Číslo 12/11

Náš otec George Voskovec byl jedinečný

V pražském kině Lucerna měl premiéru dokumentární film MŮJ OTEC GEORGE VOSKOVEC o životě Jiřího Voskovce v Americe od roku 1950 až do jeho smrti v roce 1981. Při této příležitosti vznikl tento rozhovor s adoptivními dcerami Jiřího Voskovce Gigi a Vicki, které na premiéru přijely i se svými rodinami.

Co jste věděli o vašem otci Jiřím Voskovcovi předtím, než přijel do USA?
Vicki: Moc toho nebylo, jenom že chodil do školy se svým přítelem Janem, trochu mluvil o svém dětství a o bratrovi.
Gigi: Ale věděly jsme o jeho divadelním úspěchu v Čechách, většinou když k němu přijeli nějací čeští přátelé. Ti chodili často na 89. ulici, tak na to přišla řeč. Ptali se nás třeba: „Že nevíte, jak je váš otec slavný?“ A to jsme opravdu nevěděly… (smích)

Kdo k němu nejčastěji chodil?
Gigi: Nejvíc si pamatuju manžele Plannerovi, ale největší dojem na mně udělal Jan Werich. Když přijel, tak to byla jedna obrovská party.

Co si v souvislosti s Werichem vybavujete?
Gigi: Otec se v jeho přítomnosti úplně proměnil v někoho jiného. Najednou to nebyl můj otec. Byl to dětina. Měli tak zvláštní, mimořádný vztah. Jeden z nich třeba začal vyprávět historku, ten druhý se smál a pak ji dokončil za něho. Z otce byl ve Werichově přítomnosti šťastný člověk, byl najednou takový hravý, skotačivý…

A co jste o Werichovi věděli předtím, než vás navštívil?
Gigi: Byl to vždycky strýc Jan, byli jako bratři. My jsme měli pocit, že patří do rodiny, vlastně se to bralo jako samozřejmost, že je náš.

Celý rozhovorsi přečtete v tištěné Xantypě......

kategorie: RSS, Číslo 12/11
Dolní navigace