Držitelka titulu Sportovec roku za rok 2007 se narodila o dvacet let dříve – 27. května 1987 v Novém Městě na Moravě. Ovšem, jak zdůrazňuje: „Odmala jsem doma ve Žďáru nad Sázavou, ale naše okresní porodnice je prostě ve vedlejším městě. Žijeme v paneláku uprostřed pěkného města na Vysočině. Kola se nám nejsnáze vejdou na balkon, což je riziko. Ale doma je útulno.“ A věřte, nevěřte, u Sáblíků se i trénuje. Ve vlněných ponožkách je možné na hladké desce imitovat jízdu na bruslích. To je jeden z vynálezů trenéra. „Doma trénujeme proto, že náš klub žije vlastně navzdory okolnostem a z nadšení. Ve Žďáru nemáme vlastní tělocvičnu nebo fitko. Natož vlastní stadion. A rychlobruslařský? Slyšela jsem sliby, že se někde v ČR narodí pro všechny po ZOH 2006. Než bude realitou, asi ještě mámě na desce v pokoji při tréninku skluzu prošoupeme s bráchou nejeden pár ponožek… Bratr Milan je mladší než já, ale také do sportu. Bude dobrý, vlastně už je, ve své kategorii. Často trénujeme spolu. A nejen i na bruslích. Potáhnout umí i na kole, i na inlajnech‘. Máme stejného trenéra.“
Petr Novák se stal jejím prvním a dosud jediným trenérem. Spolupracoval s maminkou Evou, která je účetní, tatínek Milan pracuje jako technolog. Umí to prý také na bruslích, ale jeho milovaným sportem je košíková. Pod děravými koši začínala sportovat i Martina – jejich dívčí tým se umístil na 5. místě krajského přeboru.
Petr Novák, původní profesí soustružník, byl vždy náruživým sportovcem – gymnasta, běžec, rychlobruslař. Je trenérský samouk, ale jeho metody, jako třeba trénink v ponožkách, jsou úspěšné. Snad i proto nechce pomocníky, aby před nimi nemusel odtajnit své další metody.
„Já pořád říkám, že mám trenéra blázna, který se zajímá o všechno, o každý detail. Všechno před jízdou i po ní má absolutně pod kontrolou. Je to puntičkář a jemu vděčím za to, kde jsem.“
Petr Novák se nechce smířit s domácími podmínkami, před novináři nehovoří jazykem diplomatů: „Prachy od státu mi stačí pro celý tým tak na tři týdny v Calgary, mistrovství světa jezdíme za svoje.“ To řekl pro Sport 17. února letošního roku a o šest dní dřív zaznamenali ve stejných novinách jeho ještě tvrdší projev: „Jednu chvíli toho tady v Česku měla Martina dost. Hlavně kvůli hale, která pořád není. A když slyšela olympijského předsedu Jiráska, že provoz haly by musel být dotovaný, takže si myslí, že tu stát nebude, řekla, že když je to tak, bude lepší odejít.“ Údajně prý uvažovala, že bude startovat za Kazachstán. Však ho redaktor nabádal k obezřetnosti. Fakt je, že v této postsovětské zemi mají kryté haly pro bruslení. V jedné z nich se už v roce 1982 odehrává děj koprodukčního filmu Revue na zakázku, v němž vystupují kromě bruslařů, Heleny Vondráčkové, Karla Černocha i komici Oldřich Kaiser a Jiří Lábus! Taškařice k popukání. Možná by se na ni měl pan Novák podívat.
PŘIBER, PRINCEZNO!
Kdyby se konala soutěž o Miss rychlé brusle, jistě by patřila Martina Sáblíková díky celkové pohlednosti a líbeznosti k velkým favoritkám na vítězství. Pro své sportovní obdivovatele zveřejnila některé osobní údaje: Hnědé oči, aktuální výška: 171cm, váha: 53kg, velikost obuvi: 38 až 38,5, puls: 60, jazyky: česky, německy, rusky. Míry, které se zvláště pečlivě měří „misskám“, neznáme.
Jak vidí sama sebe? „Vím, že jsem hodně výbušná. Ostatní vlastnosti bych raději nechala na posouzení jinými. Uznávám ohleduplnost, poctivost…
Mým oblíbeným jídlem jsou především saláty. A taky bagety a hranolky. Ale sním hodně, třeba i trenérovu porci! Všechno při tréninku vylítám…
Oblíbené pití, to jsou pro mě zatím dobrý juice, top topic. A když musím vařit, tak nejraději čaj!“ Snad by toho i v kuchyni zvládla víc. Na koníčky a záliby nemá pochopitelně čas, jen na fotografování a bowling. „Ale sedět u filmu, jakým byl TITANIC, bych vydržela. A poslouchat melodickou hudbu.“
Co také miluje? „Ráda mám modrou barvu. A barevný podzim, který už slibuje brzy bruslení.“
Při studiu na sportovním gymnáziu Vincenta Makovského v Novém Městě na Moravě dostala osobní studijní plán. Z rozvrhu by vyškrtla chemii, zato má ráda tělocvik, biologii, jazyky.
Je jednou z nejlepších světových závodnic v rychlobruslení na dlouhé ledové dráze, kterému se odborně říká speed skating. „Od 14 let jsem českou reprezentantkou v rychlobruslení. Vážím si toho, že jsem mohla startovat na zimních olympijských hrách. A že jsem už napoprvé v Turíně v únoru 2006 mohla být při slavnostním zahájení vlajkonoškou výpravy. Doufám, že si tak veřejnost všimla nejen mě, ale hlavně sportu, který mám ráda především – rychlobruslení.“
Ano, moc dobře jsme si všimli a spolu s mladičkou reprezentantkou jsme smutnili. Vždyť od třetího místa v závodě na 5000 metrů ji dělilo pouhých 81 setin sekundy! A tak brala pouze neoblíbenou „bramborovou medaili“. Těšit ji mohlo, že zajela juniorský světový rekord.
Na zimních olympijských hrách v Turíně startovala ještě na třítisícovce – to skončila ale až na 7. místě.
Když není led, přijdou vhod i kolečkové brusle. A nejen při tréninku. Také v rychlobruslení na kolečkových bruslích, čili v in-line bruslení, se konají závody. V létě 2006 se stala první oficiální mistryní České republiky v maratonu na 42,2 km.
Nějaký čas jí to dobře šlapalo i na závodním kole: ze Sofie si v roce 2007 z mistrovství Evropy v silniční cyklistice přivezla bronzovou medaili z časovky žen do 23 let.
MISTROVSTVÍ NA RYBNÍKU
Poslední domácí šampionát se mohl uskutečnit díky mrazům v Košinově, přidružené části vesnice Studnice. Petr Novák měl strach, aby neprochladla. Moc se nezahřála, ani když s ostatními závodnicemi a závodníky zametali z ledu rybníka Černý napadaný sníh. Hrozilo, že se prolomí led, trenér proto varoval, ať nestojí ve velkých skupinách u sebe a obezřetně poslouchají praskání. Jeden divák do vody spadl, bylo to naštěstí blízko břehu, a tak se zmáčel jen po kolena. Skupince fandů vařila maminka Sáblíková grog a spotřebovala na něj 15 litrů rumu.
Vymetený okruh měřil pouhých 250 metrů, měl víc zatáček, téměř chyběly rovinky. Martina, která musela zapomenout na svou vytříbenou techniku, si posteskla: „V zatáčkách jsem nemohla pořádně zabrat, led na rybníce je úplně jiný. Kdybych za to vzala, letím po hlavě do sněhu.“
Mistrovský dvojboj se jel na 500 a 3000 metrů, a třebaže ji porazila na krátké trati Kateřina Novotná, stala se mistryní České republiky.
Jak hrdinové absurdního dramatu si musela připadat s ostatními po závodě. Dostavili se dopingoví komisaři, ale trvalo notnou chvíli, než se našlo důstojné místo k odebrání kontrolních vzorků – moči. A třebaže byla nastuzená, na mistrovství Evropy ve čtyřboji zvítězila!
Týden po tomto triumfu vyhrála i klíčový závod Světového poháru na 5 km a zajistila si celkové 1. místo, dokonce už potřetí za sebou, čímž se vyrovnala své velké soupeřce Claudii Pechstein. Legendární Gunda Niemann ovšem získala Světový pohár dokonce desetkrát!
Před odletem na mistrovství světa, které se konalo 12. až 15. března v kanadském Vancouveru, místě olympijských her v příštím roce, se v dobré náladě svěřila: „Vyhrát bych samozřejmě chtěla závod na pět kilometrů. A kdyby byla medaile i z ‚trojky‘, vůbec bych se nezlobila.“
Martina Sáblíková získala stříbrnou medaili v závodě na 3000 metrů, ačkoli byla nemocná. O den později se jí splnilo přání a stala mistryní světa v závodě na 5000 metrů, přestože ji těsně před startem srazila japonská závodnice! I z toho důvodu je jasné, že je jednou z velkých olympijských favoritek. Naší zcela určitě – tou největší. X
