V 15. století stával na jeho místě pivovar se sladovnou. Roku 1576 se majitelem domu stal pozdější pražský purkmistr Václav Krocín. Pocházel ze Žatce a původně se jmenoval Václav Šafránek. Poté, co byl roku 1587 povýšen do vladyckého stavu s predikátem z Drahobejle, změnil si své příjmení na Krocín dle latinského překladu šafrán, tj. crocus. Když byl o sedm let později pasován na rytíře, pověsil si na dům, který přestavěl a rozšířil, mramorovou desku s iniciálami svého jména a s erbem (najdeme ji na pavlači v prvním patře). Na Staroměstském rynku nechal postavit velkou kašnu z červeného sliveneckého mramoru ozdobenou sochami. Ještě v 18. století v ní byli namáčeni nepoctiví pekaři. Protože bohužel trochu protékala a snad i překážela dopravě, byla v roce 1862 odstraněna, jen některé části nám zůstaly zachovány; dnes jsou umístěny v Lapidáriu na Výstavišti. Roku 1676 koupil dům Jan Halánek z Jičína, a jeho jméno nese dodnes. Koncem 18. století byla upravena fasáda, přibyly mansardy a také arkády pod pavlačí v jižním dlouhém křídle. Nad vstupním portálem domu můžeme vidět oválnou kartuši s nápisem „U Halánků, pivovar a vinopalna“ a nad ní fresku zobrazující Zvěstování.
Statečná a podnikavá Anna
Rodiče Vojty Náprstka, nejslavnějšího obyvatele domu, koupili tuto nemovitost v roce 1826 za 27 500 zlatých. Tolik peněz jim ovšem nespadlo samo do klína, museli se o ně velmi zasloužit. Vojtova matka Anna pocházela z rodiny původně litoměřického mlynáře Vincence Homa, který koncem 18. století mlel „u Samců“ v pražské svatopetrské čtvrti. Se svou manželkou Josefou měl třináct dětí. Anna se narodila jako dvanáctá v roce 1788. Mlynář Hom se o sedm let později nešťastnou náhodou utopil ve Vltavě a pro rodinu nastaly krušné časy. Matka nemohla platit Anně školné, tzv. sobotáles, ale dívenka toužila učit se. Proto se odvážně vypravila za učitelem s prosbou, aby jí dovolil poplatek si ve škole odpracovat. Učitel souhlasil, a tak malá Anna drhla ve škole podlahu, myla okna a lavice.
Ceý článek si přečtete v tištěné Xantypě.....
