Sestřelení civilního letadla nad Ukrajinou semklo Západ proti Rusku

Polemika nad červencovým pádem malajského dopravního letadla na východní Ukrajině trochu připomínala zápletku literární prvotiny Michala Viewegha NÁZORY NA VRAŽDU. Podobně jako ve Vieweghově novele po spáchání zločinu v malém provinčním městě spřádá každá z postav vlastní teorii o tom, kdo je vrah, vynořovaly se po pádu civilního boeingu všechny možné i nemožné scénáře o tom, kdo by jej mohl mít na svědomí; přibližná shoda panovala pouze v samotném faktu sestřelení.

Rusové ukazují prstem na Ukrajinu
Od prvního okamžiku se strhla slovní přestřelka mezi Moskvou a Kyjevem vzájemně se obviňujícími ze spáchání mezinárodního zločinu.
Na první pohled méně důvěryhodně až zcela nevěrohodně působí scénáře nabízené východoukrajinskými separatisty a ruskými, státem kontrolovanými médii. Podle jedné z verzí měl být terčem útoku sám ruský prezident Vladimír Putin, který prý tím místem ve stejnou chvíli prolétával. Krom toho, že se prezidentský IL-96 malajskému Boeingu 777 příliš nepodobá, přeletěl Putin vracející se 17. července z Brazílie do Moskvy prokazatelně polskou Varšavu. Kudy si to namířil dál? Letmým pohledem na mapu zjistíme, že mezi Varšavou a Moskvou se rozkládá Bělorusko; kdo by tvrdil, že to odtud ruský prezident stočil k jihovýchodu, do oblasti těžkých bojů mezi ukrajinským Doněckem a Luhanskem, byl by buď padlý na hlavu, nebo vedený úmyslem dezinformovat veřejnost, tak jako ruská média, jež tenhle konspirační scénář vypustila.
Jinou teorii jako vystřiženou ze špionážní série nabídl Igor Strelkov, „ministr obrany“ separatistické Doněcké lidové republiky, občanským jménem Igor Vsevolodovič Girkin, pracovník ruské vojenské rozvědky GRU. Podle něho zemřeli všichni cestující dávno předtím, než se letoun nad Donbasem zřítil. Další ruské zdroje to vysvětlují s tím, že šlo ve skutečnosti o letadlo Malaysia Airlines, které zmizelo v březnu nad Indickým oceánem; ukořistili je tenkrát Američani, aby je o čtyři měsíce později nechali – jak jinak než s naloženou bombou – rozprsknout nad východní Ukrajinou…
O něco více při zemi se drží hypotéza, podle níž letoun sestřelila ukrajinská vojenská stíhačka. Předpokládaným záměrem bylo „shodit“ tento akt na proruské separatisty, a zatáhnout tím Moskvu do mezinárodního konfliktu.

Letadlo omylem sestřelili proruští rebelové
Podle jediného scénáře předloženého Kyjevem sestřelili malajské dopravní letadlo proruští rebelové v domnění, že jde o ukrajinský bojový letoun. Mimochodem, od 22. dubna až do osudného červencového dne sestřelili separatisté nad východní Ukrajinou osm ukrajinských helikoptér, jedenáct vojenských letadel a zabili přitom dvaaosmdesát lidí.
Četná dílčí svědectví stvrzují věrohodnost uvedeného scénáře. Již zmíněný Igor Girkin alias Strelkov v momentě pádu letounu zveřejnil na ruské obdobě Facebooku sebevědomé prohlášení: „Právě jsme sestřelili ukrajinské letadlo An-26. My jsme je varovali, ať nelétají nad naším vzdušným prostorem.“ Vzápětí po zveřejnění informace o pádu civilního letadla prohlášení ze Strelkova profilu zmizelo; na druhou stranu původní zpráva o sestřelení ukrajinského vojenského letounu se nepotvrdila.
Podpůrným argumentem je i podivné chování separatistů na místě zřícení letadla. Černou skříňku nabízeli napřed Rusku, a teprve když Moskva o horký brambor neprojevila zájem, odevzdali ji mezinárodním expertům. V jimi kontrolované zóně neplatilo zjevně právo pro živé ani mrtvé. Od trosek letounu zpočátku odháněli pozorovatele OBSE i zahraniční novináře (snad s výjimkou těch ruských). Mrtvoly 298 cestujících a členů posádky nechali povalovat na polích a podél cest, nebo je házeli do igelitových pytlů. Teprve po několika dnech na naléhání světové komunity svolili k převozu části tělesných ostatků do Charkova a dále do Nizozemska, odkud pocházela většina obětí.
Měli proruští ozbrojenci Buk, raketový systém země-vzduch schopný sestřelit letadlo v desetikilometrové výšce? Mnohokrát se chlubili tím, že jím disponují. Po pádu malajského dopravního letadla náhle obrátili a začali tvrdit, že ne. Basu s nimi nedržel velitel významné povstalecké jednotky Vostok Alexandr Chodakovský, který v rozhovoru pro agenturu Reuters připustil, že povstalci dostali Buk k obraně proti náletům ukrajinské armády.
Americké satelitní snímky monitorující dráhu střely mají dokazovat, že vylétla z území ovládaného rebely. Možná i na základě jejich předložení spojencům se prezidentu Baracku Obamovi podařilo přesvědčit Evropany, aby se připojili k protiruským sankcím Spojených států. Omyl východoukrajinských rebelů nejspíš přijde Vladimíra Putina vcelku draho.

XANTYPA 9/14 - výběr z článků

Skotské jezero Loch Lomond

Skotské jezero Loch Lomond

Oblast u skotského jezera Loch Lomond představuje úchvatné scenérie v končinách často zkrápěných deštěm. Lidé tu po staletí hospodařili a měnili krajinu a zvyky ke svým účelům. Působení přírodních, politických i ekonomických vlivů je u jezera patrné na každém kroku. Navíc chystané referendum (18. září 2014), zda Skostko setrvá v unii s Velkou Británií, nebo se po více než tři sta letech vymaní z království, přináší možná již neopakovatelnou historickou chvíli pro všechny obyvatele. Ať již demokratické rozhodnutí národa dopadne jakkoliv, s určitostí změní politickou krajinu a další aspekty života nejen zdejších lidí.

Herečka Pavla Beretová

Herečka Pavla Beretová

Herečka Pavla Beretová nastoupila po studiích na DAMU rovnou do Národního divadla, stala se nejmladší členkou činoherního souboru a od té doby vystupuje v hlavních rolích. Neostýchá se učit od zvířat a okouzlily ji knihy Julia Zeyera.

Nostalgický svět říčních lázní a plováren

Nostalgický svět říčních lázní a plováren

„Nic neosvěží fyzickou prací znavené tělo, anebo duševní námahou vyčerpané nervy tou měrou, jako říční koupel.“ Heslo průkopníků říčních lázní a plováren jako by nás přenášelo do knížky nebo filmu ROZMARNÉ LÉTO. Do časů pánů oblečených do pruhovaných plavek a dam vstupujících do vody s prostěradly cudně omotanými kolem těla, časů dřevěných mol a kabinek. Zlatá éra říčních lázní a plováren je nenávratně pryč, ale přece jen několik jich v takřka nezměněné podobě přežilo dodnes.

Výtvarník Marian Karel

Výtvarník Marian Karel

Marian Karel je už na první pohled sympaťák. A taky bohém. Málokdo by hádal, že je profesorem na ČVUT. Tento muž s dlouhými prošedivělými vlasy je však i světově uznávaným výtvarníkem, jehož proslavilo zejména sklo. Ačkoli, nejen sklo…

Hamburk, Paul a The Beatles

Hamburk, Paul a The Beatles

Každé město, které se rozprostírá na březích řeky, má velký půvab. Hanzovní Hamburk, druhé největší město v Německu, má nejen Labe, vlévající se do moře, ale také největší přístav v zemi, díky němuž je město nazýváno branou do světa. Kromě Labe, v některých místech tak širokého, že nedohlédnete na druhý břeh, město protkává říčka Alster a mnoho jejích romantických ramen a kanálů, jež se proplétají zástavbou a přímo v centru vytvářejí dvě jezera: Velký a Malý Alster. Hamburk se také může pyšnit jednou z největších německých univerzit. Přesto, že ve městě žije víc než milion sedm set tisíc obyvatel, každý, kdo ho navštívil, mi jistě dá za pravdu, že je toto zelené místo velice příjemné, jakoby stvořené s myšlenkou na to, aby se tu lidem žilo dobře. Nebudu dál popisovat malebná zákoutí, protože stojí za to zajet si do Hamburku a prohlédnout si ho třeba z velkých, po Labi plujících lodí, jež se staly místním běžným prostředkem městské hromadné dopravy, a nebo z kanoe či pramice, kterých proplouvá přírodními kanály i středem města bezspočet. Proto se Hamburku také říká německé Benátky. A jestliže do města na Labi opravdu zavítáte, určitě si nenechte ujít slavné nedělní rybářské trhy ve starobylém přístavu, kde můžete ochutnat všelijaké mořské lahůdky, zaručeně čerstvé. Ráda bych ale ještě upozornila na něco skutečně unikátního.

Zpěvačka a režisérka  Marta Kubišová a Olga Sommerová

Zpěvačka a režisérka Marta Kubišová a Olga Sommerová

Marta Kubišová – nezdolná bylina, kterou se normalizátorům nepodařilo zlomit, ani vyplít z československých hlav. Olga Sommerová – zdaleka viditelný aktivní vulkán. Vynikající ingredience k rozhovoru jsou připraveny. Záminka: MAGICKÝ HLAS REBELKY, právě dokončený dokument Olgy Sommerové o Martě Kubišové, který získal na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech Cenu diváků.

Štvanice

Štvanice

Již v desátém století začínají záznamy o vltavském ostrově (o velikosti 143 tisíc m²), přes který vedl brod spojující Staré Město Pražské s cizinou. Vedla tudy obchodní cesta a kupci přinášeli obyvatelům ostrova, převážně rybářům a převozníkům další zdroj obživy. Trvalejší zástavbě bránily časté povodně a v dobách válečných i pustošení způsobené nepřátelskými vojsky.

Šlehni si!

Šlehni si!

Jen si šlehni! Ze začátku to bude asi dost dobrý. Podle toho, co si šlehneš, spolkneš nebo co vykouříš, budeš mít neuvěřitelnou energii, všechno ti půjde líp, uděláš spoustu věcí, nebudeš skoro muset jíst, budeš bez zábran, neucítíš bolest nebo budeš vláčný, stát mimo realitu, zažiješ euforický stav, uvidíš podivné výjevy v psychedelických barvách, přeneseš se do dosud nepoznaných sfér; bude ti prostě fajn. Možná budeš jen zvracet. Tak jako tak, uděláš to znovu. Brzy ale nastane zlom. Pak poznáš, co je peklo. Budeš to muset mít za jakoukoliv cenu, staneš se štvancem, budeš se potácet světem jak Bludný Holanďan po moři, hnít za živa, ztratíš důstojnost, staneš se stínem člověka, kterým jsi kdysi byl.

Sobotka šlape vodu, ale občas se napije. Babiš se sluní na matraci

Česká politika je teď velmi napínavá. Pětadvacet let po revoluci se ocitla ve stadiu zásadního přerodu. Ten má víc rovin. Tradiční strany soupeří se stranou-nestranou. V první fázi toho střetu má nestrana, jež je ale vlastně už normální stranou (ANO 2011) a sedí ve vládě, velkou výhodu. Stále ještě působí nově, ještě nějakou dobu může říkat „my“ a „vy“, přičemž ti „vy“ jsou mimo jiné koaliční sociální demokraté. Ta výhoda brzy skončí. A pak se uvidí, jestli jsou ti jiní opravdu jiní. (Vidíme to už dnes. Na posty si Andrej Babiš usazuje svoje lidi bez ohledu na jejich kvalifikaci. Stejně, jako to dělali ti před ním, třeba ODS.)

Co se děje… v Kalifornii

NOC A NADĚJE ARNOŠTA LUSTIGA je název setkání, jehož účastníci si ve dnech 4. – 6. září v kalifornském městě Auburn blízko San Franciska připomenou život a dílo světoznámého českého spisovatele. Pořádá je nezisková organizace Placerarts. V podtitulu stojí výzva: Nikdy nezapomeňme!

Aktuálně - výběr z článků

Je libo porno, nebo raději obraz?

Je libo porno, nebo raději obraz?

Letošní vyhlášení výsledků soutěže Ceny kritiky pro mladé malíře do třiceti let proběhlo jako každý rok v únoru při zahájení výstavy sedmi finalistů.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 9/14

XANTYPA číslo 9/14

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 09/2019

XANTYPA XANTYPA 09/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne