S otevřeným hledím vstříc naději světa

Po návštěvě papeže Benedikta XVI. shrnul světící biskup pražský, Mons. Václav Malý obsah jeho slov. Zazněly tím i jeho vlastní postoje: snaha o zklidnění dnešní rozpolcené doby a dosažení vnitřního klidu, hledání smyslu a hodnot života ústícího do naděje a v době krize mezilidských vztahů i důraz na morální hodnoty člověka. Životním tématem Mons. Václava Malého je ochrana lidských práv ve všech formách, heslem je pokora a pravda. V čase blížících se Velikonoc hovoříme o běhu času.

Současná literatura je slepá ke kostlivcům, které má český národ ve skříni

Do místnosti vešla štíhlá, tmavovlasá žena. Rozhlédla se a usmála se. „Mám čas jen dvacet minut,“ řekla, když se představila. Radka Denemarková – spisovatelka, překladatelka, scenáristka, dramaturgyně a literární historička.

Zhruba před rokem a půl jsme v Xantypě přinesli rozhovor s mladým historikem a režisérem Lukášem Přibylem, který věnoval deset let svého života práci na unikátním dokumentárním projektu ZAPOMENUTÉ TRANSPORTY. Jeho prostřednictvím vypráví příběh českých a moravských Židů odvlečených za druhé světové války do dnes již zapomenutých ghett a koncentračních táborů na území dnešního Lotyšska, Běloruska, Estonska a Polska. Tehdy dokončoval čtvrtý, poslední díl. Počátkem letošního roku vyšla kolekce všech jeho filmů na DVD.

Toho hloučku chlapců jsem si všiml okamžitě. Seděli na lavičce u zastávky autobusu a hlasitě se dohadovali nad něčím, co jsem jako každý, kdo kdysi sbíral poštovní známky, neomylně identifikoval jako album. Album známek. Normálně bych pravděpodobně kolem nich prošel, ale pokračoval v chůzi, protože si jako místo svého rozhovoru vybrali právě autobusovou zastávku, dopadlo to jinak

V Mexiku, pravděpodobně nejkatoličtější zemi Latinské Ameriky, slaví na řadě míst Velikonoce tak, že si pašijové události jednoduše „zopakují“. Tyto fotografie jsou z malé, zapadlé vesnice ve státě Oaxaca.

Letos v září to bude už šestnáct let, co Petr Čepek zemřel. Někdy v polovině osmdesátých let nás seznámil Antonín Máša. Petr navenek připomínal starosvětského hulána, který vypije celou hospodu a pak ji ještě rozseká šavlí. Vypadal jako zachmuřený rváč, co se snadno naštve a uspí vás jedinou ranou. Nebo jako černokněžník, který člověka uzemní pouhým pohledem… V civilu byl ale opakem postav, jimiž se proslavil.

„Myš domácí je šedivá, jiná snad ani nebývá. Má stejnou barvu jako slon, vypadá úplně jak on. Naštěstí, jak jsou navyklí, sloni dost často mají kly a chobot nosí povinně u slonů každý v rodině. To u myší se nevyskytne. A proto kočky, psi a bytné na první pohled odliší ve spíži slona od myši.“ Tuto půvabnou básničku napsal Emanuel Frynta. Vynikající překladatel, esejista a básník. Od jeho smrti letos uplyne třicet pět let.
 

Píši tenhle sloupek v den, kdy končí událost, díky níž – anebo ještě spíše díky sdělovacím prostředkům – jsme se dozvěděli o spoustě mužů a žen, kteří podali neuvěřitelné výkony a tím vstoupili do dějin, někteří se dokonce stali nesmrtelnými. Mohli jsme slyšet (hlavně v televizi) od rána do večera promluvy odborníků tu na slalom, tu na hokej nebo na curling. Televize se pyšnila tím, že nám zprostředkuje olympijské dění po dvacet čtyři hodin denně (a to tak málo jen proto, že den víc hodin nemá). A tak jsme mohli vyslechnout i desítky rozhovorů se sportovci, často udýchané, protože byly pořízeny bezprostředně po závodu, také mínění rodičů úspěšných sportovců, případně jejich známých, jejich sportovních předchůdců, ctitelů i rozjásaných fanoušků.

Když otevřete noviny, hned víte, že jsme už zas po krk v předvolební kampani. Naplno jede kauza obrněných transportérů pandur. Zhruba před měsícem ji odstartovala skrytá nahrávka reportéra MF Dnes. Odbory hrozí stávkou kvůli zdanění zaměstnaneckých výhod. Politici kličkují a obracejí se na pětníku jako hbitá baletka. Dvacet let po pádu železné opony se totalitní minulost rozmývá, jakoby mizí v mlze. A tak se ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) stal pán, který za bolševika studoval Večerní univerzitu marxismu-leninismu. – Zásadní a dobrá zpráva z minulého měsíce: Nejvyšší správní soud v Brně (NSS) rozpustil Dělnickou stranu (DS). Justice dala najevo, kde stojí