Plodný vypravěč, který se narodil českým rodičům v jihoslovanském Záhřebu, vystřídal po maturitě na odborné tkalcovské škole několik zaměstnání. V letech 1951 až 1955 vystudoval na FAMU obor dramaturgie a scenáristika. Byl dobrým žákem, protože ještě před absolvováním začal autorsky vypomáhat právě narozené televizi. V šedesátých letech naopak získal místo na Barrandově. Když o některé scénáře nebyl zájem, přepsal je do podoby divadelních her. Tak vznikly NEPOKOJNÉ HODY SVATÉ KATEŘINY, později i hojně navštěvovaná NEHODA, z níž pak vytvořil nový scénář úspěšného filmu HRDINA MÁ STRACH (1966). Režisér František Filip do něj obsadil známé herce: Rudolfa Hrušínského, Jiřího Sováka, Ladislava Peška, Rudolfa Deyla mladšího, Blanku Bohdanovou a Marii Glázrovou. Tato satirická komedie tvoří kompaktní dvojici s psychologickým dramatem CESTA HLUBOKÝM LESEM (1963), což je první natočený celovečerní hraný film podle Dietlova scénáře. Oba snímky, byť tak protikladných žánrů, ztvárňují navýsost závažné téma: deformaci vztahu jedince a společnosti, který je poznamenaný ze strany vládnoucí moci nedůvěrou, podezíravostí, terorem a z toho pramenícím strachem. Společné téma osobní statečnosti dává oběma filmům dokonce nadčasovou platnost. Nestály by za pozornost programovým pracovníkům, hlavně v České televizi?
Číslo 05/09
JAROSLAV DIETL
FILMOVÝ AUTOR
Starší televizní diváci nemohou zapomenout na tvůrce velmi sledovaných inscenací, soutěžních a zábavných pořadů, včetně úspěšných SILVESTRŮ uváděných Vladimírem Menšíkem, a především seriálů. Ale Jaroslav Dietl, jehož nedožité osmdesáté narozeniny si připomínáme 22. května letošního roku, byl trojjediný: působil rovněž jako autor divadelních her (napsal jich přes půl stovky!) a filmový scenárista.
Jaroslavu Dietlovi realizovaných scénářů přibývalo: veselohra TŘI CHLAPI V CHALUPĚ byla natočena podle populárního seriálu shodného názvu, dále muzikál BYLO ČTVRT A BUDE PŮL, PĚT MUŽŮ A JEDNO SRDCE, TAJEMSTVÍ VELIKÉHO VYPRAVĚČE (o jiném výkonném autorovi, Alexandru Dumasovi starším), TŘI CHLAPI NA CESTÁCH, ZBRANĚ PRO PRAHU, TCHÁN, CAUSA KRÁLÍK (Miloš Kopecký se tak dočkal od přítele kromě doktora Štrosmajera i velké filmové role)… Sečteno a podtrženo: sedmnáct zfilmovaných scénářů!
I jako filmový autor produkoval Jaroslav Dietl hlavně zábavu. Opakovaně se potkával s režisérem Zdeňkem Podskalským: EINSTEIN KONTRA BABINSKÝ, ŽENU ANI KVĚTINOU NEUHODÍŠ, ĎÁBELSKÉ LÍBÁNKY, KŘTINY. Martinu Fričovi napsal scénář o „největším podvodu století“– komedie NEJLEPŠÍ ŽENSKÁ MÉHO ŽIVOTA byl úplně poslední film, který legendární tvůrce natočil.
Na otázku, co je to filmová stylizace, Jaroslav Dietl velmi upřímně odpověděl: „Dlouho jsem jí nerozuměl a to, co jsem psal, bylo přízemní, popisné, řekl bych televizně utilitární. Čím jsem starší, tím víc si uvědomuji, jak je podobnost plátna a obrazovky jen zdánlivá, jak rozdílná jsou to média. Film nejen snese, nýbrž vyžaduje víc fantazie, víc odvahy k nadsázce, víc vizuální síly, která se nedá slovy vyjádřit. Filmař musí být v první řadě čaroděj a teprve pak může být vypravěč. U televize je tomu obráceně.“
V šedesátých letech napsali režiséři Elmar Klos a Ján Kadár spolu se spisovatelem Edvardem Valentou scénář podle Čapkova románu VÁLKA S MLOKY. Z připravované velkolepé realizace v hollywoodské produkci, v níž měli hrát hlavní role Hugo Haas a Jan Werich s Jiřím Voskovcem, však nakonec sešlo. V normalizačním čase se obrátila na Elmara Klose francouzská televizní společnost s žádostí, aby pro ně podle nerealizovaného scénáře napsal předlohu pro mnohadílný seriál. Oslovený scenárista a režisér souhlasil, ale s podmínkou, že hlavním autorem bude ten jediný možný, kdo by náročný tvůrčí úkol zvládl – Jaroslav Dietl. Ten byl potěšen důvěrou spolutvůrce OBCHODU NA KORZE, našeho prvního filmu oceněného Oscarem, ale krutý osud už nedopřál dílo vytvořit. Škoda, že Jaroslav Dietl, který zemřel ve věku pouhých padesáti šesti let (29. června 1985), nemohl realizovat i další ze svých vlastních námětů.
text PAVEL TAUSSIG, foto archiv
