IMATYÁŠ
GALFrancie – 2009
Režie: Jean-Pierre Jeunet
V roce 1979 přijde malý Bazil o tatínka, vojenského pyrotechnika, jehož v Alžírsku zabila mina. O třicet let později jej při pouliční přestřelce náhodou zasáhne kulka do hlavy tak nešťastně, že si chirurg při operaci raději hodí mincí, a pak nechá postřelenému náboj v hlavě, i když hrozí, že pacient může kdykoliv náhle zemřít. Z Bazila se stane bezdomovec. Naštěstí najde skvělou náhradní „rodinu“ v bizarním domově na šrotišti. Jednoho dne jej osvítí nápad a on se rozhodne pomstít dvěma zbrojařským firmám, jež způsobily jeho a otcovo neštěstí. Podle přísloví „Když se dva perou, třetí se směje“ s pomocí nových přátel rozpoutá vskutku pravý galimatyáš kalamit a vynalézavě poštve bezohledné šéfy obou společností jednoho proti druhému. Scenárista a režisér Jean-Pierre Jeunet je z rodu fenomenálních filmových hračičků typu Michela Gondryho, Terryho Gilliama nebo Tima Burtona. Proto i jeho nový snímek hýří báječnými nápady, neotřelým humorem, ale též pokorou k lidem na okraji.

ZAKLETÝ V ČASE
Německo, USA – 2008
Režie: Robert Schwentke
Cestování v čase je vděčným tématem žánru sci-fi. Audrey Niffenegger, autorka literárního bestselleru, jenž byl předlohou filmu ZAKLETÝ V ČASE, je však pojala v poněkud nezvyklé, psychologické rovině. Hrdina Henry DeTamble (Eric Bana) trpí genetickou anomálií, jež ho bez varování přemísťuje v čase jak do vlastní minulostí, tak do vlastní budoucnosti. V jiné době se však ocitá vždy nahý, což mu způsobuje četné nepříjemnosti. Sám je už na své dočasné mizení zvyklý, nedokáže je však ovlivnit. Vede kvůli tomu osamělý život, dokud se nesetká s dívkou Clare (Rachel McAdams), která ho zná od svých šesti let a zná i jeho tajemství. Jejich následný vztah se samozřejmě neobejde bez problémů… – Filmaři natočili fantastické vyprávění vcelku realisticky: po hrdinovi načas zbude hromádka šatů a někde jinde se vynoří nahatý; tedy žádné velké triky. Na rozdíl od knihy (jejíž první vydání vyšlo pod názvem ŽENA CESTOVATELE ČASEM), ve které jsou jisté záchytné body, tady se jen občas objeví nějaká napovídající informace, jinak se divák místy v čase ztrácí podobně jako protagonista. Naštěstí však zůstává oblečený.

BOŽSKÝ
Itálie, Francie – 2008
Režie: Paolo Sorrentino
Filmové životopisy slavných politiků bývají většinou buď oslavné, nebo naopak negativně vymezené. Navíc se většinou točí o zemřelých osobnostech. Paolo Sorrentino se ve svém zásadním opusu věnuje postavě sedminásobného italského premiéra, dosud žijícího Giulia Andreottiho (nar. 1919). A jeho portrét politika, jenž se mimo dalších přezdívek honosil i tou z názvu filmu, je neobvyklý. Zaznamenává poměrně dlouhý časový úsek a od počátku zahlcuje diváka tolika fakty, že se v nich asi nemůže orientovat ani průměrný Ital. Zároveň se pokouší oživit příběh zdánlivě nudného a pobožného tajnůstkáře a současně chladného manipulátora moci moderními filmovými prostředky. V podstatě se staví na stranu těch, kteří Božského obviňují z pěstování korupčního prostředí, z bezskrupulózní likvidace protivníků (v případě potřeby i přátel) a ze styků z mafií. Jestliže máte oprávněnou deziluzi z českých politiků, pak vězte, že ti jsou proti Andreottimu a v současnosti i Berlusconimu zaplaťpánbůh jen troškaři.