Sedm let jsem měla tu čest být za Xantypu součástí novinářského doprovodu Václava Havla při jeho prezidentských návštěvách v mnoha zemích světa. Pýchou jsem ani nedýchala, když ve Washingtonu povstala celá horní komora kongresu Spojených států a po projevu Václava Havla v Senátu dlouze tleskala. Když mu projevoval úctu Jan Pavel II., anglická královna, když jsme díky Václavu Havlovi byli přijímání do NATO. Když končil svoji prezidentskou éru a Bill Clinton mu ve Washingtonu a v New Yorku uspořádal obrovské ovace, k nimž se připojili mnozí z nejvýznamnějších představitelů politického a kulturního světa. To mi namátkou vyskakují z paměti jen některé zážitky. Všechny ty úžasné dojmy a pocit, že jsem mohla být při tom, když se tvořily dějiny, mi obohatily život a jsem za ně vděčná.
S panem prezidentem jezdili na cesty samozřejmě také fotografové. Většina z nich fotografuje také pro Xantypu. Některé jsem požádala o snímky Václava Havla. S Danielem Zewdiem jsme vybírali ze stovek fotografií a sestavili mozaiku, jež připomíná některé důležité body života Václava Havla, jeho mezinárodní význam a také důležité mezníky, které se díky němu udály v české historii.
Vzpomínám také na jedenáctého září před deseti lety. Teroristický útok na „newyorská dvojčata“ změnil Ameriku a zřejmě celý svět. Rok po oné tragédii stál Václav Havel s tehdejším americkým prezidentem Georgem Bushem mladším na Ground Zero a uctili památku obětí. Od té doby se terorismus ve světě bohužel znásobil. Můžeme jen doufat, že se v den tohoto smutného výročí nic „nesemele“.

Vaše
Michaela Gübelová