15. ročník mezinárodního hudebního festivalu
Praha, 19. září–21. listopadu 2010
 

Dvacet tři písmen, dvacet tři slov a přibližně stejný počet vět. Dost na to, aby na sebe člověk prozradil, co chce. Mnohdy i to, co nechce. Okamžité stručné slovní asociace jsou často upřímnější než dlouho cizelované obsáhlé odpovědi. Abecedu Xantypy můžete brát jako „psychohrátku“ i jako výpověď. Je to pouze na vás, protože počítá s vaší účastí. Závěry – jaká je vlastně abeceda života zpovídaných osobností – si totiž děláte sami.

Červen 2010
Slunce vstupuje do znamení Blíženců 21. května v 05.35 SELČ a setrvá v něm do 21. června 13.29. Napětí a ideologické dusno vyvolané Saturnovou a Neptunovou otočkou na konci května ještě dva týdny působí, a sotva se zklidní, začne brzdit Uran, jenž si také dočasně zkouší pobyt v novém znamení. Nemějte nic za definitivní a pamatujte, že všechno je jinak. Zvýšené opatrnosti je třeba 4., 7. – 9. a 25. – 28. 6. Pro jednotlivá znamení máme jako obvykle pár konkrétních rad:
 

Local Natives: Gorilla Manor
Po dlouhé době nadějeplná „svěženka“. Pětice hochů z kalifornského městysu Silver Lake na svém debutu vaří z mnoha přísad, ale vynalézavě, s citem a velmi chutně. Někdy rytmem připomenou první Talking Heads, lahodné vokály jako by se linuly z hrdel Crosby, Stills & Nash. Kdosi vtipně poznamenal, že jejich písničky zní, jako kdyby si post punkeři rozbili stan někde v africké buši. Dodávám, že si s sebou nejspíš vzali nějaká obluzovadla z éry sanfranciských hippies. Local Natives se tak zařadili po bok hudebně všežravých kapel, které slavily úspěchy v loňském roce: Fleet Foxes, Animal Collective či Grizzly Bear. Má-li tato osvěžující a v nejlepším slova smyslu „nadnárodní“ hudba předjímat nový trend v rocku a popu, jsem nadšen.
 

Planeta Eden
Svět zítřka v socialistickém Československu 1948 – 1978
Dům umění města Brna
5. 5. – 25. 7. 2010
Při pohledu zpět do historie se nelze nikdy ubránit jisté nostalgii. Tím spíš, když sledujeme někdejší socialistické vize lepších zítřků a navíc některé výdobytky technologií umíme posoudit. Výstava PLANETA EDEN představuje jakousi karikaturu, parodii, v níž se utopický svět zítřka proměnil. Ukazuje, jak se společenská utopie druhé poloviny padesátých let minulého století rychle proměňovala v utopii technickou. Expozice je rozdělena do sedmi částí. Oddíl Film nabízí plakáty vědecko-fantastických filmů, Svět zítřka zase reprodukce budoucích světů, v části Technika vítězí najdeme především téma letů do vesmíru. Sekce nazvaná Sluneční město přináší způsoby, jak vtáhnout do lepších světů i děti, oddíl Mezi Radarem a Labyrintem seznamuje diváky s výtvarnými díly na téma budoucnost a Retrofuturismus ukazuje tato témata ve tvorbě současných autorů. Projekt Planeta Eden doplňuje stejnojmenná kniha s bohatým obrazovým doprovodem
 

JEAN SANTEUIL
MARCEL PROUST
přeložil Michal Novotný
(Academia, Praha)
Marcel Proust není od této chvíle ani pro nás autorem jediného, mohutného díla HLEDÁNÍ ZTRACENÉHO ČASU, bez něhož by neexistovala literatura uplynulého století taková, jakou ji známe. Teprve dlouho po Proustově smrti se do rukou André Mauroise dostalo na sedmdesát hustě popsaných sešitů a množství volně popsaných stran s dotud neznámým Proustovým rukopisem. Maurois rozpoznal, že jde o první autorův román, nehotový, místy fragmentární. Proust text navždy odložil a asi po deseti letech začal svůj životní román psát znovu – tentokrát už jako HLEDÁNÍ ZTRACENÉHO ČASU. JEANA SANTEUILA tedy můžeme číst jako první pokus zmocnit se látky, z níž vzniklo HLEDÁNÍ ZTRACENÉHO ČASU. Rekonstrukcí neznámého rukopisu se třicet, pro nás téměř devadesát let po autorově smrti připomněl Marcel Proust znovu. Třebaže ne každý v něm vidí předobraz Hledání ztraceného času, nelze pominout, že zázemí obou románů je téměř totožné. Jsou tu stejná místa děje, i postavy románu často připomínají nezapomenutelné Guermanty, Odettu, barona Charluse. Přesto je Jean Santeuil jiný román, mladý Proust líčí děje bezprostředněji, bez nostalgie, doba do nich vstupuje příměji, třeba v líčení společenských afér, za všechny třeba proces s Alfredem Dreyfussem, který Santeuil prožívá právě tak, jak se bytostně dotýkal Prousta. Čas tohoto románu byl ještě příliš čerstvý, ještě nebyl ztracen v mlhách. Román je otevřeněji autobiografický, přestože vyprávěč se tentokrát skrývá za třetí osobu, a je vzrušující už tím, že si při čtení nemůžeme vymazat prožitek HLEDÁNÍ ZTRACENÉHO ČASU.

CONCENTUS MORAVIAE
29. 5. – 26. 6. 2010
Sedmnáct měst a třiatřicet koncertů, objevná hudební dramaturgie a neodolatelné moravské historické klenoty – to je 15. ročník festivalu CONCENTUS MORAVIAE. Začíná se v nejstarší perle: románské bazilice Nanebevzetí Panny Marie v klášteře Porta coeli (Brána nebes) u Tišnova. Rozezní ji mariánské nešpory Claudia Monteverdiho VESPRO DELLA BEATE VIRGINE (soubor Collegium 1704). V barokním klenotu jižní Moravy, zámku Milotice, zazní renesanční a moderní hudba i nenapodobitelný kontratenor Dominique Visse. Zámky Žďár nad Sázavou, Lysice, Boskovice, hrad Pernštejn a další ochutnají baroko i jazzové inspirace. Na zámku v Rájci-Jestřebí uvede Trio Andrzeje Jagodzińského polské chopinovské jazzování, a když zajedete do Náměště nebo do Slavkova, poznáte houslistku Amandinu Bayer a její Gli Incogniti, soubor, který v evergreenových skladbách Antonia Vivaldiho, včetně ČTVERA ROČNÍCH DOB, doslova září!
 

MUŽI, CO ZÍRAJÍ NA KOZY
USA, Velká Británie – 2009
Režie: Grant Heslov
Ne, nebojte se, nejedná se o nějakou „erotickou“ přiblblost s dalším českým obscénním názvem. Název černé komedie znamená to, co vskutku znamená. Těmi muži, zírajícími na kozy, jsou američtí psychošpioni, tedy vojáci cvičení v osmdesátých letech ke zcela novému způsobu boje. Nejlepší z nich byl Lyn Cassady, který dokázal pohledem způsobit zvířeti srdeční zástavu. V době druhé války v Iráku (2003) se s ním seznámí novinář Bob Wilton a doprovází jej na dobrodružné cestě přes poušť. Dozvídá se od něj o veliteli Armády Nové Země, šamanském plukovníkovi Billu Djangovi, který vymyslel a prosadil ideu moderních mírumilovných vojáků, bojujících s nepřítelem neortodoxními způsoby. Jeho jednotka po čase připomínala spíše partičku hipíků, měla však občas výsledky. Samotný Cassady dokázal na dálku najít generála NATO, uneseného Rudými brigádami. Bob považuje svého společníka za cvoka, postupně však podléhá jeho „auře“. Pikantní na celé věci je, že to není výmysl. Novinář Jon Ronson shromáždil ve stejnojmenné knize rozhovory s příslušníky jednotky americké armády, jež se ve skutečnosti nazývala První prapor Země. Filmaři přizpůsobili jeho poznatky svým potřebám. Vznikl tak originální absurdní příběh, z nějž kromě zábavy občas i trochu mrazí a v němž excelují známí herci George Clooney, Ewan McGregor, Jeff Bridges a Kevin Spacey. – Kniha právě vyšla česky.