Číslo 05/10

TIPY DIVADLO 5/10

PŘIPRAVIL JIŘÍ P. KŘÍŽ

DIVOKÁ KACHNA
HENRIK IBSEN
REŽIE: JAN MIKULÁŠEK
DIVADLO PETRA BEZRUČE OSTRAVA
Ibsenova DIVOKÁ KACHNA v režii Jana Mikuláška v Divadle Petra Bezruče dopovídá, proč je tato ostravská scéna už nejméně tři léta u nás bezkonkurenčně nejlepším divadlem. Mikulášek po dědovi – básníkovi Oldřichovi a po občasném vychovateli Janu Skácelovi zdědil nevyčerpatelnou básnickou imaginaci. Jeho DIVOKÁ KACHNA, to je stejně jako ONĚGIN nebo 1984 – záměrně připomínám protiklady – dokonalý inscenační tvar, vrchol režijní a herecké stylizace. Divákovi předkládá potemnělý příběh naplněný bolestmi a křivdami, v jejichž stínu jedni stoupají vzhůru, ale s ušpiněnýma rukama, a druzí klesají bez šance napravit zmarněné životy. Pták v kleci, to je výmluvný symbol ujařmenosti. Podobně jako Ibsenova Heda Gablerová nebo Čechovovi hrdinové řeší se rozbolavělost výstřelem. Září barevně expresivní výtvarné pojetí scény a kostýmů Marka Cpína. A Tereza Vilišová, zajíkavá, jako strunka přepjatá Hedvika v soukolí rodinných vztahů a osudového prokletí. Vše s výmluvně tesknými židovskými motivy. Bezruči posouvají české divadelnictví o skok dopředu.
 

 TIPY DIVADLO 5/10

NEBEZPEČNÉ VZTAHY
CHRISTOPHER HAMPTON
REŽIE: VĚRA HERAJTOVÁ
KLICPEROVO DIVADLO HRADEC KRÁLOVÉ
V Klicperově divadle svěřili NEBEZPEČNÉ VZTAHY v Praze trestuhodně neznámé Věře Herajtové, jejíž inscenace jiskří od Zlína po Cheb. I v Hradci Králové: docela nedávno Čapkova VĚC MAKROPULOS s vynikající Kamilou Sedlárovou. Známý je spor o příběh markýzy de Merteuil a vikomta de Valmont mezi Milošem Formanem a Stephenem Frearsem. Ustoupit musel Forman, jehož VALMONTA, ačkoli patří k adaptacím výrazným, přece jen překonaly Frearsovy NEBEZPEČNÉ VZTAHY. A právě jimi – film začíná velkou kosmetickou kúrou markýzy a vikomta, již odkvétajících, proto krásných spíše zlobně – se inspirovala Herajtová. Důležitá je spolupráce s charismatickým Vladimírem Franzem, jehož hudba klene oblouk od barokní zaoblenosti a košatosti k dodekafonické strohosti a ironii. A ještě něco fascinuje. Aniž zbytečně odhalovala, co také původní Laclosova předloha z rokokově dekadentní předrevoluční Paříže osmnáctého století vyjadřovala pouze odvážnými slovy a obrazy, jsou její NEBEZPEČNÉ VZTAHY dráždivé, vyzývavé, nespoutané, odvážné. s dvěma hereckými Výkony: Kamily Sedlárové (Merteuilka) a Jiřího Zapletala (Valmont).

DOKONALÁ SVATBA
ROBIN HAWDON
REŽIE: STANISLAV SLOVÁK
MĚSTSKÉ DIVADLO BRNO
Nejznámější Hawdonova komedie z jeho rozsáhlého komediálního rejstříku se u nás hraje zatím jako jediná. Po Pardubicích, kam ji před pěti lety uvedl Zdeněk Dušek, ji pro brněnské Městské divadlo znovu přeložil Jan Šotkovský a na scénu uvedl Stanislav Slovák. DOKONALOU SVATBU proměnili z konverzačky v geniální crazy. Gag stíhá gag od chvíle, kdy se ženich probírá z kocoviny v ložnici určené až k radovánkám svatební noci. Ale s jinou slečnou. Peripetie několika málo hodin před svatebním obřadem vedou k netušenému cíli takřka v reálném čase vydatně infarktové dvouhodinovky. V kulise obýváku a ložnice hotelového apartmá dojde k netušené vztahové rošádě. Brněnské divadlo vystavuje na odiv pěknou řádku muzikálových a činoherních hvězd. Závidět mu může možná dneska už celá střední Evropa. Proto vyváží tolik projektů i do západní a jihozápadní části kontinentu. V DOKONALÉ SVATBĚ řádí Milan Němec, Petr Štěpán, Lenka Janíková, Hana Holišová, Irena Konvalinová a Lucie Zedníčková, typově dobrý přírůstek Městského divadla. Že by konečně náhrada za Helenu Dvořákovou, která dobývá Prahu v Divadle v Dlouhé?
 

kategorie: RSS, Číslo 05/10
Dolní navigace