Bretaňský koncert

Jsou čtyři hodiny odpoledne. Na obzoru se objevují první lodě. Zatímco se blíží k majáku, v dálce se vynořují další a další. Ty první už přistávají u betonového mola, kde na ně čekají muži s vozíky. A pak nastává hotový koncert. Rybáři z lodí vykládají přepravky s úlovky. Většinou jsou plné langustin, které připomínají malé humry nebo krevety s klepítky. V jiných jsou ryby. Zatímco muži s vozíky, většinou jde o bývalé rybáře, kteří už na práci na moři nestačí, mizí v blízké hale, lodě se odrážejí od mola, aby opodál zakotvily. Musejí, protože připlouvají další, a molo není příliš velké.

Bretaň

Tahle hodinu trvající přehlídka se v bretaňském přístavu Guilvinec nedaleko Quimperu opakuje každý den. A každý den se na terase na střeše haly shromažďují zvědaví turisté, aby se podívali na desítky lodí i do tváří mužů, pro které se moře a rybolov staly životním osudem. Nic na tom nemění, že si stěžují, že jejich úlovky a výdělky jsou rok od roku menší. Dokud to půjde, tak tihle – řečeno s Viktorem Hugem – dělníci moře zůstanou.
Až působivé manévry skončí, mnozí zvědavci se ještě zastaví v prodejně hned vedle haly, kde se nabízejí zaručené čerstvé ryby i plody moře. A večeře, nejlépe ryba v tradiční bretaňské úpravě, tedy se smetanovou omáčkou, nebo cotriade – polévka z rybích filetů a krevet, je tou nejlepší tečkou za neopakovatelnou podívanou.

Boris Dočekal

XANTYPA 2/13 - výběr z článků

České egyptoložky

České egyptoložky

Česká egyptologie má vynikající renomé. Starý Egypt však nepoutá jen zájem vědců. Již stopadesát let přitahuje i širokou veřejnost. Do země na Nilu se už od druhé poloviny 19. století vydávají čeští cestovatelé, ať už jako členové skupinových výprav či takzvaně na vlastní pěst. Starý Egypt našel svůj odraz v českém výtvarném umění, architektuře, literatuře, módě, dokonce i v reklamě.

Architekt Adam Gebrian

Architekt Adam Gebrian

Za poslední čtyři roky napsal stovky článků o současné architektuře. Publikoval je nejprve na svém webu ag-ent.blogspot.cz, nyní v Lidových novinách, deníku Metro a časopisu Era21. Má pravidelný pořad BOURÁNÍ na veřejnoprávním Radiu Wave, jeho facebookový profil dnes sleduje k šesti tisícům lidí a každý týden se na internetovém portálu Stream.cz objevuje nový díl jeho pořadu GEBRIAN VERSUS.

Muzikant Miroslav Vitouš

Muzikant Miroslav Vitouš

Nejvýraznějšího českého jazzového kontrabasistu, renomovanými hudebními časopisy mnohokrát jmenovaného nejlepším na světě, jsem potkala v jižním Thajsku. Na ostrově, ve francouzsko-thajské hospůdce. U stolu seděl sám. Někdo mi řekl, že mluví česky. Tak jsem se zeptala, jestli je to pravda.

Mladí kuřáci – staří ležáci

Četl jsem, že některé děti začínají kouřit (jistě ne pravidelně) už v době, kdy chodí do mateřské školky. (Zatím snad nikoli v době, kdy je rodiče vozí do jeslí, když pro nic jiného, tak proto, že by si samy nedokázaly zapálit.) Jistě, kouření v předškolním věku je spíše výjimečné. Ale ve věku o maličko pokročilejším?

Amnesty Klausonational

Ještě šílenější, než jsme čekali. Česká politika připomíná epileptika, který z ničeho nic padne na zem, má pěnu u úst a křeče. Rozdíl je v tom, že epilepsie se dnes dá léčit, kdežto česká politika léčení usilovně vzdoruje. Události jdou po sobě tak rychle, nečekaně a hekticky, že to, co se stalo před měsícem, jako by už ani neexistovalo.

Co se děje… v New Yorku

JAKO JABLEČNÝ KOLÁČ (AS APPLEPIE) se jmenuje výstava v muzeu současného amerického umění Whitney, která pomocí obrazů zprostředkovává vše, co evokuje Spojené státy. Ať už to je zmíněný koláč, nebo majestátný orel. Do dubna je zde k vidění projekt BLUES FOR SMOKE, který se prostřednictvím blues dívá na současné umění a zabývá se otázkou, jak nám blues může pomoci porozumět místům, performancím a indentitě v současném umění.

Co se děje… v Paříži

Výstava s názvem FASHIONING FASHION v muzeu Arts Décoratifs uvádí kolekci Martina Kamera a Wolfganga Rufa, známých sběratelů oblečení a doplňků. Sto šatů z let 1700 až 1915 umožňuje jedinečnou výpravou do historie módy a společenských konvencí. Šaty jsou prezentovány na figurínách – s nezbytnými doplňky a s důrazem na detail. Jedinečné kousky pocházejí z Francie, Anglie a Itálie. Výstava (trvající až do 14. dubna) do Paříže doputovala z Los Angeles, kde byla prezentovaná v County museum of art a následně zavítá do berlínského Deutsch historisches museum. Vstupné 9,50 eur.

Co se děje… ve Vídni

Prestižní vídeňská galerie Belveder nabízí během zimních měsíců v Dolním Belvederu a v přilehlé Orangerii výstavu NOC ZA SOUMRAKU mapující umění od romantismu přes symbolismus po moderní abstrakci.

Co se děje… na Slovensku

Slovenská národní galerie připravila pro své návštěvníky výstavu zaměřenou na zobrazování krve v umění v průběhu různých kulturních období. Umělecká díla prezentovaná na této výstavě pojmenované KREV pocházejí z 12. století i ze současnosti.

O čem se mluví… na Moravě

Martin Walser: SMRTIHLAV. Hru jednoho z nejuznávanějších a nejkontroverznějších německých autorů o tom, jak utajovaná temná minulost rodičů dopadne na hlavy jejich dětí, uvádí Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě. V jedné z hlavních rolí Igor Orozovič. Dům umění města Brna – Galerie Jaroslava Krále zve na výstavu prací mladé autorky Terezy Velíkové, která studovala konceptuální a intermediální tvorbu na VŠUP v Praze. Využívá obraz, zvuk i objekty a akcentuje intenzitu a jasnost vyjádření. (6. 2. – 10. 3.)

Reportáže - výběr z článků

Kapky z poháru nesmrtelnosti

Kapky z poháru nesmrtelnosti

Kumbhaméla je spojení dvou sanskrtských slov kumbha a méla, přičemž KUMBH znamená džbán a MÉLA setkání. Pochází z dávné legendy, podle které bojovali bohové s démony o pohár nesmrtelnosti a kapky nektaru ukáply na čtyři místa na zemi, kde se čtyřikrát za dvanáct let konají poutě střídavě ve čtyřech městech. Letos to bylo od 15. ledna do 4. března v Iláhábádu na soutoku řek Gangy a Jamuny a podle odhadů se setkání zúčastnilo neuvěřitelných 150 milionů lidí. Jen v nejvýznamnější den, 4. února, se zde v posvátné řece vykoupalo 10 milionů věřících.

Korfu

Korfu

Korfu (Kerkyra), snad nejznámější z Jónských ostrovů, je oblíbeným cílem Řeků z pevniny i zahraničních turistů. Cestovní ruch tu zažívá svůj vrchol samozřejmě v létě, ale návštěvnost výrazně stoupá i během Velikonoc.

Když se „zpumprlíkují“ sloni a paviáni

Když se „zpumprlíkují“ sloni a paviáni

Že se zvířata umějí taky pěkně „zpumprlíkovat“, dokazují mnohá osobní svědectví i záznamy na YouTube, na nichž lze zhlédnout opojení psů, koček, slepic i koal padajících ze stromů kvůli přílišné intoxikaci z eukalyptových listů, ale i povalující se skupiny opilých slonů. V Jižní Africe existuje strom marula, domorodci oblíbený jako u nás lípa, který milují sloni, a nikdo mu neřekne jinak než sloní strom. Diskutuje se o tom, jestli jeho plody opíjejí, či nikoli.

Marche

Marche

Když se na vyspělém a bohatém italském severu zeptáte na Marche, většina Italů zakroutí hlavou s podezíravým dotazem, zda máte na mysli onen do sebe uzavřený kraj, který ještě neprocitl ze středověku. Předsudky a povyšování, pomyslíte si. Jenže lepší ochranu si tento malebný kout Itálie nemůže přát…

Karneval v Nice

Karneval v Nice

Pokud chcete zažít nefalšované karnevalové veselí s velkolepými alegorickými vozy, extravagantními kostýmy a krásnými, spoře oděnými tanečnicemi, nemusíte kvůli tomu až do Brazílie. Show velice podobnou té jihoamerické, včetně strhujících rytmů samby, si můžete vychutnat i ve francouzské Nice.

Život na hranici dvou světů

Život na hranici dvou světů

O vztahu mezi Jižní Koreou a severním sousedem KLDR se mluví stále častěji. Vojenský konflikt mezi oběma zeměmi sice dosud nebyl uzavřen, od roku 1953 trvá příměří, ale došlo k zásadnímu posunu v politickém vývoji a další změny se očekávají. Jak vypadá život v korejské demilitarizované zóně?

Mont-Saint-Michel

Mont-Saint-Michel

Očekávání jsou vždy poněkud zrádná, přesto je těžké se jim zcela vyhnout. Jinak tomu nebylo ani ve Francii, když jsme se s přítelkyní vypravili z Paříže do Normandie k Mont-Saint-Michel, třetí nejnavštěvovanější památce země hned po Eiffelovce a katedrále Notre Dame, kam každoročně zavítá téměř milion návštěvníků.

V obyčejnosti je krása

V obyčejnosti je krása

Když se řekne Izrael, mnozí si pod dojmem titulků v médiích představí konflikt, raketové nálety, sebevražedné útoky. To všechno se občas děje, ale ve skutečnosti je to jen velmi úzká výseč reality. Je-li nějaká země, která se umí dlouhodobě efektivně bránit a dokázala – do určité, možné míry – porazit zlo terorismu, pak je to právě Izrael. Statisticky vzato nemáte v Izraeli větší šanci přijít k úhoně než třeba při dovolené v Paříži nebo Londýně a určitě se tam budete cítit bezpečně.

Návrat vlků do Česka

Návrat vlků do Česka

Fotografie divokého vlka, pořízená fotopastí nedaleko Loučovic v roce 2015, jako by po stočtyřicetileté pauze odstartovala šumavské vlčí hemžení. Vlk byl loni prokazatelně spatřen v Boleticích. V posledních měsících byli zpozorováni ne­jen jednotliví vlci, ale po sto pa­desáti letech dokonce první divoké vlčí smečky. Na přítomnost vlků si zkrátka musíme začít v šumavských a lipenských lesích zvykat.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 2/13

XANTYPA Číslo 2/13

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 09/2019

XANTYPA XANTYPA 09/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne