Herečka Lucie Žáčková

Je to v rukou Božích

 Lucie Žáčková už má vlastně letos vyhráno. Jako Blanche v TRAMVAJI DO STANICE TOUHA byla za tuto roli nominována rovnou na dvě ceny: Alfréda Radoka a Thálii.

L.Z.

Sešly jsme se v pražském Činoherním klubu, kde Lucie zrovna zkoušela s režisérem Martinem Čičvákem hru TA POSTEL JE PŘÍLIŠ KRÁTKÁ. Kromě nás tam byl už jen Vladimír Kratina. A bezprostřední Lucie hned dala k dobru historku, jak tam při svém prvním hostování stála na baru a režisér Čičvák před hercem Kartinou vykřikoval věty typu: tohle je herečka Národního divadla a hraje tam samé hlavní role. Kratina tehdy odvětil: „No, protože tam jsou všechny ostatní těhotné.“ Lucii to docela urazilo. Později jí prý došlo, jakou měl pravdu.

Doma jste tenkrát už měla Thálii pro herce a herečky do třiatřiceti let…
Když jsem ji dostala, myslela jsem si, že ze mě bude velká hvězda, tak ať se podle toho ostatní ke mně chovají. Díky Bohu, že se tak nestalo a já pochopila, že je všechno trošku jinak. Ceny má spousta lidí.

Letos jste byla nominována za roli Blanche v inscenaci TRAMVAJ DO STANICE TOUHA režiséra Ladislava Smočka, kterou uvádí Činoherní klub. Blanche trpí osamělostí, což asi není váš případ. Prý máte hodně sourozenců…
No zase tolik nás není. Jsme čtyři vlastní sourozenci a tři nevlastní. Jsem ráda, když je nás doma hodně, a zrovna tak, když jsem sama.

Musí být peklo kupovat tolika lidem dárky…
S těmi se u nás dějí zajímavé věci. Bratrovy děti – Sandře je deset, Danielovi osm – vymyslely úžasnou věc. Měsíc před Vánocemi se rodičům v bytě začaly ztrácet věci. Dekorativní předměty, nádobí, hračky – a děti nám je pak daly pod stromeček. Brácha se tvářil strašně, ale mně to přišlo náramně vtipné, že si navzájem dají něco, na co léta koukají. Řehtala jsem se jako blázen, ony to braly vážně, vůbec nic jim nedošlo. Jen mámě daly kámen, co našly venku, na kterém bylo napsáno „Naší milované babičce“.

Říkala jste, že role Blanche je výborná, tak jako celá hra. Měla jste ji ráda už předtím, než jste začali zkoušet?
Až když jsme začali zkoušet, popadly mě obavy, že roli nezvládnu. Několikrát během zkoušek jsem byla na pokraji svých sil i možností. To se mi předtím stalo, jen když jsem byla v Ostravě „u Bezručů“. Třeba inscenace Idiota byla pro mě takhle náročná.

Celý rozhovor si přečtete v tištěné Xantypě........

Helena Herbrychová

XANTYPA 6/12 - výběr z článků

Vítání jara v odlehlém Lazistánu

Vítání jara v odlehlém Lazistánu

 Do půl těla svlečení vesničtí siláci si protahují svaly vedle arény. Z povzdálí je pokradmu pozorují hloučky dívek nastrojených do tradičních krojů.

Hrabalovo městečko, kde se nezastavil čas

Hrabalovo městečko, kde se nezastavil čas

 Když se 3. února 1997 ukončila pozemská pouť Bohumila Hrabala, zdálo se, že připomínání odkazu světoznámého spisovatele zůstane vyhrazeno tak jako u jiných osobností pouze školním čítankám a literárním vědcům.

Choreograf a tanečník Petr Zuska

Choreograf a tanečník Petr Zuska

 Vývoj baletu pražského Národního divadla pod vedením Petra Zusky je podnětem k úvaze.

Malíř Boris Jirků

 Boris Jirků přednáší s velkým nasazením. Před pěti lety prošel klinickou smrtí a ví, že má-li jeho zkušenost přežít, musí ji předat. V USA, Německu a v dalších zemích prochází, dalo by se říci, klinickou smrtí i figurální kresba: na mnoha uměleckých školách se jí přestali věnovat, což má devastující dopad na výtvarné umění. Boris Jirků má tedy dva důvody, proč učit jako o život.

JAK POTOPIT NEPOTOPITELNOU LOĎ?

JAK POTOPIT NEPOTOPITELNOU LOĎ?

 Píše se 14. duben 1912, 6.45 ráno. Největší královská zaoceánská loď Titanic už čtyři dny pluje vodami Atlantiku

Maturity

 Zpívával jsem taky.
Matura se blíží, / čtrnáct dní do ní, / má hlava však prázdná, / až to v ní duní…
Byla to trochu póza, udělal jsem maturitu včetně její matematické části. Ta patřila mezi volitelné, tedy jednička z ní byla téměř povinná.

Nečaso-kalousko-peakovláda

Čeští politici dokážou zázraky, když se chtějí udržet u vesla. Sotva skončila jedna krizička, kterou vyvolaly Věci veřejné, přišla další. Byl dokonán rozkol VV, který začala Blonďatá Bestie (exvéčkařka Kristýna Kočí).

Co se děje… v New Yorku

Co se děje… v New Yorku

 V druhé polovině dubna a prvním poločase jara zazářil na dolním Manhattanu Filmový Festival Tribeca, který zde před deseti lety založil Robert de Niro.

Co se děje… ve Londýně

Co se děje… ve Londýně

 Sotva vyhlásila britská vláda počátkem dubna kvůli přetrvávajícímu suchu zákaz kropení zahrad, napouštění bazénů a plýtvání vodou vůbec, zatáhlo se nad Britskými ostrovy nebe a království zažilo nejdeštivější duben za poslední sto dvě léta.

Co se děje… ve Vídni

Co se děje… ve Vídni

Klimt osobně U našich rakouských sousedů je letošní rok ve znamení umění Gustava Klimta. Narodil se před 150 lety a právě při této příležitosti probíhá ve Vídni KLIMTŮV ROK, který pokračuje unikátní výstavou v Leopoldově muzeu.

Osobnosti - výběr z článků

Tomáš Sedláček

Tomáš Sedláček

S Tomášem jsme měli tu čest poprvé vést rozhovor v roce 2013, kdy byl hostem konference BANALITA DOBRA v rámci prvního Evropského dnu Spravedlivých. Uchvátil nás svými inspirujícími myšlenkami a nestandardním vystupováním. Po čtyřech letech nastal čas si s ním popovídat znovu o aktuálních otázkách týkajících se budoucnosti a velkých změn, které nás čekají v souvislosti s umělou inteligencí a digitalizací průmyslu.

Celeste Rizvana Buckingham

Celeste Rizvana Buckingham

Pod exotickým jménem se skrývá mladá zpěvačka americko-švýcarského původu, jejíž přerod z finalistky v Super Star nabyl nebývalých rozměrů. Mezinárodní úspěch v žebříčku Top 100, MTV, Radio Disney. Píše texty, skládá hudbu, studuje hudbu a psychologii a zajímá se o budoucnost dětí. V českém filmu BAJKEŘI se zhostila herecké role.

Thom Artway

Thom Artway

Začínal jako pouliční zpěvák. Angličané mají pro něj výraz busker. Připomínám to proto, že ačkoli se Thom Artway na­rodil na Moravě, zpívá výhradně anglicky. Za loňské, debutové album HEDGEHOG byl letos oceněn dvěma Anděly. Zdá se, že se rodí nová hvězda.

Václav Neužil

Václav Neužil

S hercem Dejvického divadla Václavem Neužilem (*1979) se známe dlouho. Na mezinárodním festivalu divadelních škol Encounter/Setkání v Brně jsem jako předseda poroty měl ve finále vyhlásit výsledky; celé to bylo pojednáno jako dramatická situace a k ruce mi byl přidělen v roli asistenta student Divadelní fakulty JAMU Václav Neužil, jehož bezprostřední suverenita poněkud uvolnila moji jevištní křeč. Režíroval nás adept této profese Pavel Baďura, nemýlím-li se…

Andy Warhol: Gigant

Andy Warhol: Gigant

Ve filmu DOBRÝ DEN, PANÍ CAMPBELLOVÁ! se herečka Gina Lollobrigida, která předstírá, že je válečnou vdovou po neexistujícím kapitánu Campbellovi, přizná, že si své jméno vybrala podle Campbellovy polévky v plechovce. Druhé americké slovo, které znala, byla Coca-Cola, a jak namítla, Cocacolová se pochopitelně jmenovat nemohla. Možná, že málo scházelo, aby se jeden z nejslavnějších umělců 20. století, Andy Warhol, potýkal se stejným problémem. Totiž kdyby se jeho otec, mající strach z vojenské služby, neodhodlal v roce 1909 emigrovat do Ameriky, na východním Slovensku v rusínské komunitě by asi moc amerických výrazů k dispozici nebylo. Nakonec ani matka Andyho Warhola, která se o něho a jeho dva bratry starala v době, kdy otec pracoval jako horník v Západní Virginii, se nikdy anglicky náležitě nenaučila. Zajímavé je, že oba zmíněné objekty, jak Campbellova polévka v plechovce, tak Coca-Cola, se staly jedněmi z nejprezentovanějších ve Warholově tvorbě.

Elvis Presley

Elvis Presley

Před čtyřiceti lety 16. srpna 1977 zemřel v Memphisu hudebník, bez něhož by současná moderní populární hudba vypadala zcela jinak. Král rock-and-rollu Elvis Presley, který stál u kolébky muziky, od té doby nazývané rock.

Jeanne Moreauová

Jeanne Moreauová

Francouzský film TĚLO DIANY, který koncem roku 1968 vznikal v koprodukci s československou kinematografií, není filmovou historií zvlášť ceněn, ale díky tomu, že se částečně natáčel v Praze, poskytl mi coby novopečené redaktorce měsíčníku Film a doba neocenitelnou příležitost seznámit se s jeho hlavní představitelkou Jeanne Moreauovou a dokonce s ní udělat rozhovor, který pak vyšel v prvním čísle ročníku 1969.

Vladimír Koza

Vladimír Koza

Vladimír Koza jako první v České republice provedl v roce 1993 nepříbuzenskou transplantaci kostní dřeně s českým dárcem. Založil Český národní registr dárců dřeně a Nadaci pro transplantace kostní dřeně, díky čemuž mohly být zachráněny tisíce lidských životů. Byl to vizionář s obrovským pracovním nasazením a současně s hluboce lidským přístupem k nemocným. Člověk s bytostnou potřebou svobody, přirozenou autoritou, sebevědomý, ale zároveň pokorný. Neokázalý, se smyslem pro humor, na většině fotografií a televizních záběrů se usmívá. Lékař, jakého by si přál mít vedle sebe každý, kdo vážně onemocní. Nebyl mu vyměřen dlouhý život, zemřel před pěti roky v nedožitých osmapadesáti letech. Ale svůj čas vrchovatě naplnil. O panu primáři jsem si povídala s jeho dcerami Naděždou Lasotovou a Markétou Sobotovou.

Před osmdesáti lety zemřel Tomáš Garrigue Masaryk

Před osmdesáti lety zemřel Tomáš Garrigue Masaryk

Do svých čtyřiaosmdesáti let se Tomáš Garrigue Masaryk těšil dobrému zdraví a obdivuhodné psychické kondici. S plným nasazením se věnoval všem státnickým povinnostem, plynoucím z výkonu jeho prezidentského úřadu, kromě toho se snažil vědecky a literárně pracovat a podílel se na reedicích svých literárních děl. Ještě při oslavě patnáctého výročí vzniku Československé republiky, 28. října 1933, projel na koni Prahou; v prosinci 1933 se v třeskutém mrazu zúčastnil v Hostivaři pohřbu bývalého ministerského předsedy Antonína Švehly. V té době prožíval i své poslední citové vzplanutí k sochařce Heleně Scholzové-Železné, s níž se sblížil v létě 1932 v Topoľčiankách, kde vytvářela jeho sochu, a až do jara 1934 s ní udržoval čilou korespondenci.

Řek Zorba z Rejvízu

Řek Zorba z Rejvízu

Jako černý drahokam je do klínu Jeseníků vsazeno temné jezero, podle pověstí prý spojené s mořem. Kolem se zvedají stromy staré jako svět. A rejvízská rašelina omamně voní. V mlze u jezera téměř nelze rozeznat postavu muže, pro něhož má toto bájné místo zvláštní význam.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 6/12

XANTYPA číslo 6/12

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 10/17

XANTYPA XANTYPA 10/17

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne