Barmští vojáci dali zelenou demokratizaci

 Po nesčetných signálech naznačujících, že ve světě nejspíš jde všechno už jen od desíti k pěti, zabliká tu a tam světélko naděje. Umírněný optimismus budí poslední dobou události v asijské Barmě, která se po půlstoletí tvrdých vojenských diktatur zvolna otevírá… vlastním občanům i světu.

Generálové, jimž zachutnala moc
V Barmě (oficiálním názvem Svazová republika Myanmar) je to dnes trochu jako v zámku Šípkové Růženky, který se probírá z dvacetiletého spánku. Vůdkyně tamní opozice Aun Schan Su Ťij vyhrála v roce 1990 parlamentní volby; alespoň do poslanecké lavice však usedá až letos. V roce 1991 získala Nobelovu cenu za mír; pro ocenění v norském Oslu se směla stavit teprve před pár měsíci…
Su Ťij, dcera generála Aun Schana, otce barmské nezávislosti, zavražděného po druhé světové válce, se ze zahraničního exilu vrátila do vlasti v období, kdy se generálu Ne Winovi, vládnoucímu diktátorsky od vojenského puče v roce 1962, začala houpat půda pod nohama. Lidové povstání z léta 1988 bylo utopeno v krvi, Ne Winův pád a následné mocenské třenice v čele armádní hierarchie přesto vedly k dočasnému povolení šroubů. Su Ťij toho využila k založení Národní ligy pro demokracii, s níž posléze drtivě zvítězila v parlamentních volbách. Generálové, mezi nimiž mezitím stačili znovu získat navrch stoupenci tvrdé linie, výsledky voleb zrušili a namísto uvedení do premiérské funkce opoziční šéfku uvěznili. Po celé další dvacetiletí ji střídavě drželi v žaláři a domácím vězení.
V 90. letech se tak dostala Barma do ještě hlubší mezinárodní izolace, než v jaké byla předtím. Nenápadné změny začaly až po nástupu Theina Seina do premiérského úřadu (2007), větší poté, co se stal prezidentem země (2011). Koncem roku 2010 byla Aun Schan Su Ťij propuštěna na svobodu. 30. března 2011, necelých padesát let po Ne Winovu puči, došlo k formálnímu rozpuštění tamního vojenského režimu; Thein Sein, rovněž bývalý generál, byl tou dobou už přes rok obyčejným „civilem“.

Celý článek si přečtete v tištěné Xantypě......

Martin Daneš

XANTYPA 7-8/12 - výběr z článků

Kajakář Vavřinec Hradilek

 Kanál v pražské Troji začíná nenápadně: nad jezem se od řeky odděluje menší koryto bývalé propusti pro vory, v němž se bělá a šumí několik malých peřejí. Proud však brzy zrychlí a překážky se zvětší, voda se tudy valí s hukotem a stále víc se vzteká. Vše směřuje k zúženému betonovému jícnu, jímž napěněná voda vyhrkne do nízkého vodopádu, zavíří pod ním, zanadává ještě na několika překážkách a ozdobena rozplývající se pěnou se vrátí do Vltavy. Budete-li mít štěstí, uvidíte, jak se mezi peřejemi jako velcí vodní brouci obratně míhají lodě trénujících slalomářů.

Olympijské hry Londýn 2012

 Vážení čtenáři,
jak možná víte, už sedm let jsme mediálním partnerem českého olympijského týmu. A rádi. V Xantypě pravidelně přinášíme aktuální zprávy o přípravách olympiád, rozhovory s nadějnými sportovci i se sportovci medailemi ověnčenými, kteří šíří ve světě slávu naší vlasti – jako je například Věra Čáslavská, letošní jubilantka. A ke každým hrám připravujeme olympijskou přílohu, takže tomu není jinak ani v případě Londýna.

Příběh londýnských olympiád

Příběh londýnských olympiád

Až 26. července 2012 vzplane na novém stadionu ve východolondýnském Stratfordu olympijský oheň, začne se psát další kapitola fascinujícího příběhu, na jehož počátku stál v devadesátých letech 19. století mladý francouzský aristokrat Pierre de Frédy, baron de Coubertin.

PRŮVODCE LONDÝNEM

 Pokud byste ještě před pár lety vyšli z budovy ctihodné centrální Bank of England a vydali se směrem na východ, dorazili byste po krátké procházce mezi mrakodrapy a po dalších čtyřech mílích po silnici k největšímu londýnskému smetišti.

Za ztraceným rájem

Za ztraceným rájem

 V Brazílii kdysi žilo asi pět milionů indiánů, dnes jich zde najdeme pouze čtyři sta tisíc. Mnozí zemřeli v 16. století nemilosrdnou rukou kolonizátorů či podlehli nemocem, které do této země zanesli běloši.

Kardinál Dominik Duka

Kardinál Dominik Duka

 Loni 30. října sloužil Dominik Duka ve svatovítské katedrále mši za spolupracovníky parašutistů, kteří v době heydrichiády zaplatili za svoji statečnost životem.

Pochybující královna Helen Mirren

Pochybující královna Helen Mirren

Letošní karlovarský festival ozdobí britská herečka Helen Mirren, která na zahajovacím ceremoniálu převezme Křišťálový glóbus za mimořádný přínos světové kinematografii.

Na návštěvě u Františka Kinského

Na návštěvě u Františka Kinského

 Nový zámek v Kostelci nad Orlicí je doslova napěchovaný empírem či, chcete-li, biedermeierem. Zásluhu na tom mají Kinští. Ti minulí i současní.

O tichu

 Už jsem o tom tady psal. Na letišti cosi opravují a kdosi rozhodne, že nad námi a nad statisícovými sídlišti se budou denně prohánět desítky tryskových letadel. Nedávno jsem cosi zařizoval v Ruzyni, ne na letišti, ale v obci, a uvědomil jsem si, že pár tisíc lidí anebo spíš desítek tisíc je odsouzeno k tomu, že v podstatě na letišti žije – tedy pokud se týká rámusu, který neodlučně (aspoň prozatím) patří k vzlétávání a přistávání letadel.

Vítězslav Kremlík

Vítězslav Kremlík

 Jak je to vlastně s teorií globálního oteplování? Proti sobě stojí dvě skupiny vědců – její obhájci a odpůrci. K těm druhým patří historik a překladatel Vítězslav Kremlík, který se už v době studia zajímal o vliv klimatických změn na dějiny naší civilizace.

Aktuálně - výběr z článků

Je libo porno, nebo raději obraz?

Je libo porno, nebo raději obraz?

Letošní vyhlášení výsledků soutěže Ceny kritiky pro mladé malíře do třiceti let proběhlo jako každý rok v únoru při zahájení výstavy sedmi finalistů.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 7-8/12

XANTYPA Číslo 7-8/12

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 12/2019

XANTYPA XANTYPA 12/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne