Rozšafné písně
Bob Dylan: Together Through Life (2009)
Za Dylanem se vyplatí jít kamkoli. I do Mexika. Po bohatýrské trilogii (TIME OUT OF MIND, LOVE AND THEFT a MODERN TIMES (1997 – 2006) a po dalším senzačním dobývání více či méně historických podloží v podobě TELL TALE SIGNS (2008) nabízí nám dnes osmašedesátiletý Mistr jakési road movie, jak si jej nejspíš užíval s Davidem Hidalgem, šéfem Los Lobos, desperátů kalifornského a mexického pomezí. Kde už jsme tyhle písně slyšeli? Ach ano, vyvstane-li nám na mysli vzpomínka na album DESIRE (1976), zejména na písničky ROMANCE IN DURANGO, ONE MORE CUP OF COFEE…, jsme na dobré cestě. Pamatujete? Poslyšte houslové sólo ve valčíčku THIS DREAM OF YOU!
TOGETHER THROUGH LIFE (Společně životem) je jakousi „pauzou z milosti“ pro posluchače, možná i pro samotného Dylana. Na nových devět písní (tu desátou, baladu LIFE IS HARD Dylan natočil na popud francouzského filmového režiséra Oliviera Dahana, autora nádherného životopisu Edith Piaf, který prý Dylanovi učaroval, pro jeho nový road movie biograf MY OWN LOVE SONG) střihl Mistr ze stejného sukna jako na skladby z trilogie, zdá se jen, že volil poněkud rozvernější střih. Jistě, většina písní je vyvedena stehy v chicagské bluesové tradici (v sardonické MY WIFE’S HOME TOWN Dylan doznává spoluautora Willieho Dixona), leč jejich hudební hravost a zdobnost má původ v mexických romantických náladách. Ostatně David Hidalgo, zpěvák, kytarista a virtuos na tahací harmoniku zde stylově nyje skoro v každé skladbě. Na Dylana velmi nezvykle dojemné pasáže.
Další příbuznost s albem DESIRE je v tom, že Dylan velmi výjimečně využil nevlastní slova. Poprvé, před třiatřiceti lety, to byl Jacques Levy, dnes Robert Hunter, kdysi dvorní textař Grateful Dead, který se s jednou výjimkou (THIS DREAM OF YOU) podílel na všech skladbách nové desky. A ještě se snad lze oprávněně domnívat, že někdejší psychedelik inspiroval Dylana k odlehčenému tónu, který koloruje a texty konturuje všude přítomná tahací harmonika a mandolína. V závěru skladby MY WIFE’S HOME TOWN se Dylan zasměje: věc to nevídaná!
Devět nejdůležitějších alb Boba Dylana
The Freewheelin’ Bob Dylan (1963)
Na druhém albu se Dylan definitivně stává skladatelem – ve svých dvaadvaceti se stává hlavním inspirátorem mohutné vlny amerického folku.
Ústřední píseň: jednoznačně BLOWIN’ IN THE WIND.
Another Side Of Bob Dylan (1964)
Klíč k jeho čtvrté desce je nejen v titulu alba, ale hlavně ve verších skladby MY BACK PAGES: „Kdysi jsem byl tak starý, dnes si mnohem mladší připadám.“ Tematicky jsou písničky mnohem intimnější, výrazově Dylan naznačuje zásadní proměnu.
Ústřední písně: ALL I REALLY WANT TO DO, MY BACK PAGES, IT AIN’T ME BABE.
Bringing It All Back Home (1965)
Z někdejšího folkového hrdiny se stává vynálezce „nového pouličního“ zvuku, jemuž se dodnes nepřesně říká folk rock. Dylan je inspirován nejen elektrickým chicagským blues a berryovským rock’n’rollem, ale také propuknuvší beatlemánií. Jedno z nejdůležitějších alb historie moderní populární hudby.
Ústřední písně: SUBTERRANEAN HOMESICK BLUES, MR. TAMBOURINE MAN, IT’S ALRIGHT, MA (I’M ONLY BLEEDING), zásadní melodie z filmu EASY RIDER.
Highway 61 Revisited (1965)
Dylan se definitivně obklopil rockovou kapelou. Zvuk devíti písniček je jakoby obrán až na kosti a ty jsou drceny na dřeň. V textech se stále častěji objevují velmi surrealistické obrazy, na hony už vzdálené někdejším folkovým poselstvím. Díky tomuto albu Dylan zpětně ovlivnil Beatles, hlavně Johna Lennona. Není toto náhodou vůbec nejlepší album všech časů?!
Ústřední písně: LIKE A ROLLING STONE, BALLAD OF A THIN MAN, HIGHWAY 61 REVISITED.
Blonde On Blonde (1966)
Rozměr dvojalba „rock’n’rollovému Homérovi“, jak ho tehdy tisk přezdíval, vyloženě sedl. Poněkud rozostřená epika zejména těch hodně dlouhých písní postavila tehdejší pop-music vzhůru nohama: Dylan zde naplno dokladuje, že rock’n’roll je umění! A taky dává najevo, že si ze všeho nejméně přeje být „hrdinou své doby“.
Ústřední písně: RAINY DAY WOMEN, JUST LIKE A WOMAN, MOST LIKELY YOU’LL GO YOUR WAY (AND I’LL GO MINE).
Blood On The Tracks (1975)
Nejspíš zásadní Dylanovo album sedmdesátých let, na němž se zřejmě definitivně vyrovnal sám se sebou, se svým běsem i děsem z role jakéhosi „vůdce“. Spíš folkrockově znějící písně jsou plné vnitřní energie.
Ústřední písně: TANGLED UP IN BLUE, SIMPLE TWIST OF FATE, YOU’RE A BIG GIRL NOW.
Desire (1976)
První „mexická“ deska, po dlouhé době Dylan používá „spolutextaře“ (Jacques Levy), po dlouhé době ryze politické téma v písni HURRICANE (obhajoba boxera Rubina „Hurricane“ Cartera, o deset let později zproštěného viny) a nádherný milostný song SARA, místy snad příliš osobní.
Ústřední písně: HURRICANE, ISIS, SARA.
Time Out Of Mind (1997)
Dylan konečně rozkopl krunýř legendy, mýtu, zboural sochu, kterou mu všichni stavěli. Vydal se na „nekonečné turné“ a i díky normálnímu živému hraní probudil v sobě další mízu i múzu. Velmi otevřené, osobní a deziluzivní skladby vyjadřují pocity z let, kdy se točil v kruhu.
Ústřední písně: MAKE YOU FEEL MY LOVE, NOT DARK YET
Ústřední písně: MAKE YOU FEEL MY LOVE, NOT DARK YET
Modern Times (2006)
Charlie Chaplin natočil svou MODERNÍ DOBU v roce 1936, Bob Dylan o sedmdesát let později. Má-li být tato deska završením trilogie posledních Dylanových alb, je bezesporu zároveň jejím vrcholem. Ostatně nejen Dylan, ale také nečekaný komerční úspěch MODERNÍ DOBY zas vlévá krev do žil. Že by se zas jednou „měnily časy“?
Ústřední písně: SPIRIT ON THE WATER, WHEN THE DEAL GOES DOWN, SOMEDAY BABY, AIN’T TALKING.
