Číslo 01/10

TIPY KNIHY 01/10

PŘIPRAVIL VLADIMÍR KARFÍK

McMAFIE
MISHA GLENNY

přeložil Petr Holčák
(Argo, Dokořán Praha)
Na obálce se objeví slovo Corleone jako výtvarný znak, ale kdybychom si představovali, že máme v ruce vzrušující příběhy mafiánských rodinných klanů, budeme zklamáni. Nezklame nás však autor, který před námi vylíčí něco, o čem máme jenom vzdálené tušení: svět planetárního zločinu. Mafie se ukazuje v nové podobě, a to nikoli jako „rodinné“ podnikání, ale jako porodní bába nového kapitalismu, který vznikal na troskách totalitních režimů, ale i v totalitních režimech, jež nadobyčej prosperují. Globalizace, jež závratně urychluje vývoj, dala nové možnosti i organizovanému zločinu, který ovládá už dvacet procent světové produkce – na povrchu jsou viditelné především drogy, zbraně, prostituce, korupce, ale za tím je propojené rozsáhlé a neprůhledné podnikání šedé ekonomiky a bank. Misha Glenny podnikl velkou cestu za poznáním tohoto skrytého světa soudobé civilizace a vylíčil ho nikoli ve statistikách, ale dal mu ožít v příbězích a postavách ze všech světadílů tak, že rozsáhlá kniha připoutá pozornost, nepustí, a při čtení ustavičně mrazí. O to víc, že nečteme dobrodružné pohádky, ale jsme uprostřed světa našich všedních dnů. To málo, co víme o rozpadu sovětského satelitního impéria, třeba o proměně předmětu zločinnosti tajných totalitních organizací, zasazuje autor velmi přesvědčivě do světových souvislostí: Balkán, Rusko, Kavkaz, Kazachstán, Střední a Jižní Amerika, Asie, Čína. Velkolepý vzestup organizovaného zločinu bez vůle k účinné obraně.

VYHRABÁVAČKY
IRENA GEROVÁ

(Paseka, Praha)
Překvapení uprostřed publikací, jež vyvolalo výročí roku 1989, spočívá už v tom, že kniha je nefalšovaně dokumentární – jako deníkové zápisky a rozhovory s Václavem Havlem (ty si lze ověřit na přiloženém CD) vznikala od roku 1988 a končí na samém začátku listopadových dní. Irena Gerová, v osmdesátých letech redaktorka Svobodného slova, ji za života nepublikovala. Nacházíme svědectví jedinečná. Jednak o aktivitě lidí, kteří mohli legálně pracovat – a ztěžka prosazovali věci svobodného ducha (ocenění zaslouží kulturní rubrika Svobodného slova, kde se autorka věnovala divadlu), a o jejich kontaktech s disentem. Třeba o tom, jak došlo k tomu, že balkon budovy Melantrichu sehrál takovou roli v listopadových demonstracích, a nebyla to samozřejmost, ale riskantní aktivita lidí jako Irena Gerová. Autenticita rozhovorů s Václavem Havlem má hodnotu mimořádnou, přibližuje dobovou situaci.

 

LUCKA, MACEŠKA A JÁ
MARTIN REINER

(Druhé město, Brno)
Velmi zkušeně a rafinovaně vyprávěná nerozsáhlá novela, jejíž hrdinové (a odtud i příběhy) jsou v názvu vyjmenováni: Tomáš, jemuž brněnský autor přivede do života dílo zmizelého básníka Macešky a vzbudí zvědavost, kdože se skrývá za pisatelem neznámého dopisu, a Lucka, dcera Tomášovy milenky. Tři linie, tři tajemství či přímo záhady. Tomáš hledá jednak životní partnerství, jednak chce vyluštit tajemnou šifru z dopisu, jednak se snaží orientovat se sám v sobě. Snad už proto Lucčinu matku, Tomášovu milenku Martu, nenajdeme v titulu, silnější je totiž vztah a odpovědnost k děvčátku, jež není ještě ženou. Tomáš se za básníkem vydává do Londýna, jako předobraz nelze nevidět Ivana Blatného. Odhalení tajemné šifry J., jež se mu posléze podaří (nejde o jednu z básníkových milenek, ale o muže), je paralelou symbolickou: u Macešky nešlo o vztah k ženám, a svou orientaci si ujasňuje i Tomáš. Symbolika je i v tom, že nejenom básník Maceška pobývá v britské psychiatrické léčebně, ale v léčebně má celý rok Tomáš i Martu po pokusu o sebevraždu. A doma v péči malou Lucku. Skoro zároveň s tím, jak odhalil Maceškovo tajemství, po Martině návratu zjišťuje, že milostný vztah je pryč. Narazil i na své tajemství.

 

JEŠTĚ SE UVIDÍ
VĚRA NOSKOVÁ

(nakladatelství Věra Nosková, Praha)
Dvě povídky a novela mají společného jmenovatele: nesentimentální pohled na vztahy mužů k ženám a žen k mužům. Věra Nosková nezapře antiiluzívní východiska svých dosavadních úspěšných próz. Že nebude šetřit muže, očekáváme, jenomže tentokrát si muži se ženami většinou nemají co vyčítat: jsou vypočítaví, vypočítavé a doplácejí na to – žena
svému muži pustila žilou a naletěla podvodníkovi. Ten shrábl její majetek a našel si venkovskou husičku. Mladému úspěšnému muži (na počátku jsou peníze ze skořápek, pak z realit) nevycházejí jeho účelové sexuální vztahy: obě ženy, z nichž mu kyne zisk, mu uniknou, když se rozhoduje, že s některou zakotví. Objeví venkovskou krásku, užuž ji nachytal na garsonku, ale… Cynismus ve vztazích dokáže i odpudit. Ne každá husička je k mání. Prohlédne nabobskou faleš i partnerovu neschopnost dát životu lidský smysl. Takže na obraze docela temném i trochu světla, třeba jen v detailu.

kategorie: RSS, Číslo 01/10
Dolní navigace