Co se děje… v Londýně

 Když přijeli zakladatelé elektronického popu, němečtí Kraftwerk, koncem sedmdesátých let poprvé na turné do Velké Británie, přivítali je ostrovní kritici zdrcujícími recenzemi. Týdeník New Musical Express psal pod titulkem PŘESNĚ PŘED TÍM SE VÁS VAŠI OTCOVÉ SNAŽILI ZACHRÁNIT o hudebních „splaškách plavících se po Rýnu“. Když se o pětatřicet let později zabydlel původně düsseldorfský kvartet v obří vstupní hale galerie Tate Modern, vyprodal bez problémů osm koncertů po sobě. A kritici se zalykali chválou. „O kvalitě hudby není pochyb a jejich vystoupení jsou opravdu velkolepou podívanou.

 V době plné vzpomínkových show s hudbou z historických katalogů jsou Kraftwerk prostě jedineční,“ napsal po zhlédnutí jejich londýnské show hudební kritik Guardianu Alexis Petridis a výkon německého kvarteta odměnil pěti hvězdičkami.

Londýn zažívá v posledních měsících vlnu hudebních reminiscencí. Piccadilly Theatre ve West Endu uvádí od prosince muzikál VIVA FOREVER!, romantickou komedii o dívčím kvintetu Spice Girls, který v devadesátých letech proslul kolovrátkovými melodiemi stejně jako provokativními kostýmy, které sice leccos odhalovaly, ale současně zakrývaly hudební mělkost projektu. „Jeden z problémů spočívá v tom, že Spice Girls nejsou žádná Abba a jediná písničku, kterou si lidé pamatují, je ‚I wanna, I wanna, I wanna… zig-a-zig, ah!‘, epochální manifest mladistvého feminismu a neschopnosti jakékoliv artikulace,“ napsal po premiéře kritik Timesů Christopher Hart a ocenil muzikál jednou jedinou hvězdičkou. S podstatně větším úspěchem se na vlně půlstoletí od prvních studiových nahrávek Beatles svezlo Divadlo Prince z Walesu, které dává už šestý měsíc muzikál LET IT BE! „Zvlášť dobrý je Reuven Gershon jako John Lennon… Stephen Hill jako George Harrison se blýskne vzrušujícím sólem ve WHEN MY GUITAR GENTLY WEEPS,“ píše o muzikálu v Daily Telegraphu kritik Charles Spencer a hodnotí ho tentokrát čtyřmi hvězdičkami.

Milovníci francouzských impresionistů si přijdou na své v Royal Academy na jako vždy nesmírně pečlivě připravené výstavě zakladatele francouzského malířského modernismu Eduarda Maneta. PORTRÉTY ŽIVOTA jsou vůbec první retrospektivou věnovanou Manetovým portrétům, a i když se na ni nedostala SNÍDANĚ V TRÁVĚ nebo OLYMPIE (oba obrazy mají svůj domov v Musée d’Orsay, odkud nejsou nikdy zapůjčovány), je velkolepá. Manet, který pocházel z bohaté rodiny, nemusel na rozdíl od svých vrstevníků bojovat o to, aby se svými obrazy a tvorbou uživil. Snad proto působí jeho portréty z pařížských ulic či HUDBA V TUILERSKÝCH ZAHRADÁCH tak lehce, svěže a důstojně. Přesto se londýnští kritici na úspěchu Manetovy výstavy v Královské akademii (potrvá do 14. dubna) nemohli zcela shodnout. Zatímco Wlademar Matuszczak z nedělníku Sunday Times ji oslavuje jako „beduínskou oázu“ ve vyprahlé poušti, Alastair Smart vyčítá kurátorům, že přes vystavené portréty nenahlédli trochu více do Manetova soukromí: „Hlavním nedostatkem je to, že výstava nijak nepátrá po fascinujících vztazích, které se za Manetovými portréty skrývají. Vezměte si například Leona: objevuje se celkem na sedmnácti malířových dílech, ale nikdo se nezabývá otázkou, kdo byl vlastně jeho otcem. Vyrůstal v Manetově domácnosti, ale byl jeho otcem sám Manet nebo jeho otec Auguste?“

Pokud si nenechám v příštích týdnech ujít v Londýně nějakou událost, tak to bude návrat Helen Mirrenové na divadelní scénu v nové hře Petera Morgana AUDIENCE. Základem scénáře jsou pravidelná úterní slyšení, na kterých se schází britský premiér s královnou (za Alžběty II. se jich v úřadě vystřídalo už dvanáct). Mirrenová, která získala za roli královny ve stejnojmenném filmu Stephena Frierse v roce 2006 Oscara, ke svému novému londýnskému angažmá v týdeníku Time-Out řekla: „Byla to chyba, že jsem s tím souhlasila, člověk se nemá vracet… Ale věděla jsem, že nedokážu odolat. Když to (Peter Morgan) napsal, byla jsem naštvaná a poslala mu email, který začínal: ‚Ty darebo!‘“
A dodala: „Vůbec si nekladu otázku, co si o mě královna pomyslí. Vše začíná a končí tím, že královnou jsem v tu chvíli já. Vezměte mě takovou, jaká jsem. A nic jiného nečekejte.“

Ivan Kytka

XANTYPA 3/13 - výběr z článků

Herec Tomáš Holý

Herec Tomáš Holý

Loni na Štědrý večer to bylo přesně pětatřicet let, co diváci na televizních obrazovkách poprvé zhlédli film Marie Poledňákové JAK VYTRHNOUT VELRYBĚ STOLIČKU. Příběh malého Vaška, který hledá mamince ženicha a sobě tatínka, je pobavil i dojal. Stal se milovaným filmem, stejně jako jeho pokračování JAK DOSTAT TATÍNKA DO POLEPŠOVNY, které televize uvedla přesně rok poté. Je to k nevíře, ale Tomáš Holý, který Vaška tak nezapomenutelně zahrál, by 17. března, nebýt tragické dopravní nehody, oslavil už pětačtyřicáté narozeniny.

Mathilda Nostitzová

Mathilda Nostitzová

Jméno hraběnky Mathildy Nostitzové jsem poprvé zaznamenal v dokumentu Víta Olmera LIDÉ S ERBEM (2001), v němž se režisér pokusil zachytit příběhy několika potomků české šlechty a ukázat, jak žijí dnes. Mathilda Nostitzová odešla z Československa po únoru 1948, do své rodné země se mohla vrátit až po pádu komunistického režimu. Jejím hlavním posláním se stala pomoc slabozrakým a nevidomým lidem. Založila Nadační fond Mathilda, který podporuje projekty přispívající ke zlepšení kvality života zrakově postižených.

Záhadný král Tutanchamon

Záhadný král Tutanchamon

Faraon Tutanchamon vládl ve starověkém Egyptě asi v rozmezí let 1333–1323 př. n. l. Jeho existenci provází řada nejasností: není jisté, kdo byli jeho rodiče, záhadou je i mladíkova náhlá smrt, na portrétech se více podobá ženě než muži… Tutanchamonovu hrobku objevil v egyptském Údolí králů archeolog a egyptolog Howard Carter, a to 3270 let po králově pohřbu.

Filipíny

Filipíny

Hned na úvod je třeba říci, že návštěva Filipín znamená z mnoha důvodů skvělou volbu. Nemačkají se tu davy exotiky lačných turistů a až na některé jasně vymezené lokality je v zemi bezpečno. Místní lidé jsou vesměs přívětiví, ceny zhruba na úrovni Thajska. A pokud vám vyhovuje aktivní dovolená, najdete právě tady, i díky skvělým příležitostem ke šnorchlování, případně ke zdolávání sopečných kopců, svou vysněnou krajinu.

Spisovatelka  Charlotte Roganová

Spisovatelka Charlotte Roganová

Píše se rok 1914. Přepychový parník Císařovna Alexandra opouští Londýn. Na jeho palubě cestují zámožní Američané narychlo prchající z válkou zachvácené Evropy. Katastrofa na moři je ovšem vrhá do nemilosrdného boje o přežití. Je zřejmé, že záchranný člun nepojme všechny ztroskotance. Příběh zachráněných a jejich zápas o život během téměř třítýdenní plavby se rozkrývá při posuzování vražd některých cestujících.

Zemanozem

Zvolili jsme si prezidenta. Sami. Politici nám „dovolili“, ne-li podstrčili, přímou volbu a my jsme si vybrali. Přesně řečeno většina z volících si vybrala Miloše Zemana, čestného předsedu zemanovců. Je to prezident se silným mandátem – získal zhruba 55 procent účastníků volby. Přesně 2 717 405 mužů a žen. Druhý Karel Schwarzenberg, předseda TOP 09, dostal zhruba 45 procent hlasů, o 476 234 méně než vítěz.

Co se děje… v New Yorku

 Metropolitní muzeum o rozloze 190 tisíc metrů čtverečních je obklopeno klidem Centrálního parku. Jeho hlavní schodiště směřuje na Pátou avenue, která se jen o pár bloků dál mění v nákupní třídu s obchody těch nejznámějších značek. Své brány otevřelo muzeum před 140 lety, 20. února 1872, jen pár ulic od své současné adresy. Vedle sbírek čítajících dva miliony děl, které si prohlédne každý rok přes šest milionů návštěvníků, lze vidět pozoruhodné výstavy zahrnující výpůjčky ze soukromých sbírek.

Na co se vzpomíná… ve Švédsku

 Švédsko nezasáhla žádná ze světových válek. Má však svého Spravedlivého mezi národy, Raoula Wallenberga, diplomata, který v Maďarsku zachránil tisíce Židů, sám byl však odvlečen do Sovětského svazu a zavražděn. Snad i proto si Švédové připomínají Den památky obětí holocaustu (27. 1.) se silným zaujetím a opravdovou úctou. A ukazují, že i v temném severském lednu se lidská srdce dokážou rozehřát. Dvojnásob potěší, že letos vydatně pomohla i zdravá česká touha přispět svým podílem.

Co se děje… ve Vídni

 Když Karel Čapek použil ve své hře R.U.R. v roce 1920 slovo robot, ještě netušil, že se tehdejší fikce stane v budoucnu součástí každodenního života. Naši rakouští sousedé zaměřili na fascinující vztah mezi člověkem a strojem svou pozornost. Technické muzeum ve Vídni nabízí interaktivní výstavu nazvanou ROBOTI ANEB STROJ A ČLOVĚK?

Co se děje… na Slovensku

 Špičkový balet v podání sólistů předních světových divadel uvidí návštěvníci Slovenského národního divadla 2. března během představení OPEN BALET GALA. V jeho rámci vystoupí v sálu opery a baletu nové budovy SND baletní hvězdy z Petrohradu, Moskvy, Paříže, Berlína a Mnichova, které předvedou program složený z fragmentů neznámějších představení klasického baletu i současné světové choreografie. Součástí programu bude například Pas de deux z baletu TALISMAN v podání Jekatěriny Osmolkiny a Maxima Zjuzina, Adagio ze SPARTAKA se Sabinou Japparovou a Maratem Shemiunovem nebo fragment z ROMEA A JULIE či Pas de deux z LABUTÍHO JEZERA, které předvedou Anna Tsyganková a Jozef Varga.

Aktuálně - výběr z článků

Je libo porno, nebo raději obraz?

Je libo porno, nebo raději obraz?

Letošní vyhlášení výsledků soutěže Ceny kritiky pro mladé malíře do třiceti let proběhlo jako každý rok v únoru při zahájení výstavy sedmi finalistů.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 3/13

XANTYPA Číslo 3/13

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 09/2019

XANTYPA XANTYPA 09/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne