Vranov nad Dyjí

 Vranovská přehrada bývala v turistických průvodcích označována jako moravský Jadran, nedaleký zámek pak jako barokní perla jižní Moravy či dokonce jako „zahřmění varhan nad ztichlým údolím“. V pomyslné skladbě hrané na těchto varhanách však v průběhu staletí zazněly nezřídka temné tóny.

 V ZÁMKU…
Zeměpanský, zpočátku zřejmě jen dřevěný hrad Vranov (Wranow, Vranoue, Wren, německy Frain či Fren) vznikl nejpozději v druhé polovině 11. století na skalnatém ostrohu nad řekou Dyjí. Poprvé je zmiňován již v Kosmově KRONICE ČESKÉ, a to k roku 1100 a již tehdy sloužil spolu s dalšími hrady (Znojmo, Bítov či rakouský Hardegg) k ochraně staré zemské hranice. Ve čtrnáctém století jej král Jan Lucemburský směnil za tachovské panství s Jindřichem z Lipé, a od té doby byl povětšinou v rukou šlechty, majitele však měnil poměrně často. V držení hradu se vystřídali například Lichtenburkové, Pernštejnové či Čertorejští, na současnou podobu měl však největší vliv původem švábský rod Althannů. Panství – v té době ještě převážně české a protestantské – zakoupil roku 1414 Volf Dětřich z Althannu. Po dramatických peripetiích třicetileté války, kdy byl hrad zpustošen, leč nikoliv dobyt švédskými vojsky a „lidé vyrostli divoce… a po celý život nepoznali leč krev, vraždění, pálení, vydírání, řádění loupežných rot a hroznou zesurovělost mravní…“, po požáru v roce 1665 a po úderu morové epidemie, která si ve Vranově vyžádala na osmdesát obětí, získává hrad v roce 1680 další z Althannů, Michal Jan II., císařský tajný rada a přísedící moravského zemského soudu. Ten zahajuje velkorysou přestavbu původního hradu, z nějž se do dnešní doby zachovaly především tři gotické věže, na pohodlný a reprezentativní zámek.

Celý článek si přečtete v tištěné Xantypě......

Vranov

Petr Škrášek

XANTYPA 9/12 - výběr z článků

Scenárista a výtvarník  Nikkarin

Scenárista a výtvarník Nikkarin

 Zatímco většina kluků v jeho věku ujíždí na pařbách, Michal Menšík alias Nikkarin nasedá na metro a ujíždí domů, aby se mohl opět vrhnout do svého komiksového světa. Do nových dobrodružství, která nejčastěji zažívá se svým „druhým Já“ jménem Bo, hlavním hrdinou komiksové ságy 130, kterou stvořil…

Třikrát s Vendulkou Matějkovou

Třikrát s Vendulkou Matějkovou

 Klíčovým problémem každého článku na toto téma je způsob volby respondentek. Naše tři mladé ženy spojuje věc zdánlivě banální, a tou je jméno Vendula a příjmení Matějková.

Hrušínští

Hrušínští

 Málokterá rodina se může pyšnit tak dlouhou tradicí jako právě tato. Když jsem pracovala na KRONICE RODU HRUŠÍNSKÝCH, začínala jsem slovy: „Psát o Rudolfu Hrušínském je jako psát o stromu, jehož kořeny sahají hluboko do země a proplétají se s kořeny jiných stromů a jehož větve se pnou vzhůru, jako by chtěly dosáhnout až tam, kam lidská ruka dosáhnout nemůže.“ A protože od prvního vydání KRONIKY uplynulo osmnáct let a druhé právě vyšlo v nakladatelství Brána, pokusme se nyní sestoupit ke kořenům tohoto starého hereckého rodu alespoň náznakem.

Diverse Pavla Brunclíka

Diverse Pavla Brunclíka

 Motto: „Sledujeme-li přírodu, dosáhneme všeho. Mám-li za model krásné ženské tělo, pak kresby, které podle něho udělám, mohou také zobrazovat hmyz, ptáky, ryby… Žena, hora nebo kůň jsou utvářeni podle týchž zásad.“ (August Rodin)

Písničkář  Iván Gutiérrez

Písničkář Iván Gutiérrez

 Kolumbijský písničkář Iván Gutiérrez účinkoval několik let po boku Zuzany Navarové, nyní vystupuje se skupinou Madera. Nedávno společně nahráli album JARDÍN AMURALLADO.

Malá prezidentská inventura

 Blíží se nám prezidentská volba a ještě před ní termín, dokdy se o prezidentský úřad můžou ucházet všichni občané ČR starší čtyřiceti let, ženy i muži bez ohledu na svoji profesi, svoje náboženství, sexuální orientaci nebo příslušnost k nějaké menšině. Prezident bude zvolen na pětileté období. Letos prvně ho nebudou volit společně poslanci a senátoři, ale přímo občané. Snad by bylo před volbami, kterých se máme všichni zúčastnit, rozumné oživit vzpomínku na naše bývalé prezidenty.

Banda sedmilhářů

Jak dlouho potrvá, než z nás bude normální stát? A co je to normální země? Jak to tam vypadá? V normální zemi není pro ministry a jejich kámoše snadné krást, jakž takž tam funguje policie, na ni dohlíží nezávislé státní zastupitelství, soudy skutečně soudí a je možné dovolat se práva. Zbytek je na občanech.  

Olympijský bůh s londýnskou adresou

Olympijský bůh s londýnskou adresou

 Když jsem se při večerním letu BA 805 z Ruzyně na Heathrow usadil pohodlně do křesla a přelétl očima titulky anglických novin, lehce jsem znejistěl a povzdechl si.

Michaela Gübelová 9/12

 Vážené a milé čtenářky, vážení a milí čtenáři, tentokrát jsem tiše zazáviděla, když jsem dostávala od našeho vydavatele a také od svého kolegy nadšené zprávy a krásné fotografie z olympiády.

Architektura - výběr z článků

Záchrana ateliéru sochařky Hany Wichterlové

Záchrana ateliéru sochařky Hany Wichterlové

Za svůj život jsem prošel desítky ateliérů pražských výtvarníků. Koneckonců jsem se sám v jednom z nich narodil, byl na Letné a patřil mým rodičům – sochařům, kteří si jeho část v podkroví činžovního domu adaptovali na bydlení. Táta mne brával často ke svým přátelům, malířům, sochařům, grafikům, fotografům, architektům i restaurátorům, a tak si vybavuji ta kouzelná místa, většinou poněkud neuspořádaná, zato s typickou směsicí různých vůní: olejových barev, šelaku, terpentýnu, mokré sochařské hlíny nebo vývojek. O stěny opřená plátna v rámech nebo sochy na policích, fotografie rozvěšené po stěnách či architektonické modely na stolech, rozměrnými okny proudí dovnitř záplavy světla…

Příběhy paláců před Pražským hradem

Příběhy paláců před Pražským hradem

Monumentální stavební komplex Schwarzenberského paláce zaujímá v panoramatu Prahy výraznou polohu. Stavba, připomínající svým zjevem spíše venkovský zámek než městskou rezidenci, od Hradčanského náměstí oddělená zdmi a branami, vytváří spolu se sousedním Salmovským palácem urbanistický celek vynikající kvality, zároveň markantní dominantu příjezdové rampy k Hradu. Jeho renesanční architektura evokuje severoitalské reminiscence, zatímco strohost trojkřídlého Salmovského paláce připomíná architekturu Říma, Paříže či Vídně. Oba paláce reprezentují staletí českých a evropských dějin, jejímiž aktéry jsou i Lobkowiczové, Rožmberkové, Švamberkové, Eggenbergové, Schwarzenbergové a Salmové.

Trojský zámek

Trojský zámek

Přestože má většina Pražanů Troju spojenou především s tamní zoologickou zahradou, získala tato městská čtvrť svůj název podle dominantního zámku. Až do konce 17. století se totiž nevelká viniční a rybářská osada na pravém vltavském břehu nazývala Zadní Bubeneč nebo též Zadní Ovenec. Na počátku 17. století zde pro Albrechta z Valdštejna vznikl manýristický letohrádek se zahradou, jehož pozdější ruiny sečtělým pozorovatelům zřejmě připomínaly antickou Troju. Je však též možné, že toto nové pojmenování vzniklo až v souvislosti s okázalou zámeckou novostavbou hraběte Šternberka z let 1679–1703, náležící dnes k nejvýznamnějším českým barokním památkám.

Když Praha za noci zářila neonem…

Když Praha za noci zářila neonem…

Nakladatelství Paseka vydává již řadu let pozoruhodnou edici ZMIZELÁ PRAHA, v níž nás prostřednictvím historických fotografií a zasvěcených komentářů seznamuje s tím, jak vypadala Praha v minulosti, s tím, co nenávratně zmizelo. Svazky této záslužné edice jsou zaměřeny jednak na jednotlivé čtvrti, jednak také tematicky, například na továrny, sportoviště, letohrádky, výletní místa, nevěstince, nádraží, tramvajové tratě. Nejnovější díl je věnován pražským neonům a světelným reklamám.

Slavný hotel opět na výsluní

Slavný hotel opět na výsluní

Šlechta, státníci, umělci a další významní hosté se vydali roku 1893 do Tater, aby slavnostně otevřeli Hotel Lomnica, který se měl stát chloubou nově vzniklé osady Tatranská Lomnica. A skutečně tomu tak bylo, stavba navržená „dvorním architektem Tater“ Gedeonem Majunkem (1854–1921) si s příchodem nového investora vysloužila přízvisko První dáma Tater. Návštěvníci se z terasy kochali výhledem na majestátní Lomnický štít, hráli tenis, golf a v zimě sáňkovali. První dáma Tater přestála obě světové války, i když neunikla rabování, přežila i éru komunismu. Osudovou ránu jí zasadilo až období po revoluci. Stavba s výjimečnou atmosférou se proměnila na čtvrt století ve vybydlenou ruinu. Před časem ale povstala jako fénix z popela.

Neratov

Neratov

„V Neratově jsou hvězdy hodně blízko. Když je noční nebe jasné, zažívám pocit blízkosti nekonečna a všeho, čeho mohu být součástí, harmonie a krásy, všeho, co mě přesahuje. Pociťuji obrovskou vděčnost za to, že to mohu vidět a sdílet,“ říká Mons. JOSEF SUCHÁR (60), který s tímto místem spojil svůj život.

Velké Březno - letní sídlo Karla Chotka

Velké Březno - letní sídlo Karla Chotka

Na pravém břehu řeky Labe mezi Ústím nad Labem a Děčínem na vás zpoza kopců vykoukne obec Velké Březno. Místo plné spletitých silniček, nových i starých domů, slepých ulic, ale i paralelních cest. Kdo by řekl, že v téhle změti dopravních komunikací stojí hned dva zámky?

Lístek do Nového světa - výstava

Lístek do Nového světa - výstava

Schyluje se k druhé světové válce. Ne každý tomu, podobně jako v případě hrůzné první války, věří. Naši spojenci se domnívají, že oheň uhasili v Mnichově obětováním českého pohraničí. Přesto dochází 15. března 1939 k okupaci Československa a téhož dne přijíždí do porobené Prahy triumfující Adolf Hitler.

Pavlína Krásná a Pavel Hrubý

Pavlína Krásná a Pavel Hrubý

Je dubnové odpoledne roku 1978, tramvaj číslo 20 sjíždějící z Vinohrad na Václavské náměstí přibrzďuje v zatáčce u Národního muzea. V tu chvíli se napěchovanou dvacítkou rozezní pětiletý hlásek: „Maminko, to je ale velká továrna!“ A mladá matka odpoví se zřetelnou ironií: „Kdepak, Michálku, to je Federální shromáždění ČSSR.“ Ale chlapeček se nedá: „Ne, ne, je to velká továrna!“ Pasažéři se hlasitě smějí, budova není u veřejnosti oblíbená – pro svůj aktuální obsah normalizačních poslanců a také pro svůj vzhled. Všeobecně je tahle nástavba nad prvorepublikovou Peněžní burzou považována za příliš těžkou, temnou, brutální.

Zámek Děčín

Zámek Děčín

Tři sta let byl děčínský zámek spjat s rodem Thun-Hohenstein, jedním z nejvýznamnějších v habsburské monarchii. Thunové mu dali jeho současnou podobu. Za jejich držení sem přijížděla na návštěvu nejen aristokracie, ale také vědci a umělci, za všechny jmenujme jazykovědce Josefa Dobrovského, historika Františka Palackého nebo hudebního skladatele Fryderyka Chopina, který zde zkomponoval Děčínský valčík. Po sarajevském atentátu našly na děčínském zámku útočiště děti Františka Ferdinanda d’Este a Žofie Chotkové, nejstarší z nich, dcera Žofie, se zde dokonce vdávala. Thunové dbali na tradice, ale nebáli se modernizace. Podporovali stavbu sasko-české dráhy, železničního spojení mezi Prahou a Drážďany, používali inovativní metody v hospodářství a experimentovali – v zámeckých sklenících se pěstovaly stovky druhů orchidejí a kamélií, ananasy a jako na vůbec prvním místě v Čechách také banány.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 9/12

XANTYPA Číslo 9/12

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 10/2019

XANTYPA XANTYPA 10/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne