Číslo 02/10

ABECEDA

Josef Polášek - herec

Třicet písmen, třicet slov a přibližně stejný počet vět. Dost na to, aby na sebe člověk prozradil, co chce. Mnohdy i to, co nechce. Okamžité stručné slovní asociace jsou často upřímnější než dlouho cizelované obsáhlé odpovědi. Abecedu Xantypy můžete brát jako „psychohrátku“ i jako výpověď. Je to pouze na vás, protože počítá s vaší účastí. Závěry – jaká je vlastně abeceda života zpovídaných osobností – si totiž děláte sami.

Amerika: Obama, možnosti, Chicago. Nejméně zamindrákovaná země.
Bydžovská: Dobře se s ní hraje, poslouchá vás, výborná partnerka.
Cit: Bez citu to nejde.
Čtvrtníček: Pruhované tričko.
Děti: Děti jsou dárek.
Euforie: Ta právě může být někdy bez citu.
Film: Mám moc rád.
Gottwaldov: Pojmenovali jsme vám město po vrahovi. Vaši komunisti, zdar.
HaDivadlo: Narodil se Komediograf.
Chlouba: Pávům sluší.
Ideál: V davu má člověk pocit, že se ho už dotýká… je to ale práce na celý život.
JAMU: Čtyři roky. Josef Karlík, Alois Hajda…
Kráska: Kráska v nesnázích? To jsem ještě neviděl.
Liška (Pavel): Upřímnost.
Matonoha: Opravdovost.
Národ (český): To teda nevím, rozporuplné pocity… fakt nevím.
Optimismus: Dobrý, pokud nepřeroste ve familiární pozitivismus.
Polášek (Josef): Můj tatínek, můj pradědeček… jeho foto v rakouskouherské uniformě…
Reklama: …co na to tak říct?
Říjen: Máme s bráchou narozeniny, žena má svátek. A taky se radujou jeleni.
Sláma (Bohdan): Hodný kluk, odvážný, co dělá, je kvalitní.
Štěk: To bude asi pejsek?
Touha: Taky může blbnout hlavu.
Unylost: Ani ryba ani rak.
Úzkost: Žádná legranda.
Včely (divoké): První větší úkol. Nezapomenutelná atmosféra filmu, ale i toho prostředí.
Washington: Herec, potkali jsme se v tramvaji, ale nijak se neznáme.
Xantypa: Tu rád čtu.
Zábradlí: Pro mě pořád ta pravá tabulka čokolády, už šest let.
Ženy: Líbí se mi na nich ženskost.

připravila Michaela Gübelová
 

kategorie: RSS, Číslo 02/10
Komentáře k článku
:
:
:
EVKEN:
Dolní navigace