Bílý patrový domek na okraji Kladna. K němu přiléhající zahrada, ze všech stran obklopená vysokou zdí. Sem tam osazený keř a vzadu osamělý strom. Kdysi rušný dům je tichý. Živelný sesterský dialog přešel ve vnitřní monolog malířky Jitky Válové.
 

 V nové budově Národní technické knihovny probíhá úžasná výstava kreseb 
studentů z jedenácti vysokých uměleckých škol ČR, SR, Polsko.

V misce mám připraveno dvacet sedm tužek, ačkoliv tento zastaralý psací prostředek používám jedině při luštění křížovek; mezi nimi skladuji dosti ošklivou dvacetiforintovou minci. Nemám totiž žádnou přihrádku pro forinty, pojedu-li ještě někdy do Maďarska, mince se může hodit. (Pokud ještě platí.)

Dějí se u nás nevídané věci. Odbory policistů a hasičů chtějí odvolat ministra vnitra Radka Johna, předsedu VV. Sbírají podpisy pod petici. Pokud neuspějí, možná napodobí lékaře a podají hromadně výpovědi.

Letošní udělení Oscara za mužský herecký výkon v hlavní roli potvrdilo už očekávané. Pozlacenou sošku právem získal COLIN FIRTH za titulní postavu britského panovníka Jiřího VI. z dobového dramatu KRÁLOVA ŘEČ. Monarchu, postiženého vadou řeči, zahrál znamenitě: jako navenek úzkoprsého muže, svázaného společenským postavením, vlastními handicapy i vědomím zodpovědnosti. K přátelství se svým terapeutem (v neméně skvělém podání Geoffreyho Rushe) se propracovává jen zvolna a neochotně. Vůči osvícenému plebejci, jenž zásadně promění jeho image i charakter, se však nakonec zachová s královskou velkorysostí.

Slovanská epopej se vrátila do Prahy. Ovšem zatím jen prvních pět pláten. Město Praha je s příchodem jara vystaví ve Veletržním paláci, jako tomu bylo v roce 1928 při darovacím aktu Alfonsem Muchou. Tehdy šlo o výstavu všech dvaceti obrazů, dnes jde pouze o díla ZAVEDENÍ SLOVANSKÉ LITURGIE NA VELKÉ MORAVĚ (863 – 880), CAR SIMEON BULHARSKÝ (889 – 927), JAN MILÍČ Z KROMĚŘÍŽE (1320 – 1374), PO BITVĚ U GRÜNWALDU (1410), KÁZÁNÍ MISTRA JANA HUSA (1412), a to do té doby, než se rozhodne, co se zbylými patnácti plátny cyklu, ponechanými zatím v Moravském Krumlově.

Vážení a milí čtenáři,

nedávno jsem se šla podívat na Chantal Poullain do Divadla Ungelt, kde v obnovené premiéře inscenace ŠEST TANEČNÍCH HODIN V ŠESTI TÝDNECH hraje s Pavlem Křížem. Oba byli skvělí. Potom jsme zašly k Chantal na skleničku. V kuchyni na stole ležela hromada fotek připravených pro knihu, která se o ní právě chystá.

Chantal miluje barvy. Možná i proto vybrala k našemu rozhovoru malé francouzské bistro, jehož zdi přímo hýří odstíny středomoří. Přišla v doprovodu Casannovy, který během našeho rozhovoru bez hlesu ležel u nohou. Na boxera velmi klidná povaha. Chantal mluvila vášnivě a otevřeně o divadle, s radostí o své nadaci, a s největším potěšením o svém synovi Vladimírovi.