„Vždycky jsem si myslel, že herec by měl říkat spíš málo textu, než aby pořád mluvil. Zastávám názor, že méně je více. Film je přece obrazové médium a vy utíkáte od umění, když vaše postavy nepřetržitě melou,“ tvrdí charismatický herec a režisér, jenž patří k nejtrvalejším hollywoodským ikonám. Eastwoodovým poznávacím znamením je pečlivá úspornost ve vlastním projevu i v aranžmá jeho režijních projektů. V mnohých z nich, zejména v těch novějších, přetavil tradiční dobrodružství do nadčasových výpovědí o sváru svobody a zvůle.

Platí to nejen o jeho novince, ale i o kriminálním retru VÝMĚNA (2008), které mělo v našich kinech premiéru letos v lednu. Drama podle skutečných událostí rekapituluje obludnou kauzu z konce dvacátých let minulého století. Jeho hrdinkou je zoufalá matka, jež po záhadném zmizení synka a nalezení jeho falešného dvojníka válčí proti zpupné policejní mašinérii. Angelina Jolie tu zosobnila žensky křehkou variantu Eastwoodových zaťatých samotářů.

„V tom filmu jde o válku a hrdinství,“ podotkl o svém předchozím dramatu VLAJKY NAŠICH OTCŮ (2006), které spolu s titulem DOPISY Z IWO JIMY (2006) tvoří unikátní diptych. „Jenže hrdinství je divná věc. Spousta lidí nemá ráda, když jsou označováni za hrdiny, dokonce ani tehdy, když se na frontě účastnili těch nejtvrdších bojů. Iwo Jima byla největší bitva v dějinách amerického námořnictva. Na tom ostrově přišla o život třetina všech mariňáků, kteří padli ve druhé světové válce.“

V souvislosti s kronikami, přibližujícími konflikt v Tichomoří z perspektiv Američanů i Japonců, zauvažoval také o dnešní devalvaci hrdinství: „Ten pojem se v poslední době často zneužívá. Stalo se téměř normou označovat za hrdiny nebo superstar lidi, kteří nedokázali vůbec nic. Lidi to zřejmě potřebují… Pro mě byli hrdinové prezident Eisenhower, Gary Cooper nebo mistr světa v těžké váze Joe Louis. Hrdina je i každý hasič, který zachrání život jinému člověku. Heroické činy se odehrávají každou vteřinu, ale jen málokdy je u toho nějaký reportér.“

 

Dětství a mládí prožil jako miliony obyčejných Američanů. Clinton Eastwood se narodil v San Francisku 31. května 1930. Jeho otec, původním povoláním knihkupec, v době hospodářské krize přišel o výdělky a živil se jako dělník po celé Kalifornii. Eastwood při tomhle kočování rodičů poznal spoustu místních škol. Po studiu na průmyslovce v Oaklan­du (kde si ve školním představení poprvé zahrál na divadle) snil o kariéře zpěváka country. Zájem o hudbu mu zůstal dodnes a promítl se i do mnoha jeho filmů. V některých (HONKY TONK MAN, BIRD) zachytil osudy muzikantů, k několika nejnovějším (MILLION DOLLAR BABY, VÝMĚNA) si sám napsal hudební part.

„Musel jsem se hodně spoléhat sám na sebe. Oba rodiče obvykle přes den pracovali, já přišel domů ze školy a dům byl až na mou sestru prázdný. Táta mě naučil, že tvrdá práce je ta nejpodstatnější věc v životě. Protože když nemáte dost vůle, ničeho nedosáhnete. Myslím, že měl pravdu. A je velice špatné, že s takovými hodnotami nevyrůstá víc dětí. Protože jak stárnete, pořád hůř se učíte něčemu jako pracovní morálce,“ prohlásil o svém mládí, v němž tkví kořeny většiny jeho postav na plátně.

Po maturitě se živil jako dělník v ocelárnách, dřevorubec, pastevec či zásobovač benzinových pump. Zároveň hrál na piano a chtěl studovat hudbu na univerzitě. V době války v Koreji však narukoval do armády. Při jednom z transportů prý vojenskému letounu vysadil motor a stroj musel nouzově přistát na moři. Clint se v kalamitní situaci blýskl jako zdatný plavec a vojenskou službu pak absolvoval jako instruktor plavání. Poté studoval obchodní administrativu na Los Angeles City College, v roce 1954 podepsal svou první filmovou smlouvu na pětasedmdesát dolarů. Ve svém debutu, hororu POMSTA PŘÍŠERY (1955), se mihl v epizodní roli laboranta, který v kapse pláště nosil živou myš!

První příslib jeho oslnivé kariéry se váže k roku 1958. Přijal nabídku, aby zosobnil kovboje Rowdyho Yatese v televizním seriálu RAWHIDE (Surová kůže, 1959 – 1966). A právě tato role, v níž odehrál více než dvě stě padesát epizod, předznamenala jeho archetyp málomluvných drsňáků. Clint měl tenkrát údajně „vlasy jako James Dean a oči modřejší než voda v bazénu“. Jeho ostře řezaný obličej, šlachovitá postava a úsporná gesta byly jako stvořené pro renesanci nejzprofanovanějšího holly­woodského žánru.

 

Roli osamělého cizince v legendárním spaghetti-westernu PRO HRST DOLARŮ (1964), kterým se proslavil režisér Sergio Leone, získal víceméně náhodou. Odmítli ji Charles Bronson i James Coburn a Eastwood souhlasil s relativně skromným honorářem patnáct tisíc dolarů. V příběhu, inspirovaném japonským samurajským dramatem TĚLESNÁ STRÁŽ, hrál záhadného pistolníka, který nemá minulost, jméno ani rodinu. V zapadlém městečku se zjeví jako přízrak odnikud a se sarkastickým zadostiučiněním rozpoutá válku mezi dvěma klany desperátů.

Střelce s kamenným výrazem, neoholenou tváří, zlověstně přimhouřenýma očima a věčně rozžvýkaným cigárem si zopakoval v dalších dvou dílech Leoneho dolarové trilogie PRO PÁR DOLARŮ NAVÍC (1965) a HODNÝ, ZLÝ A OŠKLIVÝ (1966). „Zjistil jsem, že mé postavě dodá hodně tajemství, když bude relativně mlčenlivá a nechá žvanit ostatní. A právě tím vyjádří svou jednoduchou filosofii,“ vysvětlil Eastwood. „Když měl pak Leone se svými filmy úspěch, došlo mi, že jsem cosi objevil. A že právě takhle bych se mohl prosadit v Hollywoodu,“ dodal ohledně svých začátků.

Jeho další slavná figura se zrodila v krimi DRSNÝ HARRY (1971) režiséra Dona Siegela. „Předvádí pocit hlubokého morálního pobouření nad tím, jak zločinci unikají systému spravedlnosti. Nenávidí skutečnost, že nevinné lidi terorizuje spodina, drogoví dealeři a psychopati. Chtěl by lepší svět, ale zároveň cítí, že je svázán systémem, který brání policii, aby dělala svou práci pořádně,“ poznamenal o mentalitě Harryho Callahana.

Tohoto nekompromisního poldu, který likviduje gaunery jako obtížný hmyz a často přitom porušuje zákon, si zahrál celkem pětkrát. Po příběhu, který dal jeho postavě legendární přízvisko, ještě ve filmech MAGNUM FORCE (1973), VYKONAVATEL (1976), NÁHLÝ ÚDER (1983) a SÁZKA NA SMRT (1988). Příznačný pro postoj jejich hrdiny je předposlední z nich. Callahan vyšetřuje sérii vražd, souvisejících s dávným znásilněním. Psychicky labilní pachatelku zdánlivě nesmyslných mordů nakonec propustí a uzná tak její právo na spravedlivou odplatu.

 

Eastwoodovou doménou jsou westerny a thrillery. Zahrál si však i ve válečném dobrodružství (KAM ORLI NELÉTAJÍ), vězeňském dramatu (ÚTĚK Z ALCATRAZU), dobrodužné komedii (NIKDY NEPROHRÁT) a mnoha dalších příbězích, jež z uvedených žánrů vybočují. První film, který vlastnoručně režíroval, se jmenoval ZAHRAJTE MI „MISTY“ (1971): hrál rozhlasového diskžokeje, ohrožovaného fanatickou fanynkou. Jedním z jeho nejoceňovanějších děl je thriller TAJEMNÁ ŘEKA (2003), v němž sám neúčinkoval. Vypráví o partě kamarádů z dětství, kterou rozvrátí děsivé podezření z vraždy dospívající dcery jednoho z nich.

K vrcholům jeho dosavadní tvorby patří ponurý „anti-western“ NESMIŘITELNÍ (1992), oceněný čtyřmi Oscary, včetně pozlacených sošek za nejlepší film a režii. V příběhu stárnoucího bandity, který je najat pomstychtivými šlapkami, aby ztrestal jejich surové klienty, neexistuje kladný hrdina. Figurují v něm pouze různé typy ničemů, cyniků a zbabělců. Vysloužilý zabiják William Munny (v podání samotného Eastwooda) dlouho připomíná spíš utrmáceného důchodce než démona pomsty. Z jeho ústředního protihráče, zdánlivě vlídného šerifa (oscarová kreace Gena Hackmana) se vyklube sadistický „inkvizitor“. Podobenství o absurdním zrodu válek nepředvádí násilí jako vzrušující atrakci, ale jako odpudivou banalitu.

Působivý příběh ve zcela jiné poloze rozehrál také v romanci MADISONSKÉ MOSTY (1995). Zosobnil samotářského fotografa, který se na zapadlé usedlosti v Iowě potká s odkvétající ženou. Mezi zdrženlivým Robertem a zasmušilou Franceskou (Meryl Streep) propukne vášnivé citové vzplanutí. V duši okouzlené hrdinky však zvítězí zodpovědnost vůči rodině a několikadenní nevěra zůstane utajena až do její smrti… Oba protagonisté, zasazeni do kultivovaných obrazů, navenek fádní historku povyšují na jedno z nejdojemnějších milostných dramat v dějinách kinematografie.

 

Eastwoodovy skutečné vztahy k bytostem „slabšího pohlaví“ jsou ale mnohem komplikovanější než známost citlivého fotografa s oduševnělou farmářkou. Má sedm dětí s pěti různými ženami. První z nich, dlouho nepřiznaná dcera Kimber (nar. 1964), pochází z jeho vztahu s kaskadérkou Roxanne Tunis. Další dva potomci – syn Kyle (nar. 1968), z něhož vyrostl uznávaný jazzový muzikant, a dcera Alison (nar. 1972) – se narodili jeho první manželce, modelce Maggie Johnson.

Dlouho žil s herečkou Sondrou Locke, s níž se potkal začátkem sedmdesátých let. Eastwoodova partnerka z několika filmů jej po rozchodu obvinila z psychického týrání a o jejich kontroverzním vztahu napsala svědectví s příznačným názvem HODNÝ, ZLÝ A VELMI OŠKLIVÝ. Další dvě děti – syna Scotta (nar. 1986) a dceru Kathryn (nar. 1988) – zplodil s letuškou Jocelyn Reeves. V devadesátých letech byla jeho oficiální milenkou herečka Frances Fisher, známá jako kápo zneuctěných prostitutek ze zmíněného dramatu NESMIŘITELNÍ. S ní má Eastwood dceru Francesku (nar. 1993). V roce 1996 se uznávaný hollywoodský veterán podruhé oženil. O pětatřicet let mladší televizní reportérka Dina Ruiz v témže roce přivedla na svět jejich dceru Morgan.

 

Ve stejnojmenném Petersenově thrilleru (1993) zosobnil bývalého člena Kenne­dyho ochranky, který trpí výčitkami svědomí, že nezareagoval včas při atentátu v Dalla­su. Jeho stárnoucí agent Frank Horrigan je vmanipulován do souboje s ďábelsky vynalézavým psychopatem (v podání Johna Malkoviche), který hodlá zabít současného prezidenta. „Zoufale chce zachránit svou čest a má poslední příležitost smazat minulost a začít znovu,“ řekl Eastwood o svém hrdinovi.

O zvládání vlastního stárnutí vypráví i další z jeho špičkových děl, drama MILLION DOLLAR BABY (2004). Z příběhu o nevrlém trenérovi boxu a jeho umanuté žákyni (Hilary Swank) se vyklube úvaha o přátelství, zmarněných ambicích i hledání víry. Drsná alegorie, za niž East­wood získal svého druhého Oscara za režii, klade zásadní otázku, za jakých okolností lze ukončit trápení bezmocného člověka a způsobit mu smrt. Eastwoodův hrdina řeší konflikt mezi právem na euthanasii a křesťanskými zásadami. Přitom dobře ví, že obě možnosti jsou špatné…

„Existují dva druhy typického amerického umění, western a jazz. Je zvláštní, že Američané se dnes nehlásí ani k jednomu,“ tvrdí filmař, který aktivně sportuje, rád vaří a pracuje bez zbytečných průtahů. V osmdesátých letech byl zvolen starostou kalifornského městečka Carmel-by-the-Sea, kde žije na svém ranči. „Pocházím z dělnické rodiny a nikdy jsem nezapomněl na své kořeny a na život, který jsem kdysi vedl. To vás drží při zemi a všechny ty peníze a sláva, které jsou součástí filmového průmyslu, vás nedojmou,“ zdůrazňuje Clint Eastwood. Vším, co říká i dělá, jako by se hlásil ke starosvětským zásadám o svobodě, odvaze a chlapské cti. Stejně jako hrdina jeho nejnovějšího příběhu o přímočaré pomstě a radikální oběti. X