Klidná atmosféra Betlémského náměstí vnímavého návštěvníka možná vtáhne i do časů minulých, kdy ve starobylém domě U Halánků žil a šířil osvětu Vojta Náprstek. Genius loci tohoto domu zůstal zachován do dnešních dnů, kdy zde v Náprstkově muzeu najdeme nejen předměty z jeho pozůstalosti, ale hlavně dary cestovatelů, kteří byli jeho přáteli.

Kromě sněhem stále pokrytých velehor a neprostupných džunglí s omamně vonícími květy lze na území Indie najít také rozlehlou, bezútěšně vyprahlou poušť. Jmenuje se Thár a zabírá podstatnou část svazového státu Rádžasthán. Mezi jejími písečnými přesypy se skrývá opevněné město Džajsalmér, přepychové sídlo hrdých Rádžputů, o jejichž udatnosti kolují dodnes legendy.

Osmnáctiletá ostravská kraulařka Barbora Závadová má naději, že naši zemi bude příští rok reprezentovat na olympiádě v Londýně.

Okurková sezona? Nic takového už neznáme. Poklid je stejně vzácný jako orel skalní, světec nebo mlok. Na Šumavě se do sebe zakousli káceči s nekáceči. Obě skupiny se považují za ochránce lesa, jen jejich pojetí přírody se liší. – Praha pořádá homosexuální přehlídku Gay Pride, což rozčililo Hrad, resp. vicekancléře Petra Hájka. Gayové jsou pro něj „devianti“ a politici, kteří je podporují, by se měli jít na Šumavu přivazovat řetězy ke stromům. Hájka podržel Václav Klaus. A oba pak podporuje Ladislav Bátora, dříve kandidát nacionalistické Národní strany. Čím dál výrazněji se formuje národovecká hradní fronta. Stranou nezůstal Miloš Zeman. Oznámil světu, že umírněný muslim = umírněný fašista.

Sdělovací prostředky po celém světě věnovaly mnoho místa popisu tragédie v Norsku, všimly si vrahova pravicového přesvědčení, citovaly některá jeho prohlášení a upozornily na jeho patnácti set stránkový manifest. V něm vrah cituje významné osobnosti a uvádí i vlastní názory.

Život s vrozenou epidermolysis bullosa (EB), tzv. nemocí motýlích křídel s sebou nese neustálou bolest. Jediné sdružení, které u nás pomáhá lidem takto postiženým, je DebRA ČR, s nímž spolupracuje herečka Jitka Čvančarová. Je autorkou charitativního projektu, který chce přiblížit, jak se cítí lidé s touto nevyléčitelnou nemocí.

Na severním svahu osmitisícové Annapurny v Nepálu leží dnes již známá vesnice Manang, která slouží jako důležitá aklimatizační zastávka. Pro cizince byla otevřena před třiceti lety. Tehdy se do Manangu dostal i český fotograf Zdeněk Thoma. Nedávno se v jeho šlépějích vydal jeho syn Michal. V roce 2008 přivezl do Manangu otcovy fotografie z roku 1979. Netušil, jakou senzaci tím mezi místními vyvolá. Vznikl unikátní soubor fotografií Manang po třiceti letech, který letos na jaře oba fotografové osobně dopravili přímo do Manangu a trvale umístili v místním muzeu. My se můžeme na výstavu přijít do 16. října podívat do pražské galerie, do Domu U Kamenného zvonu.

Autorské knihy Pavla Čecha jsou plné klukovské dychtivosti po dobrodružství i dědečkovského podivínství a nostalgického smutku. Zavádí nás v nich do tajemné zahrady, na zaprášenou půdu, do křivolakých uliček i do opuštěné továrny za prkennou ohradou.

Představte si, že váš provozní šéf má věčně po ruce fotoaparát, a zvědavě si vás při práci fotografuje! Zvědavě a náruživě a dobře. Někomu z vás by to možná vadilo, jiný by si s chutí před jeho objektivem nenápadně zapózoval, ale ať už bychom se ke koníčku pana šéfa stavěli jakkoli, jedno by bylo jisté: Zachytil by nás pro budoucí generace v těch nejvšednějších chvilkách pracovního procesu. Posedávající za basou před bubny, civící na dlouhé a nahé nohy kolegyně, vrtící se nad námi na pianině, anebo kecající s manželkou výtvarnicí, která si za námi odskočila do šatny, aby se nás zeptala, co má koupit k večeři…