Co pro vás osobně znamená udělení ceny Angelus?
Mám samozřejmě velkou radost. Jednak proto, že tuto prestižní polskou cenu dostal můj milovaný román, a též proto, že jsem dostal cenu pro překladatele, která byla udělena poprvé – přestože samotná cena Angelus existuje už čtyři roky (před Josefem Škvoreckým ji získali Jurij Andruchowycz, Péter Esterházy a Martin Pollack). My, překladatelé, nejsme cenami příliš rozmazlováni.
Čím vás oslovil román PŘÍBĚH INŽENÝRA LIDSKÝCH DUŠÍ? Chtěl jste ho překládat hned, když jste jej četl poprvé?
Škvorecký je úžasným vypravěčem, a INŽENÝR – to je velký příběh o dlouhých letech totality v naší části Evropy. Je to nejen o Československu, ale i o Polsku, jak jsem jej znal od svého narození až do roku 1989, protože naše dějiny byly do velké míry společné. Navíc, když jsou v románu i velmi dramatické a kruté příběhy, není tam cítit nenávist ani touha po pomstě. Je to moudré zamyšlení nad světem, v kterém se zlo stále v různých variantách opakuje. Kdybych sám uměl psát, tak mým snem by bylo napsat takový román.
Byl jsem tou knihou nadšený a okamžitě jsem věděl, že ji musím přeložit. To bylo někdy v roce 1987 nebo 1988. Začal jsem na překladu pracovat a přeložil jsem asi dvě stě padesát stránek, ale přišel rok 1989, velké změny v Polsku, a s nimi též nové pracovní možnosti. Proto jsem překlad dokončil až po dvacetileté přestávce. INŽENÝR je totiž kniha, která se nedá překládat po kouskách, bylo třeba se na ni plně soustředit.
Jak hodnotíte tento román v kontextu tvorby Josefa Škvoreckého? Považujete jej za jeho vrcholné dílo, jako někteří čeští literární kritici?
Je to nepochybně Škvoreckého „opus magnum“, i když mám moc rád většinu jeho románů a povídek. Tato kniha je ale skutečně veledílo. Polska literární kritika téměř jednohlasně považuje INŽENÝRA za jeden z největších evropských románů 20. století a srovnává jeho význam například s ODYSSEEM Jamese Joyce.
text Petr Koura
Více se dočtete v tištěné Xantypě!
