SARRAZIN VS. SARACÉNI

Lidé po ekonomické krizi nemají bankéře příliš v lásce. Jeden se ale přízni veřejnosti těší. Nebo spíše těšil, protože Thilo Sarrazin už bankéřem není. Musel odejít. I tak se totiž v Německu pyká za to, když řeknete pravdu o zpackané integraci přistěhovalců. 

„Král je nahý,“ zakřičel konečně někdo v Německu. A jeho hlas je pořádně slyšet. Ne, že by na krach integrační politiky neukazoval nikdo dříve, ale až teprve nyní dostala německá debata o multikulturalismu ty pravé grády. Tím, kdo nahlas pronesl, co až na politiky vidí téměř všichni (ale jen málokdo to je ochoten říci), totiž není žádný podivín či radikál, ale přízni veřejnosti se těšící spolkový bankéř a někdejší úspěšný finanční senátor Berlína Thilo Sarrazin. A co je ještě větší překvapení – žádný pravičák, ale sociální demokrat (člen SPD).
Nyní už bývalý člen představenstva německé centrální banky nikdy nechodil pro ostrá slova daleko. Přesto jeho nejnovější úvahy na téma integrace přistěhovalců vzbudily takový rozruch, jaký Německo už dlouho nepamatuje. Sarrazin si totiž vzal na paškál téma imigrace a zcela bez obalu prohlásil, že přistěhovalci (převážně ti muslimští) nejsou pro Německo přínosem, ale naopak: že země kvůli jejich přílivu hloupne, když děti imigrantů za těmi německými co do vzdělanosti zaostávají a celkový potenciál Německa tak táhnou dolů.
Sarrazin se přitom odvolává na nedávné školní statistiky, které skutečně prokazují, že přistěhovalci v prospěchu zůstávají pozadu, a překročí-li počet imigrantů ve třídě 30 procent, zaostává s nimi i celá třída. S těmito problémy se nyní potýká řada škol na periferiích nejen německy mluvících měst. Ne, že by neměl pravdu. I německá kancléřka uznala, že data sedí a tvrzení má svou logiku. Ale o takových věcech se prý nemluví. Prý proto, že taková slova k ničemu nevedou, jen společnost rozdělují.
Bankéře po jeho slovech čekalo to, co všechny ostatní novodobé kacíře. Nadšený potlesk veřejnosti, která našla někoho, kdo konečně tlumočí její názor. Zdrcující kritika od pokryteckého establishmentu, který nesnáší ty, kdo porušili pravidla hry. A výhružky zabitím od saracénů, jak se dříve Turkům či Arabům říkávalo. Turci žádali bankéřovu hlavu a SPD chce prostořekého spolustraníka, který nyní musí žít s ochrankou, vyloučit.
Výroky nakonec bankéře stály i místo. Po nátlaku ze strany politiků se totiž rozhodl odejít sám, aby prezidenta Wulfa, který jediný ho mohl z představenstva německé centrální banky odvolat, uchránil před trapnou situací. V historii Bundesbanky věc nevídaná.
V nové situaci se ale Sarrazin nenudí. Své myšlenky rozvedl v knize NĚMECKO SE ODEPISUJE ANEB JAK JSME VYDALI SVOU ZEMI VŠANC, cestuje po spolkových zemích a na přednáškách sklízí bouřlivé ovace. A sotva si může přát více. Má dvacetiprocentní podporu veřejnosti a až třetina Němců souhlasí s jeho výrokem o tom, že inteligenční potenciál země kvůli imigrantům klesá. Šedesát procent Němců pak souhlasí s jeho kritikou imigrace jako takové.
Zatímco ale řadoví Němci přijali Sarrazinovo poselství s úlevou, s o to větší zhrzeností reagují na knihu politici, kteří se jí cítí ohroženi, protože jim současný tristní stav dává za vinu. Nadšení veřejnosti, jež kniha vyvolala, ale nemohou přehlížet, a tak ve své rétorice přitvrzují. Sarrazin tedy politické strany v Německu nutí, aby se problémem zabývaly.
Ale zabývat se problémem ještě neznamená vědět si s ním rady. A němečtí politici si s integrací rady vskutku nevědí. Když kancléřka Merkelová řekne pár přísnějších vět na adresu Turků, nepůsobí z jejích úst příliš přesvědčivě. Tím spíše, když jedním dechem dodává, že si Němci budou muset zkrátka na islamizaci Německa zvyknout. V jejích slovech se zračí beznaděj, stejně jako ve slovech ministra vnitra, když řekl, že si občané musí pomoci sami, protože stát tu není od toho, aby je před riziky společenského vývoje chránil. A jak? Nejlépe právě tím, že se (Němci imigrantům) přizpůsobí.
Je to ale to, co chtějí Němci, navíc povzbuzení Sarrazinovou knihou, slyšet? Sarrazin boduje právě tím, že se nechce se současným stavem smířit a Němce vyzývá, aby proces rozkladu společnosti zastavili. Země tak stojí na křižovatce. Politický establishment problémy s muslimy vnímá, ale rezignoval na jejich řešení. Veřejnost se proto poohlíží po jiných lídrech. Vznik nové protiimigrační strany už ohlásil vyděděnec z CDU René Stadtkewitz, a pokud i socialisté vyloučí Sarrazina, může ten učinit totéž. Podporu k tomu má přímo pohádkovou.
Jak při své nedávné návštěvě Berlína den před oslavou znovusjednocení ve svém projevu připomněl Geert Wilders, v Německu dorostla generace, která necítí vinu za své němectví: „Nejčerstvější vyhrocená debata o knize Thilo Sarrazina ukazuje, že Německo se smiřuje samo se sebou. Němci si nepřejí, aby se jim Německo zrušilo před očima, navzdory vší indoktrinaci, kterou museli absolvovat. Německo se přestalo stydět, našlo svou národní hrdost.“
 

