Česko lepší než Řecko…

Vládní strany se bojí předčasných voleb. Antistranám rostou šance

Jsme suverénní stát? Suverénní občané? Stačí jedna jedovatá bakterie a náš svět se hroutí. Česká republika je součástí totálně propojeného světa, který nemá hranice. Nejde jen o bakterii E. coli a dovozy a vývozy potravin. Česko teď vyplašeně stahuje umělecká díla z evropských zemí, protože firma Diag Human požádala soudy v Rakousku, Francii i jinde o exekuci českého majetku. Dva soudy už jí vyhověly.

Pokračuje tahanice o vliv ve vládě. Tři vládní strany se bez konce perou, jenže občany to přestává bavit. Kabinet Petra Nečase (ODS) se neustále ohání reformami; z reforem je zaklínadlo, mají nás spasit. Zřejmě mnohem víc jde těm třem partám o vliv a o sebe. Našinec situaci vidí po svém: reformy = zdražování úplně všeho. Většina místních občanů má stále méně peněz na utrácení (většinou jde pořád ještě o utrácení a naštěstí ne o holé živobytí). Není divu, že odbory na konci druhé třetiny května svolaly do Prahy protireformovou demonstraci. Přijelo na 50 tisíc lidí. – Rostoucí nespokojenost dává prostor novým stranám. Jedna nacionální a populistická vzniká – Suverenita Jany Bobošíkové.
Nějaká potěšující zpráva? Ano. Vypadá to, že se stát konečně dohodne s církvemi, jak nahradit nebo vrátit majetky, které jim ukradli komunisti. Dvaadvacet let po revoluci – to jde, nebo ne?

Martin Fendrych

XANTYPA 7-8/11 - výběr z článků

TAO SMÍCHU aneb HUMOR NENÍ SRANDA – 28

V anglickém etnickém humoru si vysloužili čestné místo Maďaři. Bylo to částečně díky laskavému humoru George Mikese, jehož útlé knížečky na téma „jak být cizincem“ jim přirostly k srdci a zdomácněl jim tak, že si ho vyslovovali „majks“ a povýšili ho na klasika anglické literatury, dodnes v Penguinu v paperbacku dotiskovaného.

Oštěpař Petr Frydrych

Oštěpař Petr Frydrych

Petra Frydrycha jsem uslyšel ještě dříve, než jsem ho spatřil: běhal po tartanové dráze a tahal za sebou na provázku jakýsi plechový pekáček, v němž měl naložené závaží z činky a vydával nesmírný lomoz, ze kterého všem třeštila hlava. Někdo totiž zašantročil kus molitanu, jenž by měl hluk milosrdně utlumit. Potom se oštěpař odebral do tělocvičny, lehl si na záda a s velikou prudkostí vrhal medicinbaly proti dřevěnému bednění. Laika by při tom dunění nenapadlo, že se jedná o lehký trénink před závodem.

Athény 1896! Jak se zrodily olympijské hry

Athény 1896! Jak se zrodily olympijské hry

Pouze čtrnáct zemí, dvě stě čtyřicet pět sportovců a samí muži. Taková je stručná vizitka prvních olympijských her. Psal se rok 1896, když vyzdobené Atény přivítaly první „celosvětové“ sportovní klání národů. Bojovalo se ve třiačtyřiceti disciplínách a rozdávaly se dvě sady medailí – zlaté a stříbrné.

Česká republika žije Londýnem!

Česká republika žije Londýnem!

Projekt Žijeme Londýnem, nejmohutnější komunikační kampaň v historii českého olympismu přibližuje atmosféru a hodnoty olympijských her, největšího sportovního svátku na světě. Začala koncem května na brněnském náměstí Svobody a postupně zavítá do všech regionů. Do konce června už Londýnem „ožily“desítky míst: od krajských center – Brno, Olomouc, Hradec Králové a Ústí nad Labem – až po menší města napříč celou republikou.

Existovala Atlantida? A pokud ano, byla jí Malta?

Existovala Atlantida? A pokud ano, byla jí Malta?

Maličký, ale strategicky významný ostrov Malta, nacházející se mezi Sicílií a Afrikou, sehrál v dějinách středomoří mnohokrát klíčovou roli. Na Maltě bránili rytíři západní svět před tureckými nájezdy, díky Maltě si udrželi Britové alespoň částečnou kontrolu nad Středozemním mořem v době druhé světové války. Ale mnoho vědců se domnívá, že tento význam je pouhým stínem důležitosti, jaký měla Malta v dávných dobách na úsvitu věků. Kamenný a vyprahlý ostrov by totiž měl být posledním zbytkem pohádkové Atlantidy…

Módní návrhářka

Módní návrhářka

Bylo nebylo, za devatero horami a devatero řekami, před mnoha tisíci fotografiemi a dávno před nabytými zkušenostmi, jak to ve skutečnosti chodí ve světě komerční fotografie. Jinak řečeno v době, kdy jsem se ještě nemohl nazývat ani nemluvnětem ve světě profesionální fotografie. Měl jsem za sebou jen studium fotografie, toulání se s fotoaparátem po jihu USA a chuť zase opustit Čechy a zažít pár dalších dobrodružství. A nakonec jsem se dostal až k slavné módní návrhářce Vivienne Westwood.

Festival CANNES 2011

Festival CANNES 2011

64. mezinárodní filmový festival v Cannes promítal zajímavé filmy a děly se tam zajímavé věci. I mimo plátno. Ale než se člověk v Cannes dostal do kina, chvilku to trvalo.

OBSAH 7-8/11

Červenec a srpen 2011 

Michaela Gubelová 7-8/11

Vážení a milí čtenáři,
Hušákova estébácká minulost a jeho současný milionový měsíční plat. Pád Sazky. Korupce kolem vojenských pandurů. Místo vládnutí, což je z našich daní dobře placená práce politiků, u nás jeden skandál střídá druhý a odvádí pozornost politiků i voličů od věcí zásadních… v čem to žijeme?

Dokumentaristka Olga Špátová

Dokumentaristka Olga Špátová

S Olgou Špátovou jsem si hodiny a hodiny povídala v Kambodži, kde se naše cesty zkřížily poprvé. A pak už se nikdy nerozpojily. Kromě toho, že točí krásné filmy (kritici píší, že hodné), je plná optimismu a entuziasmu. Občas z ní čerpám. A je mi líto, že jsem se nikdy nepotkala s jejím tátou, fenomenálním filmovým dokumentaristou Janem Špátou. V srpnu to bude pět let, co zemřel.

NÁZORY Martina Fendrycha - výběr z článků

Vítejte v Česku, v době postliberální, kdy vládnou emoce a fakta ztratila význam

Vítejte v Česku, v době postliberální, kdy vládnou emoce a fakta ztratila význam

V sobotu 21. října skončily sněmovní volby a skončila doba, jež začala v listopadu 1989. Skončilo údobí liberální demokracie, smeteny byly zbytky „Havla“ v české politice. To není přehnané tvrzení, ale fakt. Co přichází, zatím není jasné, musíme si počkat. Jistě víme, že voliče oslovují vůdci s autoritářskými sklony, kteří „to vezmou pevně do ruky“, neradi se dohadují s druhými, a panují.

Rok 2016

Rok 2016

Facebook a Twitter, krásné nové drogy, jež dokonale uspokojují naše touhy

Dalajláma ukázal, kdo je kdo v Česku

Dalajláma ukázal, kdo je kdo v Česku

Podivuhodné, co dokáže ve světě sázejícím na ekonomickou a vojenskou moc jeden jediný člověk, přitom žádný Bill Gates, ani velitel ozbrojených šiků, muž nedisponující „světskou“ mocí, ale jen a jen svou duchovní výbavou a pohnutým osudem. Do Prahy přijel 14. dalajláma Tändzin Gjamccho, buddhista žijící od dětství v exilu, nejvyšší tibetský duchovní vůdce. Jeho Svatost. U jiného by to přízvisko vyvolávalo posměch; u dalajlámy ne. Proč? Vyzařuje z něj pokoj? Nebo proto, že i náš většinově „pohanský“ svět v skrytu duše po „svatosti“, po něčem jiném, nesvětském, prahne?

Náckovatíme. Není to legrace.

Náckovatíme. Není to legrace.

Babiš veřejně popřel holokaust, koncentrák v Letech. Zeman zas vydává knihu Tato země je naše. A přece nejsme Zemanlandem.

Jsme šestá nejbezpečnější země světa. Bojíme se ale jako šestá nejriskantnější

Léto v Evropě nepřineslo klid. Množí se útoky teroristů a jimi inspirovaných šílenců. Německo nese ataky statečně. U nás vyvolávají paniku, prudké politické odezvy. Jako by se to dělo v Česku. Běžně se u nás dává rovnítko mezi muslimské uprchlíky a teroristy.

Polibky smrti, vytěsněný Šlachta a církevní restituce jako zbraň proti Sobotkovi

Přibývá střetů mezi ANO a ČSSD i dalšími stranami. Viděli jsme to na protikuřáckém zákonu. Sice vládní návrh, ale poslanci Andreje Babiše ho nechali padnout. Nejspíš někde vzadu číhaly krajské volby. Za jednatřiceti „anoisty“, kteří hlasovali proti, nebo se zdrželi, může stát představa, že zákaz kouřit lidé v hospodách na vesnici neberou.

Hledá se prezidentský kandidát. Značka: Abychom se za něj nemuseli stydět

 Zajímavé, jak se najednou vynoří téma, prodere se na povrch, vybublá. Tak nyní oživla debata, kdo bude za rok a tři čtvrtě kandidovat proti Miloši Zemanovi. Jakkoli nežijeme v prezidentském systému, stále ještě jsme parlamentní demokracií, stejně má hradní pán velký význam. Dokonce dokáže přitáhnout pozornost voličů k politickému tématu, přímé volbě, a to je co říct. Protože zájem o politiku u nás upadá.

Nová česká zahraniční politika: Klanění se Si Ťin-pchingovi místo lidských práv

Nová česká zahraniční politika: Klanění se Si Ťin-pchingovi místo lidských práv

Člověk fyzicky cítí, jak se mu svět mění pod nohama. Není to změna, jakou jsme zažili na konci roku 1989. Je méně žádoucí, globální. V takové době záleží na pružnosti, na gruntu, z kterého jednotlivci vycházejí, na jejich víře a odhodlání. Na naladění. Přijmeme změny? Odmítneme? Jsou tak masivní a tolik nás přesahují, že nemáme sílu je odmítnout. Buď je přijmeme, nebo nás semelou.
Změn je mnoho: sílící Rusko, které touží po bývalé imperiální slávě. Zběsilost tzv. Islámského státu a džihádistů. Pohyb milionů uprchlíků. Tající ledovce a stoupající hladiny oceánů. A změny v Evropě, kde se právě nyní rozhoduje, jestli zůstane jedním kooperujícím celkem, nebo se znovu rozpadne do uzavřených národních celků. Přitom rozpad je cestou do minulosti. V Evropě je cítit i jakási únava z přepychu, únava z demokracie. A přece pořád platí, že žádný lepší státní systém nemáme. Vzdát se demokracie znamená vzdát se svobody. Divné, ale i ta jako by se lidem u nás za dvacet šest let od revoluce přežila.

Rozhněvaní Slováci volili. Na výsledku se podílí korupce i rozkladná propaganda.

Slováci si zvolili novou národní radu. Nezůstal kámen na kameni. Smer Roberta Fica prohrál, i když vyhrál. Nacionalisté a fašisti vyhráli, i když nejsou první. Přijde tahle neonacionalistická vlna taky k nám? Máme s tím počítat? Andrej Babiš se na volby těší. Rád by, aby se volilo už v červnu 2017. Zřejmě si je jist, že vyhraje a kabinet bude sestavovat on. Ústava, čtyřleté funkční období vlády ho příliš nezajímá. Stát vnímá jako firmu a výměnu klíčových postů v Agrofertu si přece taky organizuje po svém. (Chápejme: stát zřejmě vnímá jako „svoji“ firmu, i když slůvko „moje“ zatím nepoužívá.)

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 7-8/11

XANTYPA Číslo 7-8/11

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 10/2019

XANTYPA XANTYPA 10/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne