Rok Karla Kryla

Čtyři výročí básníka s kytarou, jenž pomohl povalit totalitu

Písničkář, jehož songy měly sílu „pohnout dějinami“. Symbol protestu proti okupaci v srpnu 1968, posrpnového exilu i vzdoru. Malý hloubavý muž s křehkou neklidnou duší pod zdánlivě tvrdou skořápkou věčného rebela. Básník s kytarou. Karel Kryl.

Karla KrylaV dubnu uplyne sedmdesát let od jeho narození. V září pětačtyřicet let od Krylova odchodu do exilu, v listopadu pětadvacet od jeho návratu. A začátkem března dvacet let od jeho předčasné smrti.
„Nedlouho předtím se tehdy zastavil u nás v Novém Jičíně. Na návštěvu, na kus řeči. Býval tu často při svých cestách po republice. Tentokrát si ale stěžoval na zdraví. Cítil se unavený,“ vzpomíná zpěvákův mladší bratr Jan Kryl. „Pak odjížděl do Německa, kde úředně bydlel, cestou ho čekaly další koncerty. To dojíždění do Německa jej vyčerpávalo. Ale mluvil o tom, že brzo chce už bydlet zase doma, vrátit se doopravdy. Od revoluce, kdy sem konečně směl přijet, koncertoval v Čechách, na Moravě i na Slovensku v přímo sebevražedném tempu. Po vystoupeních navíc trávil čas se svými fanoušky, podepisoval se jim, bavil je a povídal si s nimi hluboko do noci, rozdával se. Zvlášť zkraje ho všichni chtěli, byl ikonou. Neodpočíval. Skoro nespal. Pálil svou svíčku z obou konců. Ta neživotospráva se na něm musela časem podepsat. Ale bráchova smrt přesto šokovala,“ potřese hlavou Jan.

Už jsme tu osaměli…
Smutnou zprávu se dozvěděl od kolegy z novojičínského Dotexu, kde tehdy pracoval. „Byl čtvrtek, 3. březen, takové kalné dopoledne. Jdu po chodbě, on vyběhnul z kanceláře a volá, Honzo, honem, pojď sem! Nastavil mi k uchu tranzistorák, z něj zpíval Karel. Já se nejdřív usmál radostí, že zas bráchu slyším z rádia, ale on řekl: ,Ty to nevíš? Karel dneska umřel!´ Bylo to jak ze zlého snu. Státní bezpečnost mockrát záměrně šířila falešné zprávy o bráchově smrti, za komunismu, během Karlova exilu. Ale teď? První informace zmateně hlásily, že se to stalo v Pasově, kde bydlel. Volal jsem tam švagrové, měla vypnutý telefon, volal jsem od čerta k ďáblu, nikdo nic pořádně nevěděl. Až později vyšlo oficiální sdělení, že skonal časně ráno v nemocnici Rechts der Isar v Mnichově, kam jej převezli. Zradilo ho srdce, rozsáhlý infarkt na zadní stěně. Operovali ho, lékaři mu prý ještě dávali naději, ale možná to on, bojovník, tentokrát sám vzdal,“ pohne sotva znatelně rameny Jan a podívá se na nebe. Jako by z něj chtěl zaslechnout bratrovu píseň o karavaně mraků.
Co by Karel Kryl našel, kdyby se do Nového Jičína, města, kde chtěl být vedle svých rodičů i pohřben, vrátil dnes? Pamětní desku v Janáčkových sadech, na níž stojí věta: Už jsme tu osaměli, z kříže se nesnímá… Slova Karla Kryla z písně BÍLÁ HORA, vyřčená i v závěru jeho filmové POSLEDNÍ ZPOVĚDI, nazvané KDO JSEM…?, vzniklé v srpnu 1993. A na dohled desky ulice Karla Kryla. V místech, kde mezi světovými válkami stávala slavná tiskárna rodiny Krylů.

Celý článek si přečtete v tištěné Xantypě....

Jindřich Rosendorf

XANTYPA 3/14 - výběr z článků

Herec Roman Zach

Herec Roman Zach

Do rozhovoru se mu moc nechtělo. Roman Zach novináře „nemusí“ a sebe i rodinu drží stranou „společenských akcí“, ze kterých žije bulvár. Xantypa od něj dostala výjimku. A tak když skončila projekce nového českého filmu FAIR PLAY, v němž hraje, mohla jsem se ptát. Chvíli trvalo, než jiskřička důvěry – tak důležité pro zajímavý dialog – přeskočila. Ale pak bylo čemu naslouchat i čemu se zasmát. Má zdravý odstup od toho, čím a v čem žije, ale i nepřehlédnutelný smysl pro humor, což je vzácná kvalita u muže, který má oprávněný důvod podlehnout pocitu vlastní jedinečnosti.

Miloš Forman – 82

Miloš Forman – 82

Kdysi dávno (v květnu tomu bude 50 let) jsem se díky jedné povídce potkal s Ivanem Passerem. A Ivan mě seznámil s Milošem Formanem. Ten tehdy bydlel kousek od řeky v Náplavní ulici, a když jsme přišli, zrovna vařil snad tři kila hovězího a trochu jsme dostali. S křenem. Postupně jsem se seznámil se všemi z oné nové filmařské vlny, díky Ivanu Passerovi vlastně vznikla povídková kniha Štěstí, kterou – jak si Ivan myslel – by bývali chtěli natočit po Perličkách.

Spisovatel Dan Brown, peklo a bohyně

Spisovatel Dan Brown, peklo a bohyně

Dan Brown se podle časopisu Time stal roku 2003 jedním z nejvlivnějších lidí na světě, protože v knize ŠIFRA MISTRA LEONARDA předložil čtenářům otázky, týkající se základních křesťanských dogmat, čímž vyvolal velkou odezvu. Nakladatelství Argo vydalo v roce 2013 další Brownovu knihu: INFERNO. Ani zde autora neopustila záliba v kladení provokativních otázek. Když Dan Brown přijel v lednu 2014 do Prahy, aby osobně podpořil prodej románu, naskytla se možnost vstoupit do jiskrné diskuse. Odpovědi osvěží zamyšlení nad fenoménem bohyní v Brownově tvorbě a nad jeho vztahem k nim.

Marie Nováková – dívka ze stokoruny

Marie Nováková – dívka ze stokoruny

První stokorunová státovka Československé republiky byla vydána 14. ledna 1920 podle zákona ze dne 10. dubna 1919. Slavné panorama Hradčan s Karlovým mostem je na ní ohraničeno dvěma oválnými obrazy dívek v národních krojích.

Lovci žiraf

Lovci žiraf

Jihoafrická republika, soukromý park Balule. Včera jsme měli velké štěstí. Každý, kdo fotografuje divoká zvířata, ví, že jakmile se po týdenním trápení v rozhrkaném džípu naskytne příležitost, jako nám včera, a neuchopí ji pevně za pačesy, má jít raději fotit mravence. Ti neutečou a jsou všudypřítomní.

Herečka Juliette Binoche padesátiletá

Herečka Juliette Binoche padesátiletá

Jednou z nejoblíbenějších a nejuznávanějších francouzských hereček v posledních dvou desetiletích je Juliette Binoche, laureátka nejprestižnějších cen – amerického Oscara, evropského Félixe, francouzského Césara, berlínského Stříbrného medvěda a britské ceny BAFTA. Letos 9. března oslaví 50. narozeniny.

Tančící dům žije!

Tančící dům žije!

V Tančícím domě byla otevřena nová Pop Up Gallery. „Mým dlouhodobým cílem je podporovat mladé české umělce. Bylo proto samozřejmým krokem, že část prostoru v Tančícím domě poskytneme právě jim. Přál bych si, aby se Tančící dům stal v budoucnosti místem, kam bude veřejnost chodit obdivovat progresivní české umění a nové trendy v oblasti designu,“ vysvětluje Václav Skala, nový majitel Tančícího domu, a vrací se tak k původní myšlence kulturního domu, kterou koncipoval architekt Vlado Milunič v souznění s Václavem Havlem. Jenže tato představa hned vzala za své, neboť investor v nové reprezentativní budově zřídil kanceláře. Nyní konečně Tančící dům ožil a kromě nádherných pohledů na Prahu si návštěvníci mohou prohlédnout i prostory veřejnosti dosud nepřístupné a v nich umělecká díla Galerie Art salonu S.

Ukrajina rozpolcená mezi Východem a Západem

Když loni 21. listopadu ukrajinský prezident Viktor Janukovyč vyhlásil, že nepodepíše asociační dohodu s Evropskou unií a místo toho přijme nabídku výhodného úvěru z Ruska, vypukly v hlavním městě Kyjevě masové protesty. Navzdory předpokladům, že s nadcházejícími mrazy ustanou, nabíraly protivládní demonstrace na síle a z kyjevského náměstí Nezávislosti (ukrajinsky Majdan Nězaléžnosti) se postupně rozšířily do dalších částí země, zejména na proevropský západ. Takzvaný Euromajdan dnes představuje nejrozsáhlejší protivládní mobilizaci od vzniku nezávislé Ukrajiny v roce 1991.

Politikem proti své vůli (Andrej Babiš)

Než jsme se po volbách dočkali nové vlády vzešlé z voleb, uběhly tři měsíce. Celkem 204 dny zemi spravoval Zemanův nelegitimní kabinet vedený premiérem Jiřím Rusnokem, který neměl důvěru sněmovny. Tuhle ošklivou epizodku máme za sebou. A co na nás číhá, co máme před sebou? Jaká v Česku panuje atmosféra? Co můžeme od nového kabinetu čekat?

Co se děje… v New Yorku

Na molech číslo 92 a 94 se první březnový týden koná největší výtvarná přehlídka New Yorku, která prostřednictvím dvou set vystavujících umělců představí to nejvýznamnější z posledního roku. Jedním z letošních témat je současné umění Číny. A několik malých newyorských veletrhů umění, na nichž lze vidět dosud nespatřené mladé umění, které se díky nim dostává k hladovým newyorským očím těsně po jeho dozrání.

Kultura - výběr z článků

Jsme tu a vy nás chcete, volají Rammstein

Jsme tu a vy nás chcete, volají Rammstein

Nový videoklip k písni DEUTSCHLAND od skupiny Rammstein sbírá na internetu miliony zhlédnutí a vyvolává kontroverzi. K rekonstruovaným výjevům z německé historie se už vyjádřila řada médií či instituce jako izraelské ministerstvo zahraničí. Berlínská kapela proslulá výraznou sebeprezentací si nad zájmem o svou tvorbu jistě mne ruce: vypadá to, že její sedmé album, které vychází 17. května, se bude prodávat skvěle. Pro jistotu mají Rammstein v zásobě ještě čtyři další videa.

Kája Saudek

Kája Saudek

Česká filmová komedie z roku 1966 KDO CHCE ZABÍT JESSII scenáristy Miloše Macourka a režiséra Václava Vorlíčka proslavila Karla neboli Káju Saudka (13. 5. 1935 – 25. 6. 2015), malíře a komiksového kreslíře, jelikož autoři slavného filmu použili jeho kreslené postavy komunikující pomocí bublin. Tak se Kája Saudek dostal do veřejného povědomí.

Jan Lichtenberg

Jan Lichtenberg

To, že slyšel správnou muziku od raného dětství všude okolo sebe, zní sice jako tisíckrát použitá fráze, ale co s tím, když to tak skutečně bylo. Dnes je Jan Lichtenberg velký zjev na tuzemské rockové scéně.

Andy Warhol

Andy Warhol

,,Nikdo se na nic opravdu nepodívá; to je těžké. Myslím, že každý by měl vidět mé obrazy ve skutečnosti, než prohlásí, že jsou bezduché,“ prohlásil Andy Warhol. Muzeum Whitney v New Yorku to nyní umožňuje tisícům návštěvníků. Expozice, která čítá na 350 uměleckých objektů, představuje osobnost Andyho Warhola (1928–1987) a jeho inovativní přínos stále přítomný i v 21. století.

Píše Foglar, kreslí Fischer aneb Rychlé šípy slaví

Píše Foglar, kreslí Fischer aneb Rychlé šípy slaví

Že se slavná pětice narodila v předvánočním čase, nebyl určitě promyšlený marketingový tah Jaroslava Foglara k blížícím se svátkům. Je ovšem nabíledni, že se mu podařilo ve spojení s Janem Fischerem týden před Štědrým dnem obdarovat čtenáře Mladého hlasatele kresleným seriálem, který později ovlivnil statisíce chlapců a děvčat v bývalém Československu. V sedmém čísle Mladého hlasatele ze 17. prosince 1938 se zrodila legenda, slavící letos 80 let.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 3/14

XANTYPA Číslo 3/14

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 10/2019

XANTYPA XANTYPA 10/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne