Číslo 02/10

Jiří Krejčík a Jan Schmidt

Císařův pekař, Maturita v listopadu, Osudové peníze a Situace vlka

Na konci čtyřicátých let předložil Jan Werich Státnímu filmu námět komedie ze středověké Prahy. S Jiřím Brdečkou adaptovali hru GOLEM z Osvobozeného divadla (1931). Jan Werich, který si do ní napsal dvojroli a podnikl tak pokus vrátit se na výsluní bez partnera Jiřího Voskovce, který zůstal na Západě, si za režiséra filmu vybral třiatřicetiletého Jiřího Krejčíka. Ten začal za války točit krátké filmy, po osvobození spolupracoval s Jiřím Trnkou a Jiřím Brdečkou na snímku DÁREK a po roce 1947 stal se známým třemi hranými filmy: veselohrou VES V POHRANIČÍ, nerudovskou adaptací TÝDEN V TICHÉM DOMĚ a dramatem SVĚDOMÍ.

Natáčení dvojdílného výpravného filmu CÍSAŘŮV PEKAŘ a PEKAŘŮV CÍSAŘ bylo kvůli náročné přípravě několikrát odloženo. Točit se začalo v lednu 1951 poté, co byl schválen scénář, na němž se podílel i Jiří Krejčík. Termíny byly neúprosné, s filmem se počítalo na festival v Karlových Varech.
Ale nastaly nepředvídané komplikace, způsobené rozpory mezi Krejčíkem a Werichem. Plán nebyl plněn, komunikace mezi oběma tvůrci vázla, střídavě byli nemocní, ne vždy se natáčelo podle scénáře, peníze i metry drahého barevného negativu se rozplývaly… Byly ustaveny zvláštní komise pro řešení situace. Začátkem února se rýsovala jen dvě řešení: buďto zcela zastavit film a označit viníka, nebo vyměnit režiséra. Než se začal lámat tento zvláště vypečený pekařský produkt, problémy narostly: Krejčík si nepřál hereckou účast Františka Černého a dával přednost Sašovi Rašilovovi, úlohu magistra Kellyho svěřil Karlu Högerovi a Sirael měla ztvárnit Irena Kačírková – s níž ale nechtěl Werich hrát. Odmítal často i zkoušet a zejména nesouhlasil s Krejčíkovou režií tam, kde směřovala proti jeho divadelním návykům. Spory kulminovaly.
 

V tištěné Xantypě se dočtete více!

kategorie: RSS, Číslo 02/10
Komentáře k článku
:
:
:
TMCVE:
Dolní navigace