XANTYPA - Číslo 02/10

Iva Janžurová a její blízcí

Iva Janžurová rozdává pohodu a setkání s ní, ať už v soukromí nebo na plátně, dokáže zlepšit náladu snad všem. Obdivuji ji už od jejích prvních filmů. Tato hezká herečka se „nevystatovala“ svým atraktivním zjevem, ale diváky si získala humorem a silou osobnosti.

Druhé patro Kamily Ženaté

O výstavě napsala teoretička umění Milena Slavická: „Instalace DRUHÉ PATRO v bytě v Myslíkově ulici spojuje reálný, výtvarný a literární prostor v jeden jediný působivý celek. Umocňuje tak výpověď umělkyně a divákovi umožňuje intenzivní prožitek. Divák procházející bytem začíná vnímat příběhy těch, kteří zde žili. Postavy se mu vrací v dalších a dalších podobách, v nových souvislostech a co víc, zhušťují se do obecných vzorů, do archetypů, jakými jsou nevěsta, bojovník, rodina, svatba nebo dívka v rudém poli. Ale nejpůsobivější je samotný prostor prázdného bytu, který v sobě skrývá sny, radosti, slzy, smích, myšlenky těch, kteří odešli.

Střihnout si film po asijsku

Filmový festival v jihokorejském Pusanu patří k největší filmové přehlídce na asijském kontinentě a přezdívá se mu asijské Cannes. Nabízí nesmírně široké spektrum asijských filmů, ale aby nezůstal jen u nich, pootevřel dveře i do neasijské filmové kuchyně. Nově letos zavedl vedle tradiční soutěžní sekce asijských snímků i paralelní s ostatními snímky. V obou představují své novinky režiséři ne příliš světoznámí, a Pusan je hrdý na to, že právě on je líhní, kde se z nich hvězdy rodí.

Dlouhé stíny Marthy Elefteriadu

„Když naše slova naleznou domov, zažíváme šťastnou hodinu,“ říkala svým hostům v Českém rozhlase neděli co neděli Zuzana Maléřová. Nyní se na stránkách Xantypy k těmto ztišeným setkáním vrací. Aby zachytila, co mizí a co zůstává.Maminka se jmenovala Vasiliki, což znamená královská. Tatínek byl Menelaos, nosil tedy mytologické jméno řeckého krále, kterému ukradli krásnou Helenu. Všichni Řekové v Brně mu však neřekli jinak než přezdívkou Renos.
 

Silvio Berlusconi v pěvce lásky proměněný

„Láska vždy zvítězí nad nenávistí.“ – Který přední evropský politik si dal na plakát pod svou fotografii umístit tenhle slogan? Ne, neuhodli jste, není to český exprezident Václav Havel, nýbrž současný, nyní už trojnásobný italský premiér Silvio Berlusconi.Co obvykle nepříliš sentimentálního Berlusconiho motivovalo k takovému výlevu emocí? Byla to nehoda z prosincového mítinku před milánskou katedrálou, kdy po něm lehce duševně vyšinutý místní občan mrštil alabastrovým suvenýrem, představujícím touž katedrálu, a zasáhnuv ho do obličeje, vyrazil mu dva zuby a zlomil nos. Na reklamním plakátu je premiér vyobrazen bezprostředně po útoku, s poraněním na tváři a poškozeným chrupem.
 

Konec světa na spadnutí

SLOUPEK IVANA KLÍMY

Chvěji se nedočkavostí, abych vám sdělil nezpochybnitelné důkazy o tom, že dne 21. prosince roku 2012 naší Zemi postihne nejstrašnější katastrofa, jaká ji kdy potkala. Tedy důkaz první: vynikající vědci z Atlantidy (pro ty, kdo to nevědí, Atlantida nejenže existovala, ale dodnes se nachází pod jižním pólem) už dva tisíce let předem znali přesné datum zkázy vlastní země. Své vědění odkázali, jak víme z mnoha pramenů, starým Egypťanům, kteří shodně s mayskými astronomy vypočítali, že naši planetu postihne zkáza právě ve výše zmíněný den.

TAO SMÍCHU aneb HUMOR NENÍ SRANDA – 13

„Pravda vás osvobodí. Ale nejprve vás nasere,“ zvolala po přečtení díla Simony de Beauvoir DRUHÉ POHLAVÍ newyorská novinářka Gloria Steinem a dala se do studování, jak jsou na tom ženy v Americe. Její slavná reportáž o tom, jak ženy degraduje a uráží časopis Playboy, způsobila senzaci a poprask, když v roce 1963 vyšla v The New York Times. Díky ní z Playboye zmizeli „zajíčci“ („Playboy Bunnies“), což byla děvčata navlékaná do zaječích kostýmů s dlouhýma ušima a bambulkovitým ocáskem, které najednou i mužským čtenářům konečně připadly infantilní a trapné. Dnes si na ně málokdo vzpomene, ale jestli se od té doby Playboy snaží vypadat seriózněji, je to zásluha Steinem.

2010: KOHO VOLIT

Nabízí se šance změnit klima v zemi

Začal rok dvacet deset. Doufejme, že to v Česku nepůjde od desíti k pěti. Prvního ledna nás oslovila hlava státu. Václav Klaus mluvil k lidu již posedmé a posluchač si musel připadat jako člověk v šikmém tunelu s hladkými stěnami: snaží se něčeho zachytit, ale není čeho a tělo klouže níž a níž. Byl to neveselý začátek roku; člověk si uvědomil, že naše politika je prázdná jak skříň před stěhováním.

STRÁNKY Z VANCOUVERU

LUBOŠ PETŘÍK, OLYMPIJSKÝ ATAŠÉ

Jako atašé příliš nevypadá. Ale možná, že to tak připadá jen mně, bývalému diplomatovi, který má určitou představu, jak takoví atašé vypadají. Jsou obyčejně odměření a tu a tam, upřímně řečeno, nudní. Luboš Petřík ovšem není atašé diplomatický, ale sportovní. Jeho funkce zní: olympijský atašé pro Vancouver 2010, což znamená, že je jakýmsi styčným důstojníkem mezi českou olympijskou výpravou a zdejším organizačním výborem zvaným „Vanoc 2010“.
 

TIPY DIVADLO 02/10

PŘIPRAVIL JIŘÍ P. KŘÍŽ

HOSTÉOLIVER BUKOWSKIREŽIE: THOMAS ZIELINSKIDIVADLO KOMEDIE PRAHADo třetice politické téma, kterých chválabohu na jevištích přibývá. Zárodky zázračné proměny socialismu v kapitalismus na cestě k téměř definitivní blbé náladě nasvítil ve hře HOSTÉ Oliver Bukowski, Berlíňan původem z lužickosrbské Chotěbuzi, tedy z „dederónského“ koutu Německa, a s ním režisér Thomas Zielinski s dramaturgem Kai Ferstersenem v pražském Divadle Komedie. Vyhmátli znamenitě naivitu a krach prvotní poctivější části osamostatňujících se lidiček na cestě od privatizace k podnikání. Na venkově. V trojúhelníku mezi neprosperujícím hotelem, zadluženou biofarmou a málo fungujícím kostelem – v zemi bez víry. Klopotné je pinožení obyvatel v zajetí dobrých úmyslů, ale válcovaných mrštnějšími řetězci budoucích cechovních mafií až k neslavným koncům nazývaným vznešeně konkurenčním bojem. Podnikatelskou naivitu v Sasku nebo v Prusku trestají stejně jako u nás čipernější a na start do světa trhu připravenější bratrstva z totalitních partajních aparátů a jejich represivních složek, tedy ze Stasi (u nás StB). A líčí tragicky ničivé důsledky sametově idealistických, utopických nedůsledností. Budoucnost? Lidé bez idejí. Pánbů s námi a zlé pryč. foto: Hosté, Gabriela Míčová a Jiří Černý

TIPY FILM 02/10

PŘIPRAVIL TOMÁŠ BARTOŠEK

KAWASAKIHO RŮŽE
Česká republika – 2009
Režie: Jan Hřebejk
Už už se zdálo, že loňská bilance české kinematografie bude děsivá. Naštěstí se ve čtvrtém čtvrtletí objevilo pár titulů, jež snesou určitá profesionální měřítka (zejména PROTEKTOR, ale i TŘI SEZÓNY V PEKLE a snad i STÍNU NEUTEČEŠ). Důležité také je, že to jsou filmy pojednávající o zajímavých tématech, v nichž se konečně začíná odrážet nedávná minulost. Patří k nim i nový opus scenáristy Petra Jarchovského a režiséra Jana Hřebejka KAWASAKIHO RŮŽE. Ve filmu se sice objevuje japonský malíř téhož jména, který maluje tuší květiny, ale název je odvozen z údajně nejtěžšího origami, jímž je právě Kawasakiho růže. Podle autorů je skládačka vztahů jejich protagonistů právě tak složitá. Poprvé se tu stává hlavním předmětem vyprávění zrada, způsobená krátkým podlehnutím estébáckým praktikám a odhalená samozřejmě až po dlouhých letech. Zároveň se v odhalené a dlouho popírané „pravdě“ odráží generační konflikt rodičů a dětí. Psychiatr Pavel Josek (Martin Huba) je uznávaná kapacita nejen v oboru, ale i jako čelný disident. Jeho „normalizační“ osud s ním sdílela i manželka Jana (Daniela Kolářová). Dcera Lucie (Lenka Vlasáková), která prodělala závažnou nemoc a která žije s nesympatickým televizním zvukařem Luďkem (Milan Mikulčík), se právě od pomstychtivého muže dozví o otcově udavačství, jehož obětí byl sochař Bořek (světový fotograf Antonín Kratochvíl), vyštvaný estébáky ze země. Všichni se s náhle obnaženou skutečností musejí nějak vyrovnat. Zcela vyrovnaný a spokojený se svým životem je zato dobrácký stařec, cynický vyšetřovatel StB Kafka (Ladislav Chudík). Psychologické drama rozhodně není dokonalé, na to je možná příliš modelové a didaktické; rozhodně však dokáže zasáhnout…
 

TIPY VÝTVARNÉ UMĚNÍ 02/10

Herbert Tobias (1924 – 1982)
Galerie Rudolfinum, Praha

14. 1. – 28. 3. 2010
Jméno téměř zapomenutého německého fotografa Herberta Tobiase, který je spojen s poválečnou érou nekonvenční módní fotografie, oprášila vloni výstava v Deichtorhallen v Hamburku. Homosexuální fotograf, jenž se ke své orientaci veřejně hlásil, se proslavil v 50. letech v Paříži, kde pracoval pro módního fotografa Willyho Maywalda a publikoval své první fotografie. Je známý také jako autor portrétů zpěvačky Nico, ale i vůdce Andrease Baadera z německé RAF (Frakce rudé armády). V roce 1954 se vrátil do Berlína, kde udělal kariéru jako autor módních fotografií, portrétů, erotických fotografií mužů, ale i městské krajiny. Jeho rebelské postoje se objevily v odvážné černobílé fotografii, stejně jako v životě spojeném s drogami. V roce 1982 zemřel Tobias na AIDS. Jeho snímky jsou dnes z velké části majetkem Berlinische Galerie, která spolupracovala na přípravě pražské výstavy, představující retrospektivu obsáhlé tvorby.
foto: Herbert Tobias, BERLÍN-PARTY SKONČILA, Berlín 1961, černobílá fotografie, 34,4 x 34,5 cm, © Berlinische Galerie / VG Bild-Kunst
 

TIPY KNIHY 02/10

PŘIPRAVIL VLADIMÍR KARFÍK

SMRT ZAJDY MUNROA
NICK CAVE

přeložila Michala Marková
(Argo, Praha)
Černý román, možná černý humor: Zajda, cesťák, děvkař, opilec, narkoman, nemyslí než na chlast a na vaginu pro svůj nenasytný penis, poháněný neukojitelným chtíčem. Vlastní ženu dožene k sebevraždě a před očima svého syna se pak cestou přes ženské klíny střemhlav řítí do vlastní záhuby. Vagina se mu stává vstupem do pekla. Ale: provází ho bezelstný svědek, syn, který ho bezmezně obdivuje, ač sotva chápe, za čím temný pud otce žene. Nevědomý, o to zřetelnější limit otcovy sexuální obsese. Zajdova bezuzdnost budí odpor, ale vlastně i lítost.
 

TIPY ROCK & POP 02/10

PŘIPRAVIL VOJTĚCH LINDAUR

Bilance roku 2009 teprve teď dostává jakési obrysy. Žebříčků s nejlepšími alby rock&popové hudby bylo jak vloček v lednu, bylo však nutné vytknout před závorku ty důvěryhodné a tedy důležité. Jejich průnikem pak lze dostat alespoň částečně věrný obraz té hudby, která se za uplynulých dvanáct měsíců vynořila z bezbřehé, nekonečné šedi současného showbusinessu.Tentokrát nechme stranou velká jména – ostatně o výtečných loňských deskách U2, Boba Dylana, Bruce Springsteena či Pearl Jam jsme zde již referovali. Rozhlédněme se spíš po svěženkách, které teprve nedávno zapustily první kořínky a my (někdy jen náhodou) zahlédli jejich první kvítí.
 

TIPY KLASICKÁ HUDBA 02/10

PŘIPRAVILA ANNA ŠERÝCH

ČERT A KÁČA
Jihočeské divadlo České Budějovice, 26. 2. 2010 – premiéra
ČERT A KÁČA je opera, která vždycky nadchne a potěší. V genetické výbavě má to nejlepší z lidové kultury, tedy pohádku a v rodokmenu nejslavnější jména tvůrců: Boženu Němcovou, která ji na Chodsku sepsala, Adolfa Weniga, který ji zpracoval do libreta, a hlavně Antonína Dvořáka! Ten ji neodolatelně rozezpíval i roztančil, tancem dvorským, lidovým ba dokonce pekelným. Nejen dětičky, i dospělí se radují, když se ze zákeřného Marbuela vyklube hloupý čert, kterému srdnatá Káča díky milovanému pasáčkovi Jirkovi nakonec unikne: pravá láska přemůže nástrahy pekel, zvítězí. Režisér Josef Průdek má pro klasický děj pochopení a s výtvarníkem Pavlem Krejčím chystají dynamickou zábavu a operní rodinný svátek.
 

O čem se mluví… na Moravě

PŘIPRAVILA ZUZANA LEDEREROVÁ

Brno se seznámí s nevšedními díly, které poprvé do zahraničí zapůjčilo vídeňské „Museum auf Abruf“. To bylo založeno v roce 2007 a dokumentuje tvorbu předních rakouských umělců všech generací od roku 1945 do současnosti. Výstava bude instalována v brněnském Domě umění od 17. února.

O čem se mluví… v Čechách

PŘIPRAVILA MICHAELA GÜBELOVÁ

Národní divadlo ve foyeru na 1. balkoně slavnostně odhalilo busty herců Radovana Lukavského a Borise Rösnera. 
 

Co se děje… v New Yorku

PŘIPRAVILA MARTINA LEIEROVÁ

New York vstoupil do nového roku trochu jako na rybník s tenkým ledem. Stoupla cena zlata, protože hlasy odborníků odevšad hlásaly, že jedinou záchranou v těžkých časech jsou zlaté zásoby. Klesla popularita prezidenta Obamy, kterému se za jeden rok nepodařilo „spravit“ ekonomiku, ačkoli, jak známo, po svém předchůdci Bushovi zdědil rostoucí státní deficit, ekonomické ukazatele upozorňující na prudkou jízdu z kopce a dvě špatně vedené války. Možná právě díky chmurným předpovědím se stal New York po dlouhé době uvolněnějším, svobodnějším a otevřenějším. Vznikly zajímavé projekty, byly vybudovány neobvyklé parky, vytvořena ojedinělá divadelní představení. Hodně zdraví do roku 2010 si přálo mnoho Američanů, obzvlášť pak padesát milionů těch bez zdravotního pojištění.

Co se děje… v Hollywoodu

PŘIPRAVIL ÁJA BUFKA

Losangeleská autoshow je už po několik let první americkou přehlídkou modelů pro příští rok. Opět zde byla představena kromě sériově vyráběných aut i vozidla budoucnosti. K nejzajímavějším patřila Honda P-NUT (zkratka znamená Personal-Neo Urban Transport), která reaguje na aktuální situaci. Továrny, přestavěné na bytové domy, je potřeba zabydlet. A tam, kde k nim není zavedena městská doprava, mělo by ji nahradit právě tohle vozidlo netradičního vzhledu a s uspořádáním sedadel do trojúhelníku. Pohon vytvářejí různé hybridní kombinace, včetně elektromotoru a klasického spalovacího motoru.

Co se děje... v Paříži

PRIPRAVIL MARTIN BONHARD

RUSKÁ SEZONA VE FRANCIIMáte-li rádi ruskou a francouzskou kulturu, pak cesty do Francie v roce 2010 rozhodně nebudete litovat. Bude totiž zahájen rok FRANCIE – RUSKO 2010, NEBOLI RUSKÁ SEZONA VE FRANCII.
 

 

Aktuální vydání
XANTYPA 078/2019

XANTYPA XANTYPA 078/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne
Inzerce
asociace
Inzerce
janske-lazne