Modrá revoluce
Kongres ODS (19. – 20. června) okopíroval květnové volby do sněmovny. Delegáti zvolili vedení bez ohledu na dohodu krajů. To se léta nestalo. Nečas byl jistý – lákadlo pro voliče. Není zkorumpovaný, nepatří kmotrům. Zasvěcení delegáti ale říkali, že právě kmotři těsně před volbami odstranili Topolánka a podpořili Nečase. (Ne proto, že by byl jejich, ale proto, že se jim asi zdál slabý, bez kontaktů ve straně a snadno „ošulitelný“, jak mi to popsal jeden delegát.) Kraje dva týdny před kongresem sjednávaly, kdo bude k Nečasovi zvolen. S vlivnou Prahou se domluvil Jihomoravský, Moravskoslezský, Středočeský a Jihočeský kraj na kandidátech. Zvolen měl být europoslanec Milan Cabrnoch a Jihočech Martin Kuba – kmotřenec. Stejně byl na 1. místopředsedu dohodnut Pražák David Vodrážka (za ním též podle médií, ale i delegátů stojí kmotr.)
Tyhle dohody byly po léta „normální“ a delegáti poslušní, to znamená otročtí, ovlivnitelní. Několik rebelů ale v kuloárech kolegy hecovalo: „Lidé ve volbách kroužkovali, projevili svobodnou vůli. Musíme to tu udělat taky.“
Při volbě 1. místopředsedy se regiony dohodnutý Vodrážka zesměšnil. Ve funkci dokázal, že nic nedokáže. A přece si ho Praha (pražský radní Tomáš Hrdlička, považovaný za jednoho z kmotrů či „šedých eminencí“ ODS) tlačila dál. Proč? Je manipulovatelný? – V nominačním projevu řekl: „Hovoří se o zákulisních dohodách, že se tady vysedává v nějakých saloncích a tam se to peče. Vždyť to tak přece není!“ Delegáti se nejdřív začali smát, pak ale nadávali. Byli popuzeni, že z nich Vodrážka dělá hňupy. Našli záminku, proč mu nedat hlas, porušit dohody. A nezvolili ho. Další klíčový moment nastal po vyhlášení výhry Mirky Němcové, která Vodrážku porazila. Měla následovat přestávka na oběd. Během ní by kraje začaly jednat o „nápravě škody“, tedy nezvolení Vodrážky. Jenže kdosi navrhl, ať se volí dál. Aby krajští bossové a kmotři nestačili delegáty zmasírovat. Návrh prošel. Kmotři prohráli. Zvoleni byli „čistí“ delegáti. Nejvíc hlasů dostal kupodivu „havlovec“ Saša Vondra. V ODS něco nevídaného: revoluce. Zvoleni byli – Mirka Němcová jako statutární zástupkyně, Saša Vondra, Pavel Blažek, Pavel Drobil (oba méně známí) a Jiří Pospíšil, bývalý a nyní už i současný ministr spravedlnosti.
Mužovláda
Sestavování vlády a vládního programu vypadalo zvenčí hladce, uvnitř však drhlo. Nejdřív trojka sestavovala program a odmítala mluvit o ministrech. Stručně: šetřit a zatnout tipec korupci. A konečně něco změnit ve školách. O ministrech se samozřejmě jednalo taky. Věci veřejné vyhlásily, že chtějí vnitro. Bez vnitra nesednou do vlády. Nečas neměl na výběr. Sice prohlašoval, že je zděšen z propojení VV a bezpečnostní agentury ABL Víta Bárty (dalo by se s nadsázkou říci „majitele VV“), ale neměl šanci. Pokud chtěl vládu, musel véčkařům ustoupit a ministerstvo vnitra jim nechat.
Poměr ministrů vypadá takto: ODS – TOP 09 – VV tedy 6 – 5 – 4. Topka a véčkaři dostali z klíčových postů, co chtěli. Topka ministra financí (Miroslav Kalousek), šéfa diplomacie (Karel Schwarzenberg), zdravotnictví (Leoš Heger) a práce a sociálních věcí (Jaromír Drábek). Véčkaři dostali vnitro (Radek John), dopravu (Vít Bárta) a školství (Josef Dobeš). ODS utřela. Má premiéra Nečase, obranu (Saša Vondra) a průmysl (Martin Kocourek). Co odtud plyne? Reformy má na triku TOP 09. Reformy chápej jako slovo ŠETŘENÍ. Však se taky ódeesáci bouřili, že to Nečas projel.
Základní vada vlády? Není v ní ani jedna žena.
Dobeš jede
Nejzajímavější je školství. Ministr Dobeš sype nápady ostré jak žiletka. Zajímavé, bohužel, bude i vnitro. Johnův resort na sebe poutá pozornost nikoli novými nápady, nýbrž obsazením postů náměstků a jejich pravomocemi.
Začněme školstvím, největšími hity ministra. Podle statistik do škol nastupuje málo mladých učitelů a skoro žádní muži. Dobeš navrhuje, aby čerstvý absolvent pedagogiky, který se zaváže zůstat ve školství pět let, dostal nástupní příspěvek 180 tisíc korun. A nástupní plat 20 tisíc. To jsou bomby, jež, pokud k tomu dojde, udělají ve školách pěknou paseku. Jak se bude cítit učitelka, která přišla z fakulty před půl rokem? Jak to ponese kantorka, která novou kolegyni zaučuje, bere méně než ona a nedostala žádný náborový příspěvek? – Ale novinky lze nahlédnout i pozitivně: Dobeš vymýšlí, provokuje a obrátil ke školství pozornost. Za to zaslouží dík.
Ještě jedna velká bolest trápí učitele – děti. Ty nevychované, zlobící, nezvládnutelné, které dnes, v době vůči dětem hyperprotektorské, v podstatě nelze účinně trestat. Dobeš navrhuje, aby školy uzavíraly (po britském vzoru) smlouvy s rodiči. V nich by se určilo, jak sígry vyloučit z vyučování. Fyzické tresty dnes samo sebou nepadají v úvahu, ale hledají se jiné cesty. Dobeš prostě jede.
John nejede
Radek John si vzal 30 dní hájení a nic neříká. Na vnitro si přivedl dva divné náměstky. 1. Miroslav Zahálka, donedávna člen představenstva bezpečnostní agentury ABL Víta Bárty. Klasický „véčkař-ábéelista“. Důkaz propojení VV a ABL. 2. Michal Moroz, majitel bezpečnostní agentury, známý Víta Bárty, vymahač dluhů, sběratel informací atd. Jeho otec byl elitní důstojník StB (za něj syn nemůže, ale pokud jde o oblast podnikání, kráčí v jeho stopách, od něj získal podíl v jedné z bezpečnostních firem).
Zahálka, dá se říct, řídí vnitro i ministra. Stačí pohlédnout na organizační strukturu MV. Muž z ABL sice není první náměstek (toho má ódeeska), ale zato je „státní tajemník“, tedy cosi, co u nás zatím nemáme. Dává mu to vyšší statut. Zahálka má pod sebou, a to je síla, i kancelář ministra vnitra! Má totální přehled o vnitru. Řídí odbor tisku, legislativu (spolu s Morozem asi připraví chybějící zákon o bezpečnostních agenturách tak, aby to vyhovovalo Vítu Bártovi, ABL atd.) Vede „personálku“, informatiku, má pod sebou centrální informační systémy… Prostě vnitrácká jednička.
Moroz, náměstek pro strategie a programové řízení, má jinou zvláštnost: spadl z nebe. John totiž předstíral, že mu Moroze na vnitro nominovala TOP 09. Jenže ta to vyloučila. Poté John vydal písemné prohlášení, že si tedy Moroze osvojuje jako svého „nominanta“. Směšné. Každý znalec ví, jaká tlačenice je na náměstky ministra vnitra; každá strana tam chce uplacírovat svého člověka. A najednou se tam zjeví muž, jehož jako by nikdo nenominoval. To je zjevně lež. Vypadá to, že Moroze Johnovi naordinovali. Kdo? Nejspíš Bárta. Každopádně je to zase člověk z oblasti bezpečnostních agentur, z Bártovy domény. Zavání to střetem zájmů.
Kupte si pistoli, bude hůř…
Hned na začátku vládnutí dva staří přátelé, Alexandr Vondra a Karel Schwarzenberg, slaví „úspěch“: Američané se rozhodli, že u nás vybudují protiraketový Systém včasného varování (System of Early Warning). Má fungovat v rámci NATO. USA prý čekaly, jak u nás dopadnou volby… Vypadá to krásně, ale Američané nám hodili jen kostičku. Zřídí u nás dvě kanceláře s počítači. Není divu: Češi se báli mít doma radar a USA nám moc nevěří. Ten „úspěch“ je vlastně důkaz našeho selhání.
A jinak? Všecko se zdraží. Na mnoho věcí – hlavně na zdravotní péči – si budeme muset čím dál víc připlácet. To by bylo přijatelné, kdybychom mohli počítat, že se zlepší. Ale s tím počítat nelze – nejsou peníze. O tom odteď uslyšíme po několik let. Nejhůř na tom budou lidé chudí a lidé s postižením. Jim se život ztíží. Škrty budou plošné, ne adresné. Plošné se dají udělat snáz a víc přinesou. – Vláda chce ořezat také státní správu. Proč ne, ale za dva roky si povíme, jestli to ministři zvládli. Když nedávno dům, kde bydlím, vykradli, detektiv, který vloupání vyšetřuje, mi řekl: „Kupte si pistoli, bude hůř.“ – Je to možné? Že by za Radka Na Vlastní Oči Johna mohlo být hůř? Neuvěřitelné.
