První singl Beatles padesátiletý

Skupina The Beatles, spojovaná s bezstarostným mládím, optimistickou a jiskřivou atmosférou počátku 60. let zejména ve svých prvních písních, se stále více zanořuje do historie rockové hudby. I když si to možná mnohý z nás nepřipouští, je to tak. Pátého října 2012 si připomeneme už 50. výročí vydání jejich prvního singlu LOVE ME DO / P. S. I LOVE YOU.

Beatles

Titulní skladba LOVE ME DO, kterou začala neuvěřitelná cesta Brouků za slávou, a která zakrátko strhla celý svět, existuje celkem ve třech verzích. Když se píseň – především díky šikovnosti manažera skupiny Briana Epsteina – poprvé dostala do britského žebříčku, tak to zrovna žádná velká bomba nebyla, objevila se na 17. místě. Jedná se o jeden z raných skladatelských pokusů Paula McCartneyho. Její textové sdělení je velmi prostinké: Miluji tě navždy, miluj mě také.

Brouci poprvé na deskách
Skupina The Beatles se na deskách poprvé objevila během léta 1961 v Německu. Nikoli ovšem pod svým jménem, ale na etiketě desky figurovali jako The Beat Brothers, doprovodný soubor zpěváka Tonyho Sheridana. Důvodem přejmenování prý byla skutečnost, aby u Sheridana podle podepsané smlouvy s Polydorem figurovala doprovodná kapela pod týmž označením. Objevilo se ovšem i tvrzení o obavách z toho, aby posluchačům název The Beatles nepřipomínal jeden ze slangových výrazů pro penis (peedles). Tak si vyberte!
Tu píseň, vlastně ukolébavku s názvem MY BONNIE zná snad u nás každý školák, který se na základní škole začíná učit angličtině. Často se uvádí jako lidová, ale písničku už na konci 19. století složil jistý Charles T. Pratt, jenž ji ovšem připsal jiným autorům. Poprvé se objevila v jednom zpěvníku z roku 1881.
The Beatles ji nahráli v době svého druhého angažmá v Hamburku. Během tří dnů, od 22. do 24. června 1961, tehdy pořídili celkem sedm skladeb, a to za dosti primitivních podmínek. Jako provizorní studio posloužil sál jedné místní mateřské školy. A všechno bylo ještě poněkud jinak, než byli později fanoušci z doby beatlemánie zvyklí. Za bicími seděl Pete Best a Paul McCartney zde hraje na kytaru, protože basistou souboru byl v té době Stuart Sutcliffe. Několik výlisků téhle desky se pak zatoulalo i do Velké Británie. Díky dotazu jednoho diskofila po téhle nahrávce v obchodě s gramodeskami, který patřil jistému Brianu Epsteinovi, získali The Beatles zanedlouho schopného manažera. Na rovinu ale přiznejme, že Briana Epsteina bigbeat nikdy zrovna moc nezajímal a viděl v něm především obchodní příležitost.

Love Me Do, verze 1
Nejstarší záznam písně LOVE ME DO, pozdějšího prvního singlu The Beatles, nese datum 6. června 1962. Nahrávání se uskutečnilo během přehrávek skupiny pro Parlophone. U těch předchozích pro firmu Decca totiž neuspěli. Přednost tehdy dostali The Tremeloes se zpěvákem Brianem Poolem. Zástupce Decca, který tuhle neopakující se příležitost trestuhodně promarnil, i když vůbec netvrdím, že by The Tremeloes byli zrovna špatnou skupinou, chybu instinktivně částečně napravil později, když podepsal nahrávací kontrakt s The Rolling Stones.
Nejstarší verze LOVE ME DO je zároveň nejdelší. A na desky se až do roku 1996 nikdy nedostala. Na basu zde již hraje Paul McCartney. Za bicími sice ještě seděl Pete Best, ale byl to zároveň i hřebíček do rakve jeho působení ve skupině. Producentu George Martinovi se totiž jeho hra vůbec nelíbila, a tak Broukům poradil, pokud chtějí něčeho dosáhnout a dostat se dál, aby se ho zbavili. V srpnu 1962 byl také Best skutečně dosti neomaleně vyhozen a dohrál se skupinou jen šňůru předem nasmlouvaných koncertů. George Martin si pak za to v klubu Cavern vysloužil od jednoho fanouška ránu pěstí a následný monokl na oku. Byť to zní krutě, Martin měl naprostou pravdu. Ringo Starr z jiné liverpoolské kapely Rory Storm & The Hurricanes byl mnohem lepším bubeníkem než Best, i když začátek jeho působení u The Beatles vypadal také dost truchlivě.

Celý článek si přečtete v tištěné Xantypě........

Jaroslav Císař

XANTYPA 10/12 - výběr z článků

Dagmar Hilarová

Dagmar Hilarová

Kniha Dagmar Hilarové NEMÁM ŽÁDNÉ JMÉNO je svědectvím o holocaustu. V českém prostředí je téměř neznámá, ačkoli se jedná o dílo srovnatelné s deníkem Anny Frankové.

Výstava  Jiřího Kovaříka 1932 – 1994

Výstava Jiřího Kovaříka 1932 – 1994

Akademický malíř, vyznavač krásy, jehož dílo je označováno jako magický realismus, byl známý svým nekompromisním postojem vůči komunistickému režimu. Dvacet let (až na vzácné výjimky) nesměl vystavovat. Jeho realizace v architektuře podepisovali svým jménem Kovaříkovi umělečtí přátelé, protože investoři měli příkaz nedávat mu zakázky.

Písničkářka  RADŮZA

Písničkářka RADŮZA

Byla to šílená jízda! Dvě blondýny v autě bez navigace, hledající slepou ulici v Kladně, kterou stěží najdete na běžné mapě. Nakonec jsme ji našly. U Radůzy jsme si sedly na terasu, a když jsem zapnula diktafon, po chvíli vypověděl službu. Radůza to zachránila. Rozhovor jsem nahrála na minidisk jejího starého diktafonu. A Tereza z Davle fotila.

Nepál

Nepál

 Jste-li ochotni přizpůsobit se prachu, nepořádku, rámusu, chaosu, silnicím bez asfaltu, průjmům, výškové nemoci, zimě, horku, větru, křiku, skřeku gekonů na pokoji a tisícům dalších neuvěřitelných odlišností, klidně jeďte do Nepálu. Okouzlí vás nejen majestátnost tamních velehor, ale také přívětivost Nepálců a jejich život, který se našim zvyklostem naprosto vymyká.

Malíř Kamil Lhoták

Malíř Kamil Lhoták

O důvěrném vztahu malíře Kamila Lhotáka (1912–1990) k technice nepochybuje snad nikdo. K důkazům patří bezesporu příprava slavného filmu Alfréda Radoka DĚDEČEK AUTOMOBIL. Jinak řečeno, návrh dekorací, kostýmů a hlavně úkol do tří měsíců dodat patnáct starých automobilů a stejný počet motocyklů, rok výroby nanejvýš 1910.

Malá prezidentská inventura II.

Klement Gottwald byl prvním dělnickým prezidentem – možná bychom mohli nazývat prvním dělnickým prezidentem i Masaryka, jenže ten si svůj původ pokazil univerzitním vzděláním.

Český kreaturismus

Politický kotel je pod tlakem bez přestávky, bez prázdnin. Teplé měsíce ovládl návrat majetku církvím, zápas ministra vnitra Jana Kubiceho s policejním prezidentem Petrem Lessym a nová česká reality show Kdo si sedne na Hrad.

Co se děje… v New Yorku

Vzestup a pro některé pád newyorské čtvrti Williamsburg během posledních dvaceti let popisuje ve své nové knize THE LAST BOHEMIA spisovatel Robert Anasi. Williamsburg chápe jako poslední bohémskou čtvrť, kterou postihl osud mnoha předchozích městských částí USA, do nichž se jako první za levným nájem stěhují umělci – jsou však po několika letech dostiženi developery a finančníky.

Co se děje… v Paříži

Pařížská Pinacothèque začíná novou sezonu ambiciózním projektem dvou, vzájemně propojených výstav. První z nich nazvaná VAN GOGH, RĘVES DE JAPON (Sny o Japonsku) představí na čtyřicet obrazů (zejména krajin) slavného Holanďana, všeobecně vnímaného jako nevyrovnaná osoba zmítaná démony.

Co se děje… ve Vídni

Nazí muži U našich rakouských sousedů je letošní říjen spojen s dlouho očekávaným zahájením ojedinělé výstavy NAZÍ MUŽI v Leopoldově muzeu ve vídeňské Muzejní čtvrti.

Kultura - výběr z článků

Jsme tu a vy nás chcete, volají Rammstein

Jsme tu a vy nás chcete, volají Rammstein

Nový videoklip k písni DEUTSCHLAND od skupiny Rammstein sbírá na internetu miliony zhlédnutí a vyvolává kontroverzi. K rekonstruovaným výjevům z německé historie se už vyjádřila řada médií či instituce jako izraelské ministerstvo zahraničí. Berlínská kapela proslulá výraznou sebeprezentací si nad zájmem o svou tvorbu jistě mne ruce: vypadá to, že její sedmé album, které vychází 17. května, se bude prodávat skvěle. Pro jistotu mají Rammstein v zásobě ještě čtyři další videa.

Kája Saudek

Kája Saudek

Česká filmová komedie z roku 1966 KDO CHCE ZABÍT JESSII scenáristy Miloše Macourka a režiséra Václava Vorlíčka proslavila Karla neboli Káju Saudka (13. 5. 1935 – 25. 6. 2015), malíře a komiksového kreslíře, jelikož autoři slavného filmu použili jeho kreslené postavy komunikující pomocí bublin. Tak se Kája Saudek dostal do veřejného povědomí.

Jan Lichtenberg

Jan Lichtenberg

To, že slyšel správnou muziku od raného dětství všude okolo sebe, zní sice jako tisíckrát použitá fráze, ale co s tím, když to tak skutečně bylo. Dnes je Jan Lichtenberg velký zjev na tuzemské rockové scéně.

Andy Warhol

Andy Warhol

,,Nikdo se na nic opravdu nepodívá; to je těžké. Myslím, že každý by měl vidět mé obrazy ve skutečnosti, než prohlásí, že jsou bezduché,“ prohlásil Andy Warhol. Muzeum Whitney v New Yorku to nyní umožňuje tisícům návštěvníků. Expozice, která čítá na 350 uměleckých objektů, představuje osobnost Andyho Warhola (1928–1987) a jeho inovativní přínos stále přítomný i v 21. století.

Píše Foglar, kreslí Fischer aneb Rychlé šípy slaví

Píše Foglar, kreslí Fischer aneb Rychlé šípy slaví

Že se slavná pětice narodila v předvánočním čase, nebyl určitě promyšlený marketingový tah Jaroslava Foglara k blížícím se svátkům. Je ovšem nabíledni, že se mu podařilo ve spojení s Janem Fischerem týden před Štědrým dnem obdarovat čtenáře Mladého hlasatele kresleným seriálem, který později ovlivnil statisíce chlapců a děvčat v bývalém Československu. V sedmém čísle Mladého hlasatele ze 17. prosince 1938 se zrodila legenda, slavící letos 80 let.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 10/12

XANTYPA Číslo 10/12

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 10/2019

XANTYPA XANTYPA 10/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne