Plzeň ukrývá poklad

Interiéry Adolfa Loose

Je to jako dobrodružství. Napínavé, vzrušující. A probouzející naději. Dobrodružství hledání pokladu, jenž čeká za všedními zdmi plzeňských činžáků na své „znovuobjevení“. Pokladem jsou bytové interiéry Adolfa Loose (1870 – 1933), jednoho z velikánů moderní architektury, „génia odhadu a sladění prostoru“. Nekonformního kosmopolity, který sice svůj obor vlastně nevystudoval, přesto se o něm přednáší na vysokých školách architektury od New Yorku po Tokio.

vydbJe to paradox. Nikde jinde s výjimkou Vídně, v níž prožil většinu života, netvořil Loos více než v Plzni. Prostřednictvím plzeňské rodiny Müllerů vznikla i jeho nejvýznamnější realizace u nás – pražská Müllerova vila. V Plzni působil ve dvou etapách: na konci první dekády a na přelomu dvacátých a třicátých let 20. století. Metropole západních Čech je dokonce podle některých odborníků „nejdůležitější rezervací Loosova architektonického díla“. Přesto se desítky roků reálného socialismu i pár let po něm o plzeňských stopách ikony evropské architektury jakoby nevědělo. Anebo nechtělo vědět? „Po únoru 1948 byl označen za buržoazního architekta, podle toho se k jeho dílu naši předchůdci chovali,“ krčí rameny Karel Zoch z odboru památkové péče plzeňského magistrátu. „Z rozlehlých, noblesních bytových prostor, které tu vytvořil a ty přečkaly i válku, udělali místy doslova ubytovny, jedinečné interiéry byly poničeny, některé přímo zanikly. Týká se to možná až patnácti bytových interiérů v Plzni, jen odhadem, protože na některých Loos pracoval opakovaně, jiné se stěhovaly a podobně, z nichž zůstala sotva polovina. Vzácná mramorová a dřevěná obložení uvnitř byla mnohde poškozena, ukradena nebo rozštípána a spálena. O významu jména Loos se mlčelo.“
Teď se karta obrací a odkaz Adolfa Loose je téma, o němž je slyšet stále hlasitěji. Plzeň navíc získala titul Evropské hlavní město kultury 2015. Podaří-li se existující interiéry Adolfa Loose restaurovat a zpřístupnit, mohly by město trvale vepsat do kulturní mapy nejen Evropy, ale i světa.

Celý článek si přečtete v tištěné Xantypě......

JINDŘICH ROSENDORF

XANTYPA 1/12 - výběr z článků

Dopis

Dopis

Čeho jsme se již delší dobu obávali, se stalo skutečností. O 4. neděli adventní roku 2011 Václav Havel odešel na věčnost a jeho životní příběh se uzavřel. Prožíváme smutek z této ztráty a jsme v duchu s jeho nejbližšími.

Picasso, Dalí a Goya v Praze: Neobvykle zajímavý kulturní zážitek v Obecním domě

Picasso, Dalí a Goya v Praze: Neobvykle zajímavý kulturní zážitek v Obecním domě

Jsme zvyklí spojovat býčí zápasy se Španělskem, kde jejich tradice přetrvává dodnes. Kořeny tohoto souboje však sahají hluboko do historie lidstva. Pojem "tauromachie", tedy boj s býkem, se váže k pradávnému rituálu, při němž člověk, reprezentující racionalitu a dobro, vyhrává nad býkem, který naopak představuje hrubou iracionální sílu zla. Jde o mýtus nekonečného zápasu mezi dobrem a zlem, mimo jiné znázorněný již v řecké mytologii příběhem Thesea a Minotaura.

Madeira

Madeira

Donedávna bylo pro nás slovo Madeira jen symbolem skvělého vína. Víc jsme nevěděli. Vždyť je to ostrůvek o rozloze 55 krát 22 kilometrů, takže na mapě tvoří jen malý puntík. Patří Portugalsku, ale vzdušnou čarou je od něho vzdálen tisíc kilometrů.

Zpěvačka  Jana Kirschner

Zpěvačka Jana Kirschner

Loňský rok se Jana rozhodně nenudila. Z „britské mise“ se vrátila na rodné Slovensko, vydala album KRAJINA ROVINA, kterým pro jeho experimentální zvuk překvapila kritiku i fanoušky. A pak přišla do jiného stavu. Takže zde je rozhovor s maminkou půlroční dcerušky.

Výročí Václav Čtvrtek

Před sto lety se narodil a před pětatřiceti lety zemřel spisovatel Václav Čtvrtek. Není snad u nás člověka, který by neznal postavičky, jež se zrodily v jeho fantazii – Rumcajse, Manku, Cipíska, Křemílka, Vochomůrku, vílu Amálku, hajného Robátka, jelena Větrníka, Makovou panenku, motýla Emanuela, vodníka Česílka, Kubu a Stázinu… Život Václava Čtvrtka, který pohádkou nebyl, ba naopak má rysy tragédie, všeobecně známý není. Pojďme si jej v souvislosti s jeho letošním dvojitým výročím přiblížit.

Spisovatel a výtvarník

Spisovatel a výtvarník

Před domem stojí strohý muž v saku, v podpaží bouli, jako by skrýval pistoli. Ptá se, kam jdeme, a pak jen mlčky a s tvrdým výrazem tváře kývne hlavou. Procházíme patry domu a za okny se řítí po požárním schodišti ozbrojení muži. Někteří z nich mají označení jako policisté, ale to působí uklidňujícím dojmem jen částečně. Zazvoníme a vcházíme do manhattanského bytu Petra Síse.

Výročí

A 20. října 2011 to v Příbrami platilo dvojnásob! Žhavé olovo teklo ze šachtové pece proudem (byl běžný pracovní den), střílelo se ze vzduchovek a „kuší ku ptáku“, což je tradice hutnického a hornického cechu, olovo se lilo „na vánoční způsob“, vyrážely se pamětní medaile a házelo mobilem na cíl. Kolik vyřazených mobilů jste si přinesli, tolik pokusů v hodu tímto momentálně nejlepším přítelem člověka jste měli (a nejen to, co mobil, to přírůstek několika gramů na hromadu koncentrátu kovů z elektroodpadu!). A kde se to všechno odehrávalo? V areálu Kovohutí Příbram na akci Opět po roce, při 15. tradičním setkání všech, kteří s hutěmi spolupracují a přejí jim, aby se jim pořád dařilo tak, jak se jim daří. A ještě líp!

O slušnosti

Je málo tak rozmáchlých a v podstatě neurčitých slov. O dítěti se říká, že je slušné, pokud zdraví starší lidi, nepere se, nechodí se soplem u nosu, nepodtrhává kamarádům nohu, neopisuje a neoslovuje kdekoho: Vole, vole. Ostatně totéž lze povědět i o dospělých, jen tu nohu podtrhávají zákeřněji. Slušný člověk si dává ruku případně kapesník před ústa, pokud na něj přijde ve společnosti zívání anebo když dokonce kašle nebo kýchá.

22 let české transformace

Ve čtvrtek 17. listopadu uteklo 22 let od sametové revoluce. Jsme dnes jiná země. Něco se mění, špína je čím dál zřetelnější, lidem čím dál víc vadí. Odvolán byl ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS), jemuž na kontě přistálo podezřelých 16 milionů. Modrou partaj stíhá jeden malér za druhým.

Rozhorčení mladých Španělů se šíří světem

Loni v květnu zaplavili ulice španělských měst desetitisíce lidí rozzlobených na tamní politické elity, které podle nich hájí jen své vlastní zájmy, nikoli zájmy občanů. Apolitické hnutí, jehož cílem je napravit či změnit současný politický systém, demokratický jen podle názvu, se brzy rozšířilo do dalších zemí Evropy i za oceán. Loni na podzim se například v americkém New Yorku zhmotnilo v hnutí Okupujte Wall Street.

RSS - výběr z článků

Herec Keanu Reeves aneb Chladný větřík nad horami

Herec Keanu Reeves aneb Chladný větřík nad horami

Tvrdé rány osudu ho nikdy nešetřily. Ještě v mládí ztratil nejbližšího
kamaráda, který se předávkoval heroinem, později ho poznamenaly špatné vztahy s otcem, leukémie sestry, smrt ženy a dítěte. Není divu, že si získal přívlastek největšího podivína Hollywoodu a mnozí kolegové ho označují doslova jako největší chodící záhadu.

Plasy

Plasy

Plasy, sotva třítisícové městečko v půvabném údolí řeky Střely na severním Plzeňsku, bývaly kdysi centrem kultury a vzdělanosti nejen tohoto regionu. Žádný div. Zdejší cisterciácký klášter se řadil k nejvýznamnějším monastickým komplexům střední Evropy. Teď se naděje, že se podobným centrem znovu stanou, vrací. Ruiny lemující sakrální stavby, jež byly po zašlé slávě bývalého kláštera blízko zániku, totiž v posledních několika letech jako by vstaly z popela. A naplňují se jedinečným obsahem: Národní technické muzeum zde vybudovalo Centrum stavitelského dědictví.

Plavkyně Simona Baumrtová

Plavkyně Simona Baumrtová

Usměvavá skromná blondýnka Simona Baumrtová je tak trochu přírodní úkaz. Má fotografickou paměť, jen tak pro zábavu si dělá doktorát a ráda by se vrátila z letošní olympiády s co nejlepším výsledkem, protože za čtyři roky třeba bude mít rodinu a kariéru naší nejúspěšnější plavkyně jí kromě vzpomínek budou připomínat jen nádherné zážitky a pár cenných kovů.

Herečka Lenka Krobotová

Herečka Lenka Krobotová

Lenka Krobotová. Herečka spjatá s pražským Dejvickým divadlem poutem profesním, přátelským i rodinným. Působí v něm od roku 2000 a z plejády jejích současných rolí připomeňme aspoň Doru v KAFKOVI 24, Evelynu v UCPANÉM SYSTÉMU a dvojroli královny Hermiony a pastýřky Mopsy v ZIMNÍ POHÁDCE, na níž kritika ocenila především intenzivní herectví dejvického souboru. „Zdejší herečtí matadoři doslova září,“ napsal o poslední inscenaci Dejvického divadla na serveru „nadivadlo“ Vladimír Mikulka. Lenka Krobotová je bezpochyby silná osobnost, která má „pořádek“ a „jasno“ v životě i v tvorbě, ale zároveň i spontaneitu, třeba už jen rychlost, jakou mluví, ten proud slov, který není snadné zachytit.

Portrét Kevina Spaceyho

Portrét Kevina Spaceyho

Ve slavném americkém seriálu DŮM Z KARET, který letos pokračuje už čtvrtou řadou, hraje bezskrupulózního politického intrikána. Jeho sebestředný a machiavellisticky vychytralý Frank Underwood vystoupá z pozice vlivného senátora až do úřadu prezidenta USA. „Jde o jednu z nejúžasnějších postav, jaké jsem kdy mohl ztvárnit,“ tvrdí americký herec KEVIN SPACEY, který má pro odhalování temných stránek lidských duší talent od Boha. „Často se mi stane, že se z natáčení vracím do hotelu a přemýšlím, jestli jsme nezašli moc daleko. Ale pak si zapnu zprávy a dojde mi, že možná naopak nejsme dost tvrdí,“ dodává o sarkastickém vyprávění odhalujícím zákulisí vrcholné politiky.

Pražský hrad vzdává poctu Karlu IV.

Pražský hrad vzdává poctu Karlu IV.

U příležitosti 700. výročí narození českého krále a římského císaře Karla IV. připravil Pražský hrad pět výpravných výstav. Všechny mají v názvu slovo koruna a všechny jsou otevřeny denně od 10 do 18 hodin až do 28. září, svátku Karlova předchůdce, oblíbeného světce a patrona českého státu svatého Václava.

Muzikant Martin Valihora

Muzikant Martin Valihora

Kariérou uznávaného bubeníka proplouvá Martin Valihora velmi přirozeně. Už v šestnácti letech hrál v profesionálních hudebních seskupeních rozličných žánrů. Nezlomila ho ani závislost na drogách, s níž se musel poprat. Obhájil své umění i v Americe, kde studoval a účinkoval v klubu Blue Note se špičkovými jazzmany. V Bratislavě založil renomovaný Festival One Day Jazz.

Michaela Gübelová 6/16

Vážení a milí, Marihuana… zhulené mladé lidi jsem poprvé viděla kdysi dávno ve Formanově muzikálu Hair. Dnes je kouření marihuany rozšířené, chce se mi skoro říct běžné, především mezi mladými.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 1/12

XANTYPA Číslo 1/12

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 10/2019

XANTYPA XANTYPA 10/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne