Křehotinka na plachetnici
Ačkoli je všeobecně považována za Australanku, s jejím původem a raným dětstvím je to poněkud složitější. Pochází sice z australských rodičů, světlo světa však spatřila 21. června 1967 v Honululu na Havajských ostrovech, tedy na území USA. Ve Spojených státech strávila také první léta svého života. Otec Anthony Kidman – biochemik a psycholog, specializovaný na léčbu rakoviny prsu – byl tehdy pracovně angažován ve Washingtonu D.C. „Pamatuju si, že tam byla hrozná zima a spousta sněhu,“ zavzpomínala Nicole.
Její mladší sestra Antonia (rovněž herečka, známá hlavně z australské televize) se však v červnu 1970 narodila už v Sydney, kam se rodina natrvalo vrátila. Nicole nepatřila k typickým dětem: od tří let chodila do baletu, v osmi začala s hereckými kurzy, brzy poté už sbírala zkušenosti na divadelních prknech. „Koukali se na mě trochu divně, že chodím do divadla místo toho, abych s nimi polehávala na pláži,“ prohlásila o svých vrstevnících. Mezitím vyrostla do nestandardní výšky 179 centimetrů a dostala nelichotivou přezdívku Čápice.
„Když mi bylo asi sedmnáct, měli jsme v Austrálii kapelu a o víkendech jsme hráli a zpívali. Moc nám to ale nešlo, ani v Sydney nás nikdo neznal. Občas jsme zahráli na nějaké party… Vzpomínám si taky, že jsem často zpívala, když moje maminka hrála na piano – hraje mimochodem moc hezky. Vždycky říkávala, že by chtěla, aby ze mě byla zpěvačka nebo abych jednou hrála v muzikálu,“ prozradila poté, co oslnila publikum ve filmu MOULIN ROUGE.
Před kamerou se poprvé objevila v teenagerské krimi BMX BANDITS (1983) a v rodinném dobrodružství VÁNOCE V DIVOČINĚ (1983). Průlom v její kariéře znamenal thriller ÚPLNÉ BEZVĚTŘÍ (1989). Hrála v něm rusovlasou křehotinku, jež se spolu s manželem snaží vzpamatovat ze smrti synka. Do jejich plavby na jachtě se ale zaplete mladý trosečník, z něhož se vyklube psychopatický vrahoun. Dvojice je vtažena do ďábelského souboje, v němž uplatní svou kuráž, vynalézavost i námořnické dovednosti. Nicole prý v rámci příprav vyzpovídala několik skutečných žen, jež ztratily své potomky. A naučila se sama ovládat plachetnici.

S Tomem v dobrém i ve zlém
„Když si Tom stoupnul, podívala jsem se na něj dolů a řekla si, že je to v háji. Nevěděla jsem, že je tak malý. Bylo mi jasné, že automobilový závodník nemůže mít holku jako Eiffelovka. Pomyslela jsem si, že jsem se aspoň podívala do Los Angeles. Ale druhý den mi volali, že tu roli mám. Zeptala jsem, co můj vzrůst. A oni odpověděli, že Tomovi má výška nevadí,“ zrekapitulovala kuriózní počátek svého prvního hollywoodského angažmá ve filmu BOUŘLIVÉ DNY (1990). Ztělesnila v něm lékařku, která se o hrdinu stará po jeho těžké havárii a naváže s ním citové pouto.
A skutečný život zase jednou napodobil filmovou fikci: během natáčení se zrodil její vztah s Tomem Cruisem, který byl tenkrát na vrcholu popularity. Vzali se na Štědrý den roku 1990, jejich manželství trvalo přes deset let a patřilo k nejsledovanějším na světě. Adoptovali dvě děti – holčičku Isabellu Jane (nar. 1992) a kluka Connora Antonyho (nar. 1995). Dlouho to vypadalo, že jejich vztah odolá veškerým nástrahám. „Slíbili jsme si, že od sebe nikdy nebudeme déle než dva týdny,“ tvrdila spokojená herečka.
Společně se objevili v retru NAVŽDY A DALEKO (1992), situovaném do devadesátých let devatenáctého století. Ztělesnili v něm mladý irský pár, který se pokouší uspět za „velkou louží“ a v závěru podstoupí vyčerpávající závod oklahomskou pustinou. Režisér Stanley Kubrick je obsadil do svého posledního díla, fascinujícího mysteria EYES WIDE SHUT (1999). „Lidi si mysleli, že jsme blázni, když jsme se pustili do tak náročného projektu. To natáčení se zdálo nekonečné, za tu dobu jsme už dávno mohli mít za sebou tři jiné filmy. Jenže když dostanete příležitost pracovat se Stanleym Kubrickem, jde všechno stranou. Řekla jsem ano, aniž jsem četla scénář,“ uvedla Nicole. V tomto mnohoznačném podobenství zosobnila manželku manhattanského lékaře, vtaženého do labyrintu sexuálních dráždidel a mučivé žárlivosti. Úvodní epizoda se odehrává v koupelně, kde hrdinka sedí v přítomnosti svého partnera se spuštěnými kalhotkami na záchodové míse…
„Pro ten film jsme natočili spoustu scén, které bych nikdy nebyla schopna udělat pro jiného režiséra,“ poznamenala o spolupráci s proslulým filmařem. Kubrickova variace na novelu Arthura Schnitzlera odhaluje zrádná pokušení novodobého lidstva, vykloubeného z mravního řádu. Balancuje na hraně obscénního snu a v klíčové sekvenci diváky i zvědavého hrdinu zavede na utajenou erotickou orgii. Pohrává si s lascivním pornem, ve svém vyznění je ale jeho pravým opakem.
Rozchod superhvězdného páru nastal v roce 2001 (rozvedli se v srpnu téhož roku), jednou z příčin byly údajně pletky Toma Cruise s Penélope Cruz. „Toužila jsem se jen schoulit do klubíčka a před vším se schovat,“ popsala Nicole své tehdejší pocity. „Cítila jsem se hrozně opuštěná, ale navenek jsem nic z toho na sobě nesměla nechat znát. Musela jsem se sebrat a pustit do propagace svého nového filmu. Je to strašně zvláštní pocit, když se kolem vás celý den točí desítky novinářů, večer na premiéře vás pronásledují fotografové, a vy se pak ve tři ráno vrátíte do prázdného hotelového pokoje, objednáte si jídlo přes pokojovou službu, díváte se na kabelovku a říkáte si: ‚Tak, a teď jsem úplně sama!‘ Nikdy v životě jsem se necítila tak osamělá jako tehdy, přestože se kolem mě rozpoutal ohromný mediální povyk a já byla ze všech stran obklopena lidmi. Ale život už je zkrátka někdy takový…“

Divadelní Viagra a relativita času
Paradoxně právě v době, kdy se rozcházela s Cruisem, vstoupil do kin muzikál MOULIN ROUGE (2001). V tomto oslnivém panoptiku popkultury (v režii australského postmodernisty Baze Luhrmanna) zazářila jako kurtizána Satine, do níž se v proslulém pařížském podniku zahledí idealistický básník. Při natáčení této extravagantní show, balancující na pomezí bombastického kýče a jeho karikatury, si zlomila žebra a pochroumala kolenní chrupavku. Na plátně však zpívala a tančila jako o život, za svou kreaci byla nominována na Oscara a definitivně se tak vymanila ze stínu svého partnera.
Ani mnohé z jejích předcházejících filmů přitom nebyly marné. V černé satiře ZEMŘÍT PRO… (1995) se blýskla jako ukázková mrcha, která kvůli pochybné kariéře v televizi manipuluje s kdekým a dokonce nechá zabít svého manžela. V kostýmním retru PORTRÉT DÁMY (1996), inspirovaném románem Henryho Jamese, ztělesnila oduševnělou Isabel, která odmítne řadu nápadníků, pak se ale provdá za sebestředného malíře.
Účinkovala i v komerčních trhácích: v komiksu BATMAN NAVŽDY (1995) se převtělila v atraktivní „batwoman“, v bondovsky laděném thrilleru PACEMAKER (1997) se jako expertka na odhalování pašeráků podílela na honbě za ukradenými jadernými hlavicemi. Ve strašidelné šarádě TI DRUZÍ (2001) se v ponurém staroanglickém sídle bála o děti, jež nesměly spatřit světlo.
„Začali jsme v malinkém londýnském divadélku a skončili na Broadwayi,“ komentovala slavnou inscenaci MODRÝ POKOJ, kam ji v roce 1998 obsadil režisér Sam Mendes (pozdější oscarový laureát za satiru AMERICKÁ KRÁSA). V adaptaci Schnitzlerova kaleidoskopu o pochybných mravech (známého také pod titulem La Ronde) excelovala v pětici postav – od sedmnáctileté naivky po vyhořelou čtyřicátnici. Inscenaci, v níž se Nicole objevila i v rouše Evině, jeden z kritiků případně označil za „divadelní Viagru“.
Dosavadní největší filmový triumf pro ni znamenal unikátní přepis Cunninghamova románu HODINY (2002), v němž – namaskovaná k nepoznání – ztvárnila spisovatelku Virginii Woolf. „Kouřila jsem strašně moc ručně balených cigaret, někdy až třicet denně. Když na to vzpomínám, byla jsem během natáčení doslova posedlá kouřením. A nebylo to tak, že bych si řekla: ‚Snížím svůj hlas o oktávu.‘ Ten hlubší hlas prostě přišel a já neodkážu vysvětlit jak,“ prozradila o práci na postavě, za niž získala Oscara, Zlatý glóbus a několik dalších prestižních cen.
„Je to svědectví o síle literatury a o tom, jak na nás velcí autoři a vynikající knihy mohou mít vliv i po mnoha letech,“ objasnila podtext tohoto výjimečného díla. Režisér Stephen Daldry v něm nahlédl do osudů tří žen z různých dob, jež spojuje postava paní Dallowayové ze stejnojmenné knihy. Výsledkem je brilantně natočená a vzácně hluboká skládanka o relativitě času, spletitostech lidských vztahů (včetně homosexuálních a lesbických!) i zodpovědnosti vůči našim partnerům a potomkům.

Čarodějka s manželem a dcerou
Dalším pozoruhodným filmem, v němž uplatnila svůj graciézní zjev i schopnost vhledu do rozporuplných ženských povah, bylo retro NÁVRAT DO COLD MOUNTAIN (2003). V dramatu Anthonyho Minghelly, situovaném do dob války Severu proti Jihu, zosobnila dceru reverenda s hlavou plnou vznešených ideálů. Její Ada pokorně čeká na návrat svého milého ze vzdáleného bojiště a učí se hospodařit na pustnoucí farmě. Ze salonní květinky se postupně mění v bytost odolnou a soběstačnou. V drsné každodennosti, poznamenané řáděním surovců z domobrany, jí pomáhá přímočará venkovanka Ruby (Renée Zellweger)…
Svou hvězdnou pozici potvrdila v příbězích různých kvalit i žánrů. K nejzajímavějším patří satira STEPFORDSKÉ PANIČKY (2004), thriller TLUMOČNICE (2005) ze zákulisí OSN či komedie MOJE KRÁSNÁ ČARODĚJKA (2005) na motivy populárního televizního seriálu. „Ten film je o tom, že když se zamilujete, přestáváte se kontrolovat a děláte šílené věci,“ shrnula téma čarodějnické love story v režii Nory Ephron.
Trikovou fantasy ZLATÝ KOMPAS (2007), realizovanou podle bestselleru Philipa Pullmana, zpestřila postavou nevyzpytatelné paní Coulter. Jako poctu zemi, v níž vyrostla, lze vnímat velkolepý epos AUSTRÁLIE (2008). Hrála v něm upjatou britskou aristokratku, jež se v pustinách poblíž Darwinu sblíží se svobodomyslným honákem dobytka a s diskriminovaným klukem.
Autor nejnákladnějšího australského filmu všech dob, režisér Baz Luhrmann s ní natočil i čtyřminutovou reklamu na legendární parfém Chanel No.5. Kidman za ni inkasovala 3,7 milionů dolarů a jako majitelka nejvyššího honoráře za reklamu byla zapsána do Guinnessovy knihy rekordů. Po rozvodu s Cruisem nějaký čas chodila s rockerem Lennym Kravitzem, v červnu roku 2006 se vdala podruhé – za country zpěváka Keitha Urbana. Honosná svatba se záplavou bílých orchidejí proběhla v kapli na útesu poblíž Sydney a bylo na ni pozváno 230 prominentních hostů, včetně „gladiátora“ Russella Crowea a hereččiny blízké přítelkyně Naomi Watts. V červenci 2008, tedy v jednačtyřiceti letech (!) porodila své první vlastní dítě – holčičku Sunday Rose.

Život pod drobnohledem
„Hodně lidí říká, že jsem namyšlená, ale já jen neumím mluvit s každým a nedokážu to překonat,“ konstatuje jedna z nejzářivějších ikon stříbrného plátna, jež přispívá na výzkum léčby rakoviny a na studia mladých australských herců. S jejím netuctovým půvabem a nadprůměrným IQ 132 se pojí kuriózní fakt – trpí totiž fobií z motýlů. „Když jsem se vracela domů ze školy, občas ten největší motýl, jakého jste kdy viděli, seděl na vratech. Šplhala jsem přes plot, plazila se podél rohu, zkrátka jsem dělala všechno proto, abych nemusela projít kolem něj,“ zavzpomínala v jednom rozhovoru.
„Nesnažím se jít po něčem najisto. Ty na první pohled podivné a excentrické projekty mé kariéře nakonec vždycky pomůžou nejvíc,“ zdůvodňuje svou občasnou spolupráci na experimentech typu DOGVILLE. Uvědomuje si i odvrácenou stranu popularity: „Být hercem nebo herečkou dnes znamená žít neustále pod drobnohledem, který je stále detailnější a dotěrnější. Máme totiž internet a zprávy kolují neskutečnou rychlostí. Světem vládne neskutečný hlad po soukromých životech celebrit, což mi často připadá skličující. To samé existovalo už ve třicátých letech, ale tehdy byli všichni jakoby víc chráněni. Zatímco dneska má člověk pocit, že se musí chránit a bránit sám.“
Zodpovědně uvažuje také o herecké profesi, v níž se dlouho podceňovala a kde jí prý patřičnou dávku sebedůvěry dodal právě Stanley Kubrick. „Můžete si říct: ‚Jsem jenom herečka a filmy jsou přece jenom takové pitominky.‘ Nebo do toho můžete jít naplno a říct si, že film je důležitý. A snažit se přispívat ke všem těm příběhům a nápadům. A spolupracovat s co nejzajímavějšími a nejschopnějšími tvůrci,“ vysvětluje hvězda, opakovaně relativizující svůj úspěch a slávu. „Za všechna ta léta jsem už sice na leccos zvyklá, ale stejně se ve mně vždycky odněkud vynoří obyčejná holka z Austrálie, která nemůže uvěřit tomu, kde se octla.“

„Má v sobě kvality starého Hollywoodu. Ztělesňuje klasický typ filmové hvězdy čtyřicátých a padesátých let.“
Režisér Baz Luhrmann

„Pokaždé vás dokáže přesvědčit, že je někým jiným. Na rozdíl od standardní hvězdy, která je v každém filmu pořád stejná.“
Režisér Stephen Daldry

text Jan Foll