Kameraman Miroslav Ondříček

Život je vesta, kterou vám jednou svléknou

Jaký je a jaký byl nejslavnější český kameraman minulých desetiletí Miroslav Ondříček? To, že byl spolupracovníkem Miloše Formana, Ivana Passera anebo Linsaye Andersona a že natočil snímky jako INTIMNÍ OSVĚTLENÍ, LÁSKY JEDNÉ PLAVOVLÁSKY, HOŘÍ, MÁ PANENKO, JATKA Č. 5, VLASY, BOŽSKÁ EMA, RAGTIME, SVĚT PODLE GARPA, AMADEUS anebo VALMONT, to ví každý. Jaký ale byl jako člověk? Jak prožíval svůj na výrazné události bohatý život? A nakolik se na něm, jeho blízkých a jeho tvorbě podepsala někdejší komunistická moc?

Ondříček
Plamínky v očích
„Mně se v životě vlastně vyplnilo všechno, co jsem si přál, to, že budu dělat hrané filmy, i to, že se podívám do světa,“ říká Miroslav Ondříček. Opírá se o svého nezbytného společníka, o hůlku, jeho mluva prozrazuje mrtvici, kterou prodělal, dlouhá jizva ve tváři upomíná na jednu dávnou nehodu v automobilu, ale v očích mu stále hrají plamínky, které během jeho dlouhého a naplněného života dokázaly oslovit tolik lidí. Plamínky v očích, které viděly jinak, po svém. Stojíme na terase jeho vily, která připomíná a nezapírá nejslavnější roky jeho života. Postavil ji pro manželku Evu, syna Davida a pro sebe v 70. letech na pražském Žvahově. Je symbolické, že se z terasy díváme na barrandovský kopec s filmovými ateliéry, ve kterých natočil nejeden ze svých slavných filmů. A když se otočíme na druhou stranu, v dálce se rozkládá Praha, které zůstal po celý život věrný, a tam někde leží i Žižkov, čtvrť, v níž se v rodině holiče a kloboučnice 4. listopadu 1934 narodil. Než se tenhle žižkovský kluk dostal k celovečerním filmům na Barrandově a pak i v Hollywoodu, musel se jako syn živnostníka, kterým minulý režim vůbec nepřál, vyučit nejprve filmovým laborantem a poté si odsloužit i pár let v pomocných profesích na Barrandově a ve zpravodajském filmu. Mezitím mohl vystudovat FAMU. Dvanáct let pracoval jako asistent kamery a pak se konečně dostal jako kameraman ke svému prvnímu samostatnému celovečernímu filmu. „Chtěl jsem vždycky dělat hrané filmy,“ říká k tomu. „To, že jsem začal ve zpravodajském filmu, bylo díky Honzovi Eisnerovi, který mě vytáhl z laborek.“ Své první hrané filmy natočil s kamarády a vrstevníky Ivanem Passerem a Milošem Formanem. Byly to slavné snímky INTIMNÍ OSVĚTLENÍ, LÁSKY JEDNÉ PLAVOVLÁSKY anebo HOŘÍ, MÁ PANENKO. „Ale stejně mě na Barrandově převedli mezi hlavní kameramany až v 70. letech,“ vzpomíná s úsměvem, „když už jsem měl za sebou první filmy v Americe. Stále jsem byl jen jako druhý kameraman. Upřímně řečeno, šlo nejen o to, že jsem nebyl soudruh, ale i o odměny. Hlavní kameramani je měli vyšší.“

Karamboly všeliké anebo Chlap, jak má být
„Když jsem byl malý, prodělal jsem dětskou obrnu,“ prozrazuje Miroslav Ondříček, „proto mám jednu nohu kratší.“ Přesto byl Mirek typický žižkovský kluk, který nechyběl u žádného alotria a fyzicky se nijak nešetřil. „Vzpomínám si,“ říká, „jak jsem jednou sedl na kolo a jel na Židovské pece u nás na Žižkově. Tam jsem upadl a strašně jsem se rozbil. Nebo později, když jsem si koupil skútr. Vyjel jsem z tátovy holírny, a jak jsem vlítl do první zatáčky, najel jsem na kočičí hlavy a už jsem byl na zemi. Ale tyhle karamboly mě nejspíš zachránily před spoustou jiných problémů. Takové si musí zažít každý chlap.“
Ani jako „velký“ kluk se ale Miroslav Ondříček moc nezměnil: „Když se nám narodil syn, David, jezdil jsem celý týden jako blázen a slavil. Taky jsem třeba vyrazil na chalupu za tátou pokecat s ním o tom, že mám syna. Tam jsem pak vzal švagra a jeli jsme do místní hospody. No, a já jsem tam naboural do zdi. Dodnes si pamatuji, že to bylo 1. července 1969. Akorát když se Američané chystali chodit po Měsíci. Plazili jsme se pak dvě stě metrů po břiše, abychom vzbudili školníka v místní škole. Ten zavolal záchranku z Příbrami. Přijeli a naložili nás. Tehdy mi přibylo těchto sto stehů ve tváři.“ Při bouračce si Miroslav Ondříček také zlomil krček levé, kratší nohy. Už tehdy, před pětačtyřiceti lety začal proto poprvé chodit s hůlkou.

První let do Ameriky
Právě po tomto úrazu čekala Ondříčka první cesta za oceán. Už se o něm totiž vědělo. Měl za sebou jako kameraman zmíněné slavné filmy československé nové vlny. Jako kameraman už byl Pan Někdo – byť tomu neodpovídalo jeho pracovní zařazení na Barrandově. Miloš Forman ho tehdy pozval, aby mu dělal kameru u jeho prvního amerického filmu, který byl vlastně remakem českého KONKURSU, u snímku TAKING OFF. „Do Ameriky jsem ještě letěl s dvěma berlemi, ale rychle jsem je vyměnil za jednu hůlku. Koupil jsem si tehdy takovou nádhernou indiánskou,“ vzpomíná po letech. A s ní je zachycen na mnoha fotografiích z natáčení. „Když jsem tehdy poprvé přiletěl do Ameriky, bydlel jsem v domě, který tam měl pronajatý Miloš Forman,“ říká dál, „dole v kuchyni bydlel pes, v prvním patře já, ve druhém Miloš a pod střechou měl byt Ivan Passer.“
V 60. a 70. letech vznikal vyhlášený Ondříčkův kameramanský rukopis. „Nebyl jen můj,“ brání se skromně, „byl vůbec náš, český. Točili jsme na východoněmecký černobílý materiál MP7 značky ORWO, což byl sám o sobě materiál měkký, a my jsme na něj ještě dělali měkce. Na dekorace jsme třeba svítili přes igelit. Nebo všelijak do látek a papírů, aby světlo bylo měkké, rozptýlené. Kdežto v Americe svítili přímo, ostře. Když jsem tam přijel, bylo to pro ně jako zjevení. Kolegové se chodili do našeho ateliéru dívat, jak to dělám.“

Celý článek si přečtete v tištěné Xantypě......

Václav Žmolík

XANTYPA 11/14 - výběr z článků

Herečka Naomi Wattsová

Jedna z nejerotičtějších scén v dějinách kinematografie se odehrává v Lynchově přízračném mystériu MULHOLLAND DRIVE (2001). Neprobíhá v posteli, ale během filmového konkursu. Z blondýnky Betty, jež se ve skutečnosti jmenuje Diane, v ní při svádění postaršího partnera sálá koncentrovaná smyslnost. NAOMI WATTSOVÁ, která dnes patří k nejuznávanějším hollywoodským hvězdám, zahrála hrdinku tohoto spletitě zašifrovaného dramatu naprosto jedinečně. Možná i proto, že osud naivky, která sní o kariéře filmové star, se vzdáleně podobal osudu jí samotné.

Milovník zvířat Václav Chaloupek

Milovník zvířat Václav Chaloupek

Možná by se poněkud nadneseně dalo říci, že práci Václava Chaloupka ovlivnil případ jeho otce odsouzeného za protistátní činnost nejprve k trestu smrti, později „jen“ na doživotí. Zbytek rodiny, prarodiče a tehdy teprve těhotnou maminku pozdějšího autora oblíbených pořadů o přírodě, vystěhovali z města na samotu v přírodě, kde nebyly žádné děti, zato bylo možné pozorovat z okna srnky, lišky nebo divočáky. Kdyby Václav vyrůstal ve městě a v rodině nepoznamenané komunistickým režimem, byl by z něj možná lékař, hajný, učitel nebo malíř. Třem posledně jmenovaným profesím se dnes stejně věnuje – ačkoliv je má jako koníčka.

Underground

Underground

Český underground patří ke kulturním fenoménům, které bychom v jiné zemi našli těžko. Měl své kapely, které se rozhodly hrát hudbu, jež se nevešla do žádných cenzorských škatulek a rozhodně se vymykala všem rozměrům socialistického estetiky. Za všechny jmenujme The Plastic People of the Universe, o níž se traduje že „kytarami porazila komunismus“, nebo Dg 307, jejichž hudba překračovala hranice nejen rockové, ale i soudobé vážné hudby s důrazem na poezii Pavla Zajíčka.

Tiskař a litograf  Martin Bouda

Tiskař a litograf Martin Bouda

Pokud byste hledali místo v Praze, kde se snoubí tradice výtvarného rodu s tradicí jedné, osmdesát let nepřetržitě fungující dílny, vezměte za kliku v Říční ulici číslo 11. Kdysi tu za ni bral nejslavnější obyvatel domu – Karel Čapek.

Vzpomínka NYDRLE a Petr Nýdrle

Vzpomínka NYDRLE a Petr Nýdrle

Režisér, kameraman, fotograf a producent Petr Nýdrle jako málokterý český exulant uspěl i v mimořádné konkurenci v USA. Po revoluci pomáhal českým přátelům, především filmařům, a při jejich návštěvách Los Angeles jim poskytoval svůj dům v Beverlly Hills. Myslím, že žádný jiný z českých emigrantů nevpustil do svého soukromí tolik návštěv. A Petr je zahrnoval velkorysou pohostinností, svou laskavou společností i specifickým humorem. Pátého července však v Los Angeles podlehl zákeřné nemoci. S některými jeho přáteli jsme si na Petra zavzpomínali… Šestnáctého listopadu by totiž oslavil šedesátku.

Petr Horký

Petr Horký

„Všichni znají dvojici slavných cestovatelů – Hanzelku a Zikmunda. Všichni znají jejich expedice a knihy. Nikdo ale neví, jaký žili život,“ řekl si Petr Horký a rozhodl se právě o tom natočit film STOLETÍ MIROSLAVA ZIKMUNDA. Pracoval na něm tři a půl roku a podařilo se mu vytvořit jeden z nejsilnějších dokumentů, jaké jsme mohli v posledních letech vidět.

EMMA AUGIER DE MOUSSAC

EMMA AUGIER DE MOUSSAC

Čtyřiadvacetiletá parkurová jezdkyně Emma Augier de Moussac má na svém kontě mimo jiné dvojnásobné vítězství na Toscana Tour 2014 v Arezzu, kde ono druhé první místo vybojovala přímo ve finálové neděli na Grand Prix Silver Tour. A počátkem července 2014 si s klisnou Danthe odvezly z Poháru národů v Budapešti rovněž první cenu. V pouhých sedmnácti letech se v sedle Gibsona umístila na devátém místě Světového poháru v parkurovém skákání 2007 v Lipsku. Ve své kategorii byla jedinou jezdkyní, která závodila na tak obtížném kolbišti, kde za soupeře měla nejlepší jezdce z celého světa.

Skotové si spočítali, že bude výhodnější zůstat Brity

Britský premiér David Cameron si to při návštěvě New Yorku zavařil. Při neformálním rozhovoru s tamním exstarostou Michaelem Bloombergem se pochlubil, že když královně telefonicky oznamoval výsledek skotského referenda o nezávislosti, spokojeně „předla“. Bohužel pro něho výrok zachytily citlivé mikrofony a za faux pas (o počínání britské panovnice se nehovoří, natož aby ji někdo srovnával s kočkou!) se premiér musel Alžbětě II. omluvit.

Republika Babiš. Češi chtějí ANO

Máme za sebou komunální volby a první kolo voleb do Senátu. Andrej Babiš jede, valí se jak povodeň. Jeho hnutí je stále voleno. Trend z loňského roku pokračuje i v komunálních volbách. Babiš slušně uspěl také v prvním kole voleb do třetiny Senátu. Shrnuto volebním heslem: Češi chtějí Babiše. Konat se v dohledné době přímá volba prezidenta, Miloš Zeman by nejspíš neměl šanci.

Co se děje… v New Yorku

Metropolitní opera připravila pro podzimní sezonu představení KLINGHOFFEROVA SMRT, čímž vyvolala vášnivé reakce, které přivedly před operní budovu protestující skupinky dožadující se vyřazení díla z programu. Důvodem je, že pojednává o skutečné události, kdy v roce 1985 palestinští ozbrojenci unesli výletní loď a zabili invalidního židovského Američana Leona Klinghoffera. Rozjitřená politická atmosféra a téma, které je nejen v Americe vnímáno se zvýšenou citlivostí, přimělo k protestům i ty, již operu, zkomponovanou v roce 1991 Johnem Adamsem, neviděli, ani jinak blíže nepoznali, ale nabyli dojmu, že už o ní slyšeli dost na to, aby mohli pozvednout hlas. Režisér představení Tom Morris oproti tomu konstatuje, že opera sice pojednává o terorismu, ale dle jeho mínění nenavádí k zabíjení o nic víc, než uvádění OTHELLA vybízí k vraždění manželek.

Osobnosti - výběr z článků

Dorothea Tanning

Dorothea Tanning

Neobyčejná americká malířka Dorothea Tanning uchvátila slavného německého malíře Maxe Ernsta natolik, že opustil pohodlný život s bohatou a vlivnou manželkou, mecenáškou umění Peggy Guggenheimovou. Dorothea Tanning se poté za Maxe Ernsta provdala.

Jan Dušek

Jan Dušek

Prof. Jan Dušek je jednou z nejvýraznějších osobností české scénografie a kostýmního výtvarnictví 20. a 21. stol. Jeho jméno je trvale spojováno s tvorbou režiséra Evalda Schorma, s nímž spolupracoval v letech 1976–1988 na inscenacích KRÁL JELENEM, TRAGICKÝ PŘÍBĚH HAMLETA, BRATŘI KARAMAZOVI, MACBETH, MARATÓN, HLUČNÁ SAMOTA a dalších.

Martin Donutil

Martin Donutil

Výkonů herce Martina Donutila (ročník 1991) jsem si začal všímat v inscenacích brněnské Husy na provázku, což bylo jeho první angažmá. Působil tam donedávna a nezapomenutelná je například jeho kreace v titulní roli Shafferova Amadea v režii Vladimíra Morávka. Tam exceloval spolu se svým otcem Miroslavem (ten ztvárnil Salieriho). Martinovi potom nabídlo angažmá nové vedení Městských divadel pražských, kde v herecky nadprůměrné inscenaci ANDĚLÉ V AMERICE režiséra Michala Dočekala podává v náročné roli emocionálně rozpolceného intelektuála mimořádný výkon.

Studna, sekera, archiv

Studna, sekera, archiv

Rád seká dříví, nerad nosí vodu ze studně a nejradši listuje zaprášenými dokumenty v archivech. „I když nacisti spálili tisíce papírů a estébáci za sebou zahlazovali stopy jak lišky, válí se tam kvanta příběhů, co čekají, až je někdo zvedne,“ říká Miloš Doležal, toho času propuštěný z rozhlasu. Na oceňovanou knihu o číhošťském páterovi Josefu Toufarovi, kterého v roce 1950 umlátili příslušníci Státní bezpečnosti, nyní navázal povídkovou knihou ČURDA Z HLÍNY zasazenou do období protektorátu. Sešli jsme se v pražských Vršovicích.

Yves Saint Laurent

Yves Saint Laurent

„Návrh je základ všeho,“ tvrdil Alberto Giacometti. Pro tvorbu Yvese Saint Laurenta to platí dvojnásob.

Jana Stryková

Jana Stryková

Jana Stryková patří k herečkám, o nichž platí, že je na ně radost pohledět. K atraktivnímu exteriéru přidává na jevišti i vnitřní opravdovost, také přirozenou, a přesto zřetelnou dikci (jev v českých divadlech ne vždy samozřejmý). Energická a přímá je i v osobním kontaktu, nic nepředstírá, rozhovor občas proloží nakažlivým zvonivým smíchem.

Ondřej Kundra

Ondřej Kundra

Mezi vyznamenané prestižní Cenou Ferdinanda Peroutky patří od letošního února také redaktor týdeníku Respekt Ondřej Kundra. Teprve osmatřicetiletý novinář se věnoval už dlouhé řadě silných témat, včetně investigativních. Týkají se korupce, zneužívání politické moci, poměrů v justici, šíření lží a dezinformací, nepřátelských cizích vlivů.

Rozhovor s historikem umění Jiřím Šetlíkem

Rozhovor s historikem umění Jiřím Šetlíkem

Je velice těžké rozprávět s někým, koho opravdu dobře znáte. Celoživotní pevné přátelství, které mě pojí s mým otcem, je snad výjimečné. Vždycky jsme si byli velmi blízcí. Byl mi tátou od útlého dětství přes mou divokou pubertu až do dnešních dní. Nebyl však jen člověkem plným lásky a pochopení, ale v průběhu let jsem se od něj dovídala tolik cenných informací, že bych to bez přehánění mohla pokládat za domácí univerzitu. Kdyby se mě někdo zeptal, jestli bych si jako otce dovedla představit někoho jiného, dostalo by se mu jen hlasité negativní odpovědi. Letos 2. dubna slaví devadesáté narozeniny.

Jaroslav Dušek

Jaroslav Dušek

Výrazný herec a propagátor netradičního přístupu k životu Jaroslav Dušek (ročník 1961) uvedl nedávno v Divadle Na Jezerce projekt SLÁVA STROJŮ A MĚST. Tato nadmíru inspirativní inscenace vychází z téměř neznámého textu Jaromíra Rašína. S režisérem i interpretem v jedné osobě jsme si povídali v příšeří zadního traktu restaurace zmíněného divadla, kde mu za dvě hodiny začínalo představení, v němž formou „jevištního čtení“ ztvárňuje všechny role.

Sama s Kunderou

Sama s Kunderou

Stalo se to před více než půl stoletím, v roce 1964. Tehdy bylo českému, později francouzskému spisovateli třicet pět let, ještě nebyl světoznámý a ještě si nehlídal svůj oficiální obraz tak úzkostlivě jako později. Letos 1. dubna oslaví Milan Kundera devadesátiny.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 11/14

XANTYPA Číslo 11/14

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 09/2019

XANTYPA XANTYPA 09/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne