Vzhůru k výšinám

Tak se jmenuje rozsáhlá výstava o historii vzduchoplavby a balonového létání ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy. Balonový pilot a její spoluautor Vladimír Lacina (dalším je Tomáš Rezek z Národního technického muzea) měl v rámci vernisáže se svým balonem vzlétnout. Nevzlétl. Vítr byl příliš silný a nevypočitatelný. Protože pořád platí stará pravda: Kam vítr, tam balon. Možná se let povede jindy, výstava trvá do 28. října. Byla připravena k zakulacenému 230. výročí prvního startu balonu s lidskou posádkou 21. října roku 1783. Co se tehdy vlastně událo?

Balony

Dobytí nebes
Víme, že první papírový balon naplněný ohřátým vzduchem sestrojili francouzští bratři Joseph a Étienne Montgolfierové již v listopadu roku 1782; podle nich se takovým balonům říká montgolfiéry. Zhruba ve stejné době naplnil svůj balon plynem fyzik Jacques Charles. Na jeho první veřejný vzlet se přišlo podívat na tři sta tisíc Pařížanů. Joseph s Étiennem nechtěli samozřejmě zůstat pozadu. Ve Versailles do koše umístili cestující: ovci, kohouta a kachnu. Let byl úspěšný, posádka, zdálo se, spokojena. Nemohl by tedy vzlétnout člověk? Odvážná, ale oprávněná myšlenka. Přihlásil se mladý fyzik a chemik Pilâtre de Rozier. Přípravy začaly. Koš balonu byl rozdělen, jednu část tvořilo ohniště a balíky slámy coby palivo. Rovnováhu vyrovnal další muž, důstojník pěchoty markýz d’Arlandes. Po několika předchozích pokusech s upoutaným balonem byl 21. listopadu 1783 v zámeckém parku ve čtvrti Passy znovu připraven nádherně vyzdobený balon i s praporem a nápisem Dobytí nebes. A nikomu to nepřipadalo nepatřičné, nemožné, výstřední. Poprvé v dějinách se vznesli do vzduchu dva muži, dosáhli výšky téměř tisíce metrů, přelétli Seinu i celou Paříž a po půlhodině přistáli na Butte aux Cailles, na Křepelčím vrchu, dnešním náměstí Place d’Italie.
V Čechách, přesněji na Moravě, v zahradě hraběte Dietrichštejna v Židlochovicích, vypustil v březnu roku 1784 první montgolfiéru student medicíny, později světoznámý botanik a cestovatel Tadeáš Haenke. O šest let později, v říjnu 1790, přivítali Pražané ve Stromovce slavného vzduchoplavce Jeana-Pierra Blancharda. Krameriusovy noviny nazvaly jeho montgolfiéru „podivným, přehrozným větrným balounem“. Vzduchoplavec pozval do koše balonu hraběte Jáchyma ze Šternberka, „muže ve vědách přírodních, fyzice, matematice a astronomii zběhlého“, který ohlásil po neklidném letu dosaženou výšku – 1833 metrů. Už předtím, 7. ledna 1785, přeletěli Blanchard spolu s Johnem Jeffriesem z anglického Doveru do Calais. Byla to první cesta balonem přes moře, poprvé spojila dvě země a poprvé vezli v koši balonovou poštu. Blanchardovi se podařilo totéž, co Louisi Blériotovi v aeroplánu 25. července 1909. A přelet průlivu ho navždy proslavil.

Zkáza balonu Kysibelka
Návštěvníci na výstavě VZHŮRU K VÝŠINÁM naleznou řadu dobových fotografií se zajímavými texty, ukázky historických publikací o vzduchoplavbě, balonové koše, tlakoměry, kompasy i teploměry, plakáty a asi nejstarší exponát, jímž jsou zbytky nešťastného balonu Kysibelka. Proč nešťastného? V roce 1891 se konala v Praze slavná Jubilejní zemská výstava. Pořadatelé chtěli návštěvníkům představit i jeden z tehdejších největších divů techniky – balon. Pozvali proto německého vzduchoplavce, jinak vyučeného knihaře Maxmiliana Wolffa z Kolína nad Rýnem. Kapitán vzduchoplavby, jak si Wolff říkal, nechal balon ušít na místě, ale moc se nepovedl. Pražané ho později posměšně nazývali křížala nebo nepodařená hruška. Nezdařil se ani první volný let 16. června. Jako platící cestující se přihlásil nadporučík Wondruschka, ovšem místo kapitána Wolffa, jak všichni očekávali, posádku doplnili jeho dva pomocníci. Kapitán zůstal, snad z opatrnosti, na souši a řídil poslední přípravy k odletu. Balon vystoupal až do výšky téměř 2000 metrů, po chvíli však začal nečekaně klesat. Proud vzduchu naštěstí vtlačil látku odspodu nahoru a tak se vlastně vytvořil jakýsi padák, který hrozivě vypadající pád zmírnil. Dobrodružný let skončil na střeše Reissenzahnovy slévárny v Bubnech. Vzduchoplavci přežili. Kysibelka zklamala. Co dál? Tentokrát vsadil výstavní výbor na jistotu. Povolal z Paříže dva slavné vzduchoplavce – Louise Godarda a Édouarda Surcoufa. První let s menším balonem předvedl Pražanům 24. července Surcouf, o pár dní později vzlétl Godard s velkým žlutým balonem Victor Hugo, do jehož koše se vešli čtyři cestující. Balony i vzduchoplavci měli v Praze obrovský úspěch. Pořádali vzlety v upoutaném balonu i volné plavby. Po ukončení výstavy odstartoval Godard s nakladatelem J. R. Vilímkem, statkářem Josefem Novotným a jeho ženou k dálkové plavbě. Za několik hodin přistáli na pobřeží Baltického moře.


Celý článek si přečtete v tištěné Xantypě....

Břetislav Ditrych

XANTYPA 9/13 - výběr z článků

Bydlet v oblacích nad Brooklynem

„V Brooklynu roste strom… Ať kamkoli padne jeho sémě, vzniká z něho strom, který se dere vzhůru, jako by chtěl až do oblak. Roste v oplocených parcelách a z opuštěných hromad odpadků. Vyrůstá z mřížoví nad průduchy sklepů. Je to jediný strom, který roste z betonu… Vydrží bez slunce, bez vody a zdánlivě i bez hlíny…“ Tak uvedla kdysi svůj román o strastiplných osudech přistěhovalců v Brooklynu americká spisovatelka Betty Smithová. Od těch dob se tu však všechno proměnilo k nepoznání. Hlavně v posledním destiletí se z této kdysi neutěšené čtvrti stala příjemná moderní městská část, které dokonce mnozí dávají přednost před Manhattanem.

Kolébka punku? Žádná Anglie, ale Peru

Kolébka punku? Žádná Anglie, ale Peru

Deset let před Sex Pistols v metropoli jihoamerické země křičela na pódiu skupina Los Saicos: „Rozmlátíme nádraží!“ Byli to nevědomí předchůdci punku: v slušňáckých košilích a bez číra.

Čertova Sázava

Čertova Sázava

České a moravské kraje jsou protkané pověstmi a legendami o čertech, bílých paních, urozených pánech a o zázračných skutcích svatých. Co kraj, to jiný příběh. Jedním ze zajímavých míst je město Sázava nad Sázavou, opředené tajemstvím a pyšnící se bohatou kulturní historií.

Muzikant  Filip Topol

Muzikant Filip Topol

Osud tomu chtěl: na osvěživých trzích při náměstí Jiřího z Poděbrad jsem potkal kamaráda Iva Pospíšila (DG-307, Classic Rock’n’roll Band a Garáž) a povídám: „Ivo, nevzpomeneš si, jak’s mě tím svým žlutým wartburgem kombi vezl kamsi za Kosoř, na nějakou usedlost s navýšeným přízemím, v němž byl obří prostor?“ „Skrz co?“ ptal se. „Skrz Psí vojáky, vole!“ Jeli jsme tenkrát na koncert model „hausmuzik“, slušněji řečeno, vnořili se do undergroundu druhé generace, ačkoli… „Nějak od „dé,“ vzpomněl si Ivo a poručil si svazek mrkve.

Výročí  Kamila Moučková

Výročí Kamila Moučková

Hlavní televizní zprávy četli v Evropě muži. Kamila Moučková začala tuto profesi vykonávat v roce 1956 jako první žena. Stala se jedním ze symbolů roku 1968, když hlásila zprávy o postupu okupačních, tzv. spřátelených armád, dokud ji sovětští vojáci nevyvedli z improvizovaného sklepního studia. Letos oslavila 85. narozeniny a převzala cenu Arnošta Lustiga.

Fotograf  Robert Vano

Fotograf Robert Vano

Je obdivuhodné, kolik energie a schopností se skrývá v tomto „malém velkém“ muži. Fotograf Robert Vano je pro mě ztělesněním amerického snu. Obrazem toho, co všechno dokáže odhodlání a víra jednoho člověka…

Zemanův tanec po ústavě

Od pádu premiéra Petra Nečase (ODS) neutekly ani dva měsíce a žijeme v jiné zemi. Nejsilnější figurou se stal prezident Miloš Zeman. Ústavní zvyklosti prohlásil za „idiotský pojem“, vykašlal se na většinu v dolní komoře parlamentu (podepsaných 101 poslanců ODS, TOP 09 plus LIDEM) a jmenoval si svoji vládu. Něco takového neudělal ani Václav Klaus.
Miloši Zemanovi dalo ve druhém kole prezidentské volby hlas 2 717 405 voličů. To je grunt, ze kterého vychází, na který on i jeho lidé poukazují. Srovnávají ho s počtem volebních hlasů, které ve volbách dostávají politické strany. Vítězná ČSSD dostala v roce 2010 méně než polovinu, tedy celkem 1 155 267 hlasů, a pro zajímavost, Zemanovi zemanovci (SPOZ) dostali všeho všudy jen 226 527 hlasů.

Po arabském jaru nepřichází vytoužené léto

Rozbuškou tzv. arabského jara se stalo palachovské gesto pouličního prodavače zeleniny Muhamnada Buazizího, který se po zabavení svého vozíku a vah policisty upálil v prosinci 2010 před sídlem provinční vlády v tuniském městě Sidi Buzíd. Vlna protestů proti absenci občanských práv zaplavila Tunisko a rychle se šířila do dalších arabských zemí. Diktátoři, držící se v sedle nezřídka po mnoho desetiletí, začali padat jako zralé hrušky k zemi.

Co se děje… v New Yorku

Daniel Craig, který se pohybuje na stříbrných plátnech coby agent 007, vystoupí na prkna, co znamenají Broadwayi, a tedy svět. Spolu se svou manželkou ztvární manželský pár v divadelní hře nositele Nobelovy ceny Harolda Pintera PODVOD, jejímž tématem je nevěra. Craig se na scénu vrací po čtyřech letech, kdy spolu s Hughem Jackmanem stáli ve světle reflektorů ve hře STÁLÝ DÉŠŤ. PODVOD režíruje držitel Oscara Mike Nichols.

Co se děje… v Londýně

Nejnovější ročník snad nejprestižnější literární ceny pro anglicky píšící autory Man Booker Prize (financované investiční společností Man Booker) přinesl zápletku, která si sama o sobě zaslouží literární či filmové zpracování. Do širšího výběru dvanácti knížek nominovaných nakladateli se totiž nakonec dostal román irského autora Donala Ryana, když ho před skartací zachránila jistá Sarah Davis-Goffová, která byla v dublinském nakladatelství Lilliput Press na brigádě.

RSS - výběr z článků

Herec Keanu Reeves aneb Chladný větřík nad horami

Herec Keanu Reeves aneb Chladný větřík nad horami

Tvrdé rány osudu ho nikdy nešetřily. Ještě v mládí ztratil nejbližšího
kamaráda, který se předávkoval heroinem, později ho poznamenaly špatné vztahy s otcem, leukémie sestry, smrt ženy a dítěte. Není divu, že si získal přívlastek největšího podivína Hollywoodu a mnozí kolegové ho označují doslova jako největší chodící záhadu.

Plasy

Plasy

Plasy, sotva třítisícové městečko v půvabném údolí řeky Střely na severním Plzeňsku, bývaly kdysi centrem kultury a vzdělanosti nejen tohoto regionu. Žádný div. Zdejší cisterciácký klášter se řadil k nejvýznamnějším monastickým komplexům střední Evropy. Teď se naděje, že se podobným centrem znovu stanou, vrací. Ruiny lemující sakrální stavby, jež byly po zašlé slávě bývalého kláštera blízko zániku, totiž v posledních několika letech jako by vstaly z popela. A naplňují se jedinečným obsahem: Národní technické muzeum zde vybudovalo Centrum stavitelského dědictví.

Plavkyně Simona Baumrtová

Plavkyně Simona Baumrtová

Usměvavá skromná blondýnka Simona Baumrtová je tak trochu přírodní úkaz. Má fotografickou paměť, jen tak pro zábavu si dělá doktorát a ráda by se vrátila z letošní olympiády s co nejlepším výsledkem, protože za čtyři roky třeba bude mít rodinu a kariéru naší nejúspěšnější plavkyně jí kromě vzpomínek budou připomínat jen nádherné zážitky a pár cenných kovů.

Herečka Lenka Krobotová

Herečka Lenka Krobotová

Lenka Krobotová. Herečka spjatá s pražským Dejvickým divadlem poutem profesním, přátelským i rodinným. Působí v něm od roku 2000 a z plejády jejích současných rolí připomeňme aspoň Doru v KAFKOVI 24, Evelynu v UCPANÉM SYSTÉMU a dvojroli královny Hermiony a pastýřky Mopsy v ZIMNÍ POHÁDCE, na níž kritika ocenila především intenzivní herectví dejvického souboru. „Zdejší herečtí matadoři doslova září,“ napsal o poslední inscenaci Dejvického divadla na serveru „nadivadlo“ Vladimír Mikulka. Lenka Krobotová je bezpochyby silná osobnost, která má „pořádek“ a „jasno“ v životě i v tvorbě, ale zároveň i spontaneitu, třeba už jen rychlost, jakou mluví, ten proud slov, který není snadné zachytit.

Portrét Kevina Spaceyho

Portrét Kevina Spaceyho

Ve slavném americkém seriálu DŮM Z KARET, který letos pokračuje už čtvrtou řadou, hraje bezskrupulózního politického intrikána. Jeho sebestředný a machiavellisticky vychytralý Frank Underwood vystoupá z pozice vlivného senátora až do úřadu prezidenta USA. „Jde o jednu z nejúžasnějších postav, jaké jsem kdy mohl ztvárnit,“ tvrdí americký herec KEVIN SPACEY, který má pro odhalování temných stránek lidských duší talent od Boha. „Často se mi stane, že se z natáčení vracím do hotelu a přemýšlím, jestli jsme nezašli moc daleko. Ale pak si zapnu zprávy a dojde mi, že možná naopak nejsme dost tvrdí,“ dodává o sarkastickém vyprávění odhalujícím zákulisí vrcholné politiky.

Pražský hrad vzdává poctu Karlu IV.

Pražský hrad vzdává poctu Karlu IV.

U příležitosti 700. výročí narození českého krále a římského císaře Karla IV. připravil Pražský hrad pět výpravných výstav. Všechny mají v názvu slovo koruna a všechny jsou otevřeny denně od 10 do 18 hodin až do 28. září, svátku Karlova předchůdce, oblíbeného světce a patrona českého státu svatého Václava.

Muzikant Martin Valihora

Muzikant Martin Valihora

Kariérou uznávaného bubeníka proplouvá Martin Valihora velmi přirozeně. Už v šestnácti letech hrál v profesionálních hudebních seskupeních rozličných žánrů. Nezlomila ho ani závislost na drogách, s níž se musel poprat. Obhájil své umění i v Americe, kde studoval a účinkoval v klubu Blue Note se špičkovými jazzmany. V Bratislavě založil renomovaný Festival One Day Jazz.

Michaela Gübelová 6/16

Vážení a milí, Marihuana… zhulené mladé lidi jsem poprvé viděla kdysi dávno ve Formanově muzikálu Hair. Dnes je kouření marihuany rozšířené, chce se mi skoro říct běžné, především mezi mladými.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 9/13

XANTYPA Číslo 9/13

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 09/2019

XANTYPA XANTYPA 09/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne