Na návštěvě u Jiřího Stránského

Kdybychom nezrušili šlechtické predikáty, byl by dnes spisovatel, scenárista, dramatik a novinář Jiří Stránský rytířem ze Stránky a Greifenfelsu. Představit si ho jako pána na tvrzi, za dubovým stolem, s kožešinou přes rameno nebo v brnění na koni nedá žádnou práci. „Brnění mám v kolenou, na koni jezdím a tvrz mám taky,“ říká pobaveně. Jeho tvrzí je pracovna se spoustou knih a velikým psacím stolem.

Stránský

Z oken jeho bytu jsou vidět zelené koruny stromů. Uvnitř převládají tóny béžové a hnědé. Obrazy, fotografie, knihy. Na kulatém stole u křesla pod stojací lampou leží knížka MŮŽEŠ-LI UDĚLAT RADOST, MUSÍŠ, rozhovor, který s ním vedla Libuše Koubská. „To je naše rodinné heslo, razila ho moje babička Malypetrová. Zákon o radosti. Můžeš-li udělat radost, musíš. Znamená to, že by se člověk měl umět radovat, nestydět se za to, ale také by měl umět dávat radost druhým.“

Kořeny rodu
Jiřího dědeček z matčiny strany, Jan Malypetr, velkostatkář se smyslem pro sociální smír, byl za první republiky předsedou vlády a představitelem agrárníků, tedy Republikánské strany českého venkova. Byl rovněž dlouholetým předsedou poslanecké sněmovny, do jeho rukou skládali slib prezidenti, kromě T. G. Masaryka i Edvard Beneš. Dědeček z otcovy strany, Jan Stránský, byl správcem panství Obříství a zajišťoval právní služby, například pro rod Lobkowiczů. Otec Jiřího Stránského, Karel Stránský, byl advokát. „Jednou nás vzal na zříceninu Stránka, snad někde u Mšena, a tvrdil, že našemu rodu kdysi patřila. A nějaký čas prý i Lipnice, ale doklady na to nejsou. Kořeny rodu sahají až někam do patnáctého století, spíš ještě dál, ale myslím, že nepatřil k nijak zvlášť významné šlechtě. Jeho příslušníci se pohybovali většinou kolem královského dvora a kuchyně. A možná mezi nimi byli i lapkové,“ říká Jiří a je vidět, že ho ta představa baví.

Když hvězda padá
JUDr. Karel Stránský byl nejen známým pražským advokátem, ale také správcem domu na Loretánském náměstí, kde po válce sídlila americká vojenská mise. Na sklonku osmačtyřicátého roku ho zavřeli. Rozsudek zněl neuvěřitelně, soud konstatoval, že se choval tak opatrně, že mu nebylo možné nic dokázat, a proto se odsuzuje na dva roky do tábora nucených prací (byl poslán do TNP ve Všebořicích u Ústí n. L.). Karlova starší sestra byla evropskou představenou Řádu anglických panen, mladší sestra pak jeho československou představenou.
To vše pro Jiřího a jeho bratry Jana a Petra znamenalo po roce 1948 nálepku velkoburžoazního původu.
Janu Masarykovi říkali kluci Stránských strejdo. „Jeho velkou láskou byla americká spisovatelka Marcia Davenportová, autorka slavného románu ÚDOLÍ ROZHODNUTÍ. Po válce se u nás někdy scházeli, Marcia bydlela do osmačtyřicátého roku v domě, který táta spravoval. Pak jsme se s ní setkal až v jednadevadesátém roce, když přijela do Prahy podepisovat svoji knihu JAN MASARYK – POSLEDNÍ PORTRÉT. Měli se s Janem brát, chtěla, aby odletěli do Londýna. Myslela, že ho táta přemluví. Jenomže Jan nechtěl. Tak odletěla sama. To bylo sedmého března 1948. A desátého března byl Jan mrtvý. Naše nikdy nehasnoucí hvězda padla. Jsem přesvědčený, a vždycky si to myslela celá naše rodina, že nešlo o sebevraždu,“ říká Jiří Stránský.

Celý článek si přečtete v tištěné Xantypě......

Miroslava Picková

XANTYPA 5/13 - výběr z článků

Kytarový kouzelník Mike Oldfield šedesátiletý

Kytarový kouzelník Mike Oldfield šedesátiletý

Mezi květnovými výročími se hned dvě vztahují k významné postavě světové populární hudby. Patnáctého května se dožívá šedesáti let Mike Oldfield, multiinstrumentalista a skladatel, který ve své tvorbě dokáže do osobitého tvaru syntetizovat řadu hudebních stylů od etnohudby, world music, rocku až po klasiku. Zároveň si 25. května připomeneme čtyřicet let od vydání jeho přelomového alba TUBULAR BELLS, které zcela popřelo dosud zažitá pravidla v hudebním byznysu a svým komerčním úspěchem – navzdory nepodbízivosti zpracování – patří dnes k jednomu z nejprodávanějších alb hudební historie vůbec.

Herečka Zuzana Onufráková

Herečka Zuzana Onufráková

Nakažlivý smích a nezkrotná energie, tak by se dala charakterizovat herečka Zuzana Onufráková. Na pevných základech rodu se promítají rychlé proměny jejího života i místa působení. Proletěla během několika let od Prešova přes Bratislavu a Ústí nad Labem až do Prahy, kde je o ní stále častěji slyšet. Jen letmo: potkávali jsme ji v televizním seriálu Redakce, v divadlech v Celetné, Ypsilonce, na Zábradlí, na Fidlovačce, významná byla nedávná etapa v Činoherním studiu v Ústí nad Labem; nyní také hostuje v plzeňském Divadle J. K. Tyla. Herecké zaujetí ji přede dvěma lety přivedlo do pražského Švandova divadla.

Na konci světa

Na konci světa

Krajina nejzápadnějšího výběžku anglického hrabství Cornwall je po věky modelována nejen lidmi, ale také mořem. Mírné podnebí ovlivněné Golfským proudem zde vytváří mikroklima, díky němuž se tomuto koutu světa přezdívá také riviéra.

Barvy Tona Stana

Barvy Tona Stana

Fotografie portrétů a aktů Tona Stana zaslouženě našly své místo v nejedné významné galerii či sbírce. Výstava MOJE BARVY představuje jeho nejnovější kolekci fotografií, které si právě můžete prohlédnout v pražské galerii Leica. Tam jsme ho také vyzpovídali…

Herečka Geraldine Chaplinová

Herečka Geraldine Chaplinová

Během své březnové návštěvy Prahy oslňovala svou bezprostředností. Na Febiofestu nerozdávala jen povinné úsměvy a obligátní odpovědi novinářům. Zářila pohodou, byla vstřícná i duchaplná a dávala najevo, že herectví si pořád náramně užívá. Při loučení s festivalovým štábem se objímala se svou průvodkyní i s překladatelkou a děkovala jim za vykonanou práci. Ze závěrečného večírku poskytla v přímém přenosu rozhovor pro Českou televizi, při němž vypila sklenku slivovice. A do kamery žertovně prohlašovala, že se možná skácí přímo před kamerou. Sympatická Geraldine Chaplinová, které bude letos v létě devětašedesát, navíc vypadala báječně v mikině i ve slavnostním oblečení.

V království kočárů krále Václava (Obra)

V království kočárů krále Václava (Obra)

Kočáry – jeden vedle druhého! Víc než padesát jich vystavuje pan Václav Obr ve svém soukromém muzeu historických kočárů v Čechách pod Kosířem na Hané nedaleko Prostějova. Má tu kočáry otevřené i zavřené, velké i malé, dostavníky na daleké cesty i bryčky na přejetí z jedné vsi do druhé.

Hledal Leonardo da Vinci inspiraci v Arménii?

Hledal Leonardo da Vinci inspiraci v Arménii?

Život geniálního italského umělce je obestřen záhadami a nejasnostmi. U mnohých uměleckých děl, písemností a vynálezů není jisté, zda byl skutečně jejich autorem. Velké otazníky panují také kolem otázky, zda působil i mimo Evropu. Velmi často je v této souvislosti zmiňována Arménie.

Zdeněk Smetana

Zdeněk Smetana

Dal podobu psím kamarádům Štaflíkovi a Špagetkovi, skřítkům Křemílkovi, Vochomůrkovi, Rákosníčkovi i Racochejlovi, medvědářovi Kubovi Kubikulovi a jeho medvědu Kubulovi, dobrotivé Malé čarodějnici i stále dobře naladěnému chlapečkovi Radovanovi. Jeho večerníčky i jím ilustrované knížky přinášejí radost již několikáté generaci dětí a patří k českému rodinnému stříbru.

Věra Čáslavská: Mě už nedostanete!

Věra Čáslavská: Mě už nedostanete!

Během prezidentské kampaně v týmu Karla Schwarzenberga jsem měla to štěstí spřátelit se s Věrou Čáslavskou. Její skromnost a lidskost, ale i odhodlání a neohroženost nám všem byly často inspirací a podporou. Velmi jsem si přála podělit se o svůj obdiv a náklonnost k této kurážné ženě. Děkuji tímto Xantypě, že mi umožnila přiblížit vám chvíle, které jsme strávily povídáním o gymnastice, radosti i bolesti, lásce, dětech, politice…

Falklanďané, věrní poddaní Jejího Veličenstva

Až do počátku osmdesátých let uměli situovat Falklandy na mapě jen znalci geografie. Jak by ne, když na malém souostroví jižního Atlantiku, nacházejícím se nedaleko od argentinských břehů, žijí jen kolonie tučňáků a pár tisíc lidí. Situace se ze dne na den změnila po násilném argentinském obsazení ostrovů. V souvislosti s nedávným místním referendem se o Falklandách hovořilo znovu.

Osobnosti - výběr z článků

Dorothea Tanning

Dorothea Tanning

Neobyčejná americká malířka Dorothea Tanning uchvátila slavného německého malíře Maxe Ernsta natolik, že opustil pohodlný život s bohatou a vlivnou manželkou, mecenáškou umění Peggy Guggenheimovou. Dorothea Tanning se poté za Maxe Ernsta provdala.

Jan Dušek

Jan Dušek

Prof. Jan Dušek je jednou z nejvýraznějších osobností české scénografie a kostýmního výtvarnictví 20. a 21. stol. Jeho jméno je trvale spojováno s tvorbou režiséra Evalda Schorma, s nímž spolupracoval v letech 1976–1988 na inscenacích KRÁL JELENEM, TRAGICKÝ PŘÍBĚH HAMLETA, BRATŘI KARAMAZOVI, MACBETH, MARATÓN, HLUČNÁ SAMOTA a dalších.

Martin Donutil

Martin Donutil

Výkonů herce Martina Donutila (ročník 1991) jsem si začal všímat v inscenacích brněnské Husy na provázku, což bylo jeho první angažmá. Působil tam donedávna a nezapomenutelná je například jeho kreace v titulní roli Shafferova Amadea v režii Vladimíra Morávka. Tam exceloval spolu se svým otcem Miroslavem (ten ztvárnil Salieriho). Martinovi potom nabídlo angažmá nové vedení Městských divadel pražských, kde v herecky nadprůměrné inscenaci ANDĚLÉ V AMERICE režiséra Michala Dočekala podává v náročné roli emocionálně rozpolceného intelektuála mimořádný výkon.

Studna, sekera, archiv

Studna, sekera, archiv

Rád seká dříví, nerad nosí vodu ze studně a nejradši listuje zaprášenými dokumenty v archivech. „I když nacisti spálili tisíce papírů a estébáci za sebou zahlazovali stopy jak lišky, válí se tam kvanta příběhů, co čekají, až je někdo zvedne,“ říká Miloš Doležal, toho času propuštěný z rozhlasu. Na oceňovanou knihu o číhošťském páterovi Josefu Toufarovi, kterého v roce 1950 umlátili příslušníci Státní bezpečnosti, nyní navázal povídkovou knihou ČURDA Z HLÍNY zasazenou do období protektorátu. Sešli jsme se v pražských Vršovicích.

Yves Saint Laurent

Yves Saint Laurent

„Návrh je základ všeho,“ tvrdil Alberto Giacometti. Pro tvorbu Yvese Saint Laurenta to platí dvojnásob.

Jana Stryková

Jana Stryková

Jana Stryková patří k herečkám, o nichž platí, že je na ně radost pohledět. K atraktivnímu exteriéru přidává na jevišti i vnitřní opravdovost, také přirozenou, a přesto zřetelnou dikci (jev v českých divadlech ne vždy samozřejmý). Energická a přímá je i v osobním kontaktu, nic nepředstírá, rozhovor občas proloží nakažlivým zvonivým smíchem.

Ondřej Kundra

Ondřej Kundra

Mezi vyznamenané prestižní Cenou Ferdinanda Peroutky patří od letošního února také redaktor týdeníku Respekt Ondřej Kundra. Teprve osmatřicetiletý novinář se věnoval už dlouhé řadě silných témat, včetně investigativních. Týkají se korupce, zneužívání politické moci, poměrů v justici, šíření lží a dezinformací, nepřátelských cizích vlivů.

Rozhovor s historikem umění Jiřím Šetlíkem

Rozhovor s historikem umění Jiřím Šetlíkem

Je velice těžké rozprávět s někým, koho opravdu dobře znáte. Celoživotní pevné přátelství, které mě pojí s mým otcem, je snad výjimečné. Vždycky jsme si byli velmi blízcí. Byl mi tátou od útlého dětství přes mou divokou pubertu až do dnešních dní. Nebyl však jen člověkem plným lásky a pochopení, ale v průběhu let jsem se od něj dovídala tolik cenných informací, že bych to bez přehánění mohla pokládat za domácí univerzitu. Kdyby se mě někdo zeptal, jestli bych si jako otce dovedla představit někoho jiného, dostalo by se mu jen hlasité negativní odpovědi. Letos 2. dubna slaví devadesáté narozeniny.

Jaroslav Dušek

Jaroslav Dušek

Výrazný herec a propagátor netradičního přístupu k životu Jaroslav Dušek (ročník 1961) uvedl nedávno v Divadle Na Jezerce projekt SLÁVA STROJŮ A MĚST. Tato nadmíru inspirativní inscenace vychází z téměř neznámého textu Jaromíra Rašína. S režisérem i interpretem v jedné osobě jsme si povídali v příšeří zadního traktu restaurace zmíněného divadla, kde mu za dvě hodiny začínalo představení, v němž formou „jevištního čtení“ ztvárňuje všechny role.

Sama s Kunderou

Sama s Kunderou

Stalo se to před více než půl stoletím, v roce 1964. Tehdy bylo českému, později francouzskému spisovateli třicet pět let, ještě nebyl světoznámý a ještě si nehlídal svůj oficiální obraz tak úzkostlivě jako později. Letos 1. dubna oslaví Milan Kundera devadesátiny.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 5/13

XANTYPA Číslo 5/13

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 10/2019

XANTYPA XANTYPA 10/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne