Jiří Trnka

BROUČCI, PÉRÁK A SS, ŠPALÍČEK, BAJAJA, STARÉ POVĚSTI ČESKÉ, POHÁDKA O KVĚTUŠCE A JEJÍ ZAHRÁDCE, DVA MRAZÍCI, OSUDY DOBRÉHO VOJÁKA ŠVEJKA, ZAHRADA – to jsou jen některé z mnoha knížek a loutkových a animovaných filmů, které ilustroval a vytvořil Jiří Trnka. Narodil se před sto lety, 24. února 1912.

Jiří Trnka

V Plzni
Na svět přišel Plzni. Jeho maminka Růžena byla švadlena a tatínek Rudolf klempířský mistr. Zájem o kreslení projevil Jiří už jako roční chlapeček. Paní Trnková ve své knížce nazvané MŮJ SYN později vzpomínala: „Nejraději si lehl na podlahu na bříško a čmáral tužkou na kus papíru, až byl plný. Pak jej obrátil a počmáral i druhou stranu.“ Vliv na něj měl strýček Ota, dovedný kreslíř, kterému malý Jirka zvědavě nahlížel přes rameno. Synovci donesl dva dárky, které ho zcela uchvátily. Nejprve jednoduchou laternu magiku. Jirka s o rok mladším bráškou Rudou pak ve sklepě pořádali představení pro děti z okolí, kdy jim promítali světelné obrázky. Ještě větší radost ale vyvolal další dárek – staré loutkové divadélko. Loutky sice byly značně poničené, skoro každé něco chybělo – ruka, noha, hlavička – ale Jirka je všechny opravil, od maminky se naučil šít a zhotovil jim i nové oblečení, namaloval také kulisy a vyrobil oponu. A zase se ve sklepě konala představení.

Celý článek si přečtete v tištěné Xantypě.....

Veronika Budinská

XANTYPA 3/12 - výběr z článků

Výročí  Nataša Gollová

Výročí Nataša Gollová

 Nechce se věřit, že 27. února letošního roku už uplynulo sto let od narození herečky, jejíž filmy, hlavně komedie, patří stále mezi nejoblíbenější. Když jí přál ještě k dožitým pětasedmdesátinám Miroslav Horníček, napsal: „Můj milý bože – to je let! Čím jste nám byla? Obrazem mládí – ať už jste tropila hlouposti či podědila hotel.“

Malířka a nakladatelka Klára Trnková

Malířka a nakladatelka Klára Trnková

Dcera Jiřího Trnky, akademická malířka Klára Trnková, jde v tatínkových stopách. Maluje obrazy a před pěti založila nakladatelství, v němž chce postupně vydat všechny knížky, které ilustroval.

Tetování

Tetování

Jedná se o fenomén, který prostupuje všemi kontinenty. Tetování se vyskytuje v mnoha kulturách a má širokou škálu významů. Pokrývá části kůže nebo celé tělo. Jeho počátek můžeme najít už před pěti tisíci lety u pravěkého člověka Ötziho.

Herec Juraj Kukura

Herec Juraj Kukura

„Jsem jediný žijící herec, o kterém byla napsána hra“, říká Juraj Kukura a má pravdu. V jedné z událostí divadelní sezony na vás z jeviště Činoherního klubu v Praze chrlí strhující lamentace? svého pozoruhodného života a letitých zkušeností z divadla. Hercovy osobní prožitky inspirovaly Matěje Čičváka k napsání hry KUKURA, kterou v jiném obsazení a režii inscenují také v bratislavském divadle Aréna, jemuž herec deset let řediteluje. A za svého pražského KUKURU se také právem dostal mezi tři činoherce nominované na Cenu Thálie.

Oštěpařka  Barbora Špotáková

Oštěpařka Barbora Špotáková

Barbora Špotáková se na olympiádu těší, protože se před diváky vybičuje k mnohem delším hodům než na tréninku. Trémou netrpí, říká: „Když něco děláte dennodenně, tak to umíte a není důvod k obavám. Konečně můžu světu ukázat, co jsem se naučila. To je nádherný okamžik, ne chvíle stresu.“ V životě je podle ní nejtěžší najít ideální disciplínu, která vyhovuje vaší povaze, což platí nejen pro sportovce.

Herec Dustin Hoffman

V legendární převlekové veselohře TOOTSIE se nezaměstnaný herec Michael Dorsey uchází o práci a přitom se tvrdohlavě hádá s lidmi, kteří o ní rozhodují. DUSTIN HOFFMAN promítl do této slavné role ponižující zážitky z dob vlastních začátků. Svou postavu zároveň vykreslil jako notorického potížistu, který puntičkářsky diskutuje o každém detailu.

Berlín

Berlín

 Berlin – Hauptbahnhof. Herzlich willkommen! Takové přivítání vás čeká, vypravíte-li se vlakem do Berlína. Pětihodinová cesta z větší části Česko-saským Švýcarskem a Polabím má své kouzlo. Jejím završením je příjezd na ohromující hlavní nádraží, které bylo zprovozněno v roce 2006.

Mecenáš Waldes a jeho vršovické poklady

Mecenáš Waldes a jeho vršovické poklady

Největší secesní dům vršovického Čechova náměstí č. p. 262 na nároží ulic Slovinská a Moskevská není sice obzvláště starý, ale doklady o tom, kdo ho dal postavit, někam nenávratně zmizely. Archivy zmiňují firmu stavitele Čápa, která činžovní dům postavila podle návrhu architekta Pštrose v letech 1911 až 1913. Částečně zdokumentovaná historie budovy začíná rokem 1916, kdy se Jindřich Waldes, zakladatel sousední slavné továrny na výrobu galanterního zboží, rozhodl pronajmout přízemí a upravit ho na dnes již neexistující Muzeum šatních spínadel.

Dvě kytary a jedna blondýna

Dvě kytary a jedna blondýna

Modelka Pattie Boydová byla ženou dvou světových kytarových es a zároveň velkých kamarádů: George Harrisona a Erika Claptona. S oběma se sice posléze rozvedla, ale pro oba se rovněž stala nepostradatelnou múzou. Bez milostného citu, který v nich vyvolala, by nevznikly Georgeovy písně jako SOMETHING, IF I NEEDED SOMEONE, FOR YOU BLUE či IT’S ALL TOO MUCH, ani Erikova LAYLA, BELL BOTTOM BLUES a WONDERFUL TONIGHT. Tuctová blondýna, které dal John Lennon zřejmě příhodnou přezdívku Batty Pattie (Praštěná Pattie), má březen spojený hned s několika důležitými životními událostmi. Sedmnáctého (1944) se narodila, druhého (1964) začalo natáčení filmu PERNÝ DEN, při kterém ji poznal George Harrison, a dvacátého sedmého (1979) se konala její svatba s Erikem Claptonem. Tento milostný trojúhelník byl v mnohém zvláštní, stejně jako výjimeční byli jeho mužští aktéři.

Kultura - výběr z článků

Jsme tu a vy nás chcete, volají Rammstein

Jsme tu a vy nás chcete, volají Rammstein

Nový videoklip k písni DEUTSCHLAND od skupiny Rammstein sbírá na internetu miliony zhlédnutí a vyvolává kontroverzi. K rekonstruovaným výjevům z německé historie se už vyjádřila řada médií či instituce jako izraelské ministerstvo zahraničí. Berlínská kapela proslulá výraznou sebeprezentací si nad zájmem o svou tvorbu jistě mne ruce: vypadá to, že její sedmé album, které vychází 17. května, se bude prodávat skvěle. Pro jistotu mají Rammstein v zásobě ještě čtyři další videa.

Kája Saudek

Kája Saudek

Česká filmová komedie z roku 1966 KDO CHCE ZABÍT JESSII scenáristy Miloše Macourka a režiséra Václava Vorlíčka proslavila Karla neboli Káju Saudka (13. 5. 1935 – 25. 6. 2015), malíře a komiksového kreslíře, jelikož autoři slavného filmu použili jeho kreslené postavy komunikující pomocí bublin. Tak se Kája Saudek dostal do veřejného povědomí.

Jan Lichtenberg

Jan Lichtenberg

To, že slyšel správnou muziku od raného dětství všude okolo sebe, zní sice jako tisíckrát použitá fráze, ale co s tím, když to tak skutečně bylo. Dnes je Jan Lichtenberg velký zjev na tuzemské rockové scéně.

Andy Warhol

Andy Warhol

,,Nikdo se na nic opravdu nepodívá; to je těžké. Myslím, že každý by měl vidět mé obrazy ve skutečnosti, než prohlásí, že jsou bezduché,“ prohlásil Andy Warhol. Muzeum Whitney v New Yorku to nyní umožňuje tisícům návštěvníků. Expozice, která čítá na 350 uměleckých objektů, představuje osobnost Andyho Warhola (1928–1987) a jeho inovativní přínos stále přítomný i v 21. století.

Píše Foglar, kreslí Fischer aneb Rychlé šípy slaví

Píše Foglar, kreslí Fischer aneb Rychlé šípy slaví

Že se slavná pětice narodila v předvánočním čase, nebyl určitě promyšlený marketingový tah Jaroslava Foglara k blížícím se svátkům. Je ovšem nabíledni, že se mu podařilo ve spojení s Janem Fischerem týden před Štědrým dnem obdarovat čtenáře Mladého hlasatele kresleným seriálem, který později ovlivnil statisíce chlapců a děvčat v bývalém Československu. V sedmém čísle Mladého hlasatele ze 17. prosince 1938 se zrodila legenda, slavící letos 80 let.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 3/12

XANTYPA Číslo 3/12

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 11/2019

XANTYPA XANTYPA 11/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne