Vila jistého pana Bauera

Středočeská krajina mezi Pečkami, Kolínem a Kouřimí si po svém prožívala druhou polovinu devatenáctého století, a kdo ví, nakolik se roznesla okolními vesnicemi zpráva, že si dva židovští živnostníci odněkud z Uher, s majetečkem tak na dva vozy, pronajali dvůr ve Veltrubech, vsi kousek nad Kolínem. Jeden z nich se jmenoval Ignatz Bauer a v novém působišti se mu dařilo.

jbpsrb¨pús

Výnosy veltrubského dvora po ruce nemáme, ale zato víme, že se Ignaztovi a Mathildě utěšeně rozrůstala rodinka. Emma přišla ve Veltrubech na svět v květnu roku 1877, dva roky nato se narodil lednový Adolf a příštího roku na podzim Irena. V roce 1882 ve Veltrubech přivítali Hermínu. A pak se narodili Bauerovým ještě dva kluci: Ernest (1885) a poslední potomek Richard. Místo narození Ernesta neznáme, ale Richard se v roce 1890 narodil v Kolíně. Odchod úspěšného Ignatze z Veltrub bychom tedy mohli zasadit někam mezi narození Hermíny a Ernesta. A kam že se rodina stěhovala? Překročila Labe a zamířila kousek pod Kolín, do Libodřic. Ignatz se stal nájemcem libodřického dvora a střechu nad hlavou našel zřejmě v nehonosném zámku, sídle správy panství. Zámek dal postavit majitel panství hrabě Jan Michal Althan někdy kolem roku 1750, na místě, kde stávala tvrz. Se světem se Ignatz Bauer rozloučil 13. prosince 1908; pronájem dvora po něm zdědil syn Adolf.
Když vyjedete z Libodřic na západ, směrem ku Praze, po pár kilometrech jste ve vsi s úchvatným gotickým kostelem sv. Bartoloměje, s Knížecím dvorem a dvorem Sázavským, čili zámkem. Vesnice se jmenuje Třebovle a v roce 1908 tam žila i čtrnáctiletá židovská dívka Emilie Steinová. Když jí bylo sedmnáct, rozhodl se Adolf Bauer, že si dá postavit vedle libodřického zámečku nové sídlo. Jestli už tehdy počítal s tím, že vilu staví pro sebe a pro Emilii, to netušíme. Když ale byla vila roku 1914 dostavována, byli už manželé.

Celý článek si přečtete v tištěné Xantypě......

Pavel Cmíral

XANTYPA 5/11 - výběr z článků

VÁLEČNÝ VETERÁN

VÁLEČNÝ VETERÁN

Dějiny, ty takzvané velké, vstupují do učebnic. Malé, soukromé, osobní dějiny každého z nás se s nimi protínají. Své o tom ví třiadevadesátiletý veterán Stephen R. Mason, jeden z amerických vojáků, kteří v roce 1945 osvobodili západní Čechy a Plzeň.

Překladatel Jiří Josek

Překladatel Jiří Josek

Čím je vlastně Jiří Josek? Docentem v Ústavu translatologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, překladatelem, nakladatelem, redaktorem a také divadelním režisérem. Jeho směřování k divadlu jistě ovlivnili rodiče. Tatínek byl divadelní a rozhlasový režisér, maminka patřila k zakladatelům moderního dětského divadla u nás a mnoho let byla dramaturgyní vysílání pro děti a mládež v Československé televizi. Na konci šedesátých let se podílela na publicistickém pořadu JIZVY, JISKRY, JISTOTY, který byl zakázán, a ona musela nedobrovolně odejít z televize.

WILLIAMOVA PŘEDSVATEBNÍ CESTA DO TĚŽCE ZKOUŠENÉ AUSTRÁLIE

WILLIAMOVA PŘEDSVATEBNÍ CESTA DO TĚŽCE ZKOUŠENÉ AUSTRÁLIE

První čtvrtina letošního roku začala na jižní polokouli velice bouřlivě. Příroda ukázala, že si od nikoho nenechá diktovat pravidla, a jaká síla v ní dřímá. Opět se potvrdilo, že větru a dešti neporučíme. Záplavy, cyklon a zemětřesení způsobily mnohabilionové škody na majetku, stovky lidských životů byly ztraceny, tisíce lidí přišly o střechu nad hlavou a místní, národní i nadnárodní podniky utrpěly obrovské ztráty, které se projeví v australské ekonomice.

Kaskadér  Petr Horák

Kaskadér Petr Horák

Český emigrant Petr Horák se stal americkým kaskadérem, a to přímo v Hollywoodu. Podle jeho života by mohl vzniknout scénář k filmu o snu malého kluka, o bláznivě nebezpečném hazardu dospívajícího chlapce i o dramatu muže, který opustil svoji rodinu. Svědectví o jednom neobyčejném příběhu těch odvážných lidí, kteří v emigraci uspěli.

Simona Rybáková kostýmní výtvarnice

Simona Rybáková kostýmní výtvarnice

Pražské Quadriennale (PQ), mezinárodní soutěžní přehlídka scénografie a divadelního prostoru, je nejrozsáhlejší a nejvýznamnější akcí svého druhu na světě. Letos se bude konat od 16. do 26. června. Renomovaná česká kostýmní výtvarnice Simona Rybáková představí v rámci PQ ve Veletržním paláci projekt EXTRÉMNÍ KOSTÝM.

Spitfire, má láska

 Když se ptali generála Dwighta D. Eisenhowera, vrchního velitele expedičních sil v Evropě, čemu vděčí svobodný svět za vítězství ve druhé světové válce, odpověděl: „Strůjcem našeho úspěchu byly tři věci: pěšáci, jeepy a spitfiry.“ Poklona skvělé stíhačce, která pomohla spojencům v souboji s Göringovou Luftwaffe ovládnout nebe nad okupovanou Evropou, nebyla náhodná. Spitfiry se díky svým kvalitám staly legendou druhé světové války.

Benátky

 Na Piazzale Roma, onom nevlídném předpolí Benátek, kde končí veškerá doprava, jste nepotkali živou duši. Hodina mezi psem a vlkem, než po kanálech zase vyplují parníčky, se dala přežít jen v malém pustém baru, kde právě otvírali. Za pultem mladičká blondýna, která zřejmě tu noc vůbec nezahmouřila oka. Uvolněný pramen z drdolu jí spadal přes znavený obličej, který vyzařoval slastné vyčerpání právě končící noci. Chvílemi vrávorala únavou, chvílemi sebrala síly, zpívala a houpala se v tanci. Jmenovala se Gabriela. V rohu lokálu srkal jakýsi pobuda pálenku z kávového hrnku. Na benátské laguně se probouzel den.

Atentát na vládu

Jaro patří Věcem veřejným. Stěny jejich poslaneckého klubu nevydržely tlak, kterému byly vystaveny a který poslance nutil k absolutní poslušnosti Vítu Bártovi. On sám, donucen, rezignoval na post ministra. Vládu postihla destrukce. Je méně stabilní, než zvenčí donedávna vyhlížela. Válčí se v ní. Miroslav Kalousek, skutečný vůdce TOP 09, se rozhodl, že z vlády vypráská ministra obrany Sašu Vondru, místopředsedu ODS a Nečasovu pravou ruku.

TAO SMÍCHU aneb HUMOR NENÍ SRANDA – 27

Etnické vtipy česko-slovenské se svého času hodně podobaly anglo-irským. Jely podle stejné šablony: Angličan a Čech byli chytráci, Ir a Slovák blbci. Rozpuštěním společného státu naštěstí vymizely, ony totiž většinou nebyly moc humorné.

Češi a Němci

Hodně se poslední dobou psalo o tom, že syn Reinharda Heydricha Heider chce opatřit peníze na opravu chátrajícího zámku v Panenských Břežanech, kde jako malý chlapec se svým neblahým tatínkem po nějakou dobu žil.

Architektura - výběr z článků

Záchrana ateliéru sochařky Hany Wichterlové

Záchrana ateliéru sochařky Hany Wichterlové

Za svůj život jsem prošel desítky ateliérů pražských výtvarníků. Koneckonců jsem se sám v jednom z nich narodil, byl na Letné a patřil mým rodičům – sochařům, kteří si jeho část v podkroví činžovního domu adaptovali na bydlení. Táta mne brával často ke svým přátelům, malířům, sochařům, grafikům, fotografům, architektům i restaurátorům, a tak si vybavuji ta kouzelná místa, většinou poněkud neuspořádaná, zato s typickou směsicí různých vůní: olejových barev, šelaku, terpentýnu, mokré sochařské hlíny nebo vývojek. O stěny opřená plátna v rámech nebo sochy na policích, fotografie rozvěšené po stěnách či architektonické modely na stolech, rozměrnými okny proudí dovnitř záplavy světla…

Příběhy paláců před Pražským hradem

Příběhy paláců před Pražským hradem

Monumentální stavební komplex Schwarzenberského paláce zaujímá v panoramatu Prahy výraznou polohu. Stavba, připomínající svým zjevem spíše venkovský zámek než městskou rezidenci, od Hradčanského náměstí oddělená zdmi a branami, vytváří spolu se sousedním Salmovským palácem urbanistický celek vynikající kvality, zároveň markantní dominantu příjezdové rampy k Hradu. Jeho renesanční architektura evokuje severoitalské reminiscence, zatímco strohost trojkřídlého Salmovského paláce připomíná architekturu Říma, Paříže či Vídně. Oba paláce reprezentují staletí českých a evropských dějin, jejímiž aktéry jsou i Lobkowiczové, Rožmberkové, Švamberkové, Eggenbergové, Schwarzenbergové a Salmové.

Trojský zámek

Trojský zámek

Přestože má většina Pražanů Troju spojenou především s tamní zoologickou zahradou, získala tato městská čtvrť svůj název podle dominantního zámku. Až do konce 17. století se totiž nevelká viniční a rybářská osada na pravém vltavském břehu nazývala Zadní Bubeneč nebo též Zadní Ovenec. Na počátku 17. století zde pro Albrechta z Valdštejna vznikl manýristický letohrádek se zahradou, jehož pozdější ruiny sečtělým pozorovatelům zřejmě připomínaly antickou Troju. Je však též možné, že toto nové pojmenování vzniklo až v souvislosti s okázalou zámeckou novostavbou hraběte Šternberka z let 1679–1703, náležící dnes k nejvýznamnějším českým barokním památkám.

Když Praha za noci zářila neonem…

Když Praha za noci zářila neonem…

Nakladatelství Paseka vydává již řadu let pozoruhodnou edici ZMIZELÁ PRAHA, v níž nás prostřednictvím historických fotografií a zasvěcených komentářů seznamuje s tím, jak vypadala Praha v minulosti, s tím, co nenávratně zmizelo. Svazky této záslužné edice jsou zaměřeny jednak na jednotlivé čtvrti, jednak také tematicky, například na továrny, sportoviště, letohrádky, výletní místa, nevěstince, nádraží, tramvajové tratě. Nejnovější díl je věnován pražským neonům a světelným reklamám.

Slavný hotel opět na výsluní

Slavný hotel opět na výsluní

Šlechta, státníci, umělci a další významní hosté se vydali roku 1893 do Tater, aby slavnostně otevřeli Hotel Lomnica, který se měl stát chloubou nově vzniklé osady Tatranská Lomnica. A skutečně tomu tak bylo, stavba navržená „dvorním architektem Tater“ Gedeonem Majunkem (1854–1921) si s příchodem nového investora vysloužila přízvisko První dáma Tater. Návštěvníci se z terasy kochali výhledem na majestátní Lomnický štít, hráli tenis, golf a v zimě sáňkovali. První dáma Tater přestála obě světové války, i když neunikla rabování, přežila i éru komunismu. Osudovou ránu jí zasadilo až období po revoluci. Stavba s výjimečnou atmosférou se proměnila na čtvrt století ve vybydlenou ruinu. Před časem ale povstala jako fénix z popela.

Neratov

Neratov

„V Neratově jsou hvězdy hodně blízko. Když je noční nebe jasné, zažívám pocit blízkosti nekonečna a všeho, čeho mohu být součástí, harmonie a krásy, všeho, co mě přesahuje. Pociťuji obrovskou vděčnost za to, že to mohu vidět a sdílet,“ říká Mons. JOSEF SUCHÁR (60), který s tímto místem spojil svůj život.

Velké Březno - letní sídlo Karla Chotka

Velké Březno - letní sídlo Karla Chotka

Na pravém břehu řeky Labe mezi Ústím nad Labem a Děčínem na vás zpoza kopců vykoukne obec Velké Březno. Místo plné spletitých silniček, nových i starých domů, slepých ulic, ale i paralelních cest. Kdo by řekl, že v téhle změti dopravních komunikací stojí hned dva zámky?

Lístek do Nového světa - výstava

Lístek do Nového světa - výstava

Schyluje se k druhé světové válce. Ne každý tomu, podobně jako v případě hrůzné první války, věří. Naši spojenci se domnívají, že oheň uhasili v Mnichově obětováním českého pohraničí. Přesto dochází 15. března 1939 k okupaci Československa a téhož dne přijíždí do porobené Prahy triumfující Adolf Hitler.

Pavlína Krásná a Pavel Hrubý

Pavlína Krásná a Pavel Hrubý

Je dubnové odpoledne roku 1978, tramvaj číslo 20 sjíždějící z Vinohrad na Václavské náměstí přibrzďuje v zatáčce u Národního muzea. V tu chvíli se napěchovanou dvacítkou rozezní pětiletý hlásek: „Maminko, to je ale velká továrna!“ A mladá matka odpoví se zřetelnou ironií: „Kdepak, Michálku, to je Federální shromáždění ČSSR.“ Ale chlapeček se nedá: „Ne, ne, je to velká továrna!“ Pasažéři se hlasitě smějí, budova není u veřejnosti oblíbená – pro svůj aktuální obsah normalizačních poslanců a také pro svůj vzhled. Všeobecně je tahle nástavba nad prvorepublikovou Peněžní burzou považována za příliš těžkou, temnou, brutální.

Zámek Děčín

Zámek Děčín

Tři sta let byl děčínský zámek spjat s rodem Thun-Hohenstein, jedním z nejvýznamnějších v habsburské monarchii. Thunové mu dali jeho současnou podobu. Za jejich držení sem přijížděla na návštěvu nejen aristokracie, ale také vědci a umělci, za všechny jmenujme jazykovědce Josefa Dobrovského, historika Františka Palackého nebo hudebního skladatele Fryderyka Chopina, který zde zkomponoval Děčínský valčík. Po sarajevském atentátu našly na děčínském zámku útočiště děti Františka Ferdinanda d’Este a Žofie Chotkové, nejstarší z nich, dcera Žofie, se zde dokonce vdávala. Thunové dbali na tradice, ale nebáli se modernizace. Podporovali stavbu sasko-české dráhy, železničního spojení mezi Prahou a Drážďany, používali inovativní metody v hospodářství a experimentovali – v zámeckých sklenících se pěstovaly stovky druhů orchidejí a kamélií, ananasy a jako na vůbec prvním místě v Čechách také banány.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 5/11

XANTYPA Číslo 5/11

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 11/2019

XANTYPA XANTYPA 11/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne