strávila v jedné vinohradské kavárně.

Herec Robert Redford

Herec Robert Redford

Existují výročí, kterým se nechce věřit. Jedním z takových je i kulaté jubileum Roberta Redforda, filmařského veterána s vizáží rozpustilého kluka, jenž letos v srpnu oslavil osmdesátiny.

Zpěvačka Ewa Farna

Zpěvačka Ewa Farna

Zpěvačce Ewě Farně je teprve třiadvacet let. Přesto už se chystá oslavit deset let na pódiu. Nejdůležitější koncert v jejím životě (alespoň podle jejích slov) se připravuje na jedenáctého listopadu do pražského Fóra Karlín.

Výtvarník Kurt Gebauer provokoval, provokuje a provokovat bude

Výtvarník Kurt Gebauer provokoval, provokuje a provokovat bude

Sochař a všestranný umělec, profesor Kurt Gebauer oslavil 18. srpna 75. narozeniny. Do všeobecného povědomí se dostali jeho TRPASLÍCI a ČESKÝ RYBNÍK. Socha W. A. Mozarta se stala jedním ze symbolů Brna. Velkého uznání se mu dostalo za hřiště pro děti i dospělé, MINIKRAJINU, kterou vytvořil na ostravském sídlišti Fifejdy. S jeho tvorbou se můžete setkat v prestižních galeriích a na exponovaných veřejných místech. Nebylo tomu tak vždy.

Jeden den na Rotterdam nestačí

Jeden den na Rotterdam nestačí

V Rotterdamu jsme se zastavili na jednu noc, cestou do města ’s-Hertogenbosch, rodiště slavného Hieronyma Bosche, kde byla pořádána výstava k 500. výročí umělcovy smrti. Patřím mezi lidi, pro které vše starobylé je krásné, oplývající křehkou, i když nezachytitelnou duší. Moderní Rotterdam mě však nečekaně okouzlil. Město vzdušné, stříbřitě bílé, sem tam s nějakou barevnou skvrnou.

Dokumentaristka Alena Činčerová

Dokumentaristka Alena Činčerová

V každém snímku je ukryta její životní zkušenost, její názor, její styl. Alena Činčerová rozhodně není tuctová filmařka, ale ani ženská. Nepochybně i proto, že její cesta do klidnějších vod středního věku nejednou hodně zabolela.

Juliana Jirousová

Juliana Jirousová

Chceme-li se pokusit slovy charakterizovat nejen výtvarné vyjádření, ale i životní postoje Juliany Jirousové, společnými jmenovateli by mohly být osobitost, originalita, odvaha, trpělivost a odhodlání. Anebo jen: neustálá snaha jít po Božích stezkách. Ty pro Julianu většinu času skutečně neběžely dlážděnými cestami, ale spíš trním (nebo se úplně ztrácely z dohledu), ovšem trvale a vždy znovu je bez ohledu na vnější skutečnosti a dobové i rodinné zvyky volila jako jediné, které mohou dovést až k cíli.

Slade bez pozlátka

Slade bez pozlátka

Těm, kteří v sedmdesátých letech minulého století podlehli kouzlu skupiny Slade a jejímu přímočarému a průraznému rocku, hranému s drajvem a syrově, s nepřeslechnutelně nezničitelným hlasem zpěváka Noddyho Holdera, se to možná bude zdát neuvěřitelné: letos uplynulo už padesát let od doby, kdy se zformovala její sestava!

Michaela Gübelová - výběr z článků

Editorial

Editorial

Vážené a milé, vážení a milí, čerstvá čtyřicátnice, herečka Jana Stryková vypráví o své cestě vzhůru až na prkna Národního divadla. Kromě toho se zmiňuje, jak ji propírá bulvár, ale zdá se, že si z toho příliš nedělá. Vyzpovídal ji Jan Kerbr a do tohoto čísla také ještě mladého herce Martina Donutila, který talent zřejmě zdědil po tatínkovi. Spolu hrají Amadea a Salieriho. V rozhovoru Marie Valtrové s jedním z našich nejvýznačnějších scénografů Janem Duškem zazní: „Můj tchán, překladatel a chartista Zdeněk Urbánek, se totiž stal rektorem a mně připadalo nemorální být nadále děkanem. Z jedné rodiny rektor a děkan?! To prostě nešlo.“ Velmi trefný příklad morálního usuzování.

Editorial

Editorial

Vážení a milí, v březnu jsme oslavili dvacáté výročí vstupu naší republiky do Severoatlantické aliance a já jsem si ráda zavzpomínala, jak jsem přesně před dvaceti lety, kdy jsme se stali v Alianci čerstvými nováčky, mohla být hrdou součástí doprovodné skupiny prezidenta Václava Havla do Washingtonu na summit, který se konal k padesátému výročí NATO (23. – 25. dubna 1999). Na setkání členských zemí i oslavy výročí ale tenkrát vrhla stín válka v Kosovu, a tak se veškerá jednání a proslovy točily kolem ní. Malá oslava však přece jen nastala. Americký prezident Bill Clinton pozval na večeři do Bílého domu devatenáct nejvyšších představitelů členských států. Žlutá jídelna byla nádherně vyzdobena bílými orchidejemi, náš prezident Havel s manželkou Dagmar seděli mezi Billem Clintonem a francouzským prezidentem Jacquesem Chiracem. Tehdy jsem navštívila Bílý dům poprvé a byl to nezapomenutelný zážitek. Později pak s Václavem Havlem ještě jednou, ale už za prezidenta George Bushe ml. Jsem vděčná za ty krásné vzpomínky, Alan Pajer má podobné. Na cestě do Washingtonu byl totiž oficiálním fotografem našeho prezidenta. Událost vstupu naší republiky do NATO připomíná svými fotografiemi a některými vybranými myšlenkami Václava Havla.

Editorial

Editorial

Vážení a milí, když byl Martin Řezníček zpravodajem České televize ve Washingtonu, vždycky jsem měla radost, když jsem ho na obrazovce viděla. Noblesa, kultivovanost, zasvěcený projev. Zmocňoval se mě pocit hrdosti, že nás v Americe reprezentuje takováto osobnost. Nyní, po návratu do redakce zpravodajství České televize, jsme ho vyzpovídali, protože nás zajímalo, jak začínal v BBC, i to, jaká je jeho americká zkušenost. Taťána Kovaříková patří k předním českým návrhářkám. A patřila již před čtyřiadvaceti lety, protože nám ozdobila úplně první číslo Xantypy. Jakou cestu od té doby ušla, se dozvíte v rozhovoru s ní. Dokonce prozradila, že se brzy bude vdávat. Hádejte, kdo jí ušije svatební šaty? A ještě jedna hádanka. V redakci nás navštívil fotograf Alexandr Janovský a nechal nás nahlédnout do svého archivu. Takové bohatství jsme dlouho neviděli, a tak nás napadlo z několika snímků sestavit hádanku. Ta se bude pravidelně objevovat na stránkách Xantypy a vy, pokud uhodnete, jaké osobnosti na fotografiích jsou, od nás dostanete knižní dárek.

Editorial

Editorial

Vážení a milí, Michelle Obamová, sympatická předposlední první dáma Spojených států a v americké historii vůbec první první dáma tmavé pleti, sepsala svůj příběh a doplnila ho mnoha fotografiemi ze svého života. V USA se kniha okamžitě stala bestsellerem. U nás vyjde v březnu. Oslovili jsme překladatelku Michalu Markovou, vyzpovídali ji a ona nás do textu knihy nechala nahlédnout. Přinášíme tedy ochutnávku, lákadlo. Kromě několika zajímavých článků a rozhovorů, které uvádíme na obálce, bych ráda upozornila na hraběnku Karlu Mornstein-Zierotin, která se se vší zodpovědností a energií věnuje rodovému majetku, jenž jí byl navrácen neskutečně zdevastován komunisty, na rozhovor se špičkovým kardiochirurgem Ivem Skalským, který zachránil spoustu životů, právě tak jako Pavla Gomba, ale na jiném poli – jako ředitelka české sekce UNICEF.

Editorial

Editorial

Vážení a milí, osmnáctého prosince 2011 bohužel odešel Václav Havel. Kdyby tu byl, hodně by se určitě divil, co z úst dokáže vypustit jiný prezident. Miloš Zeman v reakci na Babišovu kauzu Čapí hnízdo řekl 13. listopadu v televizi, že českým novinářům nevěří ani nos mezi očima! Nevěřila jsem vlastním uším. Zeman by možná nejraději média zakázal a profesi novinářů zrušil! Přitom v případě této kauzy investigativní novináři konali prokazatelně rychleji i šikovněji než orgány činné v trestním řízení. Podařilo se jim vypátrat Andreje Babiše mladšího, což kupodivu policie za dva roky nedokázala. A Babišovým Čapím hnízdem se už několik let zabývají politici, novináři i policie, vše se točí kolem jedné osoby, obviňovaného premiéra. Nepřipadá vám to směšné? Vlastně spíš smutné, protože tu srandu platíme my všichni ze svých daní a navíc s takovým premiérem v čele naše země vypadá velice nedůvěryhodně. Ale prezident je stále spokojený. Odstoupení Babiše z funkce premiéra do vyřešení případu žádá Senát a občané začínají být hodně naštvaní. Jsem zvědavá, jestli hojné demonstrace po celé republice ovlivní poslance a ti konečně něco rázného podniknou!

Editorial

Editorial

Milí čtenáři, Břetislav Dytrich na našich stránkách podrobně popisuje, jak nadšeně žila svůj první den nová Československá republika 28. října před sto lety. A vlastně celý tento rok si připomínáme stoleté výročí vzniku našeho prvního samostatného státu a samozřejmě také osvícenou filosofickou a morální osobnost prvního prezidenta, Tomáše Garrigua Masaryka.

Editorial

Editorial

Vážení a milí, sympatický herec Hynek Čermák na sebe prozrazuje, že chtěl být pilotem, že si váží Cyrana a rád by si ho zahrál, že jeho vztah se ženou Veronikou je to nejlepší, co ho zatím v životě potkalo… a samozřejmě ještě mnohem víc nám toho o sobě řekl. Důkladně ho vyzpovídal Vašek Vašák, který byl velice pilný a do tohoto čísla napsal ještě další tři rozhovory.

Editorial

Editorial

Vážení a milí, nedávno jsem viděla inscenaci Kočka v oregánu v Di­vadle Kalich, kde excelovali manželé Bára Hrzánová a Radek Holub. Byla to čistá radost. A tak jsem se po představení domluvila s Iljou Kučerou ml., naším občasným přispěvatelem, který byl z jejich výkonu nadšený stejně jako já, aby s oběma pro letní Xantypu udělal rozhovor. Nabídku přijal s radostí, právě tak jako Matěj Třešňák, který pak za pár dní Báru s Radkem a fenkou Pepinou fotil u Vltavy. Mimochodem, přestože byl krásný červnový den, voda byla po předešlých přívalových deštích pořádně zakalená. Potřetí v krátké době jsem se se sympatickou dvojicí potkala ve Viole, kde Bára křtila svoji knihu Vinnetou naší doby, sepsal ji s ní Richard Erml. Těch několik setkání ve mně probudilo vzpomínání…

Editorial

Editorial

Vážení a milí, jen namátkově z poslední doby: požár v Holešovicích, umírají lidé v Palestině, údajným důvodem je přestěhování americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma, dva lidé poražení tramvají na náměstí I. P. Pavlova zemřeli, prezident obviňován z vlastizrady kvůli novičoku, vládne nám stále vláda bez důvěry… Kde jsou nějaké pozitivní zprávy? V Xantypě!

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 10/16

XANTYPA Číslo 10/16

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 09/2019

XANTYPA XANTYPA 09/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne