Jaroslav Šerých

Vzor skromnosti a pokory

Když jsem vstoupil poprvé do ateliéru malíře, grafika a ilustrátora Jaroslava Šerých, upoutala mě pozitivní energie, která z jeho trojrozměrných duchovních děl sálala. „Pokaždé, když nanáším na plátno umělou hmotu, prosím ji, aby mi ze své substance dala i něco duchovního,“ vysvětloval. „A pokud přece jen nanesu vrstvu, která se mi zdá negativní, hned ji zase setřu.

Šerých

Člověka potkává bolest a utrpení a já celý život usiluji o to, abych rozdával radost.“
Jaroslav Šerých byl velice skromný, pokorný a nikdy neprahl po slávě. Přesto byl držitelem mnoha ocenění (Loisirs jeuenes v Paříži, Premio grafico v Bologni, osmkrát obdržel cenu Nejkrásnější kniha roku, má Řád svatého Cyrila a Metoděje i Medaili Za zásluhy) a jeho práce jsou zastoupeny ve významných světových galeriích, dokonce ve vatikánské sbírce moderního umění. Když měl retrospektivní výstavu v Míčovně Pražského hradu, ptal jsem se ho, co by asi na jeho malby řekl císař Rudolf II. „Obrazům nebo hudbě se rozumět nedá. To je tajemství,“ usmál se. „Tak jako je obestřeno tajemstvím naše zrození, náš život a náš odchod.“
Dvacátého třetího března 2014 se také Jaroslav Šerých vydal na druhý břeh. Nedlouho po svých šestaosmdesátých narozeninách. Když jsem se to dozvěděl, bylo mi smutno. Pak jsem si vzpomněl na naše setkání před šesti lety a uvědomil jsem si, že se tím nejspíš nenechal příliš zaskočit. „Nedávno mně ‚opravovali‘ srdce, ale mě to nijak neznervóznilo, protože vím, že jednou budu muset stejně tuto pouť ukončit,“ ujišťoval mě tehdy. „Když jsem šel do nemocnice, řekl jsem si: ‚Aby sis, chlapečku, nemyslel, že nemocnice jsou jen pro ty druhé, půjdeš tam taky!‘ A pak jsem ležel pod těmi šestnácti světly, jak mě Pánbůh stvořil, a pomyslel jsem si: ‚Celý život jsem se modlil ‚buď vůle Tvá‘, takže: ‚Pane, jsem připraven.‘“

Vašek Vašák

XANTYPA 5/14 - výběr z článků

Džammú a Kašmír

Džammú a Kašmír

V roce 2000 označil Bill Clinton Kašmír za nejnebezpečnější místo na zemi. V oblasti tou dobou vzrůstalo napětí mezi jadernými velmocemi Indií a Pákistánem, dlouhodobě soupeřícími o tento region. A poslední válečné střetnutí, tzv. kargilská válka z roku 1999, byla ještě v živé paměti. O více než deset let později je situace v severoindickém státu Džammú a Kašmír pro turisty mnohem příznivější.

Noční život v Praze před sto lety

Noční život v Praze před sto lety

V roce 1930 natočil režisér Karel Anton TONKU ŠIBENICI. Zpracoval tehdy nesmírně populární látku, která předtím uspěla na divadle (s Xenou Longenovou v hlavní roli) i v knižním podání (jako NANEBEVSTOUPENÍ TONKY ŠIBENICE), a zpracoval ji poprvé v dějinách české kinematografie se zvukovou stopou. Film měl velký úspěch, souběžně s českým zněním vznikly ještě německá a francouzská mutace. Jenže z originálu zbylo pár úvodních záběrů, a německá verze se nedochovala vůbec.

Oldřich Škácha

Oldřich Škácha

Někdy v druhé půlce devadesátých let jsme s Karlem Peckou doputovali do Pákistánu na Světový kongres intelektuálů. To nám přišlo poněkud legrační – díky komunistům jsme nic nevystudovali, a když se nám dostal do rukou seznam pozvaných veleduchů (kteří se z valné části fakt dostavili), jímž se nás hostitelé snažili přesvědčit, že i my jimi jsme (s radostným dobrozdáním od našeho kolegy prezidenta), začali jsme být sami sobě podezřelí.

„Celé kino se otřásá smíchem“

„Celé kino se otřásá smíchem“

Při vzpomínkách na nedávno zesnulou první dámu českého filmu zaznělo o jejím životě a díle takřka všechno – až na jednu poměrně důležitou skutečnost. Ačkoliv je Věra Chytilová řazena mezi tzv. šedou zónu a není počítána mezi disidenty, po řadu let byla jako „nepřátelská osoba třetí kategorie nebezpečnosti“ sledována komunistickou tajnou policí. K připomenutí této výjimečné osobnosti přináší redakce Xantypy text, který je založen na dosud nepublikovaných materiálech z archivu Státní bezpečnosti.

Výtvarník Marek Brodský

Výtvarník Marek Brodský

Marek Brodský oslavil květnu pětapadesáté narozeniny, a protože byl díky tomu trochu naměkko, svolil k jakémusi bilančnímu rozjímání o životě. Během povídání si šel dvakrát dolít svařák, svítilo sluníčko, u nohou mu ležela jeho milovaná kříženka Mánička, a přestože se mluvilo spíš o vážných věcech, dost jsme se nasmáli…

Kapelník Šimon Ornest a The Tap Tap

Kapelník Šimon Ornest a The Tap Tap

S Šimonem Ornestem, kapelníkem skupiny The Tap Tap a předsedou občanského sdružení TAP, jsme si povídali o tom, jak účinně pomoci lidem s handicapem zvládnout běžný život.

Dovádění se šakaly

Dovádění se šakaly

Toulám se Afrikou křížem krážem a k mému tělu je neodmyslitelně „přikován“ kovový přístroj s neuvěřitelně těžkým objektivem. Fotoaparát mám na svých cestách častěji než mobil, peníze, tričko či sandály. Zažívám mnohá dobrodružství i adrenalinová napětí. Bez tohoto vzrušení již nedokážu cestovat. A pokud mi jej sama příroda „nepřihraje“, pomůžu jí. Zkoumám, kam až mne pustí…

Režisérka Věra Plívová-Šimková

Režisérka Věra Plívová-Šimková

Natočila jedny z nejkrásnějších dětských filmů. Ač vznikly v sedmdesátých a osmdesátých letech, nebyly služebné režimu, jejich témata jsou obecně lidská. Filmy Věry Plívové-Šimkové si získaly lásku diváků doslova po celém světě. Posbíraly řadu cen na festivalech, a co víc, v Belgii, Holandsku, Španělsku, Kanadě a dalších zemí vznikaly dokonce režisérčiny fankluby. Velkou obdivovatelkou jejích filmů byla i Farah, manželka íránského šáha Páhlavího. V Teheránu dokonce uspořádala jejich přehlídku v rámci festivalu dětských filmů, který nadšeně podporovala.

Anexí Krymu vyvolal Vladimír Putin duchy minulosti

Březnovou ruskou vojenskou invazi na Krym přirovnávají mnozí ke vpádu armád Varšavské smlouvy do Československa v srpnu roku 1968. V obou případech kremelští vůdci svůj bleskový vpád na území cizí země ospravedlnili „zvacím dopisem“. Jaké jsou další společné rysy obou intervencí a v čem se vzájemně liší?

Babišova média se s chutí zakousla do premiéra Sobotky

Místy to vypadá, že vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) složená ze sociálních demokratů, ANO a lidovců nevydrží do švestek. Má sice silnou podporu ve Sněmovně, ale skládá se z velmi nesourodých prvků. Jak už zde bylo řečeno, dva hlavní hráči vlády, premiér Sobotka a ministr financí Andrej Babiš, jsou zcela rozdílní.

Kultura - výběr z článků

Jsme tu a vy nás chcete, volají Rammstein

Jsme tu a vy nás chcete, volají Rammstein

Nový videoklip k písni DEUTSCHLAND od skupiny Rammstein sbírá na internetu miliony zhlédnutí a vyvolává kontroverzi. K rekonstruovaným výjevům z německé historie se už vyjádřila řada médií či instituce jako izraelské ministerstvo zahraničí. Berlínská kapela proslulá výraznou sebeprezentací si nad zájmem o svou tvorbu jistě mne ruce: vypadá to, že její sedmé album, které vychází 17. května, se bude prodávat skvěle. Pro jistotu mají Rammstein v zásobě ještě čtyři další videa.

Kája Saudek

Kája Saudek

Česká filmová komedie z roku 1966 KDO CHCE ZABÍT JESSII scenáristy Miloše Macourka a režiséra Václava Vorlíčka proslavila Karla neboli Káju Saudka (13. 5. 1935 – 25. 6. 2015), malíře a komiksového kreslíře, jelikož autoři slavného filmu použili jeho kreslené postavy komunikující pomocí bublin. Tak se Kája Saudek dostal do veřejného povědomí.

Jan Lichtenberg

Jan Lichtenberg

To, že slyšel správnou muziku od raného dětství všude okolo sebe, zní sice jako tisíckrát použitá fráze, ale co s tím, když to tak skutečně bylo. Dnes je Jan Lichtenberg velký zjev na tuzemské rockové scéně.

Andy Warhol

Andy Warhol

,,Nikdo se na nic opravdu nepodívá; to je těžké. Myslím, že každý by měl vidět mé obrazy ve skutečnosti, než prohlásí, že jsou bezduché,“ prohlásil Andy Warhol. Muzeum Whitney v New Yorku to nyní umožňuje tisícům návštěvníků. Expozice, která čítá na 350 uměleckých objektů, představuje osobnost Andyho Warhola (1928–1987) a jeho inovativní přínos stále přítomný i v 21. století.

Píše Foglar, kreslí Fischer aneb Rychlé šípy slaví

Píše Foglar, kreslí Fischer aneb Rychlé šípy slaví

Že se slavná pětice narodila v předvánočním čase, nebyl určitě promyšlený marketingový tah Jaroslava Foglara k blížícím se svátkům. Je ovšem nabíledni, že se mu podařilo ve spojení s Janem Fischerem týden před Štědrým dnem obdarovat čtenáře Mladého hlasatele kresleným seriálem, který později ovlivnil statisíce chlapců a děvčat v bývalém Československu. V sedmém čísle Mladého hlasatele ze 17. prosince 1938 se zrodila legenda, slavící letos 80 let.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 5/14

XANTYPA Číslo 5/14

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 06/2019

XANTYPA XANTYPA 06/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne