xantypa - Archiv  /  Ročník 2009  /  Číslo 10/09

Režisér a umělecký šéf Juraj Deák potvrdil, že k výrazným mladým talentům dnes nesporně patří Zuzana Vejvodová (*1980). A taky k těm úspěšným, dodejme. Soupis jejích rolí obsahuje na čtyřiatřicet her, z nich několik muzikálových nebo se zpěvem! Na scéně Divadla Na Fidlovačce začínala během studia konzervatoře a je tam už deset sezon. Vyznává se: „To divadlo nad Botičem je mým domovem.“

To stříbrné Porsche 550 – Spyder neslo na kapotě číslo 130 a přezdívku „malý bastard“. Třicátého září roku 1955 v něm ukončil kariéru i život mladý americký herec. Stačil natočit jen tři významné filmy, přesto se stal legendou, symbolem celé jedné generace. „Rebel bez příčiny“ se dožil pouhých 24 let. Jmenoval se James Dean.

Baku je hlavní město Ázerbájdžánu, maličké země, která se pyšní tím, že je nejvýchodnějším bodem Evropy, i když většina Evropanů o tom nic neví. Vaše představa může být určena jeho blízkostí k Íránu a tím, že většinu jeho obyvatelstva tvoří šíitští muslimové, ale jen do chvíle, kdy si uvědomíte, že nejimpozantnější veřejnou budovou v Baku není mešita, nýbrž kopie Velkého kasina z Monte Carla.

Známe ji jako autorku vzpomínkové knihy MOJI MILÍ BRATŘI, díky níž jsme důvěrně nahlédli do rodiny lékaře Antonína Čapka. Netušíme, že dosud jsme se nedočkali vydání úplného a necenzurovaného rukopisu. A jen někteří vědí, jak krutě se choval komunistický režim k této ženě, bojující už proti předchozí totalitě – nacistické.

Dům, který kolemjdoucí upoutá, přitahuje jejich pohledy. Je evidentní, že už hodně pamatuje. A také je hned jasné, že je to dům, který má tak zvaný genius loci… Přeloženo doslova – duch místa. V římské mytologii to byl duch či bůžek v podobě hada ochraňujícího konkrétní místo. Dnes to slovní spojení vyjadřuje spíš zvláštní a specifickou atmosféru, originální a těžko vysvětlitelný pocit, který člověk má, když na takové místo přijde.

Daniel Dvořák je akademický architekt, scénograf a ředitel Národního divadla v Brně.

Na pultech knihkupectví se nedávno objevila kniha ŽENY ODJINUD. Je to čtvrtý svazek knižní řady, která se věnuje životním osudům žen různých generací s různými zkušenostmi. Autorkou těchto zpovědí je dramaturgyně, publicistka, filmařka, překladatelka a především žena, která umí naslouchat – Pavla Frýdlová.
Co vás motivuje ke sběru vzpomínek? Chcete uchovat příběhy pro historii, nebo jde o respekt k jednotlivým lidem?