A ti, kdo z nich mají to štěstí, že vlastní nějaký pozemek, tvrdě pracují od rána do večera každý den kromě neděle i ve čtyřicetistupňových vedrech na jílových políčkách plných kamení na vrcholcích kopců. Tam pěstují své obilí, rajčata, lilky, mandle, broskve, olivy, víno a celý rok žijí jenom z toho, co si vypěstují. Velká pokora do mě vstoupila, když jsem byla na jednu takovou „campagnu“ vysoko na strmých horách pozvána…
V jiném prostředí člověk přemýšlí bez stereotypů, nové poznání člověka občerství. A tohle prostředí bylo velice inspirující.
Posuďte sami, jak se nám povedla zářijová Xantypa.
Tatiana Vilhelmová nadšeně vzpomíná na právě dokončené natáčení filmu ODCHÁZENÍ s Václavem Havlem – autorem scénáře a novopečeným režisérem. Zároveň přišel do kin film KAJÍNEK, kde hraje advokátku Kláru Slámovou, takže toho bylo hodně, o čem si mohla s Janem Follem povídat.
Jan Novák zase připravuje podle své knihy scénář k filmu o bratrech Mašínech. Ale nejen o tom s ním rozmlouval Dušan Spáčil. Nositelka Nobelovy ceny za literaturu Herta Müller měla přijet do Prahy, ale nepřijela, tak vás možná potěší originální rozhovor, který s ní pořídil Miro Procházka ve Frankfurtu.
V létě znovu spoustu škod a neštěstí způsobily přívalové deště a extrémní bouřky. O příšerné tragédii, jakou v bouřce zažil Jiří Nevale, si přečtěte v článku od Vaška Vašáka. A určitě vás velice překvapí, co všechno nevíte o DNA, třeba ani to, že s ní lze manipulovat. Ještě mnohem víc se dozvíte od genetika Daniela Vaňka, kterého vyzpovídal Ota Sládek. Vydejte se s námi na Vysočinu, do Alžíru, na cestu po stopách Aghaty Christie… A vůbec, listujte si sami, v Xantypě je zase hodně čtení. Mějte se krásně!
Číslo 9/10
Michaela Gübelová 9/10
Vážení a milí čtenáři,
pár dní to vypadá, že nastal šedivý podzim. A to je půlka srpna. Začínám závidět těm, kteří mají dovolenou teprve před sebou a někde v teplých krajích si prodlouží léto. My ostatní si řekneme – tak zase za rok – a můžeme jedině doufat, že nám načerpaná energie vydrží co nejdéle. Ale na druhou stranu, ať jsme byli kdekoli, máme na co vzpomínat. My „Xantypáci“ jsme si letos naplánovali společný redakční týden. Ještě nikdy jsme to nezkusili a pak, několik členů redakce je poměrně nových a tohle byla dobrá příležitost lépe se poznat. Zvolili jsme klidnou chudou vísku na jihu Sicílie, kde jsme nerušeně diskutovali o dalších námětech pro náš časopis. Lidé tu žijí milí a laskaví, přestože jsou bohužel většinou bez práce.