XANTYPA 11/10 - výběr z článků

Vánoční dárky z Národního divadla

Vánoční dárky z Národního divadla

Letos už nemusíte hrát divadýlko u stromečku s nechtěnými dárky. Darujte každému jen to, co má rád – mladým alternativní divadlo, rodičům operu, manželce balet, přátelům činohru, dětem a vnoučatům víkendová odpolední představení.  

ABECEDA 11/10

ABECEDA 11/10

Dvacet osm písmen, dvacet osm slov a přibližně stejný počet vět. Dost na to, aby na sebe člověk prozradil, co chce. Mnohdy i to, co nechce. Okamžité stručné slovní asociace jsou často upřímnější než dlouho cizelované obsáhlé odpovědi. Abecedu Xantypy můžete brát jako „psychohrátku“ i jako výpověď. Je to pouze na vás, protože počítá s vaší účastí. Závěr – jaká je vlastně zpovídaná osobnost – si totiž děláte sami.

HVĚZDY O NÁS

HVĚZDY O NÁS

Listopad 2010
Slunce vstupuje do znamení Štíra 23. října ve 14.36 SELČ a setrvá v něm do 22. 11. 11.15 opět SEČ. Neptun je první polovinu měsíce stacionární a může způsobit mnoho zmatků a ideologických rozepří. V polovině listopadu ho vystřídá současné stacionarita Venuše a Jupitera, a to už je lepší konstelace pro nápravu věcí veřejných i soukromých. Zvýšené opatrnosti je třeba kolem 7. a dále 20. a 29. 11. Pro jednotlivá znamení přinášíme jako obvykle pár konkrétních rad:
 

Jak se žilo za socíku

Jak se žilo za socíku

Svaz českých fotografů (SČF) otevřel v rámci projektu Minulost a současnost SČF ve své galerii v pražském Karlíně výstavu s názvem JAK SE ŽILO ZA SOCÍKU.

TIPY VÝTVARNÉ UMĚNÍ 11/10

Evžen Šimera, Zero gravity
Galerie Kressling, Bratislava

04. 10. 2010 – 30. 11. 2010
Malíř Evžen Šimera, který byl v minulosti rovněž mezi finalisty Ceny Jindřicha Chalupeckého, představuje v bratislavské galerii svůj projekt obrazů vzniklých ve stavu beztíže. Své malby už v minulosti vytvářel bez zásahu štětce různými fyzikálními metodami na základě předem daného konceptu. Tak vznikaly stékané obrazy, kdy autor nechal po plátně téct barvu podle gravitace. To ho inspirovalo k realizaci obrazů v prostoru beztíže, kde se nedá pohyb barvy příliš ovlivnit. Výsledkem je série abstraktních maleb, na nichž je opět potlačen záměrný umělecký projev a jejichž původ divák bez návodu v podobě videa natáčení tvorby nepozná.

TIPY ROCK & POP 11/10

Eric Clapton: Clapton
Album s lakonickým názvem je sice první Erikova deska po víc než pěti letech, ale rozhodně to neznamená, že by ty roky Clapton prolenošil. Řekněme, že se tak trochu vracel do minulosti – to muži ve věku občas dělají. V roce 2007 dokončil velezajímavou knihu, rovněž s názvem Clapton – znamenité vzpomínky. Taky se účastnil nepříliš zdařilého opětného setkání slavných Cream (s Jackem Brucem a Gingerem Bakerem), začal znovu spolupracovat se Stevem Winwoodem, parťákem z Blind Faith a natočil album duetů s JJ Calem. Ačkoli – tak trochu vzpomínková je i tato deska, doklad toho, jak Clapton lpí na starých a ještě starších písních, které formovaly jeho hudební začátky. A není to jen blues či country, co na novém albu najdeme.

TIPY KNIHY 11/10

TIPY KNIHY 11/10

BYLY JSME TAM TAKY
V holešovickém Centru moderního umění DOX byla pokřtěna kniha Dagmar Šimkové BYLY JSME TAM TAKY. Jejím prvním kmotrem se stal spisovatel Jáchym Topol, jenž z ní přečetl úryvek, druhým básník Ivan Martin Jirous, který ji políbil. Kniha Dagmar Šimkové je jednou z nejsilnějších výpovědí o tom, co se v padesátých a šedesátých letech odehrávalo v československých komunistických věznicích. Ona sama v nich strávila čtrnáct let. Zemřela před patnácti lety v Austrálii.
 

TIPY KLASICKÁ HUDBA 11/10

Festival Janáček Brno 2010, 16. – 28. 11. 2010
Mezinárodní hudební festival JANÁČEK BRNO 2010 se otevírá podruhé. Letos je jeho tématem Janáček a expresionismus. In memoriam je věnován siru Charlesi Mackerrasovi.
Napěchovaný program klade přirozeně důraz na operu: VĚC MAKROPULOS v podání Helikon-Opera Moskva a v režii impresária souboru, dynamického Dmitry Bertmana – nabídne zajímavé srovnání s původním dramatem Čapkovým. Činohru VĚC MAKROPULOS s hudbou Vladimíra Franze uvede Klicperovo divadlo z Hradce Králové. Pražské Národní divadlo hostuje se skvěle expresivní KÁŤOU KABANOVOU v režii Roberta Wilsona, divadlo z Essenu přiveze operu LULU Albana Berga. Tento „krvák“ nevídáme často. Bergova hudba kreslí sytě psychologizující drama o magickém kouzlu ženy, o zvláštním rozkmitu morálky: Lulu klesne až k prostituci, kterou živí své nejbližší. Dva klienti jsou pro ni osudoví: jeden zabije jejího přítele a Jack Rozparovač Lulu i její lesbickou přítelkyni.

TIPY FILMY 11/10

HABERMANNŮV MLÝN
Česká republika, Německo, Rakousko – 2010
Režie: Juraj Herz
Spisovatel Josef Urban vydal v roce 2001 stejnojmennou knihu, v níž zpracoval skutečný případ z vesnice na severní Moravě, kdy byl těsně po válce brutálně zavražděn zámožný německý podnikatel. S předčasně zemřelým dokumentaristou Milanem Maryškou látku převedli do scénáře, za nějž získali 2. místo v Ceně Sazky. Jak už to tak v kinematografii bývá, realizace náročného koprodukčního projektu se posléze ujal německý scenárista a režisér Juraj Herz.

TIPY DIVADLO 11/10

TIPY DIVADLO 11/10

18. ROČNÍK MEZINÁRODNÍHO FESTIVALU
DIVADLO
PLZEŇ 15. – 23. ZÁŘÍ 2010
JE V ČESKU PŘEFESTIVALOVÁNO?Mezinárodní přehlídka v intencích ročníků předcházejících: Z domova, až na nepřítomné výjimky (PŘÍLIŠ HLUČNÁ SAMOTA brněnského Divadla U stolu, HAMLET ostravské Arény), to nejlepší, co se pozvat dá, ze zahraničí – jen na co jsou peníze. Takže účastníků čím dál méně, a v kvalitě mírně kolísavé.

Ze světa - výběr z článků

Arabští diktátoři si balí fidlátka

Vlna lidových povstání proti diktátorům arabského světa, jejímž epicentrem se loni v prosinci stalo Tunisko, bývá přirovnávána k pádu železné opony v Evropě. Na rozdíl od zemí střední a východní Evropy před rokem 1989 ovšem dotčené režimy nemají žádného Velkého bratra, zahraniční centrálu, kde by za ně přijímali všechna klíčová rozhodnutí… pokud bychom za takovou centrálu nepovažovali Washington.
 

Pobřeží slonoviny má dva prezidenty

Jak se stalo, že má Pobřeží slonoviny dva prezidenty? Problém vznikl při vyhlašování výsledků druhého kola prezidentských voleb z listopadu 2010, kdy si oba účastníci – odstupující prezident Laurent Gbagbo i jeho rival Alassane Ouattara – přisoudili vítězství.
 

Nobelova cena čínskému disidentovi rozlítila Peking

Když na počátku října udělili norští akademici Nobelovu cenu míru čínskému disidentovi, spisovateli Liou Siao-po, utrpěl pekingský komunistický režim šok. Přes ohlášenou nominaci se cítil dostatečně silný v kramflecích a do poslední chvíle se domníval, že cenu nakonec dostane někdo jiný.
 

Sirleaf a Tailor – dvě tváře africké politiky

Sirleaf a Tailor – dvě tváře africké politiky

Dvě světové celebrity, jež se v srpnu ocitly na lavici svědků v procesu s liberijským exprezidentem Charlesem Taylorem probíhajícím v nizozemském Haagu, se – k potěšení žurnalistů – nemohly dohodnout na tom, co se stalo před třinácti lety při společné večeři s Nelsonem Mandelou: vrazil kdosi na chodbě supermodelce Naomi Campbell do ruky sáček s malými, špinavými kamínky, o nichž pořádně nevěděla, od koho jsou, jak tvrdí ona, anebo tam modelka flirtovala s tehdejším liberijským vládcem Taylorem a pak od něho dostala jeden obrovský diamant, jak tvrdí americká herečka Mia Farrow?
 

V katalánských arénách už býčí krev nepoteče

V katalánských arénách už býčí krev nepoteče

Papá Hemingway se musí v hrobě obracet. Spisovateli, který zbožňoval španělské býčí zápasy coby ztělesnění mužné síly, by se jistě nelíbil zákaz koridy, k němuž na základě předchozí lidové iniciativy a koordinovaného odporu starostů koncem července přikročil katalánský parlament. Zákaz, jenž na území jednoho z ekonomicky nejvýznamnějších španělských autonomních regionů nabude právní účinnosti v lednu 2012, vyvolal vzrušenou debatu po celém Španělsku i ve dvou sousedních zemích, kde je korida provozována.
 

„Žlutí“ s „rudými“ se perou o moc v Thajsku

„Žlutí“ s „rudými“ se perou o moc v Thajsku

Thajsko bylo donedávna jednou z nejoblíbenějších turistických destinací v Asii. Vedle moře, příjemného klimatu a solidní infrastruktury sem návštěvníky lákala i pověst země coby ostrůvku relativní stability v regionu zmítaném nesčetnými konflikty. Tohle renomé je dnes minulostí. Letos na jaře se hlavní město Bangkok na dva měsíce proměnilo v bitevní pole.

Belgie se rozpada. Už 180. rok

Belgie se rozpada. Už 180. rok

V posledních týdnech píše mezinárodní tisk o hrozícím rozpadu Belgie. Dle žurnalistů se rozpadá zhruba každé dva roky, a kdyby měly jejich předpovědi dojít rychlého naplnění, nezbyl by tak z malého státu dávno už ani trávník před bruselským královským palácem. Na druhou stranu není v Evropě země rozklíženější mezi dva národy; ve srovnání s ní bylo Československo vzorem bratrské lásky mezi Čechy a Slováky.

EUROOBČANÉ, CHYSTEJTE ŠRAJTOFLE

EUROOBČANÉ, CHYSTEJTE ŠRAJTOFLE

Přichází daň z uhlíkuO změně klimatu se dosud jen globálně diskutovalo. Teď se ale změní klima i v našich peněženkách. Oteplovači nám šrajtofle pěkně zahřejí, až nám z toho zmrzne úsměv.

Islanďané nesměle klepou na dveře Bruselu

Islanďané nesměle klepou na dveře Bruselu

V posledních patnácti letech usilovaly o členství v Evropské unii převážně chudší země evropského východu či Středomoří, nikoli ty bohaté západoevropské. Loni v létě se situace změnila a jedna taková si žádost o vstup podala: Island. Proč? Především proto, že tahle malá ostrovní republika, situovaná v severním Atlantiku, donedávna bohatá byla, a už není

Popravčí národů v rouchu bankovního úředníka

Popravčí národů v rouchu bankovního úředníka

Britský poslanec Evropského parlamentu Nigel Farage si pustil pusu na špacír. Jako jeden z mála nahlas řekl, co si o novém evropském prezidentovi Hermanu Van Rompuyovi myslí. A byl to trochu drahý špás – v přepočtu ho vyjde na 80 tisíc korun. 

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 11/10

XANTYPA Číslo 11/10

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 11/2019

XANTYPA XANTYPA 11/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne