Olympijská schizofrenie

V únoru navštívil Českou republiku předseda mezinárodního olympijského výboru (MOV) Jacques Rogge, aby se účastnil zahájení zimního olympijského festivalu mládeže v Liberci. Přitom zdůraznil význam akce: ,,Je to školka pro budoucí olympioniky. Rostou zde budoucí úspěšní medailisté jako Kosteličová, Pärsonová nebo Pljuščenko...“ Právě ti se ještě před svými olympijskými triumfy také účastnili juniorského festivalu.

,,I tady uvidíte nadějné sportovce, kteří budou úspěšní na hrách v Soči,“ pokračoval optimisticky Rogge. Také se mu líbilo, že festival nenabubřel do gigantické podoby, a zároveň si drží vysokou sportovní úroveň. Bylo by něco takového možné i na olympijských hrách? Pan předseda v proslovu opakovaně vyzdvihl střízlivost, nápaditost a dobrou atmosféru akce nad megalomanií. Jako vzor uvedl zimní olympiádu v norském Lillehammeru v roce 1994: ,,Byly to jedny z nejlepších her vůbec, a přitom v Lillehammeru nežije víc než dvacet tisíc obyvatel.“
Dá se říci, že MOV zjevně trpí schizofrenií: na jedné straně předkládá olympiádu jako jeden z nejušlechtilejších plodů světové civilizace a chválí decentní pojetí her, přesto si však pořadatelskou olympijskou štafetu předávají především velmoci bez ohledu na vnitropolitickou situaci: Čína celému světu ukázala, jak posílila, a to nejen v hospodářství, ale i v diplomacii – uspořádala olympiádu, aniž by se jakkoli změnil tamní režim. Naproti tomu se Rusko se bude za tři roky v Soči křečovitě snažit popřít, že se ve světovém dění ocitá na druhé koleji. Alespoň olympijský účet bude prý téměř srovnatelný s Pekingem: Čína za olympiádu utratila v přepočtu přibližně 800 miliard korun, Rusko vydá částku odpovídající 630 miliardám korun, protože stávající infrastrukturu v Soči podle ČTK nelze použít a je potřeba postavit všechno nové. To však nemusí být největší problém olympiády. Město totiž leží na úpatí Kavkazu, který Rusko po staletí se střídavými úspěchy dobývá. Uspořádáním her chce Moskva předvést svoji nadvládu v oblasti. Pro každého, kdo by chtěl kopnout ruského medvěda do brňavky, představuje olympiáda lákavý cíl.

Celý článek si přečtete v tištěné Xantypě.....

Ivan Větvička

XANTYPA 4/11 - výběr z článků

Ateliér malířky Jitky Válové

Ateliér malířky Jitky Válové

Bílý patrový domek na okraji Kladna. K němu přiléhající zahrada, ze všech stran obklopená vysokou zdí. Sem tam osazený keř a vzadu osamělý strom. Kdysi rušný dům je tichý. Živelný sesterský dialog přešel ve vnitřní monolog malířky Jitky Válové.
 

Výstava Figurama 2011

Výstava Figurama 2011

 V nové budově Národní technické knihovny probíhá úžasná výstava kreseb 
studentů z jedenácti vysokých uměleckých škol ČR, SR, Polsko.

Jednou se to může hodit

V misce mám připraveno dvacet sedm tužek, ačkoliv tento zastaralý psací prostředek používám jedině při luštění křížovek; mezi nimi skladuji dosti ošklivou dvacetiforintovou minci. Nemám totiž žádnou přihrádku pro forinty, pojedu-li ještě někdy do Maďarska, mince se může hodit. (Pokud ještě platí.) p { margin-bottom: 0.21cm; }

TAO SMÍCHU aneb HUMOR NENÍ SRANDA – 26

p { margin-bottom: 0.21cm; } Dánové, jak jsme si řekli minule, jsou (alespoň podle jednoho dánského psychologa) největší gelotofilové, čili mají ze všech národů největší radost (nebo nejmenší vztek), když si z nich někdo dělá srandu. Dokazují to už třeba tím, jak mluví.

Klaus snímá masku

p { margin-bottom: 0.21cm; }Dějí se u nás nevídané věci. Odbory policistů a hasičů chtějí odvolat ministra vnitra Radka Johna, předsedu VV. Sbírají podpisy pod petici. Pokud neuspějí, možná napodobí lékaře a  podají hromadně výpovědi. p { margin-bottom: 0.21cm; } Dějí se u nás nevídané věci. Odbory policistů a hasičů chtějí odvolat ministra vnitra Radka Johna, předsedu VV. Sbírají podpisy pod petici. Pokud neuspějí, možná napodobí lékaře a podají hromadně výpovědi. p { margin-bottom: 0.21cm; }Dějí se u nás nevídané věci. Odbory policistů a hasičů chtějí odvolat ministra vnitra Radka Johna, předsedu VV. Sbírají podpisy pod petici. Pokud neuspějí, možná napodobí lékaře a  podají hromadně výpovědi. p { margin-bottom: 0.21cm; }Dějí se u nás nevídané věci. Odbory policistů a hasičů chtějí odvolat ministra vnitra Radka Johna, předsedu VV. Sbírají podpisy pod petici. Pokud neuspějí, možná napodobí lékaře a  podají hromadně výpovědi. p { margin-bottom: 0.21cm; }Dějí se u nás nevídané věci. Odbory policistů a hasičů chtějí odvolat ministra vnitra Radka Johna, předsedu VV. Sbírají podpisy pod petici. Pokud neuspějí, možná napodobí lékaře a  podají hromadně výpovědi.

Herec Colin Firth

Herec Colin Firth

Letošní udělení Oscara za mužský herecký výkon v hlavní roli potvrdilo už očekávané. Pozlacenou sošku právem získal COLIN FIRTH za titulní postavu britského panovníka Jiřího VI. z dobového dramatu KRÁLOVA ŘEČ. Monarchu, postiženého vadou řeči, zahrál znamenitě: jako navenek úzkoprsého muže, svázaného společenským postavením, vlastními handicapy i vědomím zodpovědnosti. K přátelství se svým terapeutem (v neméně skvělém podání Geoffreyho Rushe) se propracovává jen zvolna a neochotně. Vůči osvícenému plebejci, jenž zásadně promění jeho image i charakter, se však nakonec zachová s královskou velkorysostí.
p { margin-bottom: 0.21cm; }

Slovanská epopej

Slovanská epopej

p { margin-bottom: 0.21cm; }Slovanská epopej se vrátila do Prahy. Ovšem zatím jen prvních pět pláten. Město Praha je s příchodem jara vystaví ve Veletržním paláci, jako tomu bylo v roce 1928 při darovacím aktu Alfonsem Muchou. Tehdy šlo o výstavu všech dvaceti obrazů, dnes jde pouze o díla ZAVEDENÍ SLOVANSKÉ LITURGIE NA VELKÉ MORAVĚ (863 – 880), CAR SIMEON BULHARSKÝ (889 – 927), JAN MILÍČ Z KROMĚŘÍŽE (1320 – 1374), PO BITVĚ U GRÜNWALDU (1410), KÁZÁNÍ MISTRA JANA HUSA (1412), a to do té doby, než se rozhodne, co se zbylými patnácti plátny cyklu, ponechanými zatím v Moravském Krumlově.

Michaela Gübelová 4/11

p { margin-bottom: 0.21cm; }Vážení a milí čtenáři, nedávno jsem se šla podívat na Chantal Poullain do Divadla Ungelt, kde v obnovené premiéře inscenace ŠEST TANEČNÍCH HODIN V ŠESTI TÝDNECH hraje s Pavlem Křížem. Oba byli skvělí. Potom jsme zašly k Chantal na skleničku. V kuchyni na stole ležela hromada fotek připravených pro knihu, která se o ní právě chystá.

Herečka Chantal Poullain

Herečka Chantal Poullain

p { margin-bottom: 0.21cm; }Chantal miluje barvy. Možná i proto vybrala k našemu rozhovoru malé francouzské bistro, jehož zdi přímo hýří odstíny středomoří. Přišla v doprovodu Casannovy, který během našeho rozhovoru bez hlesu ležel u nohou. Na boxera velmi klidná povaha. Chantal mluvila vášnivě a otevřeně o divadle, s radostí o své nadaci, a s největším potěšením o svém synovi Vladimírovi.

Sport - výběr z článků

Michal Navrátil: Dvacet sedm metrů volným pádem

Michal Navrátil: Dvacet sedm metrů volným pádem

Mám kamaráda, pro něhož je i myslivecký posed příliš vysoko. Dostává závratě. A rozhledny pozoruje ze země. Michal Navrátil by pro něj byl něco jako mimozemšťan. Ten totiž vyleze třeba do výšky dvaceti sedmi metrů, odkud skáče do vody. A může to být do bazénu nebo z útesu do moře. V letu dělá navíc salta a přemety a patří v tom ke čtyřem nejlepším lidem na světě.

Plavkyně Simona Baumrtová

Plavkyně Simona Baumrtová

Usměvavá skromná blondýnka Simona Baumrtová je tak trochu přírodní úkaz. Má fotografickou paměť, jen tak pro zábavu si dělá doktorát a ráda by se vrátila z letošní olympiády s co nejlepším výsledkem, protože za čtyři roky třeba bude mít rodinu a kariéru naší nejúspěšnější plavkyně jí kromě vzpomínek budou připomínat jen nádherné zážitky a pár cenných kovů.

Fotbalové portréty Zuzany Maléřové

Fotbalové portréty Zuzany Maléřové

Narodil se 18. srpna 1992. Maminka María José pracuje v soudnictví, je veselá, ale také výrazně pořádkumilovná. Což bylo těžké, protože malý Néstor měl úplně jiné „starosti“ a příliš nechápal, proč by měl věci uklízet jiným způsobem, než že je prostě někam odhodí. Taky byla přísná, co se týkalo učení. Tatínek José Angel je obchodní zástupce firmy, která prodává špičkové španělské sýry. Dohlížel na Néstora po fotbalové stránce, vozil ho na tréninky, hodně ho podporoval, ale také na něj hodně tlačil. Při zápasech na syna určitým specifickým způsobem pískal, a když se ten zvuk ozval, Néstor věděl, že musí nějak reagovat. Strašně ho to štvalo. Táta byl důrazný i ve výchově, ale byla s ním i legrace, a když se cítil spokojeně, byl skvělý. Jakmile se ovšem rozzlobil, bylo náročné s ním vydržet. Néstor se mu podobá. Jen světle hnědé oči a nos má po mamince. Je jedináček a rodiče s ním v útlém dětství dost bojovali. Byl neskutečně aktivní, v noci se neustále budil a pamatuje si jediné, že chtěl hrát fotbal.

Bernardová jako první Čech přeplavala úžinu mezi Robben Island a Kapským Městem

Bernardová jako první Čech přeplavala úžinu mezi Robben Island a Kapským Městem

 Abhejali Bernardová (39) ze Sri Chinmoy Marathon Teamu Zlín si připsala další plavecký úspěch přeplaváním úžiny mezi ostrovem Robben Island (v překladu Tulení ostrov) a Kapským Městem v Jihoafrické republice. 6.nejtěžší přeplavbu na jižní polokouli zvládla jako první Čech, když za 2h 35 minut překonala vzdálenost 7,5 km ve vodě o teplotě pouhých 9-11°C.

Fotbalové portréty Zuzany Maléřové

Fotbalové portréty Zuzany Maléřové

Narodil se 6. listopadu 1981 v Rize a v hlavním městě Lotyšska prošel všemi mládežnickými fotbalovými kategoriemi. Začal však poměrně pozdě, bylo mu skoro třináct let. A to i přesto, že táta fotbal miloval a odmalička si s ním kopal. Vyrůstal v činžáku, jedna strana domu neměla okna, tak si tam s kluky udělali bránu a hráli fotbal. Maminka však měla raději jiné sporty, třeba tenis nebo plavání. Otec byl stavební inženýr, máma vystudovala stejnou školu jako on, právě na vysoké škole se potkali.

Fotbalové portréty Zuzany Maléřové

Fotbalové portréty Zuzany Maléřové

Narodil se 21. března 1992. Na svých prvních sedm let života, prožitých ve Štrasburku, si příliš nevzpomíná. Vybavuje se mu, jak to vypadalo ve školce a u babičky, která mu vařila a starala se o něj. Máma se ve Štrasburku narodila, a tohle „město cest“, jak zní jeho překlad, jako by předpovědělo Jeanovo budoucí putování. Tatínek pochází z Čadu, ale už jako malý kluk přicestoval z Afriky s rodinou do Francie.

Fotbalové portréty Zuzany Maléřové

Fotbalové portréty Zuzany Maléřové

Narodil se ve vesnici Lukáčovce, dvacet kilometrů od Nitry. Tady kopal vesnický fotbal na ulici a od osmi let i na fotbalovém hřišti. Když mu bylo třináct, hráli školní zápas proti Nitře. Prohráli 14:1 a ten jediný gól dal on. Klub o něj projevil zájem, ale Lukáš se příliš neradoval. Byl na vesnici šťastný, bál se nové školy i lidí. Když však už z Nitry volali popáté, maminka najednou do telefonu pronesla: „Dobře, tak on přijede.“ Koukal na ni s vykulenýma očima, co to udělala. Možná nejdůležitější moment v jeho životě. Mnohokrát už ji v duchu poděkoval. Maminka byla sportovně založená, hrála házenou, otce zajímala auta, motorky, po obou rodičích jejich zájmy podědil. Byli čtyři sourozenci, tři bratři a sestra, Lukáš je nejmladší. Táta hodně pracoval, o fotbal se starala máma.

Mistryně světa  Jana Kosťová

Mistryně světa Jana Kosťová

 S Janou jsem se seznámil před mnoha lety, když jsme oba navštěvovali kursy fotografie. Hned jsme si padli do oka. To se ještě jmenovala Fialová, cestovala po světě s krosnou a fotoaparátem a kromě toho v Praze zajišťovala velké akce pro mezinárodní klientelu. Během let se naše cesty rozdělily, ale přáteli jsme nepřestali být ani na dálku. Teď, když jsme se potkali, má s manželem Pavlem krásná dvojčata. A kromě zajišťování akcí pro mezinárodní klientelu se pyšní titulem mistryně světa v trail orienteeringu pro rok 2013 a je aktuální mistryní ČR pro rok 2015. A i když je na káře – nemá ráda výraz na vozíčku – je to stále ta pozitivní rozesmátá holka.

Tenistka Nicole Vaidišová

Tenistka Nicole Vaidišová

Před pěti lety ukončila předčasně kariéru. Alespoň tak to tehdy prezentovala tenisová média. Jenže Nicole Vaidišová to vidí jinak: „Já jsem se sama k tomu nikdy nevyjádřila, nikdy jsem neřekla, že jsem definitivně skončila. Přestala jsem hrát a všichni si vydedukovali, co potřebovali.“ Od loňského září se bývalá světová „sedmička“ vrací mezi tenisovou elitu.

O kolech, míči a pořádných chlapech

O kolech, míči a pořádných chlapech

Když mi kamarádka řekla, že o víkendu bude nedaleko od mého domova pískat zápasy ragby vozíčkářů, nezaváhal jsem ani na chvíli, vzal fotoaparát a vydal se na hřiště. Něco málo jsem o ragby věděl, ale až do této chvíle netušil , že je možné hrát ho i na vozíku. Skoro každý si někdy posteskne, jak má ten život těžký. Je to – jako ve všem – otázka úhlu pohledu. Přijde mi zvláštní a pozoruhodné, že ti, kteří by mohli na osud žehrat nejvíc, si stěžují nejméně. Bojují, snaží si život užívat a plačtivé stěžování přenechávají těm, kterým je pohodlně v roli nicnedělající oběti vlastního života.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 4/11

XANTYPA Číslo 4/11

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 10/2019

XANTYPA XANTYPA 10/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne