Číslo 01/10

Třikrát sto deset

PLACHTA - NOVÝ - KORBELÁŘ

S blížícím se koncem 19. století se v roce 1899 narodili tři herci, kteří patří mezi nejpopulárnější: nejprve 1. července JINDŘICH PLACHTA,po něm 7. srpna OLDŘICH NOVÝ a 3. listopadu nejmladší z nich – OTOMAR KORBELÁŘ.

OLDŘICH NOVÝ
ZAVŘETE OČI, ODCHÁZÍM
Byl jako většina jeho filmových hrdinů: galantní, elegantní a šarmantní. Řekli byste, že musel pocházet z vyšších kruhů, kde dobré mravy a způsoby sají novorozenci s mateřským mlékem. Ale rodák z pražské čtvrti Na Františku se nejprve živil černým řemeslem typografa – podobně jako mladý Saša Rašilov.

Hudebnímu divadlu se nejprve upsal v Brně, když se vrátil do Prahy, otevřel ve Stýblově pasáži Nové divadlo (v těchto prostorách sídlil později Semafor). Muže dvou tváří, který žil dva životy, žádný český herec tak dobře nezahrál. Patrně již není mezi námi mnoho těch, kdož se můžou pyšnit, že viděli Oldřicha Nového hrát na jevišti Célestina, hrdinu operety MAMZELLE NITOUCHE. Ale je snad mezi námi nějaký odrostlejší spoluobčan, který by neznal Aloise Nováka alias Kristiána?


Po společném úspěchu s veselohrami KRISTIÁN, EVA TROPÍ HLOUPOSTI a ROZTOMILÝ ČLOVĚK natočil režisér Martin Frič i veselohru HOTEL MODRÁ HVĚZDA s dvojicí Oldřich Nový a Nataša Gollová. V době okupace vytvořil několik filmových postav mladých mužů, kteří až dojímali svou dobrotivostí, srdečností a nezáludností. Redaktor Bláha (ROZTOMILÝ ČLOVĚK) a úředník Plavec (VALENTIN DOBROTIVÝ), to už nebyli muži velkého světa, suverénní a jistí. Která žena by nezatoužila stát se právě takovému muži pečovatelkou a ochránkyní! Zdálo by se, že byl schopen nebrat sám sebe moc vážně. V parodické komedii PYTLÁKOVA SCHOVANKA prozradil schopnost usmát se nad typem postav, které vytvořil v čase salonních komedií. Ale poté, co také on vypoklonkoval z našeho filmu rozmařilé milionáře, se agilně přerodil. V hudební veselohře HUDBA Z MARSU do postavy předválečného skladatele šlágrů Jiřího Karase, který všechny své tvůrčí i pedagogické síly věnuje orchestru zájmové umělecké činnosti, sestavenému z prostých pracujících.
Zlepšovatele Ludvíka Zacha, hrdinu budovatelské veselohry SLOVO DĚLÁ ŽENU, stvořil i jako spoluautor námětu a scénáře. Prozraďme na něho, že trpěl primadonstvím i ješitností. Když se připravovala historická komedie POSLEDNÍ RŮŽE OD CASANOVY, nekriticky se domníval, že jedině on je tím vhodným představitelem legendárního milovníka. Ostatně, že se mu nepodařilo prosadit realizaci filmové komedie o dalších osudech Kristiána, považoval také za dílo intrik.
Bořivoji Zemanovi, který ho režíroval v parodické komedii FANTOM MORRISVILLU, si v obsáhlém dopisu postěžoval: „Ve FANTOMU údajně (a podle plakátu) hraji hlavní roli. Není tomu tak už kvůli konci, který byl přepsán a uzavírá ho v orchestru zpívající Matuška.“ V roce 1969 vytvořil sedmdesátiletý Oldřich Nový svou poslední filmovou roli – bývalého učitele tance a společenského chování ve slavných Světácích. Pan Dvorský, muž vybraných způsobů a mravů nejen baví, ale i dojímá, neboť představitel s notnou dávkou nostalgie zdůrazňuje podobnost jeho osudu s osudem svým.

 

TEXT PAVEL TAUSSIG

 

VÍCE SE DOČTETE V LEDNOVÉ XANTYPĚ!

kategorie: RSS, Číslo 01/10
Dolní navigace