Nepál

Jak jednoduché si ho zamilovat

 Jste-li ochotni přizpůsobit se prachu, nepořádku, rámusu, chaosu, silnicím bez asfaltu, průjmům, výškové nemoci, zimě, horku, větru, křiku, skřeku gekonů na pokoji a tisícům dalších neuvěřitelných odlišností, klidně jeďte do Nepálu. Okouzlí vás nejen majestátnost tamních velehor, ale také přívětivost Nepálců a jejich život, který se našim zvyklostem naprosto vymyká.

Nepál 1

Láska na celý život
V Nepálu se se domluvíte anglicky, levný internet je tam v každé horské vísce, lidé vypadají stejně jako my, mají dvě oči, ruce, nohy, ale jinak tam nic není stejné a všechno funguje jinak, tedy pokud to funguje. Do Nepálu se jezdí hlavně za horami. My jsme chtěli vyzkoušet všechno. Vedle třídenního treku jsme měli náš pobyt zpestřený také dvoudenním raftingem včetně spaní ve stanu na pláži a přejezdem na jih země do národního parku Chitwan.
Nepál je téměř dvakrát tak velký jako Česká republika a má třikrát víc obyvatel. Lidé se tu dožívají v průměru věku o dvacet let nižšího než u nás. Není ale divu, tvrdý život, kterým se musejí doslova protloukat, by těžko někomu mohl na délce života přidat. I navzdory drsným podmínkám se tu rodí krásné děti. Na hraní mají jen dřívka, kameny, v lepším případě míč. Jiný život neznají, a možná proto vypadají spokojeně. Tisíce jich však žijí na ulicích Káthmándú – opuštěné, žebrající, některé zfetované.

Káthmándú – vidět, slyšet, cítit a rychle opustit
Do hlavního města naše sedmičlenná skupina lidí, kteří se většinou neznali, přiletěla v půlce dubna. Už na letištním WC bylo jasné, že standard, kterému jsme navyklí z Evropy, bude v těchto končinách přepychem. Jediné, co nám v ten okamžik připomnělo Evropu, byla naše průvodkyně, herečka a zpěvačka Dorota Nvotová, jež nás tu v puntíkové sukni a s kabelkou přes rameno mile přivítala slovy: „Ahoj děcka!“
Největší nepálské město je něco, nad čím se tají dech. Oči se vám rozšíří už na parkovišti před letištěm. Tolik rachotu, prachu a nových věcí… Hned po příjezdu jsme jeli k jednomu z nejposvátnějších buddhistických míst v Nepálu – stúpě Swayambhunath, která se vypíná nad městem. Strmé schodiště vedoucí ke stúpě zpestřuje přítomnost opic a množství žebráků. Uchvátil nás historický střed města okolo náměstí Durbar Square se spoustou starých chrámů, u nichž se tak krásně zevluje a pozoruje, i se sochou Kale Bhairav, před kterou se bojíme zalhat. Podle pověry by nás při lhaní okamžitě měla zastihnout bolestivá smrt.
Fotíme všude, i v chrámu Kumari, v němž žije bohyně, mladé děvče, které tu ponechají jen do první menstruace nebo prvního krvavého zranění. Je tu chudinka spíš vězněm se spoustou sloužících. Její návrat do normálního života pak asi není jednoduchý, byť dostává doživotní rentu.
V úzkých uličkách turistické čtvrti Thamel se pohybují tisíce lidí, především turistů, jezdí tu auta, rikšové, motorky, kola. Uprostřed rušné křižovatky leží v poklidu krávy. Večer tudy procházíme v pološeru, protože elektřina prostě jednou jde a jednou nejde, město „jede“ večer na generátory. Celou dobu se jen něčemu zvonícímu a troubícímu vyhýbáme a nestíháme si ani prohlížet stovky jedinečných stánků napěchovaných exotickým zbožím. Zůstaneme v úžasu stát u tržiště umístěném pod trafostanicí, z níž vycházejí desítky drátů, rozvádějících elektřinu, a to zřejmě i ty, které jen tak volně visí a nejsou nikam připojené. Vidět systém rozvodu elektřiny po celém Nepálu odborník, tak hrůzou ochrne a noční můra se mu bude ještě hodně dlouho vracet.
V této čtvrti se ale lze levně ubytovat i najíst, ať už v restauracích, kde jedí místní, nebo v těch evropského typu. Stačí na to doslova pár dolarů na den. Se spánkem je to horší. V noci to tu žije a duní do jedné hodiny, a od pěti ráno to začne nanovo.
Během čtrnácti dní jsme vystřídali cestování minibusem, autobusem, letadly, na motorce, jeli jsme otevřeným i zavřeným džípem, na raftu, loďce, slonech, na kole a hlavně chodili pěšky. Zaplavali jsme si v bazénu i v řece. Zažili déšť, vítr, chlad, vlhko, prašno, horko. Viděli desítky stúp a modlicích mlýnků, navštívili čtyři kláštery.

Kult uniformy
Dejte Nepálci uniformu a jindy přívětivý člověk s ní rázem nasadí i masku důležitosti. Vidět to bylo hlavně na každém letišti. Srovnat do řad, nemluvit, případně muži i ženy zvlášť, každou chvíli osobní prohlídka. Na cestě zpět to bylo úplně nejhorší. Od vstupu na letiště až po sedačku v letadle nás kontrolovali osmkrát, z toho třikrát jsme museli projít osobní prohlídkou. Téměř tři hodiny času do odletu se nám scvrkly do posledních minut, kdy jsme už ani nedoufali, že letadlo stihneme. Pomalí důležití úředníci zkoumali bez jediného náznaku úsměvu podrobně každý pas. Rentgenová prohlídka sice odhalila nůžky v batohu, ale úředníci se jich dožadovali po nesprávném majiteli.

Celou reportáž si přečtete v tištěné Xantypa..............

Jindřiška Jelínková

XANTYPA 10/12 - výběr z článků

Dagmar Hilarová

Dagmar Hilarová

Kniha Dagmar Hilarové NEMÁM ŽÁDNÉ JMÉNO je svědectvím o holocaustu. V českém prostředí je téměř neznámá, ačkoli se jedná o dílo srovnatelné s deníkem Anny Frankové.

Výstava  Jiřího Kovaříka 1932 – 1994

Výstava Jiřího Kovaříka 1932 – 1994

Akademický malíř, vyznavač krásy, jehož dílo je označováno jako magický realismus, byl známý svým nekompromisním postojem vůči komunistickému režimu. Dvacet let (až na vzácné výjimky) nesměl vystavovat. Jeho realizace v architektuře podepisovali svým jménem Kovaříkovi umělečtí přátelé, protože investoři měli příkaz nedávat mu zakázky.

První singl Beatles padesátiletý

První singl Beatles padesátiletý

Skupina The Beatles, spojovaná s bezstarostným mládím, optimistickou a jiskřivou atmosférou počátku 60. let zejména ve svých prvních písních, se stále více zanořuje do historie rockové hudby. I když si to možná mnohý z nás nepřipouští, je to tak. Pátého října 2012 si připomeneme už 50. výročí vydání jejich prvního singlu LOVE ME DO / P. S. I LOVE YOU.

Písničkářka  RADŮZA

Písničkářka RADŮZA

Byla to šílená jízda! Dvě blondýny v autě bez navigace, hledající slepou ulici v Kladně, kterou stěží najdete na běžné mapě. Nakonec jsme ji našly. U Radůzy jsme si sedly na terasu, a když jsem zapnula diktafon, po chvíli vypověděl službu. Radůza to zachránila. Rozhovor jsem nahrála na minidisk jejího starého diktafonu. A Tereza z Davle fotila.

Malíř Kamil Lhoták

Malíř Kamil Lhoták

O důvěrném vztahu malíře Kamila Lhotáka (1912–1990) k technice nepochybuje snad nikdo. K důkazům patří bezesporu příprava slavného filmu Alfréda Radoka DĚDEČEK AUTOMOBIL. Jinak řečeno, návrh dekorací, kostýmů a hlavně úkol do tří měsíců dodat patnáct starých automobilů a stejný počet motocyklů, rok výroby nanejvýš 1910.

Malá prezidentská inventura II.

Klement Gottwald byl prvním dělnickým prezidentem – možná bychom mohli nazývat prvním dělnickým prezidentem i Masaryka, jenže ten si svůj původ pokazil univerzitním vzděláním.

Český kreaturismus

Politický kotel je pod tlakem bez přestávky, bez prázdnin. Teplé měsíce ovládl návrat majetku církvím, zápas ministra vnitra Jana Kubiceho s policejním prezidentem Petrem Lessym a nová česká reality show Kdo si sedne na Hrad.

Co se děje… v New Yorku

Vzestup a pro některé pád newyorské čtvrti Williamsburg během posledních dvaceti let popisuje ve své nové knize THE LAST BOHEMIA spisovatel Robert Anasi. Williamsburg chápe jako poslední bohémskou čtvrť, kterou postihl osud mnoha předchozích městských částí USA, do nichž se jako první za levným nájem stěhují umělci – jsou však po několika letech dostiženi developery a finančníky.

Co se děje… v Paříži

Pařížská Pinacothèque začíná novou sezonu ambiciózním projektem dvou, vzájemně propojených výstav. První z nich nazvaná VAN GOGH, RĘVES DE JAPON (Sny o Japonsku) představí na čtyřicet obrazů (zejména krajin) slavného Holanďana, všeobecně vnímaného jako nevyrovnaná osoba zmítaná démony.

Co se děje… ve Vídni

Nazí muži U našich rakouských sousedů je letošní říjen spojen s dlouho očekávaným zahájením ojedinělé výstavy NAZÍ MUŽI v Leopoldově muzeu ve vídeňské Muzejní čtvrti.

Reportáže - výběr z článků

Kapky z poháru nesmrtelnosti

Kapky z poháru nesmrtelnosti

Kumbhaméla je spojení dvou sanskrtských slov kumbha a méla, přičemž KUMBH znamená džbán a MÉLA setkání. Pochází z dávné legendy, podle které bojovali bohové s démony o pohár nesmrtelnosti a kapky nektaru ukáply na čtyři místa na zemi, kde se čtyřikrát za dvanáct let konají poutě střídavě ve čtyřech městech. Letos to bylo od 15. ledna do 4. března v Iláhábádu na soutoku řek Gangy a Jamuny a podle odhadů se setkání zúčastnilo neuvěřitelných 150 milionů lidí. Jen v nejvýznamnější den, 4. února, se zde v posvátné řece vykoupalo 10 milionů věřících.

Korfu

Korfu

Korfu (Kerkyra), snad nejznámější z Jónských ostrovů, je oblíbeným cílem Řeků z pevniny i zahraničních turistů. Cestovní ruch tu zažívá svůj vrchol samozřejmě v létě, ale návštěvnost výrazně stoupá i během Velikonoc.

Když se „zpumprlíkují“ sloni a paviáni

Když se „zpumprlíkují“ sloni a paviáni

Že se zvířata umějí taky pěkně „zpumprlíkovat“, dokazují mnohá osobní svědectví i záznamy na YouTube, na nichž lze zhlédnout opojení psů, koček, slepic i koal padajících ze stromů kvůli přílišné intoxikaci z eukalyptových listů, ale i povalující se skupiny opilých slonů. V Jižní Africe existuje strom marula, domorodci oblíbený jako u nás lípa, který milují sloni, a nikdo mu neřekne jinak než sloní strom. Diskutuje se o tom, jestli jeho plody opíjejí, či nikoli.

Marche

Marche

Když se na vyspělém a bohatém italském severu zeptáte na Marche, většina Italů zakroutí hlavou s podezíravým dotazem, zda máte na mysli onen do sebe uzavřený kraj, který ještě neprocitl ze středověku. Předsudky a povyšování, pomyslíte si. Jenže lepší ochranu si tento malebný kout Itálie nemůže přát…

Karneval v Nice

Karneval v Nice

Pokud chcete zažít nefalšované karnevalové veselí s velkolepými alegorickými vozy, extravagantními kostýmy a krásnými, spoře oděnými tanečnicemi, nemusíte kvůli tomu až do Brazílie. Show velice podobnou té jihoamerické, včetně strhujících rytmů samby, si můžete vychutnat i ve francouzské Nice.

Život na hranici dvou světů

Život na hranici dvou světů

O vztahu mezi Jižní Koreou a severním sousedem KLDR se mluví stále častěji. Vojenský konflikt mezi oběma zeměmi sice dosud nebyl uzavřen, od roku 1953 trvá příměří, ale došlo k zásadnímu posunu v politickém vývoji a další změny se očekávají. Jak vypadá život v korejské demilitarizované zóně?

Mont-Saint-Michel

Mont-Saint-Michel

Očekávání jsou vždy poněkud zrádná, přesto je těžké se jim zcela vyhnout. Jinak tomu nebylo ani ve Francii, když jsme se s přítelkyní vypravili z Paříže do Normandie k Mont-Saint-Michel, třetí nejnavštěvovanější památce země hned po Eiffelovce a katedrále Notre Dame, kam každoročně zavítá téměř milion návštěvníků.

V obyčejnosti je krása

V obyčejnosti je krása

Když se řekne Izrael, mnozí si pod dojmem titulků v médiích představí konflikt, raketové nálety, sebevražedné útoky. To všechno se občas děje, ale ve skutečnosti je to jen velmi úzká výseč reality. Je-li nějaká země, která se umí dlouhodobě efektivně bránit a dokázala – do určité, možné míry – porazit zlo terorismu, pak je to právě Izrael. Statisticky vzato nemáte v Izraeli větší šanci přijít k úhoně než třeba při dovolené v Paříži nebo Londýně a určitě se tam budete cítit bezpečně.

Návrat vlků do Česka

Návrat vlků do Česka

Fotografie divokého vlka, pořízená fotopastí nedaleko Loučovic v roce 2015, jako by po stočtyřicetileté pauze odstartovala šumavské vlčí hemžení. Vlk byl loni prokazatelně spatřen v Boleticích. V posledních měsících byli zpozorováni ne­jen jednotliví vlci, ale po sto pa­desáti letech dokonce první divoké vlčí smečky. Na přítomnost vlků si zkrátka musíme začít v šumavských a lipenských lesích zvykat.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 10/12

XANTYPA Číslo 10/12

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 09/2019

XANTYPA XANTYPA 09/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne