Vzpomínka NYDRLE a Petr Nýdrle

Režisér, kameraman, fotograf a producent Petr Nýdrle jako málokterý český exulant uspěl i v mimořádné konkurenci v USA. Po revoluci pomáhal českým přátelům, především filmařům, a při jejich návštěvách Los Angeles jim poskytoval svůj dům v Beverlly Hills. Myslím, že žádný jiný z českých emigrantů nevpustil do svého soukromí tolik návštěv. A Petr je zahrnoval velkorysou pohostinností, svou laskavou společností i specifickým humorem. Pátého července však v Los Angeles podlehl zákeřné nemoci. S některými jeho přáteli jsme si na Petra zavzpomínali… Šestnáctého listopadu by totiž oslavil šedesátku.

NýdrleBytostný filmař s osobitým pohledem na svět
Martin Vadas, dokumentarista, režisér a kameraman:
Podle mého názoru byl Petr Nýdrle nejtalentovanějším studentem FAMU v druhé polovině sedmdesátých let. Byli jsme spolužáci už ve školičce prof. Jána Šmoka (LŠU), pak na FAMU (obor filmový a televizní obraz) a od prvního ročníku jsme spolupracovali na školních filmech. V roce 1978, povzbuzeni úspěchem prvního, sedmnáctiminutového filmu VELIKONOCE KAMILA MORÁVKA, jsme hledali inspirativní text pro další, který jsme chtěli točit zase sami – bez kontroly režisérů z FAMU. Pracovali jsme společně na scénáři, mnohokrát ho přepisovali a stále jsme nebyli spokojeni, až do něj výrazně zasáhl Jan Kraus, který potom hrál v našem celovečerním absolventském filmu hlavní roli. Začal psát dialogy jednotlivých obrazů a psal je skvěle. Takhle na koleni tři roky vznikal EVŽEN MEZI NÁMI.
Bylo to 6. listopadu 1980, kdy film uvedl prof. Brousil na FAMU slovy: „Nacházíme se v předvečer výročí Velké říjnové socialistické revoluce a oslavíme tento svátek prací. Prací našich studentů…“ Následovala projekce, při níž plný sál kina Klub celkem spontánně reagoval, a když končily titulky, všichni povstali a několik minut skandovaně tleskali a tleskali. Jako by si přáli, aby film ještě pokračoval. Užili jsme si svých pět minut slávy. Za týden, když já už byl na jiném natáčení v Rumunsku, svolali na FAMU schůzi SSM, kde vystoupil režisér Ráža a před Nýdrlem a dalšími spolužáky řekl, že „takový film by na zahraničních festivalech vyhrál cenu za protisocialistický film“. Přitom se ve filmu slovo socialismus nikde nevyskytlo a nebyla tam ani žádná „politická“ scéna. Údajně, jak jsme se později dověděli, film ani neviděl, ale chtěl se udělat hezkým a ostražitým, aby získal titul zasloužilého umělce. Do řeči mu skočil režisér Sequens, ten už národním umělcem byl – za MAJORA ZEMANA. Řekl: „Ludvíčku, to jsi přehnal, ale ten film je rafinovaný a o to je nebezpečnější! Promítat se nebude!“ Hotovo – a deset let přes to nejel vlak. Nikdo z představitelů FAMU ani AMU se neodvážil protivit rozhodnutí národního umělce, který s naším filmem „oficiálně“ neměl nic do činění.
Dopadli jsme ještě dobře, nevyhodili nás. Absolvovat školu a obhájit diplom nás nechali, ale EVŽENA MEZI NÁMI zavřeli na deset let do trezoru. Chtěli jsme se poměřovat s tehdejší oficiální produkcí, ale to nám neumožnili. I dnes, když většina historiků analyzuje kinematografii za normalizace, stejně jako tenkrát o EVŽENOVI zpravidla mlčí.
Petr Nýdrle dva roky nedostal v Československu žádnou nabídku k práci. Získal ale „modrou knížku“ – na spavou nemoc. Pak přišla nabídka z USA, aby cosi učil. Odjel tam. Nejdřív se protloukal mimo obor, ale později se ani v Hollywoodu neztratil. Postupně se stal úspěšným kameramanem a režisérem i producentem reklam, hudebních videoklipů a dokumentů. Natočil mj. televizní film o mexickém koncertu Carlose Santany, ve své firmě produkoval i filmy jiných režisérů. V reklamě pro Panasonic režíroval kolegu Olivera Stonea, v dalších herečku Charlize Theronovou, modelku Elizabeth Hurleyovou nebo golfistu Tigera Woodse, do reklamy pro Toyotu obsadil George Clooneyho. Hudební videoklipy dělal třeba s Ericem Claptonem, Joe Cockerem a dalšími hvězdami. Petr Nýdrle získal Zlatého lva na mezinárodním festivalu reklam v Cannes za klip pro značku Harley Davidson, dalšího v červnu 2009 v kategorii nezávislých reklamních tvůrců za snímek, který představoval hotel Chambers v americkém Minneapolisu. Jeho nevšední „hotelový“ film splnil svou úlohu – do té doby prázdný hotelový bar se rychle zaplnil. Rozkřiklo se totiž, jak zábavný film tu hrají: v jedné scéně vychází z vany nahá dívka, v další najde kamera v hotelovém pokoji živou kozu. „Pořádně jsem to oslavil, konečně je má práce vidět a slyšet,“ vzkázal Nýdrle, pro nějž Zlatý lev z Cannes znamenal jen další cenu. První dostal v roce 1991 za spot o Václavu Havlovi Z VĚZNĚ PREZIDENTEM, který točil pro Amnesty International. Po listopadu 1989 Petr Nýdrle jezdil pravidelně na karlovarský festival, kde v roce 2011 – po třiceti letech – uspořádal ve velkém sále hotelu Thermal pro 1400 diváků obnovenou premiéru filmu EVŽEN MEZI NÁMI. Chtěl přijet i letos, přestože byl vážně nemocen. Už to nestihl.

Celý článek si přečtete v tištěné Xantypě.....

Michaela Gübelová, foto Petr Nýdrle

XANTYPA 11/14 - výběr z článků

Herečka Naomi Wattsová

Jedna z nejerotičtějších scén v dějinách kinematografie se odehrává v Lynchově přízračném mystériu MULHOLLAND DRIVE (2001). Neprobíhá v posteli, ale během filmového konkursu. Z blondýnky Betty, jež se ve skutečnosti jmenuje Diane, v ní při svádění postaršího partnera sálá koncentrovaná smyslnost. NAOMI WATTSOVÁ, která dnes patří k nejuznávanějším hollywoodským hvězdám, zahrála hrdinku tohoto spletitě zašifrovaného dramatu naprosto jedinečně. Možná i proto, že osud naivky, která sní o kariéře filmové star, se vzdáleně podobal osudu jí samotné.

Milovník zvířat Václav Chaloupek

Milovník zvířat Václav Chaloupek

Možná by se poněkud nadneseně dalo říci, že práci Václava Chaloupka ovlivnil případ jeho otce odsouzeného za protistátní činnost nejprve k trestu smrti, později „jen“ na doživotí. Zbytek rodiny, prarodiče a tehdy teprve těhotnou maminku pozdějšího autora oblíbených pořadů o přírodě, vystěhovali z města na samotu v přírodě, kde nebyly žádné děti, zato bylo možné pozorovat z okna srnky, lišky nebo divočáky. Kdyby Václav vyrůstal ve městě a v rodině nepoznamenané komunistickým režimem, byl by z něj možná lékař, hajný, učitel nebo malíř. Třem posledně jmenovaným profesím se dnes stejně věnuje – ačkoliv je má jako koníčka.

Underground

Underground

Český underground patří ke kulturním fenoménům, které bychom v jiné zemi našli těžko. Měl své kapely, které se rozhodly hrát hudbu, jež se nevešla do žádných cenzorských škatulek a rozhodně se vymykala všem rozměrům socialistického estetiky. Za všechny jmenujme The Plastic People of the Universe, o níž se traduje že „kytarami porazila komunismus“, nebo Dg 307, jejichž hudba překračovala hranice nejen rockové, ale i soudobé vážné hudby s důrazem na poezii Pavla Zajíčka.

Tiskař a litograf  Martin Bouda

Tiskař a litograf Martin Bouda

Pokud byste hledali místo v Praze, kde se snoubí tradice výtvarného rodu s tradicí jedné, osmdesát let nepřetržitě fungující dílny, vezměte za kliku v Říční ulici číslo 11. Kdysi tu za ni bral nejslavnější obyvatel domu – Karel Čapek.

Kameraman  Miroslav Ondříček

Kameraman Miroslav Ondříček

Jaký je a jaký byl nejslavnější český kameraman minulých desetiletí Miroslav Ondříček? To, že byl spolupracovníkem Miloše Formana, Ivana Passera anebo Linsaye Andersona a že natočil snímky jako INTIMNÍ OSVĚTLENÍ, LÁSKY JEDNÉ PLAVOVLÁSKY, HOŘÍ, MÁ PANENKO, JATKA Č. 5, VLASY, BOŽSKÁ EMA, RAGTIME, SVĚT PODLE GARPA, AMADEUS anebo VALMONT, to ví každý. Jaký ale byl jako člověk? Jak prožíval svůj na výrazné události bohatý život? A nakolik se na něm, jeho blízkých a jeho tvorbě podepsala někdejší komunistická moc?

Petr Horký

Petr Horký

„Všichni znají dvojici slavných cestovatelů – Hanzelku a Zikmunda. Všichni znají jejich expedice a knihy. Nikdo ale neví, jaký žili život,“ řekl si Petr Horký a rozhodl se právě o tom natočit film STOLETÍ MIROSLAVA ZIKMUNDA. Pracoval na něm tři a půl roku a podařilo se mu vytvořit jeden z nejsilnějších dokumentů, jaké jsme mohli v posledních letech vidět.

EMMA AUGIER DE MOUSSAC

EMMA AUGIER DE MOUSSAC

Čtyřiadvacetiletá parkurová jezdkyně Emma Augier de Moussac má na svém kontě mimo jiné dvojnásobné vítězství na Toscana Tour 2014 v Arezzu, kde ono druhé první místo vybojovala přímo ve finálové neděli na Grand Prix Silver Tour. A počátkem července 2014 si s klisnou Danthe odvezly z Poháru národů v Budapešti rovněž první cenu. V pouhých sedmnácti letech se v sedle Gibsona umístila na devátém místě Světového poháru v parkurovém skákání 2007 v Lipsku. Ve své kategorii byla jedinou jezdkyní, která závodila na tak obtížném kolbišti, kde za soupeře měla nejlepší jezdce z celého světa.

Skotové si spočítali, že bude výhodnější zůstat Brity

Britský premiér David Cameron si to při návštěvě New Yorku zavařil. Při neformálním rozhovoru s tamním exstarostou Michaelem Bloombergem se pochlubil, že když královně telefonicky oznamoval výsledek skotského referenda o nezávislosti, spokojeně „předla“. Bohužel pro něho výrok zachytily citlivé mikrofony a za faux pas (o počínání britské panovnice se nehovoří, natož aby ji někdo srovnával s kočkou!) se premiér musel Alžbětě II. omluvit.

Republika Babiš. Češi chtějí ANO

Máme za sebou komunální volby a první kolo voleb do Senátu. Andrej Babiš jede, valí se jak povodeň. Jeho hnutí je stále voleno. Trend z loňského roku pokračuje i v komunálních volbách. Babiš slušně uspěl také v prvním kole voleb do třetiny Senátu. Shrnuto volebním heslem: Češi chtějí Babiše. Konat se v dohledné době přímá volba prezidenta, Miloš Zeman by nejspíš neměl šanci.

Co se děje… v New Yorku

Metropolitní opera připravila pro podzimní sezonu představení KLINGHOFFEROVA SMRT, čímž vyvolala vášnivé reakce, které přivedly před operní budovu protestující skupinky dožadující se vyřazení díla z programu. Důvodem je, že pojednává o skutečné události, kdy v roce 1985 palestinští ozbrojenci unesli výletní loď a zabili invalidního židovského Američana Leona Klinghoffera. Rozjitřená politická atmosféra a téma, které je nejen v Americe vnímáno se zvýšenou citlivostí, přimělo k protestům i ty, již operu, zkomponovanou v roce 1991 Johnem Adamsem, neviděli, ani jinak blíže nepoznali, ale nabyli dojmu, že už o ní slyšeli dost na to, aby mohli pozvednout hlas. Režisér představení Tom Morris oproti tomu konstatuje, že opera sice pojednává o terorismu, ale dle jeho mínění nenavádí k zabíjení o nic víc, než uvádění OTHELLA vybízí k vraždění manželek.

Kultura - výběr z článků

Jsme tu a vy nás chcete, volají Rammstein

Jsme tu a vy nás chcete, volají Rammstein

Nový videoklip k písni DEUTSCHLAND od skupiny Rammstein sbírá na internetu miliony zhlédnutí a vyvolává kontroverzi. K rekonstruovaným výjevům z německé historie se už vyjádřila řada médií či instituce jako izraelské ministerstvo zahraničí. Berlínská kapela proslulá výraznou sebeprezentací si nad zájmem o svou tvorbu jistě mne ruce: vypadá to, že její sedmé album, které vychází 17. května, se bude prodávat skvěle. Pro jistotu mají Rammstein v zásobě ještě čtyři další videa.

Kája Saudek

Kája Saudek

Česká filmová komedie z roku 1966 KDO CHCE ZABÍT JESSII scenáristy Miloše Macourka a režiséra Václava Vorlíčka proslavila Karla neboli Káju Saudka (13. 5. 1935 – 25. 6. 2015), malíře a komiksového kreslíře, jelikož autoři slavného filmu použili jeho kreslené postavy komunikující pomocí bublin. Tak se Kája Saudek dostal do veřejného povědomí.

Jan Lichtenberg

Jan Lichtenberg

To, že slyšel správnou muziku od raného dětství všude okolo sebe, zní sice jako tisíckrát použitá fráze, ale co s tím, když to tak skutečně bylo. Dnes je Jan Lichtenberg velký zjev na tuzemské rockové scéně.

Andy Warhol

Andy Warhol

,,Nikdo se na nic opravdu nepodívá; to je těžké. Myslím, že každý by měl vidět mé obrazy ve skutečnosti, než prohlásí, že jsou bezduché,“ prohlásil Andy Warhol. Muzeum Whitney v New Yorku to nyní umožňuje tisícům návštěvníků. Expozice, která čítá na 350 uměleckých objektů, představuje osobnost Andyho Warhola (1928–1987) a jeho inovativní přínos stále přítomný i v 21. století.

Píše Foglar, kreslí Fischer aneb Rychlé šípy slaví

Píše Foglar, kreslí Fischer aneb Rychlé šípy slaví

Že se slavná pětice narodila v předvánočním čase, nebyl určitě promyšlený marketingový tah Jaroslava Foglara k blížícím se svátkům. Je ovšem nabíledni, že se mu podařilo ve spojení s Janem Fischerem týden před Štědrým dnem obdarovat čtenáře Mladého hlasatele kresleným seriálem, který později ovlivnil statisíce chlapců a děvčat v bývalém Československu. V sedmém čísle Mladého hlasatele ze 17. prosince 1938 se zrodila legenda, slavící letos 80 let.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 11/14

XANTYPA Číslo 11/14

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 09/2019

XANTYPA XANTYPA 09/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne