Herečka Judi Dench

„Shakespeare mi vydělává na složenky“

Můžete za sebou mít stovky rozhovorů, ale když se ocitnete tváří v tvář skutečné hvězdě, cítíte se znovu jako elév. Přitom zbytečně. Judi Dench, vlastně Dame Judi Dench, je dáma s velkým D, šarmantní, vzdělaná. Taková, jakou ji známe z filmů (např. ČOKOLÁDA, OSTROVNÍ ZPRÁVY, ZAMILOVANÝ SHAKESPEARE, SHOW ZAČÍNÁ, KRÁLOVNA ALŽBĚTA aj.), a možná ještě s břitčím humorem, než jaký projevuje v bondovkách ve své asi nejslavnější roli M.

cfjzdf.iltg

Na filmový festival do Karlových Varů jste přijela převzít cenu Křišťálový glóbus za mimořádný přínos světové kinematografii. Co pro vás ceny znamenají?
Sir John Gielgud mi jednou řekl: „Když dostaneš cenu, tak se z ní ten den raduj, pořádně to oslav. Ale druhý den už na ni zapomeň a pokračuj v práci a zdokonaluj se.“ Mám jeho slova na paměti. Člověk nesmí dopustit, aby mu sláva vlezla do hlavy, a já doufám, že se mi to daří. Přesto mohu říct, že mě tahle cena velmi potěšila.

Vaším posledním snímkem je JANA EYROVÁ. Patří ten slavný román mezi vaše oblíbené? Může ještě oslovit dnešní mladou generaci?
JANU EYROVOU jsem poprvé četla asi v devíti letech jako povinnou školní četbu. Tehdy jsem jí moc nerozuměla, ale po dvacítce jsem se k ní vrátila a tehdy mě dostala. Je to kniha, která přežívá století a pro svůj silný, a přitom intimní pohled na lásku bude ještě řadu století žít. Temně melancholická báseň o lásce, která svého naplnění dojde ve chvíli, kdy by to jiná láska dávno vzdala. A myslím, že ze všech filmových a televizních adaptací je naše verze předloze nejblíže.

Celý rozhovor si přečtete v tištěné Xantypě.....

David Laňka

XANTYPA 10/11 - výběr z článků

Výtvarník Jiří Šuhájek

Výtvarník Jiří Šuhájek

Dotaz, do které sklenky chci nalít, mě dokonale vyvedl z konceptu. Jak vybrat, když je jedna hezčí než druhá? Nakonec jich na stole přede mnou stálo hned několik. Na návštěvě u sklářského výtvarníka a designéra Jiřího Šuhájka jde vlastně o samozřejmost.

Čokoláda

Čokoláda

Dokáže ve vás již pouhá představa čokolády rozpouštějící se v ústech navodit pocit blaženosti? Bojujete ale současně se strachem ze ztráty linie? Pak si dopřejte alespoň čokoládovou koupel nebo se podívejte na film ČOKOLÁDA.

Atletka Zuzana Hejnová

Atletka Zuzana Hejnová

Cesta vede z Nymburka doprostřed polabských močálů. Čekal bych tu vodníka nebo vzácné živočichy. Přesto se tu skrývá tréninkové středisko, kde jsem se sešel s překážkářkou Zuzanou Hejnovou. Dopoledne si natáhla Achillovu šlachu, a tak ji po obědě místo dráhy čekal lékař. Neztratila však dobrou náladu a rozhovor neodřekla.

O povaze věcí

Začnu tím nejčerstvějším, co mi provedly. Dávám přednost holicímu mýdlu před různými nádobkami, které na mě pod tlakem stříkají pěnu. K holicímu mýdlu potřebuji štětku, roztírání mýdla štětkou mi připadá obřadné.

Co se děje… v Hollywoodu...

Celovečerní dokument HIS WAY vypráví o legendárním producentovi a manažerovi Jerry Weintraubovi. Byl pořadatelem koncertů Elvise Presleyho, Franka Sinatry, Boba Dylana, Neila Diamonda a mnoha dalších hvězd. Byl rovněž producentem úspěšných snímků KARATE KID, DINER, NASHVILLE a především série OCEAN’S 11, 12, 13. Dohromady ho dovedly k vysněné nesmrtelné slávě, ke které patří i otištění rukou a chodidel do betonu před Graumanovým kinem v Hollywoodu. „Presley byl geniální muzikant. Nezajímalo ho, jak velkou šatnu bude mít k dispozici či jaké občerstvení bude mít připraveno za scénou. Staral se pouze o to, aby v sále nezůstalo žádné prázdné místo, a aby v prvních dvaceti řadách pod pódiem byli jen jeho fanoušci,“ vzpomíná v dokumentu na „božského“ Elvise Jerry Weintraub. „Říkal mi: ,Nedávej dopředu žádný VIP papaláše. Ty dej dozadu.‘ Přál si, aby vpředu byli jeho fanoušci, lidé, kteří si kupovali jeho desky a podporovali ho. Ti měli mít největší zážitek z živého koncertu.“

O čem se mluví… v New Yorku...

Kalendářní konec léta v Evropě pro několik nadcházejících měsíců přináší především ponurost, chlad a tmu, nakousávající stále větší kus večerů a odpolední. Vzdáleným světlem je až daleko na horizontu poezie Vánoc, ke které směřujeme bez utěšujících radovánek v mezidobí. Americký kontinent si se svými modernějšími dějinami proložil cestu podzimem radostnými milníky pro každý měsíc, kdy po zářijovém Labor Day, oficiálně ukončujícím letní sezonu, přichází v poslední říjnový den Halloween, svátek, kdy děti oblečené v kostýmech, obejdou několik bloků a získají od štědrých domácností zásobu sladkostí, které jim vystačí na několik dalších týdnů. A v listopadu následuje jeden z největších amerických svátků – Den díkůvzdání, umožňující rodinám rozstěhovaným po všech koutech rozlehlé země alespoň jednou za rok se sejít a při slavnostní večeři řešit dávno napáchaná nedorozumění a generační křivdy.

Co se děje… v Londýně...

Olympijský zápisník
Když jsem si povzdechl v závěru zářijového zápisníku, že olympijské hry v Londýně budou patrně nejstřeženější v historii, nenapadlo mě, jak rychle mi dají pořadatelé za pravdu. Počátkem září totiž oznámili, že osobní auta přijíždějící do právě otevíraného obřího obchodního komplexu Westfield v těsném sousedství olympijského parku budou podléhat striktním bezpečnostním kontrolám, anglicky screeningu.

Co se děje… ve Vídni...

Melancholie a provokace
Projekt Egon Schiele
U příležitosti desátého výročí svého otevření věnuje vídeňské Leopoldovo muzeum podzimní výstavu dílu Egona Schieleho. Výstava nese název MELANCHOLIE A PROVOKACE a je věnována jeho ranému dílu. Malíř zemřel v roce 1918 ve věku 28 let. Obrazy, které namaloval jako dvacetiletý, jsou plné hluboké melancholie a smutku.

Co se děje… v Berlíně...

Humboldt-Box Německá metropole je plná moderní architektury. K té se od léta řadí i nová futuristická stavba, která vyrostla na místě pýchy východoněmeckých komunistů – bývalého Paláce republiky poblíž bulváru Pod Lipami a Berlínského chrámu. Jde o modrobílý šestistěn s částečně prosklenými plochami vysoký 28 metrů, jenž dostal název Humboldt-Box.

Co se děje… na Slovensku...

Umělci z Česka, Maďarska, Polska, Belgie a Bulharska se ve dnech 29. září až 9. října zúčastní Mezinárodního festivalu současného tance BRATISLAVA V POHYBU. Mezi vystupujícími nebudou chybět ani domácí soubory s nejnovějšími projekty. Diváci se mohou těšit na Balet Bratislava, soubor Debris nebo na tanečníky sdružené v úspěšné slovensko-belgické skupině Les Slovaks.

Osobnosti - výběr z článků

Dorothea Tanning

Dorothea Tanning

Neobyčejná americká malířka Dorothea Tanning uchvátila slavného německého malíře Maxe Ernsta natolik, že opustil pohodlný život s bohatou a vlivnou manželkou, mecenáškou umění Peggy Guggenheimovou. Dorothea Tanning se poté za Maxe Ernsta provdala.

Jan Dušek

Jan Dušek

Prof. Jan Dušek je jednou z nejvýraznějších osobností české scénografie a kostýmního výtvarnictví 20. a 21. stol. Jeho jméno je trvale spojováno s tvorbou režiséra Evalda Schorma, s nímž spolupracoval v letech 1976–1988 na inscenacích KRÁL JELENEM, TRAGICKÝ PŘÍBĚH HAMLETA, BRATŘI KARAMAZOVI, MACBETH, MARATÓN, HLUČNÁ SAMOTA a dalších.

Martin Donutil

Martin Donutil

Výkonů herce Martina Donutila (ročník 1991) jsem si začal všímat v inscenacích brněnské Husy na provázku, což bylo jeho první angažmá. Působil tam donedávna a nezapomenutelná je například jeho kreace v titulní roli Shafferova Amadea v režii Vladimíra Morávka. Tam exceloval spolu se svým otcem Miroslavem (ten ztvárnil Salieriho). Martinovi potom nabídlo angažmá nové vedení Městských divadel pražských, kde v herecky nadprůměrné inscenaci ANDĚLÉ V AMERICE režiséra Michala Dočekala podává v náročné roli emocionálně rozpolceného intelektuála mimořádný výkon.

Studna, sekera, archiv

Studna, sekera, archiv

Rád seká dříví, nerad nosí vodu ze studně a nejradši listuje zaprášenými dokumenty v archivech. „I když nacisti spálili tisíce papírů a estébáci za sebou zahlazovali stopy jak lišky, válí se tam kvanta příběhů, co čekají, až je někdo zvedne,“ říká Miloš Doležal, toho času propuštěný z rozhlasu. Na oceňovanou knihu o číhošťském páterovi Josefu Toufarovi, kterého v roce 1950 umlátili příslušníci Státní bezpečnosti, nyní navázal povídkovou knihou ČURDA Z HLÍNY zasazenou do období protektorátu. Sešli jsme se v pražských Vršovicích.

Yves Saint Laurent

Yves Saint Laurent

„Návrh je základ všeho,“ tvrdil Alberto Giacometti. Pro tvorbu Yvese Saint Laurenta to platí dvojnásob.

Jana Stryková

Jana Stryková

Jana Stryková patří k herečkám, o nichž platí, že je na ně radost pohledět. K atraktivnímu exteriéru přidává na jevišti i vnitřní opravdovost, také přirozenou, a přesto zřetelnou dikci (jev v českých divadlech ne vždy samozřejmý). Energická a přímá je i v osobním kontaktu, nic nepředstírá, rozhovor občas proloží nakažlivým zvonivým smíchem.

Ondřej Kundra

Ondřej Kundra

Mezi vyznamenané prestižní Cenou Ferdinanda Peroutky patří od letošního února také redaktor týdeníku Respekt Ondřej Kundra. Teprve osmatřicetiletý novinář se věnoval už dlouhé řadě silných témat, včetně investigativních. Týkají se korupce, zneužívání politické moci, poměrů v justici, šíření lží a dezinformací, nepřátelských cizích vlivů.

Rozhovor s historikem umění Jiřím Šetlíkem

Rozhovor s historikem umění Jiřím Šetlíkem

Je velice těžké rozprávět s někým, koho opravdu dobře znáte. Celoživotní pevné přátelství, které mě pojí s mým otcem, je snad výjimečné. Vždycky jsme si byli velmi blízcí. Byl mi tátou od útlého dětství přes mou divokou pubertu až do dnešních dní. Nebyl však jen člověkem plným lásky a pochopení, ale v průběhu let jsem se od něj dovídala tolik cenných informací, že bych to bez přehánění mohla pokládat za domácí univerzitu. Kdyby se mě někdo zeptal, jestli bych si jako otce dovedla představit někoho jiného, dostalo by se mu jen hlasité negativní odpovědi. Letos 2. dubna slaví devadesáté narozeniny.

Jaroslav Dušek

Jaroslav Dušek

Výrazný herec a propagátor netradičního přístupu k životu Jaroslav Dušek (ročník 1961) uvedl nedávno v Divadle Na Jezerce projekt SLÁVA STROJŮ A MĚST. Tato nadmíru inspirativní inscenace vychází z téměř neznámého textu Jaromíra Rašína. S režisérem i interpretem v jedné osobě jsme si povídali v příšeří zadního traktu restaurace zmíněného divadla, kde mu za dvě hodiny začínalo představení, v němž formou „jevištního čtení“ ztvárňuje všechny role.

Sama s Kunderou

Sama s Kunderou

Stalo se to před více než půl stoletím, v roce 1964. Tehdy bylo českému, později francouzskému spisovateli třicet pět let, ještě nebyl světoznámý a ještě si nehlídal svůj oficiální obraz tak úzkostlivě jako později. Letos 1. dubna oslaví Milan Kundera devadesátiny.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 10/11

XANTYPA Číslo 10/11

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 11/2019

XANTYPA XANTYPA 11/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne