Pří mítinku 21. srpna na koupališti v Hustopečích po Topolánkovi házeli vejce nebo kamínky čtyři muži. Někteří z nich byli v minulosti spojeni s rasistickým uskupením Bohemia Hammer Skins. Pracovali jako ochranka na pohřbu Václava Kočky mladšího, syna přítele Jiřího Paroubka a organizátora Matějské poutě; mluví se i o jeho kontaktech na ruskou mafii. Václav Kočka senior i jeho žijící syn to, pravda, popírají. Hustopečští útočníci byli trestně stíháni. Do kampaně bylo zataženo podsvětí.

Ti čtyři na koupališti vyčnívali: vysoké černé boty, holé lebky. Prý házeli jen vejce. Na akci byli najati někým, kdo podle nich vypadal, jako by byl ze štábu ODS (měl tričko s potiskem „léto s Topolem“). Prý měli inkasovat desítky tisíc korun! Sami se přihlásili policii.

Topolánek tvrdí, že byl zasažen kamenem. Vrhači zas tvrdí, že použili jen vejce. Kdo je ale najal? Proč? Měli kazit Topolánkovy mítinky? Udělat bordel a zmizet? Měli pomstít Jiřího Paroubka, na kterého létala vejce před eurovolbami? Měli tvrdit, že si je najala ODS, aby z Topolánka vyrobila oběť, a tím modré poškodit? – Záhada. Hustopečská akce neprospívá ani ODS, ale ani ČSSD. Její ministr Martin Pecina těsně po incidentu osobně radil Topolánkovi, ať ODS stáhne trestní oznámení na vrhače, že prý bude klid na volby… Naivní. Trestní řízení takto nelze zastavit, což by měl ministr vnitra vědět. A policie chlapy obvinila z výtržnictví. Objednávku ODS vyloučila.

 

Není jisto, čím chlapi na Topolánka házeli. Věřit se jim nedá. Tihle potetovanci (někteří spojení s byznysem okolo prostituce) nevypadají důvěryhodně. Policie atak vyšetřuje a nedávno čtveřici obvinila z výtržnosti, nikoli z ublížení na zdraví.

Za zmínku stojí postoj médií. Když pršela vejce na Paroubka a jeho volební kolegy, mluvilo a psalo se neustále o papalášovi. Z kontextu plynulo, že si to ten náfuka zaslouží. Když byl zasažen Topolánek, média stála na jeho straně. Nepsala o papalášovi (ač k tomu toskánská aféra opravňovala), nepsala, že si Topolánek zásah zaslouží. – Je to prosté: šéf ODS je médiím sympatičtější (aféry neaféry), Paroubek víc odpuzuje.

Možná se chováme přirozeně, ale zároveň odtud plyne, že my, novináři, politikům neměříme stejným metrem. Do objektivity máme daleko. A to na nás vrhá zlé světlo. Stáváme se součástí politických kampaní. Nikoli nestrannou součástí.

 

Prvního září se mediální i politický zájem střemhlav vrhl na Ústavní soud. Tato instituce oznámila, že pozastavuje přípravu předčasných veleb a bere si čas, aby rozhodla, zda vše proběhlo ústavně. Již před měsíci poslanci přijali ústavní zákon o zkrácení volebního období. (Jako v roce 1998.) Ústava ale předepisuje jiné cesty, jak situaci řešit. A ty se politikům nehodily, protože jsou složité. Proč složité? Aby si politici nemohli dělat, co chtějí. Aby museli hledat shodu. To je v zájmu voličů. Nikoli party nenávistníků, kteří si jdou po krku a vrhají na sebe vejce, ale politici, kteří hledají shodu, kompromis. Kteří myslí i na nás…

Až donedávna byla kampaň antagonistická. Když však 1. září z vyjádření předsedy ÚS Pavla Rychetského a místopředsedkyně ÚS Elišky Wagnerové vyplynulo, že je říjnový termín voleb nereálný, spojila se ODS (Topolánek), ČSSD (Paroubek) a KSČM (Vojtěch Falmer Filip) proti strážcům ústavnosti.

Topolánek rozhodnutí ÚS viděl jako „válku“, neboť „soud hodil do systému atomovou bombu“. Prý to bude mít negativní dopad na vývoj v zemi a povede k prohloubení hospodářské krize. Marek Benda, předseda ústavně-právního výboru sněmovny za ODS, radil opatření ÚS ignorovat! Paroubek jednání brněnských soudců označil za „bezprecedentní“. Podle Filipa „Ústavní soud posunul naši parlamentní demokracii k jakési justiční moci nebo justičnímu státu“. (Kéž bychom tím justičním státem byli!)

Samo sebou se přidal Václav Klaus. Rozhodnutí označil za „aktivistický a bezprecedentní krok, který bude mít zásadní dopad na politický systém v naší zemi, kde podle Ústavy ČR zákonodárná moc náleží parlamentu“. A dodal: „Jde o rozhodnutí navýsost politické, nikoli právně-legislativní.“ Aby bylo rozuměno: když chce někoho politik hodně urazit, řekne, že se chová jako politik.

Proč ten povyk? Klaus má na ÚS dávno pifku. Ale co to, že se tak dojemně shodují Paroubek, Topolánek a Filip? – Nejprve poznámka. Na ÚS nenadává předseda lidovců Cyril Svoboda. Ten stojí na jeho straně. KDU-ČSL se v této „ústavní krizi“ chovala rozumně. I Ondřej Liška a zelení byli zdrženliví a na ÚS neútočili. Také TOP 09 se držela stranou. Ty tři postoje je dobré si pamatovat.

Naopak křik ODS, ČSSD a KSČM nebylo možné přeslechnout. Velké partaje si myslí, že si mohou dělat, co chtějí. Že nad nimi nikdo nestojí. Že klidně obejdou ústavu a nikdo jim do toho nebude kecat. V tom se shodnou s Klausem. Ten přece také nedbá na rozhodnutí soudů a odmítá jmenovat čekatele Petra Langera soudcem. – To je jedna stránka sporu. Je zde však ještě jeden klíčový aspekt. Peníze.

Kampaň je nesmírně drahá. Čím větší strana, tím víc peněz jí volby sežerou. Billboardy, akce, letáky, reklamy v médiích… Pokud se termín posune, strašně to leze do peněz. Kampaň se ze dvou měsíců protáhne dejme tomu na tři. Náklady stoupnou o polovinu. Pokud by se nakonec konaly v řádném termínu, musely by strany rozjet kampaň novou – nejdražší varianta. Politici samozřejmě tají, na kolik je volby přijdou. Média nejsou s to částky přesně zjistit. U minulých sněmovních voleb se spekulovalo, že stály ODS až 1,3 miliardy korun! Strana uváděla částku řádově nižší. Dá se předpokládat, že v kampani hrají roli černé peníze drsně přesahující částky oficiální. Proto ten křik, nenávist k ústavníkům.

10. září ÚS zrušil zákon zkracující volební období. Nenechal se politiky vystrašit. 11. září si poslanci odhlasovali změnu ústavy – možnost rozpuštění třípětinovou většinou. Pro byla ČSSD, ODS i další strany. Jenže 15. září Jiří Paroubek volby náhle pohřbil. ČSSD totálně otočila, odmítla hlasovat pro předčasné rozpouštění sněmovny.

Proč? V preferencích vedla. Pravdou však je, že rozpuštění by jistě bylo znovu napadeno u Ústavního soudu a zřejmě zrušeno. V pozadí se mohou skrývat i jiné motivy. Paroubek se mohl leknout něčeho, o čem nevíme. Volby tedy nejspíš proběhnou v řádném termínu, na jaře 2010. Zradu Paroubka neunesl Mirek Topolánek. Položil poslanecký mandát a rozmýšlí si, zda dál povede ODS. – Prohrál. Ukazuje se, že to u nás mnohem víc řídí jeho sok Paroubek. Že má až příliš často poslední slovo.

Politickým vítězem je tedy předseda ČSSD – hraje se podle něj. Nás ale může těšit, že velkou bitvu vyhrál i Ústavní soud. Donutil politiky (možná i Paroubka, ten právě postojem ÚS k rozpuštění sněmovny argumentoval), aby dodržovali základní zákon země.

Klaus ale ústavníky nerad. Oznámil, že se „blíží chvíle, kdy bude nutno přijmout novou ústavní definici pravomocí ÚS“. Rozuměj: parlament by měl ústavu překopat tak, aby soudci museli poslouchat. – K tomuto postoji se během krize přidal Paroubek i Topolánek. – ÚS naopak podpořili zelení a lidovci. Podle Karla Schwarzenberga, lídra TOP 09, je to „opravdový milník ve vývoji ČR k právnímu státu a k vládě ústavy, Ústavní soud jasně stanovil nadvládu ústavního práva nad vůlí politiků“. – Kéž by to tak bylo.

Autor je komentátor Týdne.

Psáno 16. září 2009.