Komunističtí politruci se po 23 letech vracejí

Letos na konci roku se v českých krajích znovu odehrává Únor 1948

 Co symbolizuje konec roku 2012? Rozplemenění komunistů v Česku. Nevídané, pro mnohé šokující, nečekané. Oranžovo-rudé koalice ovládly zdrcující většinu českých krajů. Jako by se náhle něco změnilo. Už není ostuda jít prosit komunisty, „komáry“, o podporu.

 Už se to nedělá tajně, ale veřejně. Hned tři kandidáti na prezidenta se předhánějí, kdo víc bolševikům podkouří. Kdo jim víc zaleze někam. Tristní. – Výročí 17. listopadu 1989 v hlavním městě republiky vypadalo podle toho. V Praze samé protesty, jen a jen nadávání na vládu. Nebyla to vzpomínka, natožpak oslava svobody, v roce 1989 nečekaného, zázračného vstupu do politicky svobodného světa, ale den protestu. Nikoli protestu proti návratu „komárů“, ale protestu proti tomu, jak se u nás vládne.
Do této atmosféry celkem pěkně zapadl fakt, že 7. prosince skončil poslední bývalý disident ve vládě Petra Nečase. Ministr obrany Alexandr Vondra (ODS), bývalý mluvčí Charty 77, po rok a půl trvající masáži vládního kolegy Miroslava Kalouska (TOP 09) konečně rezignoval. V logice současnosti by bylo, kdyby na jeho místo nastoupil nějaký zasloužilý, nepostradatelný, profesionální exbolševik.
Proč komunisti posílili tolik, že už nevyvolávají stud těch, kteří jim nadbíhají? Protože vláda vládne lhostejně, stát je rozkrádán, ovládán tichými ovladači politiků – šedými eminencemi, kmotry, lobbisty, nazývejme je, jak chceme.

Hajzle, podpálíme ti barák
Vláda vadí i části českých umělců. Třeba skupině Ztohoven. Zhruba sto jejích členů je v undergroundu a pěstuje provokaci. Nedávno spustili novou akci v pražském kulturním centru DOX; „ztohovňáci“ se účastnili výstavy KARTOGRAFIE NADĚJE: PŘÍBĚHY SOCIÁLNÍ ZMĚNY. Zveřejnili mobily poslanců, ministrů, premiéra Nečase i Václava Klause.
„Instalace vypadá tak, že je tam deska, na které je ve tvaru sněmovny zasedací pořádek poslanců se jmény a telefonními čísly. A před touto deskou visí telefon, ze kterého můžou lidé komukoliv ze svých poslanců napsat SMS zprávu z anonymního telefonu, takže nemusejí mít strach. Nás samotné zajímá, jak se s tím návštěvníci popasují. Poskytli jsme jim ten nejpřímější způsob demokracie,“ popsal novou diverzi Petr Žílka ze Ztohoven. Výsledek: mobily politiků zahltily stovky esemesek, zhusta sprostých. Hnus vyhřezl. Některé textovky zveřejnil Miroslav Kalousek (TOPP 09). Zde: „Svině pravicová, spolehni si, že tě podřežeme s celou rodinou… Denně se modlím, aby jsi zemřel na rakovinu ve strašných bolestech… Hajzle, podpálíme ti barák a oběsíme tě i s dětmi…“ Ministr financí ukázal, jak odporné jsou ty zprávy. Zvolil zveřejnění hnusu jako sebeobranu. Jiní (třeba Klaus) si obsah textovek nechali pro sebe.
Ztohoven to schytali od politiků i komentátorů. Přitom se jim akce zdařila – ukázali, že nejen politici jsou v této zemi nositeli nemravnosti. Také my sami, jakmile můžeme anonymně esemeskovat, měníme se často v malé, podlé bestie. Nenadávejme tak vášnivě na politiky, začněme u sebe. – Ztohoven, děkujeme.

Celý článek si přečtete v tištěné Xantypě.............

Martin Fendrych

XANTYPA 1/13 - výběr z článků

Jan Švankmajer: Možnosti dialogu aneb Mezi filmem a volnou tvorbou

 Filmový režisér, výtvarník a animátor Jan Švankmajer (1934) bývá nazýván hlavním představitelem pozdního českého surrealismu. Už v šedesátých letech minulého století jím byl natolik ovlivněn, že se i svou ženou Evou stávají aktivními členy Surrealistické skupiny.
Do světa filmu vstoupil v době „nové české vlny“ v šedesátém čtvrtém roce snímkem POSLEDNÍ TRIK PANA SCHWARZEWALLDEA A PANA EDGARA. V době normalizace, v letech 1972–1979, mu režim zakázal natáčet, protože odmítl dělat ve své práci kompromisy.

Iveta Radičová

 Bývalá premiérka Slovenské republiky v prezidentských volbách v roce 2014 kandidovat nechce. Můj slovenský kamarád prohlásil, že je to škoda, mohla by prý být Havlem v sukni. Navíc průzkumy veřejného mínění z ní dělají jednoznačnou favoritku…

Malíř a psycholog Zdeněk Hajný

Zdeněk Hajný je dnes živoucí legendou vzbuzující u mnohých respekt k jeho tvorbě, ale vyvolávající i nelibost některých představitelů současné postmoderní výtvarné scény. Je obdivován i zatracován, což je nepsanou zákonitostí mimořádných osobností a talentů. V letošním roce oslavil sedmdesáté narozeniny.

Káhirské ulice se znovu zaplnily demonstranty

Káhirské ulice se znovu zaplnily demonstranty

 Podobně jako na přelomu let 2010 a 2011, kdy desetitisíce Egypťanů požadovali odchod tamního diktátora Husního Mubaraka, zaplnily koncem roku 2012 káhirské náměstí Tahrír protestující zástupy. Terčem jejich hněvu se stal Mubárakův nástupce Muhammad Mursí, jenž se loni v červnu stal prvním demokraticky zvoleným egyptským prezidentem. Od okamžiku, kdy si prezidentským dekretem udělil veškeré pravomoci v zemi, se liberálně naladěné městské obyvatelstvo, které předtím vyhnalo Mubáraka, začalo obávat nástupu nového diktátorského režimu.

Evropa

 Evropská unie byla poctěna udělením Nobelovy ceny míru.
Co vlastně je Evropa? Z hlediska zeměpisného: stačí pohlédnout na mapu a podle jednoho pojetí je odpověď zřejmá. Evropa je místní název pro celkem nerozsáhlý, zato členitý výběžek Euroasie.

Co se děje… v New Yorku

 Hurikán Sandy lidem připomenul, jakou sílu má příroda. Přinesl zkázu, škody, ale také příběhy empatie a hrdinství. Jedním z mnoha je nasazení obyvatel věznice na ostrově Rikers, který sousedí s letištěm La Guardia. Věznice, jež je pro svou rozlehlost často označována za další newyorskou čtvrť, přečkala nápor živlu beze škod, její okolí však zasáhl hurikán v plné síle. Do pomoci postiženým se zapojila většina z jedenácti tisíc odsouzených i osmi tisíc zaměstnanců. Vězni vyprali přes tři tuny prádla lidem, kteří přišli o střechu na hlavou, bachaři pomáhali s přepravou a správa věznice zapůjčila generátory na výrobu elektřiny.

Co se děje... v Londýně

 Půl století Rolling Stones přineslo (kromě dvou vyprodaných koncertů v londýnské hale O2) na britské televizní obrazovky hned několik starších dokumentů a také novinku Crossfire Hurricane (režie Brett Morgen, na DVD v prodeji od 7. ledna 2013). Členové skupiny neponechali nic náhodě, film si financovali sami a obsadili také všechna producentská místa, takže ho lze vzít vlastně jako autorizovaný životopis kapely. Snad i proto zachycuje její historii jen do poloviny sedmdesátých let, což vedlo recenzenta Guardianu k poněkud jízlivé poznámce, „že by bylo zajímavé, kdyby diváci viděli, jak si šli později Jagger a Richards vzájemně po krku“.

Co se děje… ve Vídni

 Známý německý hudební skladatel Richard Wagner byl skutečným Evropanem. Komponoval nejenom v rodném Německu, ale i v Lotyšsku, Francii, Itálii a Rakousku. Jedním z důležitých míst v jeho životě byla Vídeň. A ta nyní na Wagnerův život a dílo zaměřuje svou pozornost.

Co se děje… na Slovensku

Fotografie z let 1925–1945 přináší výstava instalovaná v bratislavské Staré radnici, prezentující tvorbu fotografa Josefa Hofera (1883–1967). Tvůrce, jenž patří mezi představitele fotografie nové věcnosti meziválečného období, pracoval pro Vědecké ústavy města Bratislavy. Středem jeho zájmu se stala topografie města: ulice, náměstí, Dunaj, fasády městských paláců, drobná architektura i nově vzniklé funkcionalistické stavby. Návštěvníci se tak díky jeho snímkům seznámí nejen s uměleckohistorickými a architektonickými památkami prvorepublikové Bratislavy, ale i s městským ruchem a životem v daném období.

NÁZORY Martina Fendrycha - výběr z článků

Vítejte v Česku, v době postliberální, kdy vládnou emoce a fakta ztratila význam

Vítejte v Česku, v době postliberální, kdy vládnou emoce a fakta ztratila význam

V sobotu 21. října skončily sněmovní volby a skončila doba, jež začala v listopadu 1989. Skončilo údobí liberální demokracie, smeteny byly zbytky „Havla“ v české politice. To není přehnané tvrzení, ale fakt. Co přichází, zatím není jasné, musíme si počkat. Jistě víme, že voliče oslovují vůdci s autoritářskými sklony, kteří „to vezmou pevně do ruky“, neradi se dohadují s druhými, a panují.

Rok 2016

Rok 2016

Facebook a Twitter, krásné nové drogy, jež dokonale uspokojují naše touhy

Dalajláma ukázal, kdo je kdo v Česku

Dalajláma ukázal, kdo je kdo v Česku

Podivuhodné, co dokáže ve světě sázejícím na ekonomickou a vojenskou moc jeden jediný člověk, přitom žádný Bill Gates, ani velitel ozbrojených šiků, muž nedisponující „světskou“ mocí, ale jen a jen svou duchovní výbavou a pohnutým osudem. Do Prahy přijel 14. dalajláma Tändzin Gjamccho, buddhista žijící od dětství v exilu, nejvyšší tibetský duchovní vůdce. Jeho Svatost. U jiného by to přízvisko vyvolávalo posměch; u dalajlámy ne. Proč? Vyzařuje z něj pokoj? Nebo proto, že i náš většinově „pohanský“ svět v skrytu duše po „svatosti“, po něčem jiném, nesvětském, prahne?

Náckovatíme. Není to legrace.

Náckovatíme. Není to legrace.

Babiš veřejně popřel holokaust, koncentrák v Letech. Zeman zas vydává knihu Tato země je naše. A přece nejsme Zemanlandem.

Jsme šestá nejbezpečnější země světa. Bojíme se ale jako šestá nejriskantnější

Léto v Evropě nepřineslo klid. Množí se útoky teroristů a jimi inspirovaných šílenců. Německo nese ataky statečně. U nás vyvolávají paniku, prudké politické odezvy. Jako by se to dělo v Česku. Běžně se u nás dává rovnítko mezi muslimské uprchlíky a teroristy.

Polibky smrti, vytěsněný Šlachta a církevní restituce jako zbraň proti Sobotkovi

Přibývá střetů mezi ANO a ČSSD i dalšími stranami. Viděli jsme to na protikuřáckém zákonu. Sice vládní návrh, ale poslanci Andreje Babiše ho nechali padnout. Nejspíš někde vzadu číhaly krajské volby. Za jednatřiceti „anoisty“, kteří hlasovali proti, nebo se zdrželi, může stát představa, že zákaz kouřit lidé v hospodách na vesnici neberou.

Hledá se prezidentský kandidát. Značka: Abychom se za něj nemuseli stydět

 Zajímavé, jak se najednou vynoří téma, prodere se na povrch, vybublá. Tak nyní oživla debata, kdo bude za rok a tři čtvrtě kandidovat proti Miloši Zemanovi. Jakkoli nežijeme v prezidentském systému, stále ještě jsme parlamentní demokracií, stejně má hradní pán velký význam. Dokonce dokáže přitáhnout pozornost voličů k politickému tématu, přímé volbě, a to je co říct. Protože zájem o politiku u nás upadá.

Nová česká zahraniční politika: Klanění se Si Ťin-pchingovi místo lidských práv

Nová česká zahraniční politika: Klanění se Si Ťin-pchingovi místo lidských práv

Člověk fyzicky cítí, jak se mu svět mění pod nohama. Není to změna, jakou jsme zažili na konci roku 1989. Je méně žádoucí, globální. V takové době záleží na pružnosti, na gruntu, z kterého jednotlivci vycházejí, na jejich víře a odhodlání. Na naladění. Přijmeme změny? Odmítneme? Jsou tak masivní a tolik nás přesahují, že nemáme sílu je odmítnout. Buď je přijmeme, nebo nás semelou.
Změn je mnoho: sílící Rusko, které touží po bývalé imperiální slávě. Zběsilost tzv. Islámského státu a džihádistů. Pohyb milionů uprchlíků. Tající ledovce a stoupající hladiny oceánů. A změny v Evropě, kde se právě nyní rozhoduje, jestli zůstane jedním kooperujícím celkem, nebo se znovu rozpadne do uzavřených národních celků. Přitom rozpad je cestou do minulosti. V Evropě je cítit i jakási únava z přepychu, únava z demokracie. A přece pořád platí, že žádný lepší státní systém nemáme. Vzdát se demokracie znamená vzdát se svobody. Divné, ale i ta jako by se lidem u nás za dvacet šest let od revoluce přežila.

Rozhněvaní Slováci volili. Na výsledku se podílí korupce i rozkladná propaganda.

Slováci si zvolili novou národní radu. Nezůstal kámen na kameni. Smer Roberta Fica prohrál, i když vyhrál. Nacionalisté a fašisti vyhráli, i když nejsou první. Přijde tahle neonacionalistická vlna taky k nám? Máme s tím počítat? Andrej Babiš se na volby těší. Rád by, aby se volilo už v červnu 2017. Zřejmě si je jist, že vyhraje a kabinet bude sestavovat on. Ústava, čtyřleté funkční období vlády ho příliš nezajímá. Stát vnímá jako firmu a výměnu klíčových postů v Agrofertu si přece taky organizuje po svém. (Chápejme: stát zřejmě vnímá jako „svoji“ firmu, i když slůvko „moje“ zatím nepoužívá.)

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 1/13

XANTYPA Číslo 1/13

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 10/2019

XANTYPA XANTYPA 10/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne