Herečka Libuše Šafránková

Od roku 1971, kdy ji diváci spatřili v její první filmové roli – jako Barunku v Moskalykově BABIČCE –, k ní chovají něžné city. LIBUŠE ŠAFRÁNKOVÁ, jedna z nejoblíbenějších a nejkrásnějších českých hereček, 7. června oslaví šedesátiny.

Šafránková Libuše

Dětství ve Šlapanicích
Vyrůstala ve Šlapanicích u Brna. Její tatínek tam učil hru na klavír, housle a trubku v lidové škole umění, v kostele hrál na kůru na varhany, byl také kapelníkem dechovky. Miloval však i jazz, a když do Prahy přijel v roce 1965 Luis Armstrong, nenechal si jeho vystoupení v Lucerně ujít. Maminka učila v Brně na oděvní průmyslovce. Oba se navíc věnovali ochotnickému divadlu.
Útlé dětství prožívala Libuška v těžkých padesátých letech, na moravském venkově se však sousedé ani tehdy nepřestali scházet ke společnému posezení a muzicírování a neztratili víru v Boha. Praktik komunistického režimu však uchráněna nebyla, jako osmiletá holčička zažila, jak do třídy plné dětí, připravujících se na první svaté přijímaní, vrazili příslušníci Státní bezpečnosti a v poutech odvedli pana faráře.
Libuše hrála odmala společně s rodiči v ochotnickém divadle. Když končila základní školu, nebylo pro ni herectví ale jasnou volbou, uvažovala i o studiu chemie, pro kterou ji nadchl její třídní. Nakonec však přece jen zvítězila herecká konzervatoř, a to díky setkání s pedagožkou Marií Mrázkovou z brněnské JAMU, která učila pohybovou výchovu nejen vysokoškoláky, ale i děti ze základních škol, mezi nimi i Libuši, u níž rozpoznala nevšední talent. Na konzervatoř dojížděla budoucí herečka do Brna, kde už při škole hostovala v Mahenově činohře a v Divadle bratří Mrštíků, dnešním Městském divadle. Její absolventskou rolí byla Julie Kapuletová v Shakespearově ROMEOVI A JULII.
V Brně si jí všiml režisér Antonín Moskalyk a nabídl jí roli Barunky ve svém dvoudílném televizním snímku BABIČKA. Klasické dílo Boženy Němcové převedl do scénáře dramatik a spisovatel František Pavlíček, jehož jméno se však nemohlo z politických důvodů v titulcích objevit, jako scenárista je proto uveden Antonín Moskalyk. Vznikl nádherný film, který byl v Československé televizi poprvé uveden o Vánocích roku 1971.

V Divadle Za branou a v Činohernímk klubu
O rok později, v devatenácti letech, odešla Libuše do Prahy, kde získala angažmá u Otomara Krejči v Divadle Za branou. Ale začínala normalizace a tomuto divadlu už zvonila hrana. Stačila zde nastudovat pouze jedinou roli – Ninu Zarečnou v Čechovově RACKOVI, pak bylo divadlo z rozhodnutí normalizátorů zlikvidováno. Přesto tento pouhý rok, který mohla Divadle Za branou strávit, považuje za nesmírně důležitý, dodnes uchovává svoje zápisníky s režijními připomínkami Otomara Krejči a čas od času si je znovu čte. Azyl našla v Činoherního klubu, kde se poznala s řadou výborných herců – Pavlem Landovským, Jiřím Kodetem, Jiřím Hrzánem, Petrem Čepkem, Ninou Divíškovou, Jiřím Zahajským, Helenou Růžičkovou, Josefem Somrem a také s Josefem Abrahámem, svým budoucím manželem, který v tomto divadle hrál od jeho založení v roce 1965. Na jevišti se společně objevili až po roce, v Smočkově nastudování Goldoniho POPRASKU NA LAGUNĚ. Ona ztvárnila Checcu, on Toffola. V roce 1976 měli na Karlštejně svatbu. Církevní, což v té době, zvláště u veřejně známých lidí, rozhodně nebylo obvyklé. Nejprve katolický obřad, protože Libuše je katolička, potom evangelický, neboť Josef je evangelík. Za rok se jim narodil jediný syn Josef.

Celý článek si přečtete v tištěné Xantypě........

Anna Huliciusová

XANTYPA 6/13 - výběr z článků

Než se „Stouni“ začali valit světem

Než se „Stouni“ začali valit světem

Keith Richards, kytarista The Rolling Stones, odhadoval v první polovině 60. let, že životnost jejich kapely nepřesáhne dva roky, jak to bylo tehdy běžné u většiny podobných hudebních souborů. Skupina však loni oslavila už padesát let své existence. A na letošní 7. červen připadá 50. výročí vydání jejich debutového singlu s titulní písní COME ON. Vraťme se tedy o půlstoletí nazpátek a připomeňme si okolnosti, jak k tomu došlo.

Ojedinělé místo k životu

Ojedinělé místo k životu

Jestliže se měla v některé z detektivek, točených kdysi brněnským televizním studiem, udát vražda, filmaři mířili na osvědčené místo, jímž byla poněkud starosvětská čtvrť rodinných domů pod Wilsonovým lesem. V temných zarostlých zahradách do noci svítilo v mlze jediné okno a v dávno zašlé eleganci svého pánského pokoje hleděl do noci aktér televizní tragédie.

Dirigent Libor Pešek

Dirigent Libor Pešek

Libor Pešek se 22. června zařadí mezi osmdesátníky. Kdo ho zná, nevěří. Působí svěže až klukovsky, většinou bývá obklopen mladými lidmi a jeho diář je zaplněný na měsíce dopředu. Zastavili jsme ho na chvíli v rozletu, aby se trochu ohlédl.

Zpěvák Jan Smigmator

Zpěvák Jan Smigmator

V dnešní době není obvyklé, aby se dítě zamilovalo do swingu a později se jím i živilo. Výjimkou potvrzující pravidlo je šestadvacetiletý zpěvák s neobvyklým jménem Jan Smigmator, kterému nedávno vyšlo debutové album SWING IS BACK.

Hippopotamus – vodní kůň

Hippopotamus – vodní kůň

Vždycky, když zaplatím poplatek při vstupu do některého z národních parků Afriky a poté nasazuji objektivy na fotoaparáty, jsem zvědav, co mi příroda nadělí tentokrát. Zvířata fotografuji dlouhá léta a něco už o nich vím, ale pokaždé jsem předtím nervózní jako první turista. Co zkazím? Nenastavím si špatně čas? Nebude zvíře pod stromem a v přítmí? Budu mít tu fotografickou špetku štěstíčka?

Praha – Paříž zpáteční

Praha – Paříž zpáteční

Asi každý ví, že z českých malířů dosáhli v Paříži největší slávy Alfons Mucha,Václav Brožík a Luděk Marold, že v městě nad Seinou žil František Kupka, že žákem Augusta Rodina byl sochař Josef Mařatka.

Socha jako bytost

Socha jako bytost

Tři nadějní mladí sochaři se rádi potýkají s odporem fyzického světa, aby ho překonali svými idejemi. Do svých děl vkládají humor, estetičnost, překvapení i řemeslnost. Jak vypadá současná česká socha a její tvůrci?

Miloš Jekyll a Hyde

Smutní jsou u nás pravicoví voliči, ale důvod k velké radosti nemají ani ti nalevo. Politologové tvrdí delší dobu, že pravolevé dělení nefunguje. Jinde možná ne, v Česku však ano. Ukázala to prezidentská volba. A dělení na levici a pravici najdete i na sociálních sítích. Texty pod články na internetu jsou extrémně levé nebo pravé. Vztah k novému českému prezidentovi je buď na milion procent pro, nebo na milion proti. Jako by nebylo nic mezi. Vyostřené. Zrcadlící nespokojenost.

Co se děje… v New Yorku

Vystavování živých lidí se pro galerii moderního umění MoMA stalo zatím pokaždé cestou k úspěchu. Videozáznam, kdy umělkyně Marina Abramovicová sedí za stolem a lidé stojí frontu, aby usedli a hleděli jí do očí, až přijde na řadu její partner, kterého neviděla sedmnáct let, zhlédli na serveru YouTube miliony lidí. Následující projekt, během něhož museli návštěvníci muzea procházet mezi nahými lidmi – exponáty, si rovněž získal řadu příznivců. Zatím posledním živým přírůstkem se stala herečka Tilda Swintonová (AŽ VYJDE MĚSÍC), která spala v prosklené vitríně jakožto dílo výtvarnice Cornelie Parkerové. Zopakovaly si tak svůj projekt vystavený před osmi lety v Londýně, kde Swintonová spala za sklem osm hodin po dobu sedmi dní.

Co se děje… v Londýně

Znalci dostihového sportu hovoří o největším skandálu v historii. V jeho Mekce, městečku Newmarket v hrabství Suffolk, nějakých sto kilometrů severovýchodně od Londýna, se už pár týdnů nemluví o ničem jiném.

Osobnosti - výběr z článků

Dorothea Tanning

Dorothea Tanning

Neobyčejná americká malířka Dorothea Tanning uchvátila slavného německého malíře Maxe Ernsta natolik, že opustil pohodlný život s bohatou a vlivnou manželkou, mecenáškou umění Peggy Guggenheimovou. Dorothea Tanning se poté za Maxe Ernsta provdala.

Jan Dušek

Jan Dušek

Prof. Jan Dušek je jednou z nejvýraznějších osobností české scénografie a kostýmního výtvarnictví 20. a 21. stol. Jeho jméno je trvale spojováno s tvorbou režiséra Evalda Schorma, s nímž spolupracoval v letech 1976–1988 na inscenacích KRÁL JELENEM, TRAGICKÝ PŘÍBĚH HAMLETA, BRATŘI KARAMAZOVI, MACBETH, MARATÓN, HLUČNÁ SAMOTA a dalších.

Martin Donutil

Martin Donutil

Výkonů herce Martina Donutila (ročník 1991) jsem si začal všímat v inscenacích brněnské Husy na provázku, což bylo jeho první angažmá. Působil tam donedávna a nezapomenutelná je například jeho kreace v titulní roli Shafferova Amadea v režii Vladimíra Morávka. Tam exceloval spolu se svým otcem Miroslavem (ten ztvárnil Salieriho). Martinovi potom nabídlo angažmá nové vedení Městských divadel pražských, kde v herecky nadprůměrné inscenaci ANDĚLÉ V AMERICE režiséra Michala Dočekala podává v náročné roli emocionálně rozpolceného intelektuála mimořádný výkon.

Studna, sekera, archiv

Studna, sekera, archiv

Rád seká dříví, nerad nosí vodu ze studně a nejradši listuje zaprášenými dokumenty v archivech. „I když nacisti spálili tisíce papírů a estébáci za sebou zahlazovali stopy jak lišky, válí se tam kvanta příběhů, co čekají, až je někdo zvedne,“ říká Miloš Doležal, toho času propuštěný z rozhlasu. Na oceňovanou knihu o číhošťském páterovi Josefu Toufarovi, kterého v roce 1950 umlátili příslušníci Státní bezpečnosti, nyní navázal povídkovou knihou ČURDA Z HLÍNY zasazenou do období protektorátu. Sešli jsme se v pražských Vršovicích.

Yves Saint Laurent

Yves Saint Laurent

„Návrh je základ všeho,“ tvrdil Alberto Giacometti. Pro tvorbu Yvese Saint Laurenta to platí dvojnásob.

Jana Stryková

Jana Stryková

Jana Stryková patří k herečkám, o nichž platí, že je na ně radost pohledět. K atraktivnímu exteriéru přidává na jevišti i vnitřní opravdovost, také přirozenou, a přesto zřetelnou dikci (jev v českých divadlech ne vždy samozřejmý). Energická a přímá je i v osobním kontaktu, nic nepředstírá, rozhovor občas proloží nakažlivým zvonivým smíchem.

Ondřej Kundra

Ondřej Kundra

Mezi vyznamenané prestižní Cenou Ferdinanda Peroutky patří od letošního února také redaktor týdeníku Respekt Ondřej Kundra. Teprve osmatřicetiletý novinář se věnoval už dlouhé řadě silných témat, včetně investigativních. Týkají se korupce, zneužívání politické moci, poměrů v justici, šíření lží a dezinformací, nepřátelských cizích vlivů.

Rozhovor s historikem umění Jiřím Šetlíkem

Rozhovor s historikem umění Jiřím Šetlíkem

Je velice těžké rozprávět s někým, koho opravdu dobře znáte. Celoživotní pevné přátelství, které mě pojí s mým otcem, je snad výjimečné. Vždycky jsme si byli velmi blízcí. Byl mi tátou od útlého dětství přes mou divokou pubertu až do dnešních dní. Nebyl však jen člověkem plným lásky a pochopení, ale v průběhu let jsem se od něj dovídala tolik cenných informací, že bych to bez přehánění mohla pokládat za domácí univerzitu. Kdyby se mě někdo zeptal, jestli bych si jako otce dovedla představit někoho jiného, dostalo by se mu jen hlasité negativní odpovědi. Letos 2. dubna slaví devadesáté narozeniny.

Jaroslav Dušek

Jaroslav Dušek

Výrazný herec a propagátor netradičního přístupu k životu Jaroslav Dušek (ročník 1961) uvedl nedávno v Divadle Na Jezerce projekt SLÁVA STROJŮ A MĚST. Tato nadmíru inspirativní inscenace vychází z téměř neznámého textu Jaromíra Rašína. S režisérem i interpretem v jedné osobě jsme si povídali v příšeří zadního traktu restaurace zmíněného divadla, kde mu za dvě hodiny začínalo představení, v němž formou „jevištního čtení“ ztvárňuje všechny role.

Sama s Kunderou

Sama s Kunderou

Stalo se to před více než půl stoletím, v roce 1964. Tehdy bylo českému, později francouzskému spisovateli třicet pět let, ještě nebyl světoznámý a ještě si nehlídal svůj oficiální obraz tak úzkostlivě jako později. Letos 1. dubna oslaví Milan Kundera devadesátiny.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 6/13

XANTYPA Číslo 6/13

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 12/2019

XANTYPA XANTYPA 12/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne